Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (45406)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (43565)(24%)
Asi nepůjdu volit (44703)(25%)
Určitě nepůjdu volit (43853)(24%)
 
 
Stanoviska k obecným otázkám - směřování
 
Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)

Stanovisko "Udržitelný rozvoj – snaha o centrální plánování nebo nová ideologie? (6.9.2004)" jsem ve zkrácené verzi uvedl i v měsíčníku Pražská pětka pod názvem "Udržitelný rozvoj a co se za ním skrývá". Na článek jsem dostal reakci čtenářky, která vyslovila následující názor: "článek přináší schematické vidění problému, možná by se dokonce dalo hovořit o (cílené) mystifikaci, a především schematické vidění světa. Já osobně bych ve světě, který je řízen jen ekonomickými motivy a kde je cílem života neomezená spotřeba a konzum, žít nechtěla.". Níže je má odpověď. Po odeslání ještě rozšířená a upravená pro tyto stránky.

Na tak malém prostoru jako je sloupek v Pražské pětce nebylo možné provést hlubší analýzu a přidat fakta svědčící o tom co tvrdím. Nedělám si nárok na vševědoucnost ani nejsem nepřesvědčitelný o správnosti jiných pohledů na věc. Pouze v současné době mám tento názor a to na základě velkého množství materiálů, které jsem nucen číst. Jedná se zejména o vládní dokumenty a dokumenty EU.

Článek říká, že za pojmem „udržitelný rozvoj“ se skrývá politická proklamace (proč si to myslím – viz níže) a je reakcí na nesmysly, jednostranné vidění a mystifikace, kterými jsme poměrně často vystaveni (např.: zdroje se vyčerpají a nebudou mít náhradu, musíme zpomalit ekonomický růst, abychom zabránili dalšímu zhoršování stavu životního prostředí, atp.)


Netvrdil jsem, že je svět řízen jen ekonomickými motivy a neprosazuji to, aby byl řízen jen těmito motivy. Je řízen všemi možnými motivy, na které si jen vzpomenete. Pokud jde o ekonomické motivy, ty jsou přece vydatně omezovány zákony regulujícími podnikání a zákony nastavujícími pravidla pro vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, tedy i sociálními pravidly. To je zcela přirozený vývoj a odráží právě uplatňování různých zájmů ve vývoji společnosti.

Dalo by se na první pohled pochopit, že při zdůrazňování integrace mezi hospodářstvím, životním prostředím a sociálními záležitosti se jedná o zdůraznění kompromisu mezi těmito oblastmi. Ke kompromisům zde ale dochází neustále (při projednávání zákonů, při rozdělování státního rozpočtu, při tvorbě územního plánu v obcích a pod.). Hospodářství samo je neustále spoutáváno mnoha pravidly a regulacemi a to zejména sociálními a ekologickými. Proto je spojení „udržitelný rozvoj“ nic neříkající a zbytečné. Lze v něm spatřovat spíše politickou proklamaci. Proč v tom vidím politickou proklamaci? Jde totiž o pojmy, kterými nikomu neublížíte a jsou intuitivně akceptovatelné. Proč k této triádě např. nepřidat také pojem bezpečnost. To je oblast, která představuje pro většinu obyvatel jedno z prvních míst jejich zájmu. Zdůrazňování tohoto pojmu je ale pro populistické politiky nepříjemné, protože zde by museli více vyjevit své ideologické představy a případně své záměry konkretizovat. Zde ale ve veřejnosti již nepanuje taková shoda a tento pojem nelze použít tak snadno coby výplň projevů nebo při zlepšování obrazu vlastního, nebo svého uskupení. Totéž se týká i jiných oblastí, které se v různých obdobích stávají pro většinu prioritami.


V článku jsem neměl v úmyslu vyjadřovat se k neomezené spotřebě a konzumu, cílem bylo sdělit, že pokud chcete řešit vážné problémy je zapotřebí mít jisté priority, všeobjímající snaha dosáhnout všeho a všem vyhovět znamená, že se nebudete ani obtěžovat sdělit jak toho chcete dosáhnout, protože to ani nepůjde a budete se uchylovat k obecným a povrchním frázím, které se dobře poslouchají. Příkladem může být tzv. Lisabonský proces – konkurenceschopnost, zaměstnanost, sociální soudržnost, udržitelný rozvoj .. (z materiálů EU: "Vedoucí představitelé EU na své schůzce v Lisabonu stanovili ambiciózní cíl proměnit EU během příštího desetiletí v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa založenou na znalostech a schopnou trvale udržitelného růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností)-Výsledky jsou jasné – nula, nebo ještě hůře propast se ještě více prohloubila (viz zpráva expertů pod vedením bývalého nizozemského premiéra W. Koka, která byla 3. 11. 2004 prezentována v Bruselu, o které tento týden proběhla řada zpráv v médiích.). Takovýmito obecnými frázemi jsou evropské dokumenty charakteristické.

