Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (46769)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (45004)(24%)
Asi nepůjdu volit (45928)(25%)
Určitě nepůjdu volit (45099)(24%)
 
 
Kategorie: aktuality Senát
 
Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání
24.5.2006

Senátní Podvýbor pro státní vyznamenání obdržel v tomto roce 41 návrhů na udělení státních vyznamenání. Na své druhé a třetí schůzi tyto návrhy projednal a určil k doporučení 24 návrhů. Senát v rámci návrhů výboru a na návrhy z pléna doporučil na svém jednání dne 24.5.2006 celkem 34 vyznamenání.
Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky. Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu.


Stručná charakteristika osob navržených na udělení či propůjčení státního vyznamenání je uvedena níže


ŘÁD T.G. MASARYKA bez udání stupně

Josef BRYKS, plk. letectva in memoriam (18.3.1916 - 12.8.1957)
Absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, poté vstoupil do letectva a v r. 1938 sloužil jako pilot u 33. letky v Olomouci. Před okupací uprchnul do Francie a po její porážce do Velké Británie. Od srpna 1940 létal u 310. čs. stíhací perutě u polské divize jako zkušební pilot a pak jako operační pilot RAF. 17. června 1941 odstartoval jako doprovod bombardérů nad Francii, byl sestřelen, ale podařilo se mu seskočit padákem. Vydával se za britského pilota Josepha Rikse a svou totožnost utajoval 2 roky. V dubnu 1944 prchá z tábora Oflag VI, je chycen, utíká z dalšího tábora a je znovu chycen. Třetí útěk se mu podařil a ve Varšavě se ho ujala Armia Krajová, byl však znovu vyzrazen a zatčen. Od té doby se pokusil ještě o 2 další útěky, v srpnu 1944 byl převezen na Pankrác do Prahy a odsouzen k trestu smrti. Osvobození se dočkal v německém vězení Collitz a vrátil se do Velké Británie. Po návratu do vlasti byl v r. 1948 obviněn ze zrady a úkladů proti republice. Byl odsouzen na 10 let a prošel celou řadou věznic — Bóra, Opava, Leopoldov a TNP Jáchymov, kde na následky útrap umírá. Jeho tělo bylo anonymně zpopelněno, urna nikdy rodině nebyla vydána. V r. 1991 byl mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka. Je nositelem Řádu britského impéria.

Josef SOUSEDIK in memoriam (18.12.1894 - 15.12.1944)
Vyučil se strojním zámečníkem a svým houževnatým přístupem, nadáním a příkladnou pílí se dopracoval k významným úspěchům. V r. 1919 zahájil výrobu elektrických motorů a ve spolupráci s T. Baťou založili elektrotechnickou továrnu. Ve své továrně uplatnil řadu technických vynálezů a zasloužil se o rozkvět Vsetína. V r. 1939 vstupuje do odboje proti nacistům a začleňuje se do odbojových organizací. Nejdříve v odbojové organizaci „Obrana národa" a vletech 1943-4 organizoval okresní odboj. Navázal spolupráci spára výsadkem z Anglie „CLAY-EVA". Po slovenském národním povstání napojil celou svou organizaci na 1. čs. partyzánskou brigádu J. Žižky a soustavně ji materiálně a finančně podporo val. Byl gestapem 3x zatčen a r. 1944 zavražděn. Byl vyznamenán válečným křížem prezidenta čs. republiky in memoriam.

MUDr. mjr. Jan ŠMÍD in memoriam (7.6.1910 - 12.4.1983)
Sloužil v armádě ve zdravotnické službě. Za války byl od r. 1939 činný v podzemním hnutí odporu, v září 1944 byl zatčen a později odsouzen k trestu smrti za předání tajných údajů o výrobě zbraní V-l. Tři dny před výkonem trestu byl na Pankráci osvobozen při Pražském povstání. Po válce opět nastoupil službu v armádě, byl také osobním lékařem paní Hany Benešové a Alice Masarykové. V r. 1948 se zúčastnil kongresu Červeného kříže v Bělehradě a po návratu obviněn z vystoupení proti režimu a zatčen. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn, ale zakrátko byl zatčen podruhé v předvečer pohřbu Edvarda Beneše, obviněn z vojenského spiknutí a odsouzen k trestu smrti.Za zásluhy v boji proti nacizmu mu byl trest změněn na doživotí, po 13 letech byl amnestován. Během věznění na Pankráci, na Borech a v Leopoldově se jako vězeňský lékař zastával vězňů vůči zvůli dozorců. V r. 1968 se stal místopředsedou K 231 a po sovětské okupaci emigroval do Švýcarska, kde zemřel po opakovaných infarktech v r. 1983.

