V pražských doplňovacích volbách do horní komory parlamentu zvítězil František Příhoda. Reprezentuje senátní volební obvod č. 20 (Praha 4). Ve druhém kole porazil kandidáta ČSSD Erazima Koháka. Příhoda usedne na dva roky do senátorského křesla za J. Zieleniece, který byl zvolen do Evropského parlamentu.
Ve druhém kole voleb dalo Příhodovi svůj hlas 8078 voličů, tedy 60,12 %. Kandidát za ČSSD Kohák dostal v druhém kole od voličů 5358 hlasů, tedy 39,87 %.
Sedmapadesátiletý podnikatel se chce v Senátu podílet na práci, která ulehčí život podnikatelům a živnostníkům, jejichž jménem vedl i svou kampaň.
Za zmínku stojí, že před druhým kolem kandidáta ODS na svých webových stránkách nepřímo podpořili i Evropští demokraté (J. Kasla).
„Oba kandidáti jsou důvěryhodné osobnosti, které by dělaly čest Senátu a přispěly k zvýšení jeho prestiže. Znepokojila nás však podpora komunistů jednomu z nich. Také proto vyjadřujeme svou podporu ve druhém kole volby pravicově orientovanému kandidátovi.“
Tato formulace je jednoznačná, přestože je z ní patrná snaha na jedné straně si příliš nezadat a na druhé straně si to nerozházet ani u ČSSD. Společným kandidátem ED, KDU-ČSL, US-DEU byl Jan Vávra
Erazima Koháka na druhé straně podpořili komunisté. Podle místopředsedy této strany Jiřího Dolejše o tom rozhodl místní okresní výbor.
K nízké volební účasti
Opakovaným tématem u senátních voleb je nízká účast voličů. V tomto případě se na účasti se podepsala i skutečnost, že jde pouze o doplňovací volby (20% první kolo, 15% druhé kolo). Nicméně nízká účast i u řádných senátních voleb (v posledních v roce 2002), která byla v průměru 28% (první a druhé kolo) zavdává u mnohých komentátorů potřebu vždy bezprostředně po volbách rozvíjet úvahy o její příčině a o možných změnách ve způsobu volby do Senátu.
Osobně se domnívám, že
a) vytvářet závěry o potřebnosti nějaké instituce z volební účasti jsou povrchní.
Např. při volbách do Evropského parlamentu byla volební účast v ČR (28.32%) identická s volební účastní v posledních řádných senátních volbách (24,1% 1. kolo a 32,55% 2. kolo; průměr 28,32%). Zde se však žádný publicista nezmínil, že by se měl EP zrušit, nebo změnit volební systém do EP.
b) role senátu není v médiích příliš prezentována. Je pracné napsat článek o tom, zda daný zákon ve své předkládané podobě ve svém důsledku přinese nějaké problémy a v čem spočívají. Je obtížnější popsat které z těchto problémů Senát eliminoval svými pozměňovacími návrhy nežli např. volně improvizovat na téma, že někdo ve sněmovně vylil kafe do hlasovacího zařízení.
c) zájem o věci veřejné je bezpochyby ovlivňován postojem k politice a k politikům a informacemi, které občané o této oblasti mají. Domnívám se, že obraz politiky v myslích obyvatel je pokřivený a na této deformaci mají rozhodující podíl média. Důležitým prvkem pro ně totiž je, jakou informaci bude veřejnost nejspíše ochotná kupovat. Nejvýstižnější zkratkou v tomto případě je výrok francouzského novináře a státníka G. B. Clemenceau: „Redaktor je člověk, který oddělí zrno od plev a otiskne plevy“.
d) pokud někdo vyvozuje z malé volební účasti závěr, že je tedy i málo obyvatel, kteří si přejí aby z jejich daní byl Senát financován, pak je zapotřebí si uvědomit, že existenci Senátu schválili poslanci sněmovny, kteří byli zvoleni s větší účastí.
|