Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (45626)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (43802)(24%)
Asi nepůjdu volit (44921)(25%)
Určitě nepůjdu volit (44085)(24%)
 
 
Kategorie: projednané zákony a smlouvy - 6 - období
 
Zákony projednané na 9. schůzi a komentář
1.11.2007

Projednaný pořad 9. schůze Senátu PČR
31.10. - 1.11.2007


Vládní návrh zákona
112 - Úvěr EUROFIMA
114 - Školský zákon
115 - Insolvenční zákon
117 - Digitální televizní vysílání

Poslanecký návrh zákona či návrh poslanců
113 - Zákon o oběhu osiva a sadby
116 - Zákon o finanční kontrole

Senátní návrh zákona
74 - Návrh senátního návrhu zákona o výplatě dodatečných náhrad klientům bank
100 - Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění trestní zákon
122 - Návrh senátního návrhu zákona - Česká televize

Mezinárodní smlouvy
95 - Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 187
96 - Dohoda o letecké dopravě
98 - Ukončení Memoranda o porozumění
102 - Příloha Úmluvy o účincích průmyslových havárií
103 - Úmluva o podpoře rozmanitosti kulturních projevů

Jiný
76 - Výroční zpráva ČTÚ
108 - Výroční zpráva ČRO 2006
Informace vlády o výsledcích setkání hlav států - Lisabon

Dokumenty EU
K 026/06 - Zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí
K 045/06 - Sdělení Komise Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie
N 034/06 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady zavádějící sankce pro zaměstnavatele nelegálně pobývajících příslušníků třetích států
N 037/06 - Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/109/ES tak, aby její působnost byla rozšířena na adresáty mezinárodní ochrany
N 042/06 - Návrh nařízení Rady na společnou organizaci obchodu s vínem a o změně některých nařízení



Vládní návrh zákona


Senátní tisk č. 112 - Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru poskytnutého společností EUROFIMA za účelem financování nákupu železničních kolejových vozidel. Předkladatel: Vláda, A. Řebíček

Schválení státní záruky na úvěr 30 mil EUR na financování nákupu železničních vozů.

Česká republika je účastníkem úmluvy o založení evropské společnosti pro financování nákupu železničních vozů EUROFIMA. Pro úvěr který od této společnosti mohou získat České dráhy je zapotřebí státní záruka. Podle zákona 218/2000 Sb., který určuje rozpočtová pravidla je Česká republika oprávněna poskytovat státní záruky jen na základě zvláštního zákona. Ten je tímto předkládán. Jedná se o částku 30 mil EUR (860 mil Kč) se splatností v r. 2017.

Získané úvěrové prostředky použijí České dráhy na úhradu nákladů spojených s pokračováním dvou již dříve započatých víceletých programů obnovy železničních kolejových vozidel. Jedním z nich je průběžné pokračování nákupu elektrických příměstských jednotek řady 471 pro osobní dopravu. V roce 2007 jsou plánovány ze zdroje společnosti EUROFIMA tři nové jednotky. Budou dodány a následně nasazeny do provozu v roce 2007.
Druhým programem je financování nákupu celkem 20 vysokorychlostních třísystémových lokomotiv řady 380 určených pro osobní dopravu.

Dodavatelem jednotek řady 471 je společnost ČKD Vagonka, a.s. se sídlem v Ostravě. Výrobcem lokomotiv je společnost Škoda se sídlem v Plzni. Oba dodavatelé uvedených vozidel byli vybráni v souladu s platným zněním zákona o zadávání veřejných zakázek.

České dráhy přijmou úvěr na základě standardních obchodních podmínek financování společnosti EUROFIMA, podle kterých je úvěrem vždy hrazeno 95 % z celkového objemu finančních závazků spojených s pořízením kolejových vozidel. Zbývajících 5 % je hrazeno Českými drahami z jejich vlastních zdrojů.

Výsledek projednávání: nezabývat se



Senátní tisk č. 114 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Předkladatel: Vláda, D. Kuchtová

Úprava, která zajišťuje rovný přístup cizinců ke vzdělání u těch, kteří pobývají legálně na území ČR a k základnímu vzdělání i pro ty kteří zde pobývají nelegálně.

Jedná se o malou úpravu §20 Školského zákona která upravuje dosud odlišný přístup cizinců ze zemí mimo Evropskou unii k předškolnímu, základnímu, uměleckému a jazykovému vzdělávání v jazykových školách s právem jazykové zkoušky a ke školským službám. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto upravilo přístup cizinců z těchto tzv. třetích zemí tak, aby vyhovělo zadání, které bylo uvedeno v usnesení vlády z 30. srpna 2006.

Uvedená úprava se týká cizinců ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území České republiky. Nároku na základní vzdělání a služby s tím spojené mají podle novely i nelegálně pobývající cizinci.

Tento posun v naší legislativě vychází z článku 28 Úmluvy o právech dítěte, podle kterého mají smluvní státy Úmluvy uznávat právo na vzdělání dítěte, zejména tím, že zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání.

Ke střednímu vzdělávání mají zajištěný rovný přístup všichni cizinci, kteří pobývají na území ČR legálně a také ti, kteří mají oprávnění k pobytu nad 90 dnů, zákon je v souladu s realizací politiky vládní integrace cizinců.

Výsledek projednávání: schváleno s pozměňovacími návrhy

Pozn.: pozměňovací návrhy byly legislativně technické povahy.



Senátní tisk č. 115 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. Předkladatel: Vláda, J. Pospíšil

Doprovodný zákon k insolvenčnímu zákonu, zajišťující jeho provázání se stávající legislativou.

Je to doprovodný zákon k insolvenčnímu zákonu, obsahuje změny asi přibližně stovky dalších právních předpisů. Implantuje toto nové insolvenční právo do platných právních předpisů a přizpůsobuje ostatní právní předpisy tomuto novému insolvenčnímu právu. Bez toho by nový insolvenční zákon nebyl provázán se stávající legislativou a v praxi by nebyl aplikovatelný. Tento doprovodný zákon k insolvenčnímu zákonu nebyl původně v Senátu přijat, protože se stal pod vlivem pozměňovacích návrhů poslanců velmi chybný, neopravitelný a nepřijatelný. Stávající verze již byla připravena s patřičnou péčí.

Je zde novelizován například obchodní zákoník, občanský soudní řád, zákon o správě daní a poplatků, zákon o spotřebních daních a jiné zákony.

