Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (55979)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (54582)(24%)
Asi nepůjdu volit (55115)(25%)
Určitě nepůjdu volit (54723)(24%)
 
 
Kategorie: aktuality Senát
 
Projev předsedy Rady Evropské unie B. Aherna v Senátu
22.4.2004

Dne 22.dubna navšítivil pan Bertie Ahern, předseda Rady Evropské unie a předseda Irské vlády Senát a přednesl zde pro cca 130 účastníků projev na téma "Rozšířená Evropská unie: Společnou prací k lepší budoucnosti".

Níže jsou uvedeny podstatné části jeho projevu. Ve své řeči projevil očekávaný obdiv k zakladatelům společenství a k systému řízení Unie. Dále popsal cíle spočívající v rozvoji a v (klasicky socialisty preferovaném) odstraňování chudoby a vyloučení. Pokusil se také zdůvodnit oblíbené rčení eurooptimistů o tom, že ztráta suverenity (v eurospeaku "sdílení suverenity") není ztrátou.

Ve druhé části se zmínil o cestě Irska k prosperitě, co by důsledek jeho otevření se světu a vstupu do EU, kdy rámec Unie umožnil zmenšit vnější ekonomické tlaky. Také projevil uspokojení nad dotacemi ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti.

Na závěr se zmínil o březnovém rozhodnutí Evropské rady jehož výsledkem bude červnová mezivládní konference. Dále pak o snaze brzy uzavřít Smlouvu zakládající Ústavu pro Evropu.



Pane předsedo Pitharte, Ctihodní členové Senátu, Poslanci, Vaše excelence, Dámy a pánové.
Je pro mne ctí i privilegiem být zde, abych vás oslovil.

Do Prahy dnes přijíždím na návštěvu jako úřadující předseda Rady Evropské unie. Činím tak v předvečer historicky nejvýznamnějšího rozšíření Evropské unie, jakého jsme kdy byli svědkem. Cítím, zeje důležité, aby Evropská unie společně, prostřednictvím předsedající země, uctila tuto událost v jednom z přistupujících států.

Deset nově přistupujících států s sebou přináší nové jazyky a nové kultury. Ale také nové povědomí o Evropské unii a čerstvý přístup k ní. Při rozšíření nejde jen o otevírání hranic, ale také o otevírání myslí. Nové členské země s sebou přinesou novou vizi Evropské unie. Tato vize byla formována a určována jedinečnou zkušeností. Přínos nových členských států Evropskou unii jedině posílí a rozšíří její vidění světa.

Měli bychom se ale také na chvilku pozastavit a zamyslet se nad tím, že tento nový začátek s sebou nese rovněž mnoho výzev. Unie pětadvaceti zemí bude samozřejmě jiná než je nyní. Jsem však přesvědčen, že tyto změny budou pro dobro nás všech, pokud budeme i nadále pokračovat se stejným nasazením, jakého jsme byli svědkem při rozvoji Unie a při úspěšném završení jejího rozšiřování.

Evropská unie, do které Česká republika a devět dalších zemí zanedlouho vstoupí, je v historii světa jedinečným podnikem. Byla počata v době války a zápasení. V Evropě spolu sousední země bojovaly na život a na smrt o území i o zdroje. Myšlenka, že by se země mohly spojit a společně usilovat o společné cíle, byla pro mnohé nepředstavitelná.

A přesto hrstka lidí živila velký sen. Pro tento sen se v některých oblastech spojily zdroje a suverenita a pokusila se najít cesta, která by byla lepší než válka, soupeření a nenávist. Výsledkem je Evropská unie, jak ji známe dnes.


