Dne 1.7.2003 navštívila Senát delegace polského senátního výboru pro zahraniční věci a evropskou integraci. Uskutečnila se schůzka s našim výborem pro evropskou integraci. Obě strany si vyměnily názory na roli národních parlamentů ve vztahu k EU. Polskou delegaci představovali: G. Grabowska (předsedkyně výboru), B. Masior (člen výboru) a E. K. Wittbrodt (člen výboru a delegát Polské rep. v Konventu).
Polská republika v lednu 2002 jmenovala své zástupce do Konventu. Za Vládu PR tajemnici pro evropské záležitosti Danutu Hübner, za Sejm PR Jósefa Oleksyho z vládní SLD a za Senát PR Edmunda Wittbrodta z pravicového opozičního bloku Senát 2001. Zástupci se shodují ve vizi budoucí EU jako federace národních států, předpokládají vytvoření komunitární metody řízení EU, pozitivně se staví k zjednodušení legislativy a hlasovali by pro rozšíření počtu oblastí, o kterých by bylo rozhodováno hlasováním kvalifikovanou většinou. Polská republika je pro změnu dosavadního systému rotujícího předsednictví: skupinové předsednictví 3 členských států vybíraných na dobu 1,5 roku s ohledem na zajištění maximální synergie, tj. mělo by se jednat o směsici starých a nových členských států, malých a velkých apod.
V současné době jsou výsledkem polské debaty o otázkách budoucnosti EU tato shrnutí:
1. Evropská ústava by měla být složena ze 3 částí, z aktualizované Charty základních práv (jejíž preambule by současně byla i preambulí ústavy), z obecné části ústavy (shrnující základní zásady fungování EU) a na konci z elastické části textu, představující jednotlivé politiky (měnit by ji šlo zjednodušenou procedurou, pravomoc by měla Rada). V ústavní části EÚ by se dle Ministerstva zahraničních věcí měla objevit část Charty základních práv a její obecná část a v části neústavní pak část elastická.
2. Pro polskou reprezentaci je sporná otázka možnosti odvolání se na Boha v nové evropské ústavní smlouvě (a to buď na počátku - Invocatio Dei nebo odkazem v textu na náboženské hodnoty).
3. Předsednictví by mělo být dle PR týmové: 3 státy (kombinace malých/velkých, nových/starých) by předsedaly 1,5 roku. Předseda Rady a Rady pro všeobecné záležitosti by se měnil po 6 měsících. Předsednictví sektorových Rad by trvalo 1,5 roku a bylo by rozděleno mezi všechny 3 předsedající státy.
4. Polský názor není jednotný v otázce prezidenta Rady, k jeho funkci výhrady (nepřenesení legitimity jeho zvolení v členském státě na evropskou úroveň, obtížnost určení ideálního kandidáta přijatelného pro všechny členské státy, porušení principu rovnosti států - riziko diktátu velkých apod.). Poláci jsou pro zachování současného institucionálního systému s následujícími modifikacemi. Prezident Rady a Rady pro všeobecné záležitosti by byl volen na dobu předsednictví, tj, na 1,5 roku z reprezentantů 3 předsedajících zemí. Nemohl by být v daném okamžiku hlavou výkonné moci ve své zemi.
5. Zájem PR je mít v Evropské komisi, alespoň v prvních letech po přistoupení, svého komisaře. Na základě smlouvy z Nice bude současný model změně. Poté bude usilovat o nastolení systému hlasujících a nehlasujících komisařů při zachování spravedlivé rotace.
6. V názoru na společnou zahraniční a bezpečností politiku se PR vyslovuje pro větší využívání metody komunitární, nechce však úplné odevzdání těchto otázek do rukou EU. EU by měla mít strategickou koncepci, jež by shrnovala společné cíle zahraničních politik členských států. Vyslovila se i pro posílení pozice Vysokého představitele pro tuto politiku a pozdější sloučení této fce s fcí komisaře pro vnější vztahy.
7. Polská republika vystoupila začátkem roku 2002 s koncepcí vztahů rozšířené EU s budoucími nejbližšími sousedy EU na "východě" .
|
Polský pohled na budoucnost Evropy 