Nový insolvenční zákon (dříve Zákon o konkursu a vyrovnání) bude platit od 1.1.2008

Pro informaci - nový (již schválený) insolvenční zákon jde směrem posilování postavení věřitele, přesnějších pravidel při rozhodování o konkurzu a umožňuje dlužníkovi a věřitelům více variant řešení. Vedle samotného konkurzního řízení se nabízí další varianty jako je samotná reorganizace, oddlužení, konkurz fyzických osob a podobně. Existuje zde také změna v přístupu k otázce vlivu věřitelů na insolvenční řízení a možnosti ovlivňovat zásadní rozhodnutí v každé fázi řešení dlužníkova úpadku. Důležitým prvkem je - zavedení insolvenčního rejstříku - elektronického media, které bude koncentrovat veškeré údaje o insolvenčních řízeních, včetně seznamu insolvenčních správců s tím, že kterýkoli subjekt bude mít možnost se s obsaženými údaji seznámit. Jsou zásadně zpřísněny požadavky na odbornou způsobilost a na bezúhonnost insolvenčních správců (dříve správců konkursní podstaty); je vytvořen zcela odlišný systém ustanovování insolvenčních správců, který je vázán na vydání povolení Ministerstvem spravedlnosti

Výsledek projednávání: schváleno



Senátní tisk č. 117 - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Předkladatel: Vláda, I. Langer

Novela otevírající televizní trh dalším zájemcům o vysílání a to bez udělování licencí. (tím umožní rozjezd digitálního televizního vysílání a čímž přispěje k rozšíření nabídky televizních programů). Zároveň řeší uvolňování potřebných frekvencí a patovou situaci, kdy byla udělena licence šesti digitálním televizním vysíláním, které byly následně napadeny žalobou.

Digitální novela roztíná dva gordické uzly: umožňuje nejen vytvoření vysílacích sítí, tzv. multiplexů, ale i jejich naplnění obsahem. Vrací do hry právními kličkami odstavenou konkurenci šesti nových stanic z Asociace digitálních televizí.

Na tomto tématu se střetávala celá řada protichůdných zájmů. Je to na jedné straně zájem současných provozovatelů, ať již veřejnoprávních a dvou velkých soukromých televizí oproti zájemcům o digitální vysílání. Je zde zájem výrobců a zadavatelů reklamy a je zde zájem výrobců techniky i deseti milionů občanů České republiky coby potencionálních diváků. Zákon tvoří průnik množin těchto mnohdy velmi rozdílných a protichůdných zájmů

Základem změn je uvolnění stávajícího systému udělování licencí k zemskému digitálnímu vysílání. V tomto smyslu je tento návrh velmi průlomový, neboť představuje jasnou liberalizaci v oblasti přístupu na digitální televizní trh. Skončila doba kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání určovala, kdo vysílat může a kdo vysílat nemůže. Nově se tedy jasně zavádí princip, že k vysílání je oprávněn každý, kdo splní zákonem stanovené podmínky a bude mít dohodu s provozovatelem multiplexu o šíření svého programu. Úplná liberalizace začíná 10.10.2010, po tomto termínu již nebude prováděno licenční řízení.

Současně návrh obsahuje také princip udělení tzv. kompenzačních licencí, což byl zřejmě jeden z největších problémů, který tento návrh obsahuje. Ministerstvo našlo způsob, jak při zachování právního řádu ČR umožnit vysílání šesti digitálním televizním vysíláním, kterým byly uděleny licence, jež následně byly napadeny žalobou, a tím konečně rozběhnout digitální vysílání v ČR, a jak současně přinést do tohoto návrhu nějaký motivační faktor pro současné velké soukromé televize, které drží analogové kmitočty a motivovat je v tom, aby tyto kmitočty opouštěly, uvolňovaly a tím dávaly prostor pro budování digitálních sítí.

K současným čtyřem kanálům (České televize a komerčním stanicím Nova a Prima) přibude v pozemním digitálním vysílání osm nových stanic. Šest „nových", kterým novela zákona přiděluje jakousi přechodnou licenci do plného uvolnění trhu, a druhé kanály Novy a Primy, které získaly bonusové licence za to, že uvolní současné analogové kmitočty o několik let dříve, aby vznikl prostor pro šíření digitálního signálu.

Tyto kompenzační licence mají platnost pouze do vypnutí analogového vysílání, tzn., že budou účinné prakticky jenom několik let. Pro jejich držitele to znamená, že sice budou mít jistou výhodu pro rozjezd svého vysílání, ale nebudou mít jistotu, že tuto licenci podrží tak dlouho, aby se jejich investice bezpečně vrátily. S tím ale souhlasí.

Sporným bodem z hlediska principiálního je podle mého hlediska zejména návrat reklamy na ČT a podpora fondu kinematografie. To je však součástí kompromisu.

Navýšení reklamy v rámci vysílání České televize o 0,25% na jednom kanálu je však dočasné, tj. bude platit do plánovaného vypnutí analogového vysílání. Navýšení příjmů z uvedené reklamy je účelově vázáno na podporu a rozvoj digitálního vysílání, na podporu české kinematografie a na digitalizaci archivu České televize.

Je zřejmé, že podporu fondu kinematografie si vydobyly zájmové skupiny spojené s ČSSD. Není zde totiž objektivní důvod podporovat selektivně jen jednu oblast kultury. Neúspěšný pokus o navýšení fondu kinematografie prostřednictvím zvýšení poplatků na půjčených videokazetách a CD nosičích (tzv. Jandákova kulturní daň) se odehrál v r. 2006. Novela zákona o státním fondu kinematografie, která prošla sněmovnou jen malou většinou, však nebyla po odmítnutí prezidentem přehlasována nadpoloviční většinou všech poslanců. Pozn. Senát dal pozměňovací návrhy, které nebyly sněmovnou akceptovány.

Výsledek projednávání: schváleno



Poslanecký návrh zákona či návrh poslanců


Senátní tisk č. 113 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 178/2006 Sb. Předkladatel: Vláda, P. Gandalovič.

Novela zákona o obchodování s osivem a sadbou tak, aby zákon odpovídal dvěma novým evropským směrnicím.

Pozměňovací návrh reaguje na přijetí dvou nových právních předpisů ES. Jedná se o implementaci směrnic:
- směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh
- směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh a směrnici Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
- transpoziční lhůta je v případě obou směrnic stanovena na 1. července 2007.
- konkrétně se mění Příloha č. 1 k zákonu č. 219/2003 Sb. - Druhový seznam na který se vztahují zkoušky a minimální podmínky pro zkoušení odrůd určitých druhů zeleniny. Do tohoto seznamu se přidává např. Cibule, Echalion, Šalotka, Cibule sečka, Pór, Česnek, Pažitka, Kerblík a dalších cca 50 druhů zeleniny

Výsledek projednávání: schváleno



Senátní tisk č. 116 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel: PS, L. Ježek

Novela doplňuje veřejnosprávní kontrolu o audit podle předpisů EU, doplňuje procesní pravidla pro audit a zpřesňuje některé pojmy. Cílem je splnit podmínky EU pro čerpání peněz z evropských fondů v letech 2007-2013.

Jedná se o doplnění veřejnosprávní kontroly o audit podle přímo použitelných předpisů Evropské unie - nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 5. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1266/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.

Výsledek projednávání: schváleno



Senátní návrh zákona


Senátní tisk č. 74 - Návrh senátního návrhu zákona senátorky S. Paukrtové o výplatě dodatečných náhrad klientům některých bank. Předkladatel: Senátorka, S. Paukrtová

Pokus o nadstandardní odškodnění klientů Plzeňské banky, a.s. v likvidaci a Union banky, a.s. v likvidaci, prostřednictvím senátního návrhu.

Současná podoba zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, uvádí, že náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 90% vkladu, maximálně do výše 25 000 Euro (cca 750 tis. Kč) pro jednu osobu u jedné banky. Tento zákon, tedy je v souladu s eurosměrnicí, která uvádí, že souhrn všech vkladů každého vkladatele musí být pojištěn alespoň do výše 20 000 Euro pro případ, že se stane nedisponibilním. Český limit je mimochodem vyšší, nežli limit v některých státech EU a v přepočtu na HDP dokonce patří k nejvyšším v EU.