ThDr. Vladimír PETŘEK in memoriam (19.6.1904 - 4.9.1942)
ThDr. Vladimír Petřek je pravoslavná kněz, teolog, jazykovědec a překladatel. Od 16.12.1934 až do svého zatčení gestapem v červnu 1942 byl kaplanem v pražském pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Již od jara 1938 vydával křestní listy rakouským, německým i našim občanům a tak jim umožnil získat vystěhovalecká víza do bezpečných zemí. Na podzim 1941 se společně se svými spolubratry staral a skrýval v kryptě kostela příslušníka Obrany národa mjr. Sadílka na jeho útěku před gestapem. Od 27.5. až do 18.3.1942 zde ukrývali 7 vojáků naší zahraniční armády, kteří seskočili jako parašutisté. Mezi nimi byli i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří zabili Heydricha. Po obsazení chrámu gestapem byl zatčen, uvězněn a 5.9.1942 v Kobylisích popraven. Je pro nás příkladem vysoce etického a neokázale statečného člověka, je jedním z tisíců vlastenců, kteří položili svoje životy v bojích s nacisty a na něž se bohužel dnes zapomíná.

PhDr. Zdeněk MAHLER, Dr. h.c. (7.12.1928)
Vyrůstal ve Vysočanech, kde chodil do školy, poté udělal zkoušky na Učitelský ústav. Po jeho absolvování vystudoval Filosofickou fakultu UK, kterou ukončil doktorátem. Následně pracoval v Českém rozhlase, pak učil na Akademii muzických umění, posléze pracoval na ministerstvu školství. Zároveň byl i dramaturgem Laterny magiky na Expo 1958, v Indii se zúčastnil generální konference UNESCO. Od r. 1960 je na volné noze a jako spisovatel pracuje dodnes. Věnoval se psaní knih, divadelních her, filmových scénářů a rozhlasových a televizních dramat. Od r. 1948 do 1969 byl členem KSČ, kdy byl ze strany vyloučen. V týdnech sametové revoluce se účastnil činnosti především v divadelní obci, mezi studenty i jako publicista. Účastnil se na tvorbě zahraničních filmů „Amadeus", „Dynastie Straussů", „Víc než princ". Následně se těžiště jeho tvorby přesunulo do televize, kde vznikl pořad o Katedrále, triptych o Masarykovi, o Antonínu Dvořákovi v Americe, o Alfonzu Muchovi. Ke 250. výročí W.A. Mozarta vznikl televizní dokument, v r. 2005 byl zvolen do předsednictva Masarykova demokratického hnutí.


ŘÁD BÍLÉHO LVA

Bohuslav VŠETIČKA, brigádní generál in memoriam (25.9.1893 - 19.8.1942)
Krátce po vypuknutí I. světové války byl zajat na ruské frontě a později vstoupil do československé armády v Rusku. Postupem doby se stal náčelníkem generálního štábu čs. vojska v Čeljabinsku a na rozkaz nejvyššího velitele čs. vojsk na Rusi vedl celý závěrečný přesun do Vladivostoku, pak velel transportu na lodi Prezident Grant do Evropy. Za tyto služby obdržel britský řád DSO a do Československa se vrátil jako plukovník. V r. 1928 se stal generálem dělostřelectva a od r. 1934 se stal zemským velitelem dělostřelců na Moravě. V r. 1937 odchází do Trenčína tvořit údernou dělostřeleckou divizi. Po vyhlášení protektorátu se vrací do Brna a stává se zemským velitelem odbojové organizace. Obrana národa a během krátké doby je připraveno k boji na sto tisíc lidí. Po zradě následuje vlna zatýkání a krátce na to je v Brně zatčen. Jeho cesty dál již vedou k výslechům, soudu a popravě gilotinou. Byl nesmírně pracovitý a čestný a jsme přesvědčeni, že takoví lidé jako on by neměli být ani tolik let po smrti zapomínáni.

Václav ŠVÉDA in memoriam (26.4.1921 - 2.5.1955)
Zbyněk JANATA in memoriam (1.2.1932 -12.5.1955)
kpt. Ctibor NOVÁK in memoriam (25.10.1902 -12.5.1955)
Ctirad MAŠÍN (11.8.1930)
Josef MAŠÍN (8.3.1932)
Milan PAUMER (7.4.1931)

Cílem bratří Mašinu a jejich spolupracovníků bylo škodit nastupujícímu totalitnímu režimu stejným způsobem a stejnými metodami, jako to činila odbojová skupina „Tří králů", kde byl jejich otec, předchozí totalitě nacistické. Léta 1948, 49 a začátek padesátých let byla léty lidských tragedií, léty hrůzy, léty totalitních vrahů, léty intelektuálního holocaustu a morální genocidy. Proti tomuto systému, který decimoval vlastní národ a zapříčinil statisíce lidských tragedií se rozhodli vystoupit, třeba i se zbraní v ruce. Zejména bratři Mašinové se cítili být vždy vojáky a stejně jako otec byli odhodláni položit život za vlast, za svobodu a demokracii. Po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašina z uranových dolů v Jáchymově se rozhodli, že opustí republiku. V r. 1953 překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili
několik příslušníků Volkpolizei a třem se podařilo probít do svobodného světa. Tam vstoupili do americké armády, kde setrvali do r. 1959. Je třeba podotknout, že bratři Mašinové byli v r. 1946 vyznamenáni prezidentem Benešem „Medailí za chrabrost" za činy vykonané během druhého odboje. Bylo jim tehdy 14 a 15 let.


