Dne 12. března uspořádal senátní Výbor pro záležitosti EU ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd, CEVRO Institutem a Konrad Adenauer Stiftung konferenci věnovanou v Evropské unii tak často vzývanému principu subsidiarity. Subsidiarita je princip ustavený Smlouvou o EU, dle něhož budou Společenství v oblastech, nespadajících do jejich výlučné působnosti, podnikat kroky jen tehdy, nebudou-li členské státy schopny provést navrhovaná opatření lépe. Zpoza řečnického pultu se k tématu vyjádřily osobnosti znalé práva, filosofie, politologie i praktické politiky.
První část konference proběhla na půdě Senátu. Po úvodním slově senátora Luďka Sefziga vystoupil docent Právnické fakulty UK Harald Christian Scheu, který objasnil význam slova subsidiarita a jeho etymologii. Na otázku, kdo má kontrolovat dodržování této „decentralizační zásady“ zabraňující nekontrolovanému přesunu kompetencí na vyšší úroveň, posléze jednoznačně odpověděl poslanec německého Spolkového sněmu Thomas Silberhorn. Vzhledem k politické povaze subsidiarity je přirozené, že se má jednat o národní parlamenty. Děkan Právnické fakulty UK profesor Aleš Gerloch následně přednesl výklad o možnosti uplatnění principu subsidiarity při výkonu veřejné moci a vyjádřil určitou skepsi při zamyšlení se nad jeho uplatňováním v politice EU. Dalším významným hostem byl profesor university v Curychu Jan Kruliš – Randa. Pod kritické světlo postavil zakomponování principů subsidiarity do evropského práva a z tohoto úhlu pohledu vyložil základní námitky k evropské ústavě. Na závěr dopoledního programu vystoupila Dr. Lenka Pítrová z Parlamentního institutu a vylíčila zkušenosti českého parlamentu s aplikací principu subsidiarity ve vztahu k evropským institucím.
Odpolední část konference probíhající v prostorách Právnické fakulty UK zahrnovala dalších osm přednášejících z řad mladší akademické veřejnosti. Jejich příspěvky sahaly od počátků zásady subsidiarity v křesťanské sociální nauce (Michal Šabatka, Anna Šafránková) přes konfliktní vztah kooperativní subsidiarity k teorii suverenity lidu (Jan Wintr) až po konkrétní otázky aplikace principu subsidiarity v legislativní praxi (Petr Kolář). Zatímco s německými zkušenostmi při dělbě kompetencí přítomné seznámil Daniel Ebinger z university Würzburg, rozdělení působnosti mezi státní správu a samosprávu v České republice přiblížil Dr. Josef Vedral. Úloze principu subsidiarity při vymezení pravomocí Evropské unie se věnovali ve svých příspěvcích z politologické perspektivy Ondřej Krutílek a z pohledu procesně-právního Jiří Georgiev.
Za hlavní témata konference bychom mohli označit jak vymezení pojmu subsidiarity jakožto podpory, kterou má „vyšší“ jednotka rozhodování poskytovat jednotce „nižší“, kdy subsidiarita v minulosti hrála preventivní úlohu proti centralizačním a totalitním tendencím, tak i aktuální zamyšlení nad možnostmi aplikace principu subsidiarity v rozhodovacím procesu. V kontextu vymezení vztahu mezi EU a členskými státy přitom existuje z pohledu přednášejících řada „bílých míst“, kde je zapotřebí kontrolu dodržování subsidiarity posílit tak, aby se z tohoto nástroje nestal – slovy jednoho z přednášejících řečeno – pouhý papírový tygr.
|