V návrhu jde o odškodnění fyzických osob, nikoli právnických osob, a to tak, že výše odškodnění je navrhována do výše 4 mil. korun a 90 % vkladu.

Podle názorů z ústavně-právního výboru a hospodářského výboru, které návrh projednávaly, může odstranění zamýšlené nerovnosti mezi klienty bank v budoucnu vyvolat nerovnosti jiné. S tím, že zároveň jakékoli zpětné zasahování do procesu odškodňování, a to pouze určité skupině klientů zkrachovalých bank, není systémové.

Systémové by bylo, pokud by Senát měl pocit, že odškodňovací limit by měl být stanoven vyšší, měl by iniciovat spíše příslušnou novelu paragrafu v zákoně o bankách a nový limit zakotvit přímo do tohoto ustanovení. Pokud však dosavadní limit vyhovuje, měl by se vzdát problematických retroaktivních navyšování tohoto limitu ohledně jednotlivých odškodňovacích případů.

Právě retroaktivita (tj. zpětná účinnost právních norem) je dalším problémem uvedeného návrhu. Její nevhodnost byla potvrzena u jiných případů několika nálezy Ústavního soudu a rozhodnutími Nejvyššího soudu.
Nezanedbatelný je i pocit, že tento přístup podporuje tzv. morální hazard, tedy absolutní neodpovědnost menšiny vkladatelů za to, komu svěří své peníze, protože stát se vždy postará o to, aby je dostali zpět na úkor většiny opatrných vkladatelů. Ti opatrnější vkladatelé vedle úrokového výnosu zvažují i zajištění návratnosti svých vkladů s tím, že se jejich úrokové výnosy se díky příspěvkům do Fondu zajištění snižují.

Výsledek projednávání: zamítnuto



Senátní tisk č. 100 - Návrh senátního návrhu zákona senátorů M. Mejstříka, R. Sequense, J. Novotného, J. Horníka a J. Štětiny, kterým se mění zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů. Předkladatel: senátor M. Mejstřík

Změna trestního zákona spočívající v zákazu propagace komunismu a zákazu symbolů komunismu. Přikázání návrhu senátního návrhu zákona též výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a prodloužení lhůty pro jeho projednání ve výborech Senátu.

viz také 8 schůze senátní tisk č. 100

Výsledek projednávání: dopřikázáno VZVOB a lhůta prodloužena o 30 dní



Senátní tisk č. 122 - Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Předkladatel: senátor J. Oberfalzer

Změny systému voleb do mediálních rad - Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady ČTK

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky schválila následující legislativní iniciativu, s cílem projednat jí v dalších výborech.

Tímto návrhem zákona chce předkladatel měnit celkem čtyři zákony a sice zákon o České televizi, o Českém rozhlasu, o České tiskové kanceláři a o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Úpravy by se týkaly systému voleb do mediálních rad, konkrétně Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady ČTK. Novela se nedotýká Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a ani Rady pro ČTÚ.

Cílem by měla být zvýšená reprezentativnost ve složení mediálních rad a zvýšit také transparentnost způsobu volby.

V zemích EU lze najít různé modely,. Jeden extrém je například rakouský model, kde jsou do úzké rady, která kontroluje média veřejné služby, nominováni zástupci přímo politickými stranami. Tj. existuje tam přímá kontrola politické reprezentace nad činností těchto médií. Německý model má naopak velice široké kolegium, čítající několik desítek členů. Toto kolegium ze svých řad volí užší vedení, které vykonává cosi, co by se dalo přirovnat k naší radě. Současně jsou zákonem taxativně stanoveny orgány organizace, které nominují do tohoto kolegia své zástupce. Dá se říci, že výkonná moc nebo legislativní moc v Německém modelu nehraje žádnou aktivní roli.

Navrhovaný systém vychází z několika principů
Kontinuita - mandát člena rady je navrhován na šest let, a volila by se vždy třetina každé dva roky (výjimku by byla Rada ČTK),
Počet členů: Návrh počítá s tím aby se u Rady České televize a Českého rozhlasu vyrovnal (Rada ČT je nyní patnáctičlenná, Rada Českého rozhlasu je nyní devítičlenná - tj. srovnat na patnáct. Rada České tiskové kanceláře, která je nyní na počtu sedmi, by se zvýšila na devět).
Zapojení Senátu. Rady těchto institucí by vznikaly volbou v obou komorách Parlamentu. A to tím způsobem, že u patnáctičlenných rad, tedy u rad České televize a Českého rozhlasu, by se každé dva roky volili tři členové v Poslanecké sněmovně a dva v Senátu (tj. pětice, která je třetinou patnácti), u devítičlenné rady by volila Poslanecká sněmovna šest členů a Senát tři.
Princip omezeného počtu navrhovatelů. Návrh předpokládá aby kandidáty na členy rad navrhovaly pouze právnické osoby, které budou před každou volbou přímo určeny usnesením té dané komory. Každá komora by měla definovat trojnásobný počet institucí, než kolik míst by bylo obsazováno. Např. Poslanecká sněmovna by vybírala z institucí, které představují významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické organizace. Senátu pak z kulturních, odborových, národnostních, vzdělávacích a náboženských organizací.
Prvek přímé odpovědnosti. Návrh počítá s tím, aby výroční zprávy byly projednávány jak ve Sněmovně, tak v Senátu. Pokud by Poslanecká sněmovna a zároveň i Senát neschválila výroční zprávu té dané rady, byla by rada odvolána jako celek. U odlišných hlasování by daná komora měla by právo odvolat ty členy, které navrhovala.
Dvakrát a dost. Každý člen rady by mohl být zvolen jen dvakrát na po sobě jdoucí volební období.

Výsledek projednávání: vráceno k přepracování

Pozn.: Vzhledem k tomu, že pokud je součástí této normy také změna jednacího řádu Poslanecké sněmovny, je zapotřebí projednat uvedený návrh s příslušnými výbory sněmovny.



Mezinárodní smlouvy


Senátní tisk č. 95 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci k vyslovení souhlasu s ratifikací, a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 197 o podpůrném rámci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 198 o pracovním poměru spolu se stanoviskem vlády k nim k informaci předkladatel: Vláda, P. Nečas

Mezinárodní dohoda o národním systémovém rámci pro podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V r. 2006 proběhla v Ženevě 1995 Mezinárodní konference práce, na níž byly přijaty tři dokumenty. Nyní je vláda předkládá parlamentu. Nejdůležitějším dokumentem je Úmluvu č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dalšími jsou pak doprovodná doporučení k této Úmluvě a o samostatné doporučení o pracovním poměru.

Obsah Úmluvy se dá v zásadě shrnout jako požadavek na vytvoření národního systému politik a programu BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tomu již vyhovuje vnitrostátní systémový rámec zavedený v ČR v roce 2003, který obsahuje takové prvky, jako jsou národní politika, stanovující cíle a směřování státu k zabezpečení BOZP, národní systém zahrnující infrastrukturu a prostředky k dosažení tohoto cíle a národní program, který stanovuje a rozpracovává úkoly k realizaci národní politiky.