MEDAILE ZA HRDINSTVÍ bez udání stupně

MUDr. Václav PROVAZNÍK in memoriam (8.1.1911 - 9.11.1978)
Vletech 1941-1945 byl účastníkem národního boje za osvobození a vletech 1948-1960 politickým vězněm. Za války byl členem ilegální odbojové skupiny „Tajemník" a v jejím rámci se aktivně zúčastnil ozbrojeného povstání v Praze na Letné ve dnech 5.-10. května 1945. Jako npor. zdravotnictva byl velitelem lékařské pohotovosti protiletecké jednotky obrany Prahy a během bojů nasadil do akcí celé své mužstvo (cca 70 mužů) na stanovišti v Praze, Skuherského 13. V budově tehdejší reálky zařídil improvizovanou polní nemocnici, kde bylo ošetřeno a uloženo i několik navrátilců z koncentračních táborů a řada příslušníků spojeneckých národů. 6. května ošetřil, zajistil a osobně předal syna velícího generála německých branných sil Toussainta. Tím přispěl k jednání o kapitulaci Němců, kterou generál Toussaint složil do rukou generála Kutlvašra. V dubnu 1945 byl velitel zdravotnické jednotky na Holešovickém nádraží, kudy projížděly transporty smrti. Pod jeho velením bylo zachráněno cca 800 vězňů různých národností. 3.6.1948 byl zatčen a 11.12.1948 odsouzen pro trestný čin spoluviny k trestu smrti, pro nedostatek důkazů byl trest změněn na doživotí. Později byl trest změněn na 25 let, propuštěn byl na amnestii po 12 letech. Plně rehabilitován byl až v r. 1990.

Plk. letectva Alexandr HESS, genmjr. v.v. in memoriam (4.5.1898 - 10.8.1981)
Po maturitě narukoval v květnu 1916 jako dobrovolník k pěšímu pluku. Po válce v r. 1919 byl aktivován a v r. 1920 na vlastní žádost přeložen k letectvu. V r. 1931 byl již štábní kapitán, v r. 1936 byl na stáži ve Francii. V r. 1940 uprchl do Francie a po jejím zhroucení odplul do Anglie, kde se stal velitelem310. stíhací perutě. Britové jeho kvality ocenili vyznamenáním DFC, které mu osobně předal britský král Jiří VI. Vzhledem k pokročilému věku byl v r. 1942 propuštěn z RAF a zbytek války strávil v diplomatických službách. Mimo to zajišťoval výcvik českých pilotů v Kanadě a na Bahamách. Po válce byl velitelem letectva VO2, po únoru byl přeložen do výslužby. Před tím organizoval odlety letců do zahraničí a koncem června emigroval také. V exilu byl členem Rady svobodného Československa a později se stal technickým poradce společnosti Pan American. Má řadu našich i anglických vyznamenání.

Ondřej CÁKL (7.10.1975)
Věnuje se aktivnímu monitoringu neonacistické činnosti od r. 1993, kdy působil v Hnutí občanské solidarity a tolerance. Postupně natočil přes 250 veřejných i utajených akcí extremistů a při této činnosti byl několikrát fyzicky napaden. Mnoho let čelí vyhrůžkám zabití. Díky jeho obrazovým a zvukovým záznamům bylo z trestných činů usvědčeno na 50 ultrapravicových extremistů.
Je častým hostem na středních i vysokých školách, spolupracuje s politology, státními bezpečnostními složkami a sdělovacími prostředky. Je mezinárodně uznávaným expertem v oblasti politického extremizmu a v současné době zastává funkci předsedy neziskové organizace Tolerance a občanská společnost. Má také širokou publikační činnost.

František ŠTAMPRECH, pplk. v.v. in memoriam (18.2.1887 - 22.6.1942)
Pan František Štamprech byl ruský legionář, který prošel celou sibiřskou anabazi. Po návratu do vlasti zůstal v činné službě až do okupace Československa. Za okupace se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa a v ní pracoval až do svého zatčení v červnu 1942. Ještě téhož měsíce byl popraven gestapem v Klatovech. Celá rodina byla až do konce
války postižena represí okupantů, stejně tak i komunistický režim nenechal rodinu bez povšimnutí. Následky věznění a týrání vážně poškodily zdraví starší jeho dcery Jiřiny. Byl důstojníkem, který plně naplnil heslo našeho prvního prezidenta TGM, že důstojník má být důstojný

MEDAILE ZA ZÁSLUHY I. stupně

Jiří FORMÁNEK, plk. v.v. (13.2.1924)
Byl celníkem, prošel výcvikem v policejní škole, v r. 1945 byl převeden do svazku SNB. Odmítl vstoupit do KSČ a 1.9.1948 byl ze služeb SNB propuštěn. Poté emigroval do Německa a přihlásil se do zpravodajské skupiny gen. Moravce. Po proškolení se vrátil do ČSR a po splnění úkolu se vrátil. Při druhém překročení hranic byl zatčen a 15.12.1950 odsouzen na 21 let těžkého žaláře, který absolvoval v Jáchymově a Leopoldově. Ve vězení byl přes 14 let a byl propuštěn 11.3.1964. Po propuštění pracoval jako stavební dělník až do r. 1990. V r. 1990 byl plně rehabilitován a byla mu udělena hodnost plukovníka v.v. Dnes je aktivním členem Vojenské sekce KPV ČR. Jako uznání jeho činnosti pro zpravodajské služby převzal z rukou velvyslance USA dne 29.6.2005 pamětní plaketu a finanční odměnu