Není snadné naši Unii klasifikovat. Její institucionální struktura je hybridem mezivládní Rady, nadnárodní Komise, přímo voleného Parlamentu a federálního systému soudů. Složitost institucionálního rámce je jistým odkazem pragmatismu otců zakladatelů Evropské unie. Oni si byli vědomi toho, že jedno řešení nebude vyhovovat celé Evropě: stejně jako si byli vědomi toho, že pokud by věci ponechali na rozhodování vlád jednotlivých států, veškerá práce by se zastavila. Institucionální úprava, kterou zavedli, obstála ve zkoušce času. Vyvíjela se, byla rozšiřována, ale základní principy zůstaly nezměněny. A nezměněny zůstávají z velmi pádného důvodu: ony totiž fungují.
Dynamika vztahů mezi Komisí, Radou a Parlamentem je komplexní. Jen těžko se dá vysvětlit a je těžko pochopitelná. A proto snadno dochází k její desinterpretaci.
V Evropské unii se skutečně neustále diskutuje o tom, jak kategorizovat komplexní politickou strukturu, která představuje Evropskou unii. Jde o unii federální nebo mezivládní? Rozhodně má znaky mezivládního uspořádání, podobně jako OSN. Ale má také federální znaky, jako Německo nebo Spojené státy americké. Ale není ani tím, ani oním - ba co více, ona se ani nesnaží tím být. Má instituce jako žádné jiné seskupení států. Je jedinečná a odlišná.

Podle mě jde debata o tom, zda je Evropská unie především mezivládní nebo federální, mimo podstatu věci. Evropská unie je systém vytvořený pro zvláštní kombinaci okolností. A tento systém předčil svým úspěchem i ta nejnadějnější očekávání svých zakladatelů.

Evropská unie má výsledky. Dosáhla míru, jak si předsevzala, tím, že zavedla rámec, v němž je válka mezi členy nemyslitelná. Za posledních padesát let dosáhla prosperity zavedením rámce, v němž mohou ekonomiky růst a lidé prosperovat. Je to páka pro demokracii a rozvoj, která pomáhá svým členům potírat chudobu a vyloučení.

Evropská unie vytvořila nový politický prostor, v němž je normou mír, svoboda a vzájemná úcta. Staré normy válek, invazí, vyloučení, diskriminace a šovinismu patří historii. Možná právě toto je největším úspěchem Evropské unie.

Nejlepším dokladem úspěchu Evropské unie je dobrovolné přistoupení nových členských států. Od prvního května bude Unie mít více než čtyřikrát více členů, než měla na začátku. Rizika, která prvních šest členů podstoupilo založením Evropské unie, byla skutečná a značná. Zaslouží si náš vděk za to, že vy dláždili cestu a že zaujali vstřícný postoj k dalším členům.

V padesátých letech 20. století existovala velká skupina lidí, kteří byli pevně přesvědčeni, že členství v Evropské unii představuje "vzdání se" nebo "opuštění" nebo "okleštění" národní suverenity. I dnes takoví lidé existují.

Tuto myšlenku naprosto odmítám. Právě ve věku globalizováného obchodu a médií nepředstavuje sdílení suverenity v dohodnutých oblastech ztrátu, ale přesný opak. Představuje pro státy skutečný a hmatatelný zisk, neboť jim dává vliv, v jaký by jinak nemohly ani doufat.

Dovolte, abych na chvilku odložil klobouk předsedy Rady a oslovil vás jako předseda vlády jednoho z členských států Unie. Když Irsko ve 20. letech minulého století získalo nezávislost na Velké Británii, stalo se suverénním národním státem. Bylo však velmi náročné převést tuto politickou skutečnost vlastní suverenity do pozitivní ekonomické reality pro náš lid.

Po první tři desetiletí naší nezávislosti dominovaly globálnímu prostředí hospodářská krize a ozbrojené konflikty. Naše ekonomika byla téměř bezvýhradně závislá na britském trhu. Naše měna byla svázána s britskou librou. Náš manévrovací prostor byl ostře omezen. Jako země jsme limity své suverenity pociťovali velmi reálně. Pro mnohé irské muže a ženy byla jedinou skutečnou ekonomickou alternativou loď do emigrace. Tato drsná realita se odrážela ve skutečnosti, že za čtyřicet let nezávislosti poklesl počet obyvatel naší země o více než deset procent. Co tato suverenita znamenala pro ty, kdo byli nuceni emigrovat?

Zároveň jsme ale v mnoha ohledech měli štěstí. Na rozdíl od České republiky jsme se nestali objektem invaze nepřátelské moci a ztráty těžce nabyté nezávislosti. Měli jsme možnost budovat a udržovat svou demokratickou kulturu.

Měli jsme štěstí na lidi s vizí, kteří věděli, že lepší budoucnost pro náš lid zajistíme, pokud se otevřeme světu a především pak pokud se budeme podílet na tehdy ještě mladém projektu evropské integrace.