Základní ideou Úmluvy je přístup s důrazem na prevenci a zapojení všech relevantních hráčů, tj. zaměstnavatelských svazů a odborů. Obsah a cíle Úmluvy jsou v souladu jak s cíli vlády v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak zejména i s relevantními ustanoveními práva Evropského společenství. Vnitrostátní zákonodárství a praxe již nyní plně zajišťují veškeré požadavky této Úmluvy.

Zbývající dva doprovodné dokumenty jsou bez právní závaznosti. První z nich, doporučení č. 197 je doprovodným dokumentem, jehož cílem je napomoci provádění již zmíněné Úmluvy o podpoře BOZP. Obsahuje určitá vodítka, návrhy a postupy, kterým by vláda měla či případně mohla věnovat svou pozornost. Je to např. otázka významu prevence v oblasti BOZP, poradenství určeného jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům a také přehled dokumentů Mezinárodní organizace práce, které se mohou pro vládu stát určitou inspirací v této oblasti, atp.

Druhé doporučení č. 198 se pak zabývá určováním existence pracovního poměru. Jedná se především o postavení jednotlivých stran v případně mezních situací z hlediska práva pracovního nebo obchodního, kdy je obtížné rozhodnout, zda se jedná o pracovněprávní vztah se všemi s tím souvisejícími důsledky, včetně zvýšené ochrany zaměstnance jakožto osoby závislé, která se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném postavení. Fakticky se tedy jedná o spory, které jsou v ČR známy jako tzv. švarcsystém.

Z hlediska současné české vnitrostátní úpravy lze říci, že tato debata zde byla v nedávné době vedena při přípravě nového zákoníku práce a že zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce) obsahuje definici závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Dále stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Za základní pracovněprávní vztahy se přitom považuje pracovní poměr a pracovní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je proto možné říci, že touto vnitrostátní právní úpravou je standard obsažený v doporučení plně naplněn.

Výsledek projednávání: dán souhlas k ratifikaci



Senátní tisk č. 96 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé. Předkladatel: Vláda, A. Řebíček

Úmluva, která liberalizuje leteckou dopravu mezi Evropským společenstvím a USA, včetně zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže

Z politických i ekonomických důvodů Evropské společenství přednostně definuje souvislou leteckou politiku vůči významným třetím zemím. Jejím cílem má být nejen oboustranný rozvoj letecké dopravy, ale i celkové zlepšení vzájemných vztahů s danými zeměmi. Konkrétním projektem je sjednání jednotné dohody v oblasti letecké dopravy za celé Evropské společenství s USA, s cílem vytvoření otevřeného leteckého prostoru mezi oběma stranami.

Mandát pro Evropskou komisi k zahájení jednání s USA o této dohodě byl schválen Radou ministrů dopravy Evropské unie v červnu 2003. Udělení mandátu bylo reakcí na rozsudek Evropského soudního dvora z roku 2002, který označil některé dvoustranné letecké dohody mezi členskými státy a USA za neslučitelné se smlouvou o založení Evropského společenství.
Jednání o textu dohody probíhala od roku 2003 do začátku roku 2007, a byla komplikovaná. Cílem dohody je jednotná úprava provozu na transatlantickém leteckém trhu mezi Evropským společenstvím a USA a alespoň částečné sblížení regulatorních rámců obou stran.

Výsledek projednávání: dán souhlas k ratifikaci


Senátní tisk č. 98 - Vládní návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky s návrhem na ukončení Memoranda o porozumění o účasti v Západoevropské organizaci pro vyzbrojování a zásadách její činnosti a řízení. Předkladatel: Vláda, V. Parkanová

Ukončení mezinárodního memoranda v souvislosti s ukončením činnosti Západoevropské organizace pro vyzbrojování a jejím nahražení Evropskou obrannou agenturou.

Ukončení předmětného Memoranda (z r. 1996) je odůvodněno zrušením Západoevropské organizace pro vyzbrojování ke dni 31. srpna 2006, o kterém rozhodla Rada Západoevropské unie. Rada tento krok učinila v souvislosti s ukončením činnosti Západoevropské skupiny pro vyzbrojování, pro kterou tato vytvářela nezbytný organizační rámec a která zanikla v souvislosti s vytvořením Evropské obranné agentury.

V současné době představuje právě Evropská obranná agentura, vzniklá na základě společné akce členských států EU, hlavní formu pro spolupráci při výzkumu a vývoji v oblasti obrany. Memorandum, je tedy již fakticky právním dokumentem a jeho formální zachování je zbytečné.

Výsledek projednávání: vysloven souhlas s ukončením Memoranda



Senátní tisk č. 102 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu „Návrh na přijetí nového znění Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států (Helsinky, 17. března 1992)“. Předkladatel: Vláda, M. Bursík

Zpřesnění kategorií nebezpečných látek a jejich množství pro skladování v rámci přílohy Úmluvy o účincích průmyslových havárií.

Zde se jedná o úpravy Přílohy č. 1. Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států. Tato příloha definuje nebezpečné látky pro účely vymezení nebezpečných činností a je čistě technického charakteru. Konkrétně se zde zpřesňují jednotlivé kategorie hořlavých plynů, hranic pro skladování toxických a oxidujících látek, podrobněji se rozdělují výbušné látky, látky nebezpečné pro životní prostředí a toxické pro vodní organizmy a poté vysoké toxické pro vodní organizmy.

Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států. Úmluva byla sjednána v roce 1992 v Helsinkách a jejím cílem je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií, které přesahují hranice států na lidské zdraví, životní prostředí a majetek. Důraz je kladen na preventivní opatření, hodnocení rizik, předcházení rizika, předcházení havárií a v případě, že k nim došlo, tak přirozeně na jejich účinnou likvidaci. Pro ČR je Úmluva platná od 10. září 2003

Základní principy Úmluvy jsou v naší legislativě zahrnuty v zákonu č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva se nevztahuje na válečné stavy, jaderné havárie, havárie na vojenských zařízeních, havárie přehrad, havárie při pozemní dopravě.

Výsledek projednávání: dán souhlas k ratifikaci



Senátní tisk č. 103 - Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Předkladatel: Vláda, V. Jehlička

Návrh na přístup České republiky k Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Úmluva byla přijata na 33. zasedání generální konference UNESCO v říjnu r. 2005 v Paříži. Vstoupila v platnost 18. března letošního roku. Podle předkládací zprávy má úmluva sloužit k ochraňování a podpoře kulturních projevů. Úmluva vytyčuje řadu zásad (některé sporné), a používá definice (většinou se slovem kultura, které definováno není a ostatní pojmy jsou definovány kruhem). Dále pak práva a povinnosti stran (deklaratorní a většinou uvozené výrazy státy mohou, usilují, snaží se, uznávají, povzbuzují, usnadňují). Konkrétní ustanovení se týká zřízení Mezinárodního fondu pro kulturní rozmanitost

Přestože je úmluva formulována spíše v deklaratorním duchu, je zde také uvedena řada zásad. Některé z těchto zásad, např. "Zásada stejné vážnosti všech kultur", nebo "zásada přístupu ke kulturním projevům z celého světa a přístup kultur k prostředkům jejich vyjadřování a možnostem jejich šíření" může do budoucna přinášet rizika nových nepředvídatelných nároků a konfliktů principů a zásad.