Jiří ZENÁHLÍK, plk. v.v. (20.5.1921)
Vystudoval reálné gymnázium v Táboře, v r. 1943 byl nasazen na nucené práce do Německa k firmě Junkers. S kamarády utekl do jižní Francie a v září 1944 odchází do Anglie do vojenského střediska Bou Wings. Zde absolvoval výcvik pro tankové vojsko a již v listopadu byl začleněn ke 14. tankové divizi a následovalo vylodění v Normandii. Po válce absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a po únoru 1948 byl z armády propuštěn. V r. 1951 se zapojil do odbojové skupiny Sekret Surrete jako zpravodajce. V r. 1952 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Výkon trestu si odbyl na Pankráci, v Leopoldově, v uranových dolech Bytíz a poté znovu v Leopoldově. V r. 1964 byl propuštěn na amnestii a pak pracoval jako dělník ve VTŽ v Chomutově až do r. 1989. V r. 1990 byl plně rehabilitován a byla mu udělena hodnost plukovníka v.v., v r. 2002 byl jmenován čestným občanem města Chomutova, kde velmi aktivně působí jako člen KPV ČR. Po řadu let realizuje přednášky na školách o druhém a třetím odboji.

Doc. PhDr. P. Petr Josef ONDOK, in memoriam (2.9.1926 - 19.8.2003) V Brně studoval teologii a zároveň filozofii na Masarykově univerzitě, po zrušení seminářů dokončil pátý ročník soukromě a v červnu 1951 byl tajně vysvěcen na kněze. V r. 1952 byl při útěku do Rakouska zatčen a odsouzen za velezradu na 17 let. Byl vězněn v Ostrově, na Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích. Na svobodu byl propuštěn v r. 1963 a pracoval jako stavební dělník v JZD. Koncem šedesátých let dokončil studia filozofie a získal doktorát, také získal povolení k duchovní činnosti. S nástupem normalizace mu povolení bylo opět odňato a zákaz trval až do r. 1989. Publikoval řadu prací, začal vyučovat filosofické a etické discipliny na teologické a biologické fakultě Jihočeské univerzity. Až do své smrti se intenzivně věnoval studiu a psaní.


MEDAILE ZA ZÁSLUHY bez udání stupně

Jan GAJDOŠ in memoriam (27.12.1903 - 19.11.1945)
Jedná se o osobnost mimořádného významu v oblasti sportu a tělovýchovy z období předmnichovské republiky a posléze také o významného odbojáře a bojovníka za obnovení samostatného státu. Byl velkým sportovním talentem se smyslem pro čest a povinnost. Byl od dětství cvičencem Sokola a postupně se vypracoval na mezinárodního reprezentanta ve sportovní gymnastice. Reprezentoval Československo na OH v Berlíně v r. 1936 a v r. 1938 se stal mistrem světa. Po okupaci se zapojil do protinacistického odboje. Byl středoškolským pedagogem, učil v Brně a Kyjově, kde byl také při hodině zeměpisu zatčen gestapem a odvezen do koncentračního tábora. Tam vážně onemocněl a v listopadu 1945 na následky tohoto věznění zemřel. Byl to mimořádně čestný člověk, oddaný své vlasti a své cti, který nezůstal po okupaci našich zemí stranou a obětoval to nejcennější, své vlastní zdraví a svůj život. Návrh je podporován primátorem města Brna, Českou obcí sokolskou a Občanským sdružením Odkaz legionářů a odboje.

Jan ŠRÁMEK (13.6.1922)
Mládí prožil na Náchodsku, v r. 1938 se přestěhovala rodina na statek v Ubislavicích u Nové Paky, kde před koncem války ukrývali čtyři uprchlé vězně z německého zajateckého tábora u Wroclavi. Po jejich návratu do vlasti si s nimi pan Šrámek dopisoval. V poválečném období pracoval na ONV Trutnov, v r. 1949 se zapojil od odbojové skupiny Krakonoš navázané na tehdejšího ministra Laušmana a na své chalupě v Krkonoších měl tajnou vysílačku. 1.3.1950 byl zatčen a na základě dopisů od bývalých zajatců obviněn ze špionáže. V prosinci 1950 byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství na 12 let vězení. Vězněn byl přes 10 let, z toho 9 let v Jáchymově. Během vězení se také dozvěděl o zničení pomníku TGM v rodné Jaroměři a tehdy si předsevzal, že dočká-li se svobody, postará se o obnovení tohoto pomníku. Po svém propuštění pracoval jako lesní dělník a závozník.
V r. 1989 se postupně dočkal rehabilitace a restituce majetku. Věnoval městu Jaroměř peníze a nemovitosti v hodnotě téměř l ,2 milionu Kč, za které byla v r. 2003 instalována nová socha TGM. Byl jmenován čestným občanem města a je členem KPV ČR.

