Ve dnech 28.-30.4. vykonala delegace senátního VEI ve složení Jiří Skalický, předseda výboru, Alena Gajdůšková, senátorka, Miroslav Škaloud, senátor, a Štěpánka Götthansová, tajemnice výboru, návštěvu UK. Během svého pobytu se senátoři postupně sešli se členy výboru EU Sněmovny lordů, vedoucím londýnské kanceláře EP, zástupci MZV a Úřadu vlády a reprezentantem britského parlamentu v Konventu EU. Senátory zaujal způsob dělby práce mezi evropskými výbory Horní a Dolní sněmovny britského parlamentu: Zatímco Dolní sněmovna zevrubně dohlíží na každodenní agendu EU, Horní sněmovna si vybírá pouze některá unijní témata, která pak ovšem zpracovává do hloubky.
Jednání ve Sněmovně lordů
Jednání byla zaměřena především na získání praktických zkušeností z parlamentního dohledu nad legislativními akty EU. Partneři detailně vyložili roli výboru EU Sněmovny lordů, kompetence a organizaci výboru a systém, podle něhož probíhá kontrola legislativy EU/ES. Zde proběhla řada schůzek s členy výboru EU Horní komory parlamentu (Lord. Grenfell /předseda European Union Select Committee/, Lord Dubs, Baroness Harris of Richmond, ..). Viz STANOVISKA / názory a komentáře - "Role národních parlamentů v budoucí EU" 15.5.2003
Schůzka s Dermotem Scottem (dále S.), vedoucím londýnské kanceláře EP
S. popsal roli a organizační rámec svého úřadu. Největší důraz přitom položil na podněcování veřejné debaty o evropské integraci, poskytování informací národním i regionálním subjektům a větší zapojení britské veřejnosti, která stále zůstává k EU poněkud vlažná, do evropského dění. Aktivity kanceláře se samozřejmě neomezují jen na Londýn. Každý měsíc pořádá kancelář regionální brífinky za účasti příslušného poslance EP. Pokud jde o vztahy s národním parlamentem, S. otevřeně přiznal, že rozhodně nejsou intenzivní, jakkoli existují velmi dobré pracovní kontakty s úřednickým aparátem. Kancelář spíše sleduje dění ve Westminsteru, a to především v evropských výborech obou komor britského parlamentu. Jiná situace je však v Edinburghu, kde dřív S. působil. Skotský parlament vyžívá služeb tamější kanceláře EP v hojné míře.
Schůzka s Davidem Haethcoat-Amorym (dále DHA), zástupcem britského parlamentu v Konventu EU
DHA, zástupce Toryů v Konventu EU, se netajil svou skepsí vůči dosavadnímu průběhu Konventu. Nelíbí se mu návrh ústavního dokumentu, který "je nebezpečný a zachází příliš daleko". Konvent je vybaven mandátem přiblížit Unii blíže k občanům, ale to se dle DHA neděje. Místo aby se věci vyjasňovaly, ještě se mlží, aby mohlo více kompetencí přejít do centra. Co např. znamená termín "shared powers". Takový trend je nežádoucí. Nebudou-li se občané moci ztotožnit s institucemi, může v budoucnu dojít ke zhroucení celého systému. Důrazným varováním byla vojenská intervence v Iráku. DHA nechce domýšlet, co by se stalo, kdyby došlo k těžkému ekonomickému šoku. Pokud jde o minisummit k ESDP, DHA považuje iniciativy tohoto typu za nepřijatelné. Přejí-li si některé ČZ postupovat s jinými těsněji, nesmí jim v tom být bráněno. Nesmí však přitom využívat institucí EU a tlačit ostatní ČZ, aby je následovaly. V případě obranné dimenze je však třeba vzít v potaz, že jedině Francie a UK mají relevantní vojenské síly, ostatní je spíše redukují.
Schůzka se Simonem Manley (dále M.), ředitelem odboru střední Evropy MZV
M. informoval o zásadních změnách v evropských strukturách, které proběhly na FCO v souvislosti s ukončením negociací s desítkou KZ. Poté hovořil o aktuálních prioritách UK v oblasti evropské integrace, jimiž jsou jednání v rámci WTO, reforma CAP a lisabonská agenda ekonomických reforem (momentálně klade UK největší důraz na tvorbu pracovních míst). Radikální reforma CAP zůstává pro UK klíčová. Současná CAP rozhodně nenaplňuje očekávání venkova. Jsou tady rovněž tlaky z WTO a nabídka učiněná vůči rozvojovým zemím je nedostatečná, jakkoli si z toho někteří velkou hlavu nedělají. M. věří, že k reformě dojde spíše dříve než později. Ironií je však skutečnost, že změny fungování CAP budou samy o sobě nákladné. Co se týče eura, M. zopakoval vládní politiku, přičemž uvedl, že nemůže - i kdyby chtěl - sdělit více informací, neboť jich nemá k dispozici více než běžný čtenář Financial Times. Věc je však výsostně politicky citlivá - když M. posílal na ambasády TIC týkající se nedávno prezentovaného státního rozpočtu, musel jej předložit ke schválení až hlavnímu ekonomickému poradci kancléře Browna. M. však považuje za nejvýznamnější, že odhodlání premiéra dovést zemi do EMU je pořád stejné.
Schůzka s Michaelem Robertsem (dále R.), vedoucím oddělení sekretariátu EU na Úřadu vlády
Pokud jde o rozšíření, je dle R. pro EU prakticky vše hotovo. Zato pro nové ČZ vše v podstatě začíná. UK bude nyní podstatně více vtahovat nové členy do unijního dění ("significant shift"). K probíhající debatě o budoucnosti institucí EU v Konventu vyjádřil R. spokojenost s dosavadním průběhem. Rýsuje se výsledek, který zřejmě předčí britská očekávání. Má-li od R. zaznít přece jen nějaká kritika, pak tedy na adresu slabé organizovanosti stoupenců principu mezivládní spolupráce. Federalistický tábor je seskupen více. Přestože do konce zbývá jen několik týdnů, není známo, jaký bude výsledek. Tvrzení Giscarda, že se podaří dosáhnout konsensu, se zdá být v tuto chvíli poněkud optimistické. Je jasné, že finálním produktem bude ústavní text se zřetelnějším vymezením úkolů a pravomocí EU a s vysvětlením role jednotlivých aktérů. UK je spokojena především s vývojem ohledně subsidiarity, kompetencí, role národních parlamentů, rozšířením QMV a zamlouvá se mu taky námět na změnu systému rotujícího předsednictví a na ustavení nové funkce voleného stálého předsedy Evropské rady, přičemž R. vyložil známé argumenty UK. Co se týče minisummitu k ESDP, R. zaregistroval v závěrech několik zajímavých námětů. Je-li však cílem omezovat NATO a vytvářet duplicitní struktury, postaví se UK rozhodně proti.
|