Zde jsem si dovolil navrhnout plénu zdůvodněný návrh na zamítnutí této ratifikace. Přestože se nelze z ustanovení této úmluvy dovolávat porušení lidských práv a základních svobod (jak je v ní uvedeno), existuje již v současné době řada "kulturních" postojů, která již naše standardy lidských práv v tichosti porušují (např. méněcennost žen, polygamie a pod., u některých komunit v EU - zmiňuje i komisař Fratini). Lze si také představit, že pole nároků, které se může odvolávat na zásady v uvedené úmluvě může být velmi široké, a bude jen otázka času, kdy to někdo využije, aby posunul své nároky na úkor ostatních. Nemusíme se ani uchylovat k odhadům, stačí se podívat jaké nároky se již v Evropě objevují, např. oddělené lázně a koupaliště pro ženy a muže, jak již v řadě případů nárokují vyznavači islámu. Do budoucna lze počítat i se všemi existujícími nároky, ve kterých by se objevilo slovo kultura což by vedlo k dalším nadbytečným interpretačním zátěžím správních i soudních orgánů (počínaje nadměrným obtěžováním hlukem až po sprejerské nápisy).

Nové zásady se budou bezpochyby se stávajícími dostávat do konfliktů a soudy budou mít opět více práce při zvažování jejich priorit (např. stávající hygienické normy vs. nárok na rituální podřezávání ovcí v bytech [v současnosti problém v Pařížských panelácích u islámské komunity] atp.). Domnívám se, že zde není důvod uvalovat další břemena na náš právní řád ve formě dalších zásad nebo principů.

Z hlediska České republiky je tato úmluva nadbytečná, neboť negarantuje občanům ČR nic více, než jim již nyní zajišťují Ústava ČR a ústavní Listina práv a svobod.

Úmluva je navíc založena na nedostatečném pochopení vztahu kulturní rozmanitosti a lidské svobody. Tendence ke kulturní rozmanitosti nebo homogenitě je důsledkem svobodného jednání občanů a aplikace jejich ústavně zaručených lidských práv. Pokud by v důsledku svobodného lidského jednání v určitých aspektech došlo k dobrovolnému a svobodnému preferování jednoho kulturního modelu, nebylo by pro oslavování kulturní rozmanitosti důvodu. Lidé mají legitimní právo využít své svobody za účelem kulturní rozmanitosti i kulturní homogenity, pokud jednají svobodně. Podporovat kulturní rozmanitost pro kulturní rozmanitost je stejně pošetilé jako by bylo podporovat kulturní homogenitu pro kulturní homogenitu.

Výsledek projednávání: nebyl vysloven souhlas s ratifikací Úmluvy



Jiný


Senátní tisk č. 76. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2006. Předkladatel: předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu P. Dvořák

Výsledky práce Českého telekomunikačního úřadu za rok 2006.

Za úspěchy lze podle předsedy považovat:
- zavedení přenositelnosti mobilních čísel (v pevných linkách a v mobilních telefonech)
- výsledek mezinárodní konference o koordinaci kmitočtu pro rozhlasové a televizní vysílání, míněno digitální vysílání v Ženevě, kde naše delegace uspěla se všemi požadavky. Můžeme budovat až 7 sítí určených pro digitální televizní vysílání (po uvolnění analogových kmitočtů).
- dokončení analýz relevantních trhů (jsou podle nového regulačního rámce pro elektronické komunikace základem pro stanovení míry regulace trhu elektronických komunikací, náš trh, zejména trh mobilních služeb, je velmi konkurenční a splňuje parametry evropského trhu)
- problémem zůstává vyúčtování tzv. univerzální služby.

- samotná zpráva má rozsah přes 80 stránek a lze ji nalézt na Výroční zpráva 2006


Výsledek projednávání: vzato na vědomí



Senátní tisk č. 108. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2006. Předkladatel: generální ředitel Českého rozhlasu V. Kasík

Zprávu Rady Českého rozhlasu o jejím hospodaření.

Zpráva má analytickou, hodnotící část a je doplněna četnými statistickými údaji v přehledu tabulek a příloh. Nechybí ani výrok auditora a umožňuje meziroční srovnávání. Výroční zpráva ukazuje na dobré hospodaření.

V r. 2006 hospodařil Český rozhlas se ziskem 151 mil. Kč. To především díky tomu, že se zvedly koncesionářské poplatky a také následně získáváním dalších platících koncesionářů. (Český rozhlas rozhodl rezignovat na služby České pošty při vybírání koncesionářských poplatků, tím zaznamenal také jistou úsporu )

Výdaje šly zejména na dobudování regionálních stanic (Český rozhlas dostal ze zákona povinnost ve všech nově vzniklých krajích vybudovat svá regionální studia) a dále na zřízení dalších míst pro zahraniční zpravodaje. Český rozhlas prochází rozsáhlou rekonstrukcí, dokončil výstavbu nové budovy, nakoupil další budovu, takže bude moci svá roztroušená pracoviště po Praze koncentrovat do jednoho areálu na Vinohradské ulici a v přilehlých ulicích v okolí jako je Římská a Italská. Díky tomu ostatní objekty bude moci prodat a vytvořit do budoucna další rezervy na financování rozvoje digitálního vysílání a na digitalizaci archivů.

Výroční zprávu lze nalézt na Výroční zpráva ČRO 2006

Výsledek projednávání: vzato na vědomí



Informace vlády o výsledcích setkání hlav států a vlád konaného ve dnech 18. a 19. října 2007 v Lisabonu a o pozicích České republiky. předkladatel: Vláda, A. Vondra

Vláda informovala Senát o proběhlém jednání neformální Evropské rady v Lisabonu, konaném dne 18. a 19. 10. 2007.

Evropská rada se na svém summitu zabývala v Lisabonu především ukončením jednání mezivládní konference o reformní smlouvě. Klíčové bylo uzavření mezivládní konference a jaksi politické odsouhlasení jednání o reformní smlouvě. Všechny členské státy přijely na toto jednání s konstruktivním záměrem se dohodnout a vycházet z toho, že ten velmi úzce definovaný mandát, schválený pro jednání mezivládní konference na řádném červnovém zasedání, položil základ k dohodě

Díky velmi precizně definovanému mandátu z června bylo sporných otázek nebo otevřených věcí jenom omezené množství. Dva sporné body byly vyřešeny již předem a nebylo o nich ani na Evropské radě vyjednáváno. Bylo vyhověno požadavku Bulharska na zachování si názvu pro evropskou měnu v cyrilici – debata o evro a bylo částečně vyhověno žádosti Rakouska na ponechání si možnosti omezit přístup zahraničních studentů na své univerzity. Problém se týkal zejména lékařských oborů, kde je vysoký počet německých studentů, kteří po vystudování odcházejí do Německa, a Rakousko si pak stěžuje, že nemá dostatečný počet lékařů ve své zemi.

Jednání se primárně věnovalo třem posledně otevřeným bodům, které zůstaly z jednání mezivládní konference.