Ing. Jan HAVELKA (26.6.1936)
Vystudoval České vysoké učení technické a celý život pracoval jako inženýr silnoproudé elektrotechniky. V r. 1990 na základě konkurzu byl jmenován generálním ředitele Holdingu ČKD Praha, kde pracoval až do privatizace v r. 1994. Později pracoval v soukromé firmě, kterou spoluzaložil.V letech 1992-2000 byl členem představenstva Hospodářské komory ČR, od r. 1999 je předsedou Senátu Asociace strojních inženýrů ČR.
V r. 1960, kdy skončil s aktivní sportovní činností v lehké atletice se stal cvičitelem pěší a lyžařské turistiky. Postupně se stal hlavní osobou pro oblast lyžařské turistiky, kde osobně organizoval stovky akcí. V r. 1990 se stal členem skupiny, která obnovila činnost Klubu českých turistů a stal se místopředsedou. O rok později byl zvolen předsedou a tuto funkci zastává dosud. V r. 1994 byl zvolen viceprezidentem EWV, od roku 1997 je prezidentem EWV.
Osobně se zasloužil o pozvednutí kvality turistického značení ČR a tyto značky nám závidí celý svět. Přispěl nebývalou měrou k oživení kontaktů českých turistů se zahraničím, zejména s NSR a Rakouskem. Byl duší dosud nepřekonaných celoevropských setkání Eurorando a angažuje se ve vedení mezinárodních turistických spolků.

Marcel GIRARD (12.8.1916)
Je bývalým francouzským atašé, věrným přítelem českého národa, který odmítl mnichovskou zradu. Aktivně pracoval po sedm desetiletí ve prospěch rozvoje česko-francouzských kulturních vztahů a propagoval českou kulturu a vzdělanost ve Francii a v dalších evropských i mimoevropských zemích. Je nositelem řady domácích i zahraničních vyznamenání včetně Pamětní medaile Univerzity Karlovy, kde po válce působil jako pedagog na Filozofické fakultě. Zde významně přispíval k demokratické výchově četných posluchačů, pro něž byl v době komunistické diktatury silnou morální oporou. Ve stejném duchu pracoval jako ředitel Francouzského Institutu v Praze až do svého odchodu vynuceného komunistickým režimem. O vývoj v naší zemi se i ve svém věku blížících se 90 let stále živě zajímá a udržuje styky se zdejšími odborníky

Doc.Mgr. Jindřich ŠTREIT (5.9.1946)
Patří k něj významnějším osobnostem současné české fotografie nejenom jako autor rozsáhlého a významného díla z oblasti humanistického dokumentu publikovaného ve 20 autorských knihách, na více než 620 samostatných výstavách a ve stovkách skupinových expozic, ale i jako vedoucí řady fotografických projektů a tvůrčích dílen u nás i v zahraničí. Svým tvůrčím příkladem inspiroval řadu mladých fotografů a jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách prestižních institucí, jako např. Muzeum moderního umění v New Yorku, Národní galerie ve Washingtonu, Muzeum Viktorie a Alberta v Londýně či Tokijské metropolitní muzeum fotografie.
Štreitovy fotografie i jeho početné kulturní aktivity neunikly pozornosti STB, v r. 1982 byl vzat do vyšetřovací vazby a později byl odsouzen k podmíněnému trestu na 10 měsíců. Pak již nesměl učit. V r. 1991 se stal externím pedagogem katedry fotografie FÁMU a od r. 2000 docentem Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské university v Opavě. Jeho tvorba je vysoce ceněna i v mezinárodním kontextu a vzhledem k jeho letošním šedesátinám by byla vhodná příležitost pro ocenění jeho osobnosti a díla.

Miroslav ONDŘÍČEK (4.11.1934)
V šestnácti letech se stal filmovým laborantem, v osmnácti asistentem kamery ve zpravodajství. Ve třiceti natočil slavný debut Konkurs s Milošem Formanem a pak následuje plejáda filmů, jimiž proslavil českou kameru u nás i na mezinárodním fóru - Vlasy, Amadeus, Ragtime, Hoří má panenko, Valmont s M. Formanem, Božská Ema s Jiřím Krejčíkem atd. Šňůru filmů prodloužil až do první poloviny devadesátých let v Americe. V lednu 2004 získal vůbec nejvyšší mezinárodní ocenění od Americké asociace kameramanů. Jeho obraz je zvláštní tím, že vystihuje téma, styl filmového vyprávění. Od Hoří má panenko po Amadea, od Taking off po Awakenings z r. 1990. Každá látka vyžaduje jinou náladu světla, jiné řešení prostoru, jiné pojetí pohybu, prostě jiný výraz. Asociace českých kameramanů mu udělila za celoživotní dílo nejvyšší české ocenění kameramanského umění u nás.