Co je těmi prioritami pro většinu obyvatel? Každý má jiné priority, ale domnívám se, že statisticky nejvýznamnější je, alespoň u nás a nyní, požadavek na zaměstnanost, výši reálné mzdy, bezpečnost atd. Samozřejmě, že zde je v řadě např. i požadavek na zdravé životní prostředí atp. To že si přiznáme tyto priority a začneme řešit to nejdůležitější v prvé řadě ale neznamená, že ostatní požadavky odmítneme. Stávající systém projednávání zákonů, územních plánů apod. to zajišťuje. Časem se mohou stát prioritními jiné oblasti.

Uvedený termín "neomezená spotřeba a konzum" je používán v médiích v různých souvislostech. Může to být např. budování supermarketů, výstavba silnic, způsob projednávání veřejných staveb, rozdělování prostředků státního rozpočtu a obcí, odpady, ... a z hlediska celosvětového pak např. kácení pralesů v Brazílii, lov mořských živočichů, skleníkové plyny atp. Těch významů příliš na to abych je zde diskutoval najednou. Co mohu říci nyní obecně je, že např. nikdo z té armády půl milionu nezaměstnaných v ČR a jejich rodin asi „neomezenou spotřebou a konzumem“ neoplývá, naopak. Pokud budeme chtít jejich situaci zlepšit, pak pozvednutím hospodářské činnosti (se všemi již dosaženými regulacemi) i s tím, že někdo bude mít tu spotřebu větší, nežli si myslíte, že by měl mít. Vymezování té správné spotřeby se děje pomocí standardních regulačních postupů, jako jsou zákony, vyhlášky apod. Jestli chcete regulace větší, musíte je umět prosadit v politické soutěži.

Existuje množství požadavků společnosti, které vyžadují další prostředky. Bez zvýšení produktivity, a jako vedlejšího produktu i spotřeby, není možné je více podporovat. Jedná se o celou řadu oblastí počínaje zdravotnictvím až po obranu. Jenom nové postupy, zařízení, přístroje a léky ve zdravotnictví vytvářejí neustále se zvyšující poptávku po prostředcích na jejich proplácení a navíc velmi osobně a lidsky motivovaných a tedy i mediálně i obecně přijímaných. Zvýšená produkce, produktivita, výkon, indukuje i vyšší spotřebu, tato spotřeba na druhé straně může snahu o vyšší produktivitu a výkon stimulovat. Takže - chcete-li např. více prostředků do zdravotnictví, budete muset strpět i vyšší konzum.

Jsou i jiné cesty jak "konzum" snížit, ale o těch byste asi mnoho obyvatel nepřesvědčila. Šlo by jít např. cestou nižších standardů bezpečnosti, zdraví, léků, zdravotní péče, v předpisech pro výstavbu atp.


Dalším cílem bylo sdělit, že dnes je velmi populární hrát si se slovy s obecným významem a schovávat za ně vlastní zájmy. Nemám nic proti prosazování zájmů kýmkoliv, vadí mi jejich maskování za obecnými výrazy bez významu.

1) Jedním z těchto zájmů je snaha prosadit své socialistické vidění světa a vnitřní přesvědčení, že větší regulace je vždy prospěšnější, nežli ponechání občanům co nejvíce svobody pro samostatné rozhodování.

Když sledujete, co všechno se dá odůvodnit formulkou „udržitelný rozvoj“ a jdete do konkrétnějších návrhů, které jsou poté zmiňovány, najdete spoustu návrhů na nesmyslné regulace – např. návrh zákona o „udržitelnosti cestovního ruchu“. Našel jsem jej na stránkách „společnosti pro krajinu“. Tento návrh se vydatně zaštiťuje udržitelným rozvojem. Podle návrhu by opět někdo (další úředníci, úřady) musel sledovat a vyhodnocovat: stav, vývoj a dopady cestovního ruchu, evidenci zařízení cestovního ruchu, včetně jejich kapacitní velikosti a využití ubytovacích kapacit, evidenci počtu a rozmístění objektů individuální rekreace, vývoj počtu a struktury návštěvníků, ukazatele stavu, vývoje a dopadů cestovního ruchu podle nějakého předpisu a tabulky, zjišťovat únosné kapacity území jednotlivých zón cestovního ruchu v různých časových jednotkách, sledování míry naplňování této únosné kapacity v průběhu sezóny a měsíců mimo sezónu atd.