Referendum o našem členství v Unii bylo pro mě jako mladého muže jednou z prvních politických kampaní, které jsem se zúčastnil. I u nás bylo "ano" ve stejné převaze jako u vás. A naše členství změnilo kontext, v němž jsme v Irsku pracovali. Zpočátku bylo přizpůsobování obtížné. Přechod z chráněné ekonomiky na otevřenou není pro mnoho lidí snadným procesem, jak sami dobře víte.
Základy pro naše přistoupení k Evropské unii jsme položili v šedesátých letech. Další vlády pokračovaly v nastaveném politickém směru. A v dlouhodobější perspektivě jsme se začali těšit ekonomickým úspěchům, jaké v naší historii neměly obdoby. Naše vlastní politika byla základní složkou našeho ekonomického úspěchu. Není však pochyb o tom, že rámec, který poskytla Evropská unie, pro nás byl také zásadní. Tento rámec umožnil Irsku zmírnit vnější tlaky, nad nimiž jsme neměli žádnou nebo jen velmi malou kontrolu. Díky našemu členství v Unii jsme poprvé dostali hlas při určování pravidel, v jejichž rámci jsme pracovali. To samo o sobě znamenalo obrovský pokrok pokud jde o ekonomickou svobodu.

Dalším kritickým faktorem našeho úspěchu byla solidarita, kterou nám prokazovaly další členské státy. Strukturální fondy a fondy soudržnosti nám umožnily zajistit svým lidem životně důležité dovednosti a značně nám pomohly překonat deficit v infrastruktuře.

O ekonomické transformaci Irska se mluví po celém světě. Byli jsme schopni ukázat, že správná směs domácí politiky v rámci Evropské unie nabízí skutečný potenciál pro růst a zaměstnanost.
Ani nám se to samozřejmě nepodařilo hned napoprvé. V 70. a 80. letech jsme nakrátko sešli ze správné ekonomické cesty. Výsledkem byl vysoký deficit, vysoká nezaměstnanost a vlna emigrace. Když jsme však začali řešit chyby ve své domácí politice, členství v Evropské unii nám pomohlo k tomu, že obrat byl skutečně rychlý. Pro nás nebylo členství v Unii zárukou úspěchu. Pro nás to byla příležitost.

A jak že je na tom naše suverenita? Někteří lidé se soustředí na to, že někdy musíme implementovat politiku, která se nám nelíbí a tvrdí, že jde o zásah do naší suverenity. Tito lidé ale jednoduše nemají pravdu. Členství v Evropské unii naopak umožnilo Irsku dosáhnout plné suverenity. Naši lidé již nemusejí emigrovat, aby našli zaměstnání. Naše členství v Evropské unii nám umožnilo plně využít potenciálu naší největší devizy - našich lidí. Jsou to úspěšní a sebevědomí lidé, kteří vidí dál než na špičku svého nosu. Pro mě je tohle skutečným a konkrétním příkladem posílené suverenity. A umožnil nám to právě náš úspěch v rámci, který nám nabídla Evropská unie.

Než jsme se k Evropské unii připojili, byli jsme izolovaný národ na periferii Evropy. Stáli jsme ve stínu našeho velkého souseda, Velké Británie. Ale když jsme pak obhajovali naši otázku v Radě, zjistili jsme, že dokážeme bodovat i ve vyšší váhové kategorii než sami jsme a že obstojíme i vůči těm nejmocnějším. Naučili jsme se, a to doslova, jak stát pevně na svých nohou. Zjistili jsme, že nás naši partneři respektují, když předneseme pádné argumenty na podporu a ochranu svých zájmů. Zjistili jsme, co znamená solidarita a vyspěli jsme do podoby skutečně nezávislého státu.
Spolu s tím, jak se irská společnost rychle měnila z převážně venkovské na městskou, rostla i sebedůvěra našich lidí. Začaly se otevírat příležitosti pro irské ženy, jejichž důstojnost byla posílena díky tomu, že Unie trvá na rovné mzdě a rovných příležitostech. Naši pracovníci si začali uvědomovat význam legislativy na poli zdraví a bezpečnosti práce. A naši mladí lidé začali cestovat a zjistili, že obstojí i vůči svým evropským protějškům.