Karel ČERNÝ, akad. architekt (7.4.1922)
V r. 1937 se přestěhovali do Prahy, kde od r. 1939 byl přihlášen v komparsním rejstříku a začal statovat. Po zavření vysokých škol byl totálně nasazen do STAFI, kde později asistoval u produkce a režie. Začal vykonávat i funkci asistenta architekta. V r. 1948 podepsal přihlášku do KSČ, což mu umožnilo absolvovat Vysokou školu architektury UMPRUM. V r. 1949 byl přijat na Barrandov, v r. 1952 zrušil svou kandidaturu do KSČ.
Jeho první film byl Jeden ze štafety o Emilu Zátopkovi, pak následovalo 5 filmů s Karlem Kachyňou, mezi tím ještě s Karlem Zemanem Cesta do pravěku. V r. 1963 se poznal s Milošem Formanem a od Černého Petra s ním dělal všechny filmy, které vytvořil u nás, včetně Amadea, za který získal Oscara za scénografii.
Postupně natáčel s celou řadou našich předních režisérů, celkově udělal 74 celovečerních filmů na Barrandově, 27 celovečerních filmů pro ČT, 7 zahraničních filmů, 101 televizních inscenací, 21 seriálů pro ČT, 2 seriály pro NSR, 64 středometrážních filmů a řadu divadelních inscenací, televizních písniček a estrád. V současné době přednáší na soukromé filmové škole v Písku.

Marie DYTRYCHOVÁ (11.11.1943)
Po smrti otce v r. 1965 pracuje na odlévání zvonů a je úspěšným a více než důstojným pokračovatelem řemeslné a rodinné tradice. V r. 1992 získala živnostenské oprávnění v oboru výroba zvonů a dílnu se podařilo rozšířit o dvacet zaměstnanců. Do dnešního dne bylo v dílně vyrobeno více než 5700 zvonů. Její zvony znějí ve Vídni, Bratislavě, Košicích, vyrobila zvony pro Hirošimu a Nagasaki, další pro USA, Vatikán, Austrálii, Německo a další země. Vrcholem zvonařského umění je odlévání zvonkoher, které byly realizovány pro Franfurt (15 zvonů), Hohenau (11), Košice (22), Brodek u Přerova (22) a další. Své výrobky prezentuje na řadě výstav, slévárenských kongresů a veletrhů. Obdržela také osobní list od papeže Jana Pavla II. jako projev ocenění za práci a přínos pro církev, mír a myšlenku celosvětového soužití.
Ocenění je navrhováno za zásluhy o stát, za práci a šíření české kulturní tradice v zahraničí a pro vysoký mravní a etický kodex, kterým se Marie Dytrychová po celou dobu života řídí.

Jan PIVEČKA in memoriam (24.10.1919 - +5.1.2004)
V r. 1938 přišel do továrny svého otce, slavičínské továrny JAPIS, kde pracovalo asi 250 lidí. Za války zde založil po baťovském vzoru Závodní učňovskou školu, která úspěšně vychovávala mladé lidi. Po válce pracoval 10 let u Baťů v Indii, Indonézii, Pákistánu a Srí Laňce. Znárodnění podniku znamenalo prodloužení jeho zahraničního pobytu na 44 let. Stává se mezinárodním poradcem v obuvnickém průmyslu, po r. 1990 také ve střední a východní Evropě. V r. 1996 založil nadaci Jana Pivečky, motivuje mladé lidi, pomáhá jim, obnovuje lesopark a stává se uznávanou a respektovanou osobností.
Byl pracovitý, poctivý a odpovědný, byl jedním z nejoblíbenějších lidí města i Zlínského kraje. Jeho heslo „Nikdy se nevzdávej" nám bude dávat odvahu i při našich životních zkouškách. Město Slavičín předkládá návrh na ocenění právě za všechny tyto jeho vlastnosti a tento návrh podporuje i Rotary Club Zlín.

Zdeněk SCHMORANZ in memoriam (7.7.1896 - +19.8.1942)
Byl literátem, dramatikem a žurnalistou a na začátku dvacátých let nastoupil jako redaktor u pražského Topiče. Jeho cesta pokračovala přes ČTK, kde byl jako politický zpravodaj až do Tiskového odboru předsednictva vlády, kde se vypracoval na post ministerského rady a šéfa Tiskového odboru, kde byl až do okupace. Po okupaci byla skupina důstojníků ze zrušených zpravodajských služeb převedena do jeho odboru a tím vznikla vysoce efektivní zpravodajská síť, která byla hlavním zdrojem informací exilové vlády. V srpnu 1939 byl zatčen a v listopadu 1941 byl odsouzen k trestu smrti. Z celkového počtu 70 lidí z jeho sítě bylo 25 popraveno nebo umučeno v koncentračních táborech.
Zdeněk Schmoranz byl nositelem Čs. válečného kříže, důstojníkem Čestné legie a držitelem dalších francouzských, rumunských a jugoslávských vyznamenání.