Jinou oblastí jsou např. komunikační dokumenty EU. V Akčním plánu environmentálních technologií pro Evropskou unii „Stimulující technologie pro udržitelný rozvoj“ (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ) najdete akcentování např. takových konceptů jako „senzibilizace spotřebitelů a podnikatelů“ nebo „sociální odpovědnost podnikatelů“
Někde jsem četl, že „udržitelný rozvoj“ s integrovanými politikami je v podstatě ideologií evropského socialismu či sociáldemokratismu. To mi připadá v řadě situací velmi případné.

2) Dalším zájmem může být zájem na získání většího vlivu pro ministerstvo životního prostředí (které by se chtělo stát součástí nadresortního systému strategického řízení) a na obnovení centrálního plánování. Svědčí o tom následující:
Vláda si nechala vypracovat "Strategii pro udržitelný rozvoj České republiky". Tento dokument byl 10. 5. 2004 posouzen Fórem Rady vlády pro udržitelný rozvoj s následujícími výstupy:
- Fórum považuje Strategii za jeden z nejvýznamnějších nástrojů strategického řízení společnosti. Pro jeho uplatnění je nezbytné vytvořit podmínky a pravidla tak, aby veškeré resortní i jiné strategie a politiky byly nadále v souladu se Strategií a tedy s principy trvalé udržitelnosti
- Strategie by měla být nástrojem nově utvářené strategické dimenze řízení země.
- Strategie by měla být závazná pro veškeré centrální resortní, krajské a samosprávné strategické dokumenty

3) Jiným zájmem může být získání politického vlivu. Může o tom svědčit např. i formulace z výše uvedeného Fóra: veškerá rozhodnutí vlády i Parlamentu by měla být posuzována z hlediska strategie trvalé udržitelnosti, z hlediska udržitelnosti rozvoje (kdo však bude rozhodnutí parlamentu posuzovat - vláda?? nějaká instituce?? občanská sdružení /která napomáhala tento dokument připravovat/??)

4) Jiným zájmem může být prosazování osobních zájmů při stavebních aktivitách jiných osob. Podpora zájmů ať již oprávněných, či neoprávněných (např. na nezměněné okolí, na nezastínění, na urbanistickou jednotu, na výšky staveb ...) s využitím spojení "udržitelný rozvoj" získává víc na mediální váze a obecnější rozměr a je lépe mediálně prodejná.


Jaké jsou další důvody pro inflaci tohoto nic neříkajícího slovního spojení
1) Každý, kdo potřebuje zastřešit nějakou nesourodou prezentaci obecným pojmem, může vždy použít termín "udržitelný rozvoj + něco".
Viz např.: Mezinárodní konference „Učitel a vzdělávání pro udržitelný rozvoj“, nebo semináře: Regionální plánování, udržitelný rozvoj a strukturální fondy, Udržitelný rozvoj a energetické systémy, Význam přeshraniční spolupráce pro udržitelný rozvoj, Trvale udržitelný rozvoj v průmyslu, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj ...

2) Jinými důvody pro používání pojmu "udržitelný rozvoj" bez skrytých zájmů může být přirozená intuitivní a pozitivní snaha měnit svět k lepšímu (např. ochrana krajiny, snižování dopadů dopravy, ...). Pojem "udržitelný rozvoj" zde může být pro tuto snahu a pro mnohé vhodným symbolem. Žonglování s tímto výrazem bez významu ale může také vést k tak obskurním formulacím jako např.: „právo na udržitelný rozvoj by mělo být základním právem všech živých i neživých tvorů, mělo by být uvedeno v Základní listině lidských práv“ //konference o udržitelném rozvoji Praha 2002, MHMP//

3) Mezi další důvody po používání tohoto pojmu může být snaha některých politiků o nalezení nějaké společné vize, nebo společného zájmu např. pro EU nebo pro stát, dostatečně obecného a intuitivně přijatelného. Fakticky tím ale hledají jakousi státní doktrínu, která do budoucna bude integrovat sociální i hospodářskou politiku. Tím ale fakticky útočí na jeden ze základů demokracie, Spor o váhu hospodářských, sociálních a jiných akcentů by měl být, v rámci zachování demokracie, vždy věcí volné soutěže politických stran.

4) Mnozí Intelektuálové, filosofové a politologové mají k dispozici nový poměrně obecný pojem, který jim umožní se realizovat a nad kterým mohou dostatečně dlouho mudrovat a spřádat netušené souvislosti.