Jako země se svébytným jazykem a kulturou jsme byli svědkem jejich rozkvětu v širším evropském kontextu. Irský jazyk nebyl zatlačen do pozadí; podpora pro něj naopak začala rapidně vzrůstat a dnes se podstatná část vzdělání na prvním stupni odehrává výlučně v irském jazyce. Iniciativa k tomu vyšla od irských lidí, kteří jasně chápou význam zachování místních kultur v rámci širší kultury evropské. A s vědomím, že Evropská unie není pro naši kulturní identitu žádnou hrozbou.
Nemusím vám připomínat, nakolik se irská hudba dotkla srdcí mnoha Evropanů. Než jsme se připojili k Unii, neznal ji mimo náš ostrov téměř nikdo.

Takže pro Irsko se pocit, že jsme nezávislí a rovnocenní, se vstupem do Unie posílil. Necítíme se být ohroženi kategoriemi velkých a malých států v institucích Unie. Náš vztah k Velké Británii se změnil k nepoznání a stalo se z něj skutečné partnerství, v němž společně hledáme usmíření na Irském ostrově. Jsem přesvědčen, že prostor, který nám poskytla Evropská unie, byl pro rozvoj našeho vyspělého výtahu klíčový.

Evropská unie se musí i nadále adaptovat, měnit a reagovat kreativně na nové situace, v nichž se nachází. Budeme muset i nadále pracovat na systému vládnutí vhodném pro komplexní a neustále se měnící svět. Systému, který by reagoval na skutečnosti, s nimiž se potýkáme. To vyžaduje přijetí nových a efektivních přístupů na evropské úrovni i dolaďování Evropské unie samé.
Snahy o to, aby se tyto potřeby a okolnosti odrážely ve změnách základního zákona Unie, jsou naprosto pochopitelné. A proto je životně důležité, aby se Unie dohodla na nové Ústavní úmluvě co nejdříve.

Minulý měsíc se Rada na své schůzi v Bruselu rozhodla, že na své příští schůzce v červnu završíme Mezivládní konferenci. Formální politická jednání Mezivládní konference budou zanedlouho znovu obnovena a já jsem požádal o to, aby už nebyly během jednání vznášeny žádné nové otázky. Budu rovněž usilovat o nalezení ducha kompromisu a flexibility u všech zúčastněných, abychom svého dohodnutého cíle dosáhli do červnového termínu. Zároveň jsem si dobře vědom toho, že všechny strany Mezivládní konference musí vidět, že na výsledku mají svůj podíl.

V jednání o Ústavní smlouvě zbývá vyřešit ještě mnoho závažných otázek. Zároveň již ale bylo schváleno několik velkých oddílů. Doufám, že jednání o Ústavní smlouvě brzy zakončíme. Jsem pevně přesvědčen, že Ustavní smlouva položí kvalitnější základ pro demokratickou diskusi v rámci Evropské unie. Bude to organický vývoj Unie, nikoliv revoluční odchylka - ale bude neméně významný, neboť naše práce bude díky němu přístupnější a efektivnější.

Jsem rád, že nepanují rozpory ohledně té části Ústavní smlouvy, v níž se definují základní hodnoty a cíle Unie. Tyto hodnoty a cíle doposud tvořily základ Evropské unie. Byli jimi ovlivněny všechny její kroky. Byly však zastrčeny v mnoha různých úmluvách a poschovávány v precedenčním právu Unie tak, zeje mohli odhalit jen ti nejnáruživější odborníci. To chce Ústavní smlouva změnit. Ta tyto hodnoty a cíle vytyčuje na samém počátku a činí je tedy snadno přístupnými pro každého.
Je důležité, aby hodnoty, z nichž vychází veškerá činnost Evropské unie, byly jasně definovány. Lidé musí vědět a chápat, co Evropská unie znamená. Pokud to lidé neví, nemůžeme od nich čekat, že jí budou přikládat význam, který si skutečně zaslouží.