RNDr. Jan HAVLÍČEK in memoriam (11.12.1905 - +11.5.2006)
Po maturitě vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, pedagogickou činnost zahájil v Břeclavi, poté 4 roky v Lučenci na Slovensku. V r. 1939 utíká z protektorátu do Francie, kde vstupuje do armády. V r. 1940 odjíždí do Anglie, kde se později stává ředitel školy, kterou zřídila exilová vláda pro české děti a studenty. Do vlasti se vrátil v r. 1945 a učil za komunistické nepřízně na řadě škol v Praze. Byl vynikajícím pedagogem, který si nikdy nezadal s komunistickým režimem a v nenormálních poměrech nikdy neusiloval o kariéru.
Změna politických poměrů pro něj znamenala obrovskou satisfakci, dodnes sleduje politiku, má chuť se vzdělávat a neustále čte. Z Anglie se vrátil jako kapitán, v r. 1992 byl povýšen na plukovníka, je držitel řady československých i britských vyznamenání. Je osobností, která pro nás je a zůstane vzorem, osobností, která projevila mimořádnou statečnost v době války a ani později za totality se nezpronevěřila svým životním zásadám.

Prof. MUDr. Dr. h.c. Zdeněk DIENSTBIER, DrSc. (30.5.1926)
V r. 1950 absolvoval LF UK a nastoupil na I. interní kliniku VFN v Praze. V r. 1957 byl jmenován přednostou Fyzikálního ústavu, který rozšířil o obor nukleární medicíny a tento obor také začal přednášet na fakultě. Výzkumně se věnoval studiu biologického účinku záření a využití umělých radiofarmak se zvláštním zaměřením na nádorovou diagnostiku. Sám se zaměřil na diagnostiku Hodgkinovy choroby a po odchodu do důchodu na částečný úvazek monitoruje zdravotní stav pacientů léčených na tuto chorobu.
Získal vědecké hodnosti kandidáta a doktora lékařských věd, docentům radiobiologie a profesuru nukleární medicíny. Publikoval 542 vědeckých statí, z toho třetinu v zahraničních časopisech a napsal 14 učebnic. Byl předsedou Čs. společnosti nukleární medicíny, prezidentem Evropské společnosti radiační biologie a předsedou mnoha mezinárodních kongresů. Je čestným doktorem medicíny Humboldtovy univerzity v Berlíně a čestným členem mnoha odborných společností. Získal řadu cen, medailí a ocenění univerzit a za účast v Pražském povstání také medaili Českého svazu bojovníků za svobodu. V r. 1990 inicioval založení občanského sdružení Liga proti rakovině, kterou dosud vede jako její předseda.

Jaroslav PLASS, brigádní generál in memoriam (13.12.1894 - 30.6.1961)
Za první světové války byl ruským legionářem, po válce se stal pobočníkem ministra národní obrany a podílel se na budování letectva. Za mnichovské krize byl velitelem československého letectva na Moravě. Od začátku okupace se významně podílel na budování domácí odboje. V r. 1943 byl vězněn gestapem na Pankráci a v Peckově paláci. Po skončení války se stal naším vojenským a leteckým atašé ve Velké Británii. V r. 1948 podal demisi a zůstal ve Velké Britanii, kde se angažoval v exilovém hnutí až do své smrti v létě 1961. Jaroslav Plass měl vynikající charakterové vlastnosti, několikrát nasazoval svůj život ve prospěch naší země. Za svoji statečnost a odvahu strávil 3 roky v nacistickém vězení a posléze jako diplomat vzorně reprezentoval Československou republiku v zahraničí a pro svoje demokratické přesvědčení raději volil exil.

Mgr. Bc. Ivan MÁNEK (1.5.1931)
Žije v Českých Budějovicích od r. 1942 kde studoval a pracoval ve skautské organizaci jako vůdce oddílu. Jako student gymnázia byl zatčen a obviněn z členství v ilegální protikomunistické organizaci Za pravdu. Skupinu založil Karel Pecka a tvořili ji především skauti. Byl odsouzen na 4 roky, které strávil v uranových dolech v Jáchymově. Po návratu byl zařazen k PTP, kde strávil další více než 2 roky. Pak pracoval jako pomocný dělník, topič apod. V r. 1968 opět založil Junáka a vedl ho až do jeho zrušení v r. 1970. V r. 1989 opět spoluzakládal skautskou organizaci, Konfederaci politických vězňů a okresní klub PTP. Od r. 1990 je až do dnes členem městského zastupitelstva, kde pracuje v sociální komisi a komisi pro mládež a sport.
Je nositelem nejvyššího vyznamenání Českého Junáka „Řádu čestné lilie v trojlístku", je nositelem „Pamětního kříže III. odboje" a dalších skautských vysokých vyznamenání. Jeho život je vynikajícím příkladem pro mládež.

Mgr. Srí Kumar VISHWANATHAN (15.11.1963)
Ačkoliv pochází z Indie a až do seznámení se svou budoucí manželkou neměl žádné vazby na ČR, věnuje se od poloviny devadesátých let pomoci českým Rómům. Jeho projekty patří k nejefektivnějším případům řešení romské problematiky u nás. Zasloužil se o zlepšení vzájemné komunikace Rómů a policistů a jím založené občanské sdružení Vzájemné soužití v současné době zahrnuje sociální poradnu a komunitní centra s programem volnočasových aktivit pro děti a mládež.
V Indii začal studovat fyziku, vletech 1983-90 pokračoval v Moskvě, kde poznal svou budoucí ženu Češku z Olomouce. Za svou práci obdržel již řadu ocenění a uznání, např. Cenu velvyslanectví USA, cenu Prix Ireně, Cenu Alice Masarykové, rakouskou Velkou cenu Sozial Marie, Cenu Františka Kriegla či čestnou medaili České policie.

