Senát PČR na své 7. schůzi dne 4. srpna 2005 vyslovil souhlas se jmenováním JUDr. Vlasty Formánkové, novou soudkyní Ústavního soudu ČR. V tajné volbě její kandidaturu podpořilo 43 ze 76ti přítomných senátorů. Vyslovit souhlas s touto volbou doporučil plénu svým usnesením Ústavně právní výbor a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Soudkyně měla silnou podporu z oblastí, kde byla známá svou prací v porevoluční době. Na druhé straně ji u některých senátorů diskvalifikoval starý verdikt, kdy v r. 1980 poslala za mříže vedoucího plzeňské restaurace Jalta, Čermáka.
Soudkyně Formánková měla silnou podporu z Plzně, která šla napříč politickými stranami. Důvodem je vědomí o její výjimečností z hlediska morálních i odborných kvalit kde zásadně převyšovala úroveň mnohých ostatních soudců. Pro důvody těchto postojů je charakteristické např. sdělení JUDr. Jiřího Nováka - ministra spravedlnosti v letech 1992 - 1996:
JUDr. Vlastu Formánkovou jsem poznal hned na začátku svého působení ve funkci minstra spravedlnosti a to jako osobu, která svou výjimečností z hlediska svých morálních i odborných kvalit zcela zásadně převyšovala úroveň mnohých ostatních soudců. Doktorka Formánkova byla přitom výjimečná nejen svými morálními a odbornými kvalitami, ale i svým specifickým rozměrem člověka navýsost moudrého, s bohatými životními zkušenostmi. Mnozí z Vás si jistě vzpomenete, v jaké katastrofální situaci se nacházela česká justice zejména v první polovině 90. let. Byla to bezpochyby doba, kdy se právem hovořilo o jejím kolapsu, kdy situace na některých soudech dospěla tak daleko, a to se týkalo i západočeského kraje, kde JUDr. Vlasta Formánkova působila, že nebylo soudců, kteří by zabezpečovali elementární úroveň fungování justice, zejména na trestním úseku. Byla to doba nejen pro ministra, ale i pro soudní funkcionáře i řadové soudce velice těžká, doba která na každého kladla mnohem vyšší nároky, nežli v současné době, kterou lze nazvat „mírovým stavem", navíc za situace, kdy docházelo k výrazné změně našeho právního řádu
V době svého působení na ministerstvu spravedlnosti byli předsedové soudů těmi, kteří vždy stáli „v první linii" a o které jsem se zejména mohl opírat v době, o které jsem se zmínil výše. Mohu jen potvrdit, že JUDr. Vlasta Formánkova patřila po celou dobu mého působení a v době, kterou bez nadsázky mohu označit jako reformu justice, mezi ty předsedy soudu, kteří se na změnách, ke kterým došlo, nejvíce podíleli. Jestli bych mohl v této chvíli někoho z řad soudců označit za nejvíce vhodného kandidáta na funkci soudce Ústavního soudu, byla by to právě JUDr. Vlasta Formánkova.
Pokud jde o případ vedoucího plzeňské restaurace Jalta, Čermáka. Dotyčný vešel do sálu kde se konala jakási schůze s tím, že "na komunistické šplechty není zvědavý", je vykázal ven. Za to jej poslala na 10 měsíců za mříže. Po listopadu 1989 ho soud rehabilitoval. Podle vyjádření Formánkové učinila v té době chybu (bylo jí 26 let). Negativní hodnocení tohoto selhání bylo poměrně silně medializováno a je dobře známé. Pro relativizaci této chyby vystoupilo několik nezávislých senátorů - např. R. Sequens (US-DEU): ... "Představme si situaci, že hospodský je opilec a hulvát, a rámci výtržnosti začne nadávat na komunisty,.. Z pohledu retrospektivně posuzovat událost takto starou, která se odehrála v jiných podmínkách, je dosti složité... Nicméně nadávat na komunisty v opilství nebyl tak hrdinský čin. Pokusil jsem se to trochu relativizovat. Jako každý mladý člověk se do určité míry učí, i soudce se učí. Paní doktorka to přiznala. ... U nás v profesi je to tak, že každý chirurg má svůj hřbitov. Teď jde o to, aby to byl malý venkovský hřbitůvek, kam člověk může přijít s určitou nostalgií, aby to nebyly Olšanské hřbitovy" nebo K. Schwarzenberg (ODA): "každý mladý člověk je ovlivněn svým okolím, ve kterém vyrůstá a je vychován. Opravdu rozhodující je chování pozdější. ..Pro mě je rozhodující v této otázce následující věc: Jaká je odborná znalost paní doktorky Formánkové, ... a jak soudila ve zralejším věku, ....Já jsem zažil v zahraničí lidí, kteří soudili velmi podivně, když vyrostli v Německu či Rakousku v období třetí říše, a potom se z nich stali vynikající soudci."
|