Dne 4.6.2003 se zúčastnila zasedání Výboru pro evropskou integraci (VEI) britská velvyslankyně Anne Pringe. Představila výboru pohled britské vlády na perspektivy Evropské unie a zodpověděla řadu otázek.
Níže jsou některé hlavní myšlenky z jejího vystoupení
Tony Blair minulý pátek ve Varšavě poznamenal, že někteří britští euroskeptici mají tendenci se ptát proč se vlastně připojovat k Evropě a co vlastně dobrého z EU vzešlo v posledních 50-ti letech. Řekl také, že tyto otázky jsou zvláštní, protože odpověď je nasnadě, je to mír a bezpečnost. V EU existuje největší hospodářský jednotný trh na světě. Ten pomohl rozvoji podnikání, nárůstu pracovních míst, hospodářského růstu a životní úrovně v Británii a v dalších členských státech. Když se podíváte na země jako jsou Irsko, Španělsko, Řecko nebo Portugalsko tak vidíte, že se z nich za posledních 20 let staly prosperující ekonomiky a to by mělo být povzbuzením pro českou republiku a ostatní kandidátské státy
Do EU jde 60% britského obchodu a 3 mil. britských pracovních míst na ní závisí.
Za 50 let se svět změnil k nepoznání. Dnes naší hlavní starostní není jak zabránit válce v Evropě, nebo jak zajistit dostatečnou produkci potravin. Nyní musíme čelit některým společným hrozbám které se týkají naší bezpečnosti, ekologické a ekonomické. Evropský projekt samotný má vnitřní problémy, je to apatie, vzdálenost od občanů a nedostatek porozumění tomu, jak Evropská unie funguje. Evropské instituce se tedy musí zaměřit na to, jak tyto hrozby vyřešit.
My věříme, že všechny hlavní evropské instituce jako je parlament, komise a rada musí být posíleny, protože byly původně navrženy pro společenství, které mělo 6 členů a těžko budou fungovat, když těch členů bude 25. Pokud jde o konvent, zde se Británie chce zasazovat o několik zásadních témat.
Nejprve potřebujeme jasně napsanou ústavu, aby byla v jasném jazyce, aby ji naší občané rozuměli. Dále potřebujeme aby se Evropa společně začala zabývat tématy jako je bezpečnost, azylové právo, organizovaný zločin a současně musíme mít na paměti, že jsou to oblasti kde národní parlamenty mají svá práva. Proto navrhujeme, aby byla radikálně posílena zásada subsidiarity, tím, že např. národní parlamenty budou mít právo být včasně varovány když Evropská komise předloží nějaký legislativní návrh. Tím posílíme roli národních parlamentů a tím přiblížíme občany Evropské unii. Dále potřebujeme silnější a efektivnější radu, bude to instituce která bude nejvíce změněna rozšířením, slabá rada a silná Evropa je evidentně protimluv a proto podporujeme to aby byl stálý předseda Evropské rady a podporujeme to, aby byl ukončen kolotoč rotujících šestiměsíčních předsednictví EU.
Lisabonský summit přijal desetiletý program hospodářských a sociálních reforem, což byla iniciativa Tonyho Blaira a španělského předsedy vlády Aznara. Nicméně bylo velmi obtížné implementovat tento program v praxi protože každých 6 měsíců se střídá předsednictví a mimoto eexistují jednotlivé sektorální rady, které mají svá oblíbená témata.
To co nyní probíhá v EU není debata o velkých a malých národech, ale to o tom zda Evropa bude nebo nebude efektivní. Jak řekl Tony Blair ve Varšavě minulý týden "Naše vize Evropy je taková, kde všechny země, malé i velké, staří členové, i noví členové, si jsou rovni" a tak pokračujeme v podpoře určité formy týmového předsednictví EU, což by umožnilo rozdělit předsednictví jednotlivých rad mezi členské státy na dva, tři roky s tím, že předseda Evropské rady by byl permanentní v byl by vybrán předsedy vlád s tím, že v tomto týmu předsedů rad by byla většina zástupců malých zemí protože v nově rozšířené Evropě bude 19 zástupců malých zemí a jen 6 velkých.