 
 
:: události 2008
:: události 2007
:: události 2006
:: události 2005
:: události 2004
:: události 2003
:: události 2002
:: pozvánky
:: aktuality Senát
    : Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
    : Konference v Senátu - Přímá volba prezidenta (26.9.2007)
    : Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy 11-12.6.2007 (13.6.2007)
    : Návrh Senátu na státní vznameníní (8.6.2007)
    : Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
    : Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
    : Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
    : Konference v Senátu - Jak dál v EU (9.2.2007)
    : Nový model veřejné správy - konference v Senátu (30.1.2007)
    : Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
    : Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
    : Setkání s vědeckými pracovníky Spolkového ústavního soudu (16.5.2006)
    : Konference - Překážky rozvoje malých a středních podniků v ČR (24.4.2006)
    : Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
    : Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
    : Změna zákona "O informačních systémech veřejné správy" (8.12.2005)
    : Volba soudce ústavního soudu - JUDr. V. Kůrka (8.12.2005)
    : Schválení vstupu Bulharska a Rumunska do EU (15.9.2005)
    : Senát schválil změnu ústavy (15.9.2005)
    : Volba předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů (4.8.2005)
    : Volba soudce ústavního soudu - Formánková (4.8.2005)
    : Senát na návrh ODS schválil zrušení nerozumného doplňku živn. zákona (29.7.2005)
    : Priority britského předsednictví (13.7.2005)
    : Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
    : Setkání senátorů ODS se členy Konfederace politických vězňů (19.4.2005)
    : Setkání hejtmanů, primátorů a starostů se senátory PČR (13.4.2005)
    : Ministr vnitra ČR na senátním klubu ODS (1.3.2005)
    : Předseda Senátu Sobotka na Slovensku (3.2.2005)
    : Ústavní soud potvrdil vítězství Jana Nádvorníka v senátních volbách - Senát je kompletní (28.1.2005)
    : Předseda Senátu PČR organizuje pomoc pro Asii (10.1.2005)
    : Jan Nádvorník se obrátil na Ústavní soud kvůli zrušení výsledku senátních voleb v Praze 11, ve kterých zvítězil (18.12.2004)
    : Praha by mohla snížit náklady na zpracování odpadů (13.11.2004)
    : Nový senátor v klubu ODS (19.10.2004)
    : Třináctý soudce ústavního soudu (29.7.2004)
    : Priority nizozemského předsednictví EU (21.7.2004)
    : Další soudce ústavního soudu (10.6.2004)
    : Projev předsedy Rady Evropské unie B. Aherna v Senátu (22.4.2004)
    : Změna jednacího řádu senátu umožní kontrolu vlády při jednání o návrzích a dokumentech EU (20.4.2004)
    : Prezident navštívil Senát (18.3.2004)
    : Senát schválil nový okruh posuzování vlivů na životní prostředí (12.2.2004)
    : Senát vrátil zákon o péči o zdraví lidu, nechce v registrech jména a adresy (1.2.2004)
    : Novela živnostenského zákona s ohledem na zastavárny (29.1.2004)
    : Čeští vojáci do Afgánistánu (28.1.2004)
    : Další soudce Ústavního soudu (4.12.2003)
    : Nový senátor v klubu ODS (28.11.2003)
    : Volba nového soudce Ústavního soudu (12.11.2003)
    : Návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (22.9.2003)
    : Senát schváli přístup dalších státu do NATO (19.8.2003)
    : Priority italského předsednictví EU (2.8.2003)
    : Polský pohled na budoucnost Evropy (3.7.2003)
    : Britský pohled na budoucnost Evropy (8.6.2003)
    : Návštěva senátního VEI v Londýně (19.5.2003)
    : Usnesení Senátu k připravované ústavní smlouvě EU (22.4.2003)
    : Přijetí franc. ministryně (24.3.2003) (25.3.2003)
    : Zákon o nájemném v ÚPV (6.2.2003)
    : Souhlas Senátu s trestním stíháním senátora Vl. Železného (26.1.2003)
    : Senátoři a Konfederace politických vězňů (14.1.2003)
    : Prezentace priorit Min. průmyslu a obchodu (8.1.2003)
    : Volby do Evropského parlamentu (7.1.2003)
    : 2. schůze Výboru pro evropskou integraci (13.12.2002)
    : Charta základních práv Evropské unie (11.12.2002)
    : Česko - britský seminář (9.12.2002)
    : Výbory senátu (6.12.2002)
    : Komise senátu (5.12.2002)
    : První schůze Senátu ve 4. funkčním období (4.12.2002)
    : Senátní kluby (3.12.2002)
    : Kdy do Senátu? (5.11.2002)
::
:: Zákony projednané na schůzích Senátu
::
:: nové stránky www.skaloud.net
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)