Na závěr
Osobně chci aby se svět řídil zájmy prosazovanými v demokratické soutěži a pokud možno prosazovanými i věcnými argumenty, nemaskovanými za obecné fráze.

„Svobodná lidská společnost je místem komplikovaného střetávání nejrůznějších zájmů a funguje na základě kompromisů. Může prosperovat pouze tehdy, umožní-li lidem svobodně žít tak, jak si většina z nich přeje. Nikdo v ní nemá patent na pravdu, nikdo nemá právo přikazovat jiným, co mají, mohou či musejí, pokud k tomu nemá demokratický mandát ostatních."
//V.K.//



Pozn.: několik argumentů ke dvěma tradičním mystifikacím

a) zdroje se vyčerpají a nebudou mít náhradu

Toto tvrzení nebere v úvahu růst lidského poznání a technologický pokrok a dále skutečnost, že lidské poznání samo zdroje vytváří. Viz stanoviska


b) musíme zpomalit ekonomický růst, abychom zabránili dalšímu zhoršování stavu životního prostředí

Převládajícím postojem v dnešním ekologickém hnutí bývá přesvědčení, že je třeba se vrátit k jednoduššímu a klidnějšímu tempu života. Podle tohoto názoru je značná část škod na životním prostředí ve světě způsobována technickým rozvojem spojeným s nesmírnou zálibou v materiálních požitcích. Některé průzkumy veřejného mínění ve světě vypovídají o tom, že podle řady respondentů je nutné obětovat ekonomický růst, máme li zachovávat a chránit životní prostředí.

Údaje pro ČR na podobné téma zkoumal CESES v r. 2002: "Češi na cestě za vlastní budoucností". Zde v otázce "jakými zásadami by se měla řídit společnost, ve které byste chtěl(a) žít?" získala v otázkách na ekonomický růst a technickou vyspělost následující poměry hlasů:

- zaměřit se na co největší ekonomický výkon ano 53% vs. zaměřit se na poklidný život 42%
- usilovat o co největší technickou vyspělost 69% vs. usilovat hlavně o duchovní rozvoj 24%

Zdá se, že v těchto otázkách je česká veřejnost rozštěpena na dva, přibližně stejně velké a těžko smiřitelné tábory. První z nich si jako ideál představuje ekonomicky výkonnou „turbospolečnost“ (Beck 2000) nekompromisně se deroucí na špici vyspělého světa a druhý zase společnost tradičně orientovanou, zvolna a v pohodě kráčející vstříc svému budoucímu osudu. //CESES 2002//

Pokud jde o životní prostředí, spolehlivé údaje, týkající se vyspělých západních zemí 20. století, vedou k závěru, že pro zlepšování životního prostředí není zapotřebí brzdit růst. Dostupná dlouhodobá fakta nasvědčují, že stupeň znečištění nakonec klesá i při nadále se zvyšujícím ekonomickém růstu. Před několika lety zkoumal Michail Bernstam z Hoover Institution množství údajů o znečištění a spotřebě přírodních zdrojů ve světě. Zjistil, že spotřeba zdrojů a stupeň znečištění ovzduší, vody a půdy začíná prudce klesat u států s tržním hospodářstvím, a to navzdory tomu, že jejich ekonomický růst pokračuje. //Jo KWONG, 01.01.1996 , Vlastnická práva a životní prostředí, uveřejněné na stránkách Občanského institutu. //

Závěr je spíše takový, že pokud bude stát bohatý, může být i více čistý. Jak životní úroveň roste, společnost přisuzuje kvalitě životního prostředí vyšší hodnotu. Ekologická prosperita je luxus, který si mohou dovolit jen vyspělé země. Ekonomický růst nám poskytuje životní styl, jenž je nejen pohodlnější, ale i příznivější. A právě tato prosperita je motorem, který podporuje naše ekologické vědomí. Měli bychom na ekonomický růst pohlížet ne jako na nepřítele, ale jako na podstatnou část naší schopnosti vypořádat se s takovými kritickými problémy, jako je znečištění životního prostředí. //Jo KWONG//



>>> viz původní stanovisko
>>> viz také Vládní Strategie udržitelného rozvoje pro ČR (stanovisko)

 
http://www.skaloud.net/index.php3?act=stanoviska&display=1104&offset=3&off1=133
http://www.skaloud.net/index.php3?act=senat&display=1044&offset=2&off1=110
 
 
 
: Názory a komentáře
: Stanoviska k obecným otázkám
: články a rozhovory
: Jinýma očima
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)