Senát projednáním na své 13. schůzi (29.1.2004) vrátil do Poslanecké sněmovny PČR poslanecký návrh změny zákona o péči o zdraví lidu. Návrh upravuje funkci tzv. Národního zdravotnického informačního systému a jednotlivých registrů. Horní komora Parlamentu si nepřála, aby v národních registrech o zdraví obyvatel byla uvedena jména a adresy lidí, kterých se údaje týkají. Horní komora mimo jiné s touto úpravou vrátila poslanecké sněmovně novelu, která má registrům umožnit další existenci. I senátoři ale ponechali jako identifikační znak v registrech rodné číslo. Projednávání této novely v parlamentu provázeli obavy z toho, že shromažďování zdravotních dat o lidech je příliš podrobné, což zvyšuje riziko zneužití citlivých údajů.
detaily projednaného zákona:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
Předkladatel zákona: skupina poslanců, zástupce poslanec Tomáš Kvapil
senátní tisk č. 265
navazuje na sněmovní tisk č. 419
Předmět zákona:
Cílem poslaneckého návrhu zákona byla zejména potřeba upravit poskytování osobních údajů zdravotnickými zařízeními do Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a nahradit úpravu sběru a zpracování informací o zdravotním stavu obyvatelstva a dalších informací, která byla do konce roku 2003 stanovena opatřením č. 18 Ministerstva zdravotnictví vyhlášeným v částce 89 Sbírky zákonů z roku 2002, zákonnou úpravou. V současné době je rozsah a způsob poskytování informací zdravotnickými zařízeními do NZIS upraven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 470/2003 Sb., která nabyla účinnosti dnem 31. prosince 2003.
Součástí NZIS jsou tzv. registry (národní onkologický registr, národní registr hospitalizovaných, národní registr rodiček, národní registr novorozenců, atd. … celkem 13 registrů). Účelem registrů je evidence a sledování pacientů s vybranými společensky závažnými nemocemi, vyhodnocování diagnostické a léčebné péče, sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů a statistická a vědecká zpracování zdravotnického charakteru. Poslanecký návrh zákona novelizuje §67 d, který detailněji určuje činnost registrů. V zákonem uvedených registrech lze, dle této předlohy, zpracovávat bez souhlasu subjektů, ke kterým se osobní údaje vztahují rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo, datum narození, jméno, případně jména a příjmení a adresa místa trvalého bydliště, u zdravotnického pracovníka také údaje o vzdělání a pracovním nebo obdobném poměru. Navrhuje se, aby údaje do NZIS předávala zdravotní zařízení, přičemž míru podrobnosti poskytnutých údajů a způsob jejich předávání mezi oběma stranami stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhláškou. Přístup k osobním údajům vedeným v registru bude mít správce, zpracovatel a oprávněný zdravotní pracovník zdravotnický pracovník poskytující pacientovi zdravotní péči, která je sledována v registru. Pro statistické a vědecké účely se navrhuje, aby správce poskytl údaje z registru pouze v anonymizované podobě.
Změny projednané PS:
- z osobních údajů potřebných pro identifikaci pacienta, které jsou zpracovávány v Národním registru cévní chirurgie a v Národním registru kloubních náhrad, se vypouští údaj o jménu a příjmení pacienta,
- stanoví se, že do Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek budou data vkládána se souhlasem pacienta,
- upravuje se ustanovení o účinnosti zákona.
Problematické body novely:
- v Národním zdravotním informačním systému se sbírají data ve struktuře, která bez problémů umožňuje identifikaci osob. Registr a strukturu dat často určují lékařské společnosti bez definované národní potřeby a často je bez oponentury přijat jejich návrh struktury dat. Nikde není přesně definován státní či celospolečenský zájem, přesto se s ním ohánějí zastánci extenzívního sběru dat. Není jednoznačně stanoveno, kdo má na data nárok a v jaké podobě. Při cílených dotazech na Ministerstvo zdravotnictví a předkladatele vyplynulo, že data jsou důležitá především pro odborníky, a teprve ti jsou garanti prospěchu pro občany, o kterých jsou tato citlivá data sbírána. V první řadě by měl být definován prospěch občana a s ohledem na to určena i struktura dat.
- zajištění bezpečnosti dat je postaveno na bezchybném lidském výkonu, je tak otevřen jeden z velmi nebezpečných korupčních prostorů
Finanční dopady:
Předložený návrh nemá žádné dopady do státního rozpočtu ani do dalších veřejných rozpočtů.
Kompatibilita s právem EU:
Předložená poslanecká novela je plně v souladu s právem EU. Vedení Národních zdravotních registrů souvisí s následujícími evropskými normami:
ČSN P ENV 12251 Zdravotnická informatika - Bezpečná identifikace uživatele pro zdravotní péči - Management a bezpečnost autentizace hesly.
ČSN P ENV 13608 Zdravotnická informatika - Bezpečnost komunikace ve zdravotnictví.
Právní předpisy Evropského společenství tuto problematiku neřeší. Transpozičním zákonem v oblasti ochrany osobních údajů je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Účinnost novely:
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Projednávání novely zákona Senátem PČŘ:
Pozměňovacími návrhy senátora Julínka bylo z ustanovení o údajích, které lze v registru zpracovávat bez souhlasu subjektu, k němuž se údaje vztahují, odstraněno jméno, případně jména a příjmení a adresa místa trvalého pobytu a to jak v obecném ustanovení o registrech, tak i u jednotlivých typů registrů, u kterých byly tyto údaje shromažďovány.
Hlasování Senátu PČR k novele zákona:
registrováno 46 senátorů, kvorum 24, pro 27, proti 2
Senát PČR tímto hlasování vyslovil souhlas vrátit tento návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů zpět do PS PČR.
|
Senát vrátil zákon o péči o zdraví lidu, nechce v registrech jména a adresy 