Prvním byl požadavek Polska, který byl podporován také českou delegací na zakotvení Joaninského kompromisu blokační menšině v závažnější podobě než jen v prohlášení. Výsledkem jednání, bylo nakonec propojení existujícího prohlášení s novým protokolem.
Druhým otevřeným bodem byl na poslední chvíli deklarovaný nesouhlas Itálie s počtem křesel v Evropském parlamentu, který byl Itálii přidělen. Byl akceptován návrh portugalského předsednictví, který stanovil celkový počet evropských poslanců na 751, ale ve formulaci 750 + předseda. Jedno místo navíc, které tímto trikem vzniklo, bylo přiděleno Itálii.
Třetím otevřeným bodem byl návrh České republiky na doplnění deklarace č. 28 vztahující se k vymezení pravomoci za účelem maximalizovat účinek deklarace na oboustranné flexibilitě, kterou se české delegaci v podobě tří odstavců, které jsme již měli k dispozici, podařilo vyjednat na červnové Evropské radě. Prosazování tohoto požadavku bylo také podpořeno usnesením našeho Senátu. Účelem požadavku bylo akcentovat možnost zpětného přenosu pravomocí z unie na členské státy a učinit tak další pokus o posun v naplňování onoho principu oboustranné flexibility. Po opakovaných jednáních s komisí, která návrhu nebyla zdaleka nakloněna, se nakonec podařilo do textu deklarace prosadit politický závazek komise, že žádostem rady na předložení takového návrhu na zrušení určitého legislativního aktu a tím zpětného přenosu kompetencí bude věnována ze strany komise zvláštní pozornost a že se tedy nestane, že by se rozhodla takový požadavek rady ignorovat.

České republice se podle vyjádření předkladatele nad rámec uvedeného podařilo prosadit posílení závazků pro dosažení větší liberalizace služeb (stávající směrnice, která vstoupí v platnost v roce 2009, není dostatečná a vláda bude chtít jít dál). Dále se nám tradičně ve spolupráci se Švédskem a některými dalšími státy podařilo zasadit o zablokování návrhu Rakouska, které směřovalo k výraznému ztížení dalšího rozšiřování EU. Podpora a rozšiřování EU je trvalým a opakovaně deklarovaným naším zájmem.

Přes permanentní tlak některých států o širší komunitarizaci třetího pilíře (tj. justice a vnitra) se nám společně se skupinou spřízněných zemí podařilo prosadit přechodné období v délce pěti let, po dobu, kterého se na akty přijaté podle současného třetího pilíře nebude vztahovat pravomoc komise stíhat porušení těchto aktů podle článku 226 Smlouvy o fungování unie ani pravomoc Evropského soudního dvora.

Pozn: Lisabonská reformní smlouva byla podepsána předsedou naší vády Topolánkem dne13.12.2007. Aby tento dokument, který je velmi podobný původní evropské ústavní smlouvě začal platit, musí ho ještě ratifikovat všech 27 členských států. Vstoupit v platnost by měla až poté, co ji budou ratifikovat všechny členské státy, nejdříve však k 1. lednu 2009.

Podle ní předseda Evropské rady a vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku budou jmenováni Evropskou radou po vstupu této smlouvy v platnost, to znamená nejdříve za českého předsednictví. Třetí nejdůležitější funkcionář, předseda Evropské komise, bude vybrán až po volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou v červnu 2009. Ten by se měl funkce ujmout v listopadu 2009.

Viz také předchozí sdělení "zákony 8 schůze. doc", bod 6., Informace vlády o pořadu setkání hlav států a vlád .. před jednáním 18. a 19. října 2007 v Lisabonu a o pozicích České republiky

Výsledek projednávání: vzato na vědomí



Dokumenty EU


Senátní tisk č. K 026/06 - Zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí. Předkladatel: Vláda, M. Bursík

Komunikační dokument Evropské komise - otázky týkající se možnosti zavedení tržních nástrojů v ochraně životního prostředí.

Evropská komise předkládá Zelenou knihu o tržních nástrojích pro účely ochrany životního prostředí. Cílem je změnit podporu stávajícímu trendu ochrany klimatu a životního prostředí z majoritně regulačního systému do systému využívajícím tržní mechanismy. Ty však přepokládají vymezení ceny negativních externalit, které je zapotřebí podle názorů ministerstva živ. prostředí zahrnout do výroby energie, dopravy a zpracování odpadů.

Kniha obsahuje celkem dvacet otázek, týkajících se např. volby míry zdanění, volby metody podpory inovací, míry omezování subvencí poškozující životní prostředí, atp. Otázky mají navodit dojem diskuse na dané téma, avšak řada z nich je tak krkolomá a předem určující meze, že je otázkou, zda Komise myslí diskusi vážně. Příkladem je např. otázka: "Lze tržní nástroje využívat tak, aby podporovaly hospodářskou soutěž a nepřiměřeně nezatěžovaly spotřebitele, zejména ty s nízkými příjmy, ale aby zároveň zajistily příjem veřejných rozpočtů?". Jiným příznakem je i to, že Zelená kniha se vůbec nezabývá úlohou a postavením jaderné energetiky

Na otázky odpovídá ministerstvo životního prostředí v koordinaci s ministerstvem financí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství. Odpovědi také odpovídají snaze o kompromis mezi min. živ prostředí a mpo. Jsou poměrně obecné.

Zapojení tržních nástrojů do ochrany životního prostředí je bohulibý cíl. Standardní ekonomie, která negativní externality úspěšně analyzuje, přináší do této oblasti řadu cenných postřehů. Např., že v situaci dobře vymezených vlastnických práv povedou soukromá vyjednání o případném odškodnění k lepšímu výsledku, než by dosáhl stát se svými regulacemi. K posílení práv soukromých vlastníků se však Zelená kniha vyjadřuje jen v omezené míře. Snaží se jít zejména podporou nepřímých daní, cílených subvencí a obchodovatelných emisních práv. Zelená kniha představuje v řadě míst spíše politický dokument a nikoliv odborně podložená a nezpochybnitelná východiska. Některé principy mohou vést sice k vysoké ochraně životního prostředí v EU, avšak mohou též způsobit ztrátu konkurenceschopnosti, pokud vyvolané náklady pro podniky budou představovat příliš vysokou ekonomickou zátěž, kterou podniky mimo EU neponesou.

Výsledek projednávání: schváleno doporučení VEU

Plénum Senátu přijalo na návrh výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení ve kterém žádá vládu aby Senát informovala o následujících otázkách:
- jaké jsou další plány k zavádění ekonomické daňové reformy?
- Jak chce vláda zajistit, aby nástroje ochrany životního prostředí včetně tržních nástrojů byly nejen environmentálně účinné, tzn., přinesly zlepšení životního prostředí, ale i ekonomicky efektivní, tj. aby náklady nepřevýšily užitky.
- Další otázky se týkaly připravovaných nástrojů v oblasti zdanění energií, včetně dopadů na rozpočty a rodiny.



Senátní tisk č. K 045/06 - Evropská charta práv spotřebitelů energie. Předkladatel: Vláda, M. Říman

Návrh evropské charty spotřebitelů energie, která kromě shrnutí stávající legislativy na ochranu spotřebitele navrhuje další regulace zejména v sociální oblasti.