http://www.skaloud.net/index.php3?act=stanoviska&display=1092&offset=2&off1=126
 
 
:: události 2008
:: události 2007
:: události 2006
:: události 2005
:: události 2004
:: události 2003
:: události 2002
:: pozvánky
:: aktuality Senát
    : Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
    : Konference v Senátu - Přímá volba prezidenta (26.9.2007)
    : Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy 11-12.6.2007 (13.6.2007)
    : Návrh Senátu na státní vznameníní (8.6.2007)
    : Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
    : Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
    : Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
    : Konference v Senátu - Jak dál v EU (9.2.2007)
    : Nový model veřejné správy - konference v Senátu (30.1.2007)
    : Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
    : Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
    : Setkání s vědeckými pracovníky Spolkového ústavního soudu (16.5.2006)
    : Konference - Překážky rozvoje malých a středních podniků v ČR (24.4.2006)
    : Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
    : Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
    : Změna zákona "O informačních systémech veřejné správy" (8.12.2005)
    : Volba soudce ústavního soudu - JUDr. V. Kůrka (8.12.2005)
    : Schválení vstupu Bulharska a Rumunska do EU (15.9.2005)
    : Senát schválil změnu ústavy (15.9.2005)
    : Volba předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů (4.8.2005)
    : Volba soudce ústavního soudu - Formánková (4.8.2005)
    : Senát na návrh ODS schválil zrušení nerozumného doplňku živn. zákona (29.7.2005)
    : Priority britského předsednictví (13.7.2005)
    : Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
    : Setkání senátorů ODS se členy Konfederace politických vězňů (19.4.2005)
    : Setkání hejtmanů, primátorů a starostů se senátory PČR (13.4.2005)
    : Ministr vnitra ČR na senátním klubu ODS (1.3.2005)
    : Předseda Senátu Sobotka na Slovensku (3.2.2005)
    : Ústavní soud potvrdil vítězství Jana Nádvorníka v senátních volbách - Senát je kompletní (28.1.2005)
    : Předseda Senátu PČR organizuje pomoc pro Asii (10.1.2005)
    : Jan Nádvorník se obrátil na Ústavní soud kvůli zrušení výsledku senátních voleb v Praze 11, ve kterých zvítězil (18.12.2004)
    : Praha by mohla snížit náklady na zpracování odpadů (13.11.2004)
    : Nový senátor v klubu ODS (19.10.2004)
    : Třináctý soudce ústavního soudu (29.7.2004)
    : Priority nizozemského předsednictví EU (21.7.2004)
    : Další soudce ústavního soudu (10.6.2004)
    : Projev předsedy Rady Evropské unie B. Aherna v Senátu (22.4.2004)
    : Změna jednacího řádu senátu umožní kontrolu vlády při jednání o návrzích a dokumentech EU (20.4.2004)
    : Prezident navštívil Senát (18.3.2004)
    : Senát schválil nový okruh posuzování vlivů na životní prostředí (12.2.2004)
    : Senát vrátil zákon o péči o zdraví lidu, nechce v registrech jména a adresy (1.2.2004)
    : Novela živnostenského zákona s ohledem na zastavárny (29.1.2004)
    : Čeští vojáci do Afgánistánu (28.1.2004)
    : Další soudce Ústavního soudu (4.12.2003)
    : Nový senátor v klubu ODS (28.11.2003)
    : Volba nového soudce Ústavního soudu (12.11.2003)
    : Návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (22.9.2003)
    : Senát schváli přístup dalších státu do NATO (19.8.2003)
    : Priority italského předsednictví EU (2.8.2003)
    : Polský pohled na budoucnost Evropy (3.7.2003)
    : Britský pohled na budoucnost Evropy (8.6.2003)
    : Návštěva senátního VEI v Londýně (19.5.2003)
    : Usnesení Senátu k připravované ústavní smlouvě EU (22.4.2003)
    : Přijetí franc. ministryně (24.3.2003) (25.3.2003)
    : Zákon o nájemném v ÚPV (6.2.2003)
    : Souhlas Senátu s trestním stíháním senátora Vl. Železného (26.1.2003)
    : Senátoři a Konfederace politických vězňů (14.1.2003)
    : Prezentace priorit Min. průmyslu a obchodu (8.1.2003)
    : Volby do Evropského parlamentu (7.1.2003)
    : 2. schůze Výboru pro evropskou integraci (13.12.2002)
    : Charta základních práv Evropské unie (11.12.2002)
    : Česko - britský seminář (9.12.2002)
    : Výbory senátu (6.12.2002)
    : Komise senátu (5.12.2002)
    : První schůze Senátu ve 4. funkčním období (4.12.2002)
    : Senátní kluby (3.12.2002)
    : Kdy do Senátu? (5.11.2002)
::
:: Zákony projednané na schůzích Senátu
::
:: nové stránky www.skaloud.net
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)