V úterý 16. května 2006 přijala čtveřice členů ústavní komise Senátu (senátoři J. Volný, E. Outrata, P. Janata a M. Škaloud) téměř pět desítek bývalých i současných spolupracovníků soudců Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe.
Podobné cesty spolupracovníků soudců se konají každoročně: jejich účelem je poznat prostředí tvorby, aplikace a akademické analýzy práva v různých zemích. Každý soudce Ústavního soudu má tři až čtyři vědecké spolupracovníky, mezi nimiž jsou i soudci obecných soudů, státní zástupci a úředníci veřejné správy, kteří působí u Ústavního soudu na dvou- až tříleté stáži; následně se vracejí na svá původní místa. Přispívá to jak k obohacení Ústavního soudu o pohledy z praxe („stážisté“ provádějí rešerše a podílejí se na přípravě rozhodnutí), tak to na druhou stranu šíří metody činnosti a prismata Ústavního soudu v právnické veřejnosti.
V diskusi byla pozornost věnována objasnění toho, v čem je Senát ústavní pojistkou (souhlas k přijetí ústavních zákonů, nerozpustitelnost, zřetel na ústavní konformitu přijímaných zákonů), jak se liší od Poslanecké sněmovny (politické složení, typ osobností), jak se v čase měnící složení Senátu promítá do jeho legislativní činnosti a její recepce Poslaneckou sněmovnou, jak dalece se Senát věnuje též pěstování veřejných debat (veřejná slyšení, petice a semináře), zabývá-li se evropskými tématy (Národní fórum v dobách jednání Konventu, evropské tisky v plénu, činnost specializovaného výboru) apod.
|