Podle Evropské komise je nastávající plné otevření trhu se zemním plynem a elektřinou v Evropské unii příležitostí znovu uplatnit další práva spotřebitelů. Pro přijetí charty práv spotřebitelů energie uvádí Komise následující čtyři důvody:
(a) pomoc pro nejohroženější občany EU při zvládání růstu cen energií (b) rozšíření minimálních informací pro občany, tak aby jim usnadnily volbu mezi dodavateli a možnostmi odběru, (c) snížení objemu administrativy v případě, že spotřebitelé mění dodavatele, (d) ochrana spotřebitelů před nekalými způsoby prodeje.
Charta hodlá na jedné straně shrnout stávající legislativu Společenství týkající se ochrany spotřebitele v oblasti energií. Na druhé straně se snaží uplatnit nové závazky s tím, že by měly být jednak doplněny při aplikaci stávající legislativy, jiné jsou doporučovány k přijetí na úrovni členských států [nemusí být identické] a uplatnění další třídy požadavků je navrhováno prostřednictvím autoregulací.

Prostřednictvím této charty se evropští socialisté snaží obejít nemožnost uplatňovat vliv na sociální systémy členských států a činí tak oklikou přes ochranu spotřebitelů. Požadavky na podporu svých voličů tj. těch kteří se spoléhajíí více na náruč státu, vede k tomu, že se snaží povinnosti sociální sítě rozšířit i na podniky. Dochází až k tak absurdním požadavkům jako elektřina pro chudé zdarma, nebo odpojení jako nežádoucí způsob řešení neplacení

Podle mého názoru, by směrnice měla obsahovat pouze shrnutí dosavadních práv. Měla by zlepšit orientaci a informovanost spotřebitelů v podmínkách liberalizovaného trhu s elektřinou a plynem a nikoliv formulovat nové nároky. Můj návrh, který byl akceptován ve výboru VEU byl přijat i v plénu.


Výsledek projednávání: schváleno doporučení VEU

Plénum Senátu přijalo na návrh výboru pro záležitosti Evropské unie následující usnesení:
- nedomnívá se, že jsou vhodné (nižší) tarifové úpravy pro zvláštní skupinu spotřebitelů, jelikož by tím došlo k přesunu nákladů na zbylé spotřebitele a tím k jejich znevýhodnění; [k podpoře chudých slouží již sociální dávky a celý propracovaný systém posuzování potřeb těchto osob]
- nesouhlasí s omezením možnosti odpojení spotřebitele za daných podmínek od energie, protože se domnívá, že práva a povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu mezi dodavatelem a spotřebitelem energie musí být respektována na obou stranách, řešení výjimečných případů, jako je napojení na přístroje nebo nedostatek prostředků na vytápění v zimě by měl řešit sociální systém členského státu
- konstatuje, že opakované užívání neurčitých výrazů jako například „ohrožený spotřebitel“ nebo „energetická chudoba“ v návrhu charty znemožňuje diskutovat o skutečných příčinách problémů souvisejících jak s energií, tak s chudobou



Senátní tisk č. N 034/06 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stavoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem. Předkladatel: Vláda, I. Langer

Jedná se o návrh směrnice, jejímž cílem je obecný zákaz zaměstnávání příslušníků třetích států, kteří nejsou oprávněni k pobytu na území EU. Návrh také stanoví za porušení výše uvedeného zákazu sankce. Ty postihují výlučně zaměstnavatele.

Vidina získání zaměstnaní je považována za jednu z hlavních motivací příslušníků třetích zemí k nelegálnímu setrvání na území EU. Odhady počtu ilegálních migrantů se pohybují mezi 4,5 až 8 miliony a každým rokem jich 0,5 - 1. mil. přibývá. Ilegální zaměstnávání s sebou přináší podle Komise ztráty veřejných financí, snižování mezd a zhoršování pracovních podmínek také pro občany členských států. Dochází rovněž k nerovné soutěži mezi podnikateli, neboť za ilegální imigranty nejsou placeny dávky sociálního zabezpečení, tím jsou náklady na zaměstnávání této skupiny pracovníků oproti legálním pracovníků nižší.

Tato iniciativa Komise na zákaz zaměstnávání ilegálních migrantů spadá do plánu EU na vytvoření komplexní migrační politiky. Podle návrhu směrnice jsou sankcionováni nejen subjekty (fyzické a právnické osoby), které se věnují podnikatelské činnosti, ale též jednotlivci, kteří vystupují jako zaměstnavatelé (např. zaměstnávají osoby pro pomoc v domácnosti). Sankce jsou převáženě povahy administrativní (pokuty nebo povinnost vrátit veřejné podpory), avšak v taxativně vymezených případech mají být zajištěny i postihy trestněprávní.

Podle mého názoru, který také akceptoval výbor VEU ve svém usnesení je směrnice nevyvážená:
1) návrh naprosto ignoruje skutečnost, že by mohl nelegální imigrant nějakým způsobem nést sebemenší odpovědnost za své rozhodnutí nelegálně vstoupit na území Unie s cílem získat nějaké ekonomické výhody. Neustále je implicitně předpokládáno, že za jeho imigraci může zaměstnavatel, nebo obchodník s lidmi.

2) chybí jakákoliv zmínka o možnosti podílení se nelegálních imigrantů na nákladech, které způsobili.

3) bude-li (podle návrhu směrnice) postihována nelegální práce a nikoliv paralelně i nelegální migrace, bude výsledkem hromadění ilegálních přistěhovalců bez práce a tedy živících se s největší pravděpodobností trestnou činností.

4) návrh směrnice dokonce explicitně podporuje instituce, které budou moci nelegální imigraci napomáhat - např. čl. 14 odst. 1 a 2. (vyjímá blíže nespecifikované "třetí" strany z trestnosti napomáhání imigraci) - to je skandální zejména uvážíme-li, že nelegální imigrace je jednou z velmi ziskových oblastí organizovaného zločinu.

5) směrnice jde správným směrem, kdy omezuje nelegální konkurenci a zaměstnávání nelegálních pracovníků. Na druhé straně se na ní podepsal silný lobystický vliv a) odborů a b) tzv. neziskové sféry, kterou práce s imigranty živí. [pro zajímavost: ad a) v důvodové zprávě je zmínka o tom, že přestože je pracovník nelegálem může být členem odborů a tedy podporovat jejich zájmy; ad b) vyjmutí tzv. "třetí strany" z trestně právního postihu za podporu nelegální imigrace se týká právě tzv. neziskových organizací]. Navíc je v důvodové zprávě explicitně uvedeno, že ustanovení pod bodem 4) byly přijaty na žádost odborových a nevládních organizací.