Někteří lidé, říkají, že toto je plán spojeného království, jak vyzvednout úlohu rady na úkor Evropské komise, tak tomu však není, jejich úlohy jsou odlišné a obě musí dobře fungovat, by EU byla efektivní. Pokud jde o rozšíření, ekonomickou modernizaci a společnou zemědělskou politiku Evropská komise zde byla silnou progresivní silou
Autorita evropské komise musí být posílena, abychom zajistili, že pravidla, která platí v Evropě byla dodržována a pokud dojde k porušení zákona bude rychle zjednána náprava.
Pokud jde o další myšlenky, které byly navrženy v konventu, britské stanovisko je následující
Existuje návrh na zřízení tzv. kongresu evropských národů, který by sdružoval poslance evropského parlamentu a poslance národních parlamentů. Takovýto kongres by mohl mít určité výhody, nicméně museli bychom zajistit, aby tento kongres měl nějaký význam, abychom pouze neplýtvali našimi a vašimi penězi bez toho aby vznikl nějaký smysluplný celek
Dále, nejsme přesvědčení o tom, aby vznikla nějaká legislativní rada kde by permanentně seděl trvale ministr za všechny členské vlády, myslíme si, že pokud jde o prosazování a formulování politiky v Buselu, tak ti ministři by měli být také spojeni se svou domácí politickou scénou, protože ministři by měli tu politiku bránit nejen v Bruselu ale také doma na domácí politické scéně. Jinak by to vedlo k odcizení od své domácí scény a také by se mohl stát mocnou a nekontrolovatelnou osobností v Bruselu
Také jsme přesvědčeni, že Evropa potřebuje více hlasování kvalifikovanou většinou, jinak přestane EU fungovat. Také si myslíme, že některé oblasti jako jsou obchod s drogami, asyl a imigrace by měly být zahrnuty do komunitárního práva v rámci pilíře spravedlnosti a práva, protože toto si státy nejsou schopny zajistit samy.
V konventu v současné době vítězí argument proti evropskému superstátu, ten spočívá v tom, že zahraniční a bezpečnostní obraná politika musí být formulovaná vládami a musí být předmětem jednohlasnosti v EU, to je hlavní britská zásada které se držíme a kterou prosazujeme. Dále, daňové sazby, které by měly zůstat výhradním právem národních parlamentů, stejně tak jako změny smluv, ty by měly být přijímány jednohlasně.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika a evropská bezpečnostní a obranná politika.
Británie byla vždy pro velmi silnou a efektivní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která by byla podpořena vojenskou silou. Krize kolem Iráku upozornila všechny na to, že to jsou většinou národní zájmy, které rozhodují v zahraniční politice. Pro Británii, stejně jako pro další členské státy vyvstanou v budoucnosti témata, kdy se národní zájem nebude shodovat s národním zájmem ostatních členů. Vyhrazujeme si proto právo jednat na základě naší vlastní iniciativy, tak jako jsme to učinili v Siera Leone a jako Francie na Pobřezí slonoviny. Můžeme hledat podporu a pomoc od ostatních členů ale nemůžeme vždy očekávat, že bude existovat dostatečný sdílený zájem. To by však EU nemělo odstrašovat od společného jednání v oblastech, kde společný zájem máme.
Považujeme za úspěch zřízení úřadu zmocněnce pro zahraniční politiku. Tento zmocněnec se soustředil na několik témat, kde má EU má kolektivní vliv. To platí zejména pro Balkán, kde EU pomáhala při obnově území devastovaných válkami. Proto Spojené království podporuje kroky v konventu jak posílit a zpřehlednit evropskou zahraniční politiku.
Jedním ze způsobů jak to vyřešit by bylo sloučit úřad Vysokého zmocněnce pro zahraniční politku (Solana) s úřadem komisaře pro externí politiku (Patten). Nejsme si však jisti a Vysoký zmocněnec s námi souhlasí, zda by byl schopen takovou funkci zvládnout. Podporujeme dále to, aby tato osobnost by byla vybrána radou a ne evropskou komisí.
EU se také musí sama sebe ptát zda je výkonná, zde máme na mysli Kosovo a situaci v Iráku. Po zkušenostech s Kosovem jsme zjistili, že jsme zde velmi závislí na Spojených státech. To zvýraznilo také dojem, že mezi Spojenými státy a Evropskