Na prvé schůzi Senátu v r. 2003 dne 9.1.2003 bude projednáván zákon o volbách do Evropského parlamentu (senátní tisk č. 4 [4 funkčním období]). Zákon navazuje na sněmovní tisk č. 51 [ze 4. volebního období PSP]
Evropský parlament (EP) je v současné době v systému evropských institucí jediným přímo voleným orgánem. Od roku 1979 je EP volen na základě všeobecného rovného hlasovacího práva. Původní delegace zástupců národních parlamentů tak byly nahrazeny přímo volenými zástupci občanů členských zemí, od roku 1993, v souvislosti se vstupem v platnost Smlouvy o Evropské unii, občanů Evropské unie. Postavení EP se v průběhu evropských integračních procesů vyvíjelo a tomu odpovídají i změny v mechanismech jeho naplňování. Evropský parlament není klasickým zákonodárným shromážděním, jak ho známe z teorie dělby moci ve státě. EP není exkluzivním zákonodárcem. Jeho pravomoci v legislativní oblasti jsou sdílené s Radou a mohou dosáhnout maximálně úrovně spolurozhodování.
V současné době má EP 626 poslanců (viz 019 EP složení), toto číslo se však smlouvou z Nice změní. Počet poslanců EP by neměl překročit 732. Na území České republiky se bude rozdělovat z tohoto počtu 20 mandátů. Občané České republiky by měli své zástupce v EP volit již v roce 2004.
Evropský parlament má na základě čl. 190 (4) SES (Smlouvy o Evropském společenství) pravomoc vypracovat návrh na jednotnou proceduru pro volby do EP. V červnu 2002 přijal EP usnesení, ve kterém navrhuje
novelizovat volební akt z roku 1976. Tato novelizace by měla být platná již pro volby do EP v roce 2004.
Základní změny by měly být následující:
° Povinný systém poměrného zastoupení
° Maximálně 5% uzavírací klauzule
° Zákaz výkonu dvojího mandátu (EP, národní parlament) s výjimkou Velké Británie a Irska do roku 2009.
Podle tohoto usneseni nedojde k regulaci velikosti volebních obvodů nebo systému financování volební kampaně.
Česká republika by měla, stejně jako ostatní členské země EU, při modelování volebního zákona do Evropského parlamentu vycházet z aktuálního znění volebního zákona do Poslanecké sněmovny. Stěžejní ustanovení zákona nevybočují z obecných trendů EU a kopírují i návrh na změnu volebního aktu, který schválil EP v roce 2002. Česká republika tak volební zákon do EP konstruuje na následujících principech:
° Poměrný volební systém s využitím d'Hondtovy formule
° Česká republika jako jediný volební obvod
° Uzavírací klauzule je navržena 5%. Oproti volební úpravě všeobecných voleb zde není navrhováno "sčítání" uzavírací klauzule pro vícečlenné koalice".
° Není zaváděn institut volebních kaucí, je nahrazen nevratným příspěvkem ve výši 15 000 Kč.
° Hranice pro refundaci volebních nákladů, s ohledem na očekávanou aktivitu mnoha pro i proti evropsky zaměřených stran a hnutí je stanovena na 1% získaných hlasů. Za každý hlas dostane strana nebo hnutí 30 Kč.
° Je ponechána obecně platná podoba preferenčního hlasování (dva hlasy). Pro posun na kandidátní listině musí kandidát získat nejméně 7% preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů odevzdaných dané straně nebo hnutí.
° Podmínky pro výkon pasivního i aktivního volebního práva občanů EU, státních příslušníků jiného členského státu, než České republika jsou formálně uvedena do souladu se zákonem o pobytu cizinců, především pokud jde o prokazování povolení k pobytu.
Předložený návrh volebního zákona považuji za vyvážený a respektující stávající doporučení EP.
Některá duležitá data z histore EP
10. září 1952 První setkání 78 členů Parlarnentního shromáždění Evropského společenstvi uhlí a oceli
1. ledna 1958 - Římské smlouvy rozšířily počet členů shromáždění na 142, shromáždění je společné pro všechna tří Společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Euratom, Evropské hospodářské společenství)
30.března1962 - Parlamentní shromáždění přijalo usnesení, na základě kterého se označuje jako Evropský parlament
22. dubna 1970. EP získal pravomoci při schvalování rozpočtu
22. Července 1975. EP získal další pravomoci při schvalování rozpočtu
20. září 1976. Přijetí Aktu Rady o přímých volbách
7. - 10. Června 1979. První přímé volby do EP
17. července 1979 . První schůze přímo zvoleného parlamentu
1. Července -1987 V platnost vstoupil Jednotný evropský akt. EP získal nové pravomoci a oficiální označení Evropský parlament
1. listopadu 1993. V platnost vstoupila Smlouva o Evropské unii, na základě které EP získal další pravomoci
15. březen 1999. Pod hrozbou hlasování o důvěře v EP odstoupila Komise podezřelá z korupčních praktik
1. května 1999. V platnost vstoupila Amsterodamská smlouva, na základě které získal EP pravomoc spolurozhodování s Radou ve většině legislativních oblastí.
26. února 2001 Podepsána Nicejká smlouva, která rozšiřuje legislativní oblasti pro spolurozhodování EP a Rady
|