Výsledek projednávání: schváleno doporučení VEU

Plénum Senátu přijalo na návrh výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení ve kterém zejména:
- odmítá princip vyjádřený v čl. 7 odst. 4 návrhu, podle něhož má být navrácení nelegálního imigranta odloženo, dokud neobdrží veškerou odměnu
- žádá aby bylo ponecháno na úvaze členských států, jakým způsobem bude upravena odpovědnost tzv. třetích stran za podporu nelegální imigrace, a tudíž aby byl z návrhu směrnice vypuštěn čl.14 odst. 2 - který vyjímá z postihů .. třetí strany (rozuměj občanská sdružení) za napomáhání při nelegálním pobytu
- pokládá povinnosti každoročních kontrol za nadměrnou administrativní zátěž



Senátní tisk č. N 037/06 - rozšíření oblasti působnosti směrnice (o statusu státních příslušníků třetích zemí) na osoby požívající mezinárodní ochrany. Předkladatel: Vláda, I. Langer

Navrhovaná směrnice má za cíl rozšířit status tzv. dlouhodobého rezidenta, který byl definován již dříve evropskou směrnicí, též na osoby požívající mezinárodní ochranu (tj. azyl a doplňkovou ochranu).

V roce 2003 byl Komisí prezentován návrh směrnice upravující status státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými rezidenty (získání tohoto statusu předpokládá pobyt na území EU nejméně v délce pěti let). Mezi osoby se statusem rezidenta měly být dle původního návrhu Komise zařazeny i osoby požívající mezinárodní ochranu (a to jak azyl, tak tzv. doplňkovou ochranu). Při konečném jednání na Radě byly však tyto osoby z působnosti směrnice vyloučeny. Komise proto nyní předložila návrh směrnice, kterou by dosáhla stavu, který považovala za kýžený již v roce 2003. Cílem současného návrhu je umožnit osobám, které požívají mezinárodní ochranu, získat po pěti letech legálního pobytu v členském státě EU právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,

S přiznáním statusu dlouhodobého rezidenta osoba získává katalog práv velmi podobný tomu, který platí pro občany členských států. Jsou to práva v oblasti vzdělávání a uznávání diplomů, také však přístupu k zaměstnání či k sociálnímu zabezpečení.
S udělením statusu dlouhodobého rezidenta dochází též k usnadnění pohybu osob na území EU. Nejedná se sice o skutečný volný pohyb jako u občanů EU, nicméně se jedná o větší oprávnění než u osob, které dlouhodobými rezidenty nejsou.

V průběhu projednávání této směrnice vláda usiluje o to, aby realizace návrhu nevedla k paradoxním situacím, kdy státní příslušníci třetích zemí budou mít lepší podmínky, za kterých mohou vstupovat na trh práce než občané nových členských států EU


Výsledek projednávání: schváleno doporučení VEU

Plénum Senátu přijalo na návrh výboru pro záležitosti Evropské unie následující usnesení
- s politováním konstatuje, že vstoupí-li navrhovaná směrnice ve znění, které předložila Evropská komise v platnost, budou se osoby požívající mezinárodní ochrany, jež získají statut dlouhodobého rezidenta, těšit na trhu práce členských států uplatňujících přechodná období pro volný pohyb pracovníků lepšímu postavení než mají občané nových členských zemí;
- nepovažuje za vhodné započítávání doby řízení do pěti let nutných k získání statusu evropského rezidenta, především s ohledem na dopad, který by to mohlo mít na délku řízení, které by mohli žadatelé záměrně prodlužovat.
- Doporučuje vládě, aby při případné implementaci navrhované směrnice zvážila možnost zakotvit dostatečné záruky proti zneužívání této právní úpravy a stanovila pravidla pro případy překrývání statusů dlouhodobého rezidenta a osoby požívající mezinárodní ochranu;



Senátní tisk č. N 042/06 - Návrh nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení. Předkladatel: Vláda, P. Gandalovič

Senát se postavil za vládní požadavky vůči návrhu evropského nařízení o společné organizaci trhu s vínem. Odmítl zamýšlený zákaz doslazování vín řepným cukrem i navrhovaný způsob rozdělování dotací.

EU je největším světovým výrobcem, spotřebitelem, vývozcem a dovozcem vína. Přesto, že si toto postavení udržovala unie po mnoho let, nelze jej brát jako samozřejmost. Evropský trh s vínem se v posledních letech potýká se značnými přebytky vína, které je stahováno z trhu unie pomocí podpor na tzv. dobrovolnou a nouzovou destilaci. Každoročně je tak odstraněno z trhu asi 15 % výroby vína. Zároveň se v unii projevuje i pozvolný pokles spotřeby vína. Dalším faktorem zhoršujícím trh s vínem je zvyšování dovozu vína ze třetích zemí vyšším tempem, než se zvyšují vývozy vína z unie. Světový obchod s vínem je již vysoce liberalizovaný a dovozní clo na víno v unii je na nízké úrovni.Výroba a prodej vín z tzv. nového světa, Spojených států, Austrálie, Argentiny, Chile, silně roste zejména díky zvyšující se kvalitě těchto vín a zároveň marketingu orientovaného na spotřebitele.

Nepružnost postupu pro přijímání a úpravu enologických postupů (zpracování, ošetření, technologie) v EU je na překážku konkurenceschopnosti s víny třetích zemí. Nařízení unie jsou příliš složitá, obzvláště pokud jde o definice, uvedené postupy i označování.

Evropská komise se proto domnívá, že organizace trhu s vínem musí být zásadním způsobem reformována.

Komise navrhuje
- zrušení opatření regulujících trh, tzn. destilace, soukromé skladování, podpora na užití moštu v souvislosti s obohacováním a na výrobu hroznové šťávy (vláda podporuje)
- zrušit i vývozní náhrady pro stolní vína (nejsou námitky)
- vyklučení asi 200 tisíc hektarů vinic v kompenzaci až za 6 tis. euro za jeden hektar (vláda je na pochybách, zda by opatření přineslo očekávaný efekt)
- zrušení zákazu nové výsadby, či zrušení systému práv na výsadbu v roce 2013 (protože pro pěstitele v současné době zákaz nových výsadeb nepředstavuje zásadní omezení, je vláda spíše pro ponechání nebo aspoň značné opoždění zrušení tohoto zákazu).
- zákaz užití řepného cukru – sacharózy při výrobě vína. (vláda proti, u nás je používání řepného cukru velmi tradiční technologií, jsme severní země, která se bez toho neobejde)
- Část ušetřených prostředků je přesunuta do tzv. národní obálky, ze které by byla financována restrukturalizace a další opatření, dle uvážení členských států. Dále evropská komise navrhuje přesunout část prostředků do programu rozvoje venkova, kde by byly rezervovány prostředky pro vinařské regiony.

Výsledek projednávání: schváleno doporučení VEU

Plénum Senátu přijalo na návrh výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení ve kterém zejména
- vyjadřuje znepokojení nad dosavadním průběhem projednávání reformy, neboť se domnívá, že Evropská komise v reformním návrhu dostatečně nezohlednila ani připomínky České republiky a ostatních členských států
- nesouhlasí s navrhovaným zákazem použití řepného cukru při výrobě vína, neboť tato procedura je součástí tradičních postupů výroby vín v řadě severně položených vinařských regionů
- nesouhlasí s kritériem historických výdajů jako jedním z kritérií navrhovaného způsobu rozdělení finančních prostředků do národních finančních rámců, neboť zohledněním minulých plateb by došlo ke znevýhodnění vinařů z nových členských států



 
: projednané zákony a smlouvy
: práce v Senátu
: volby do Senátu 2002
: volební obvod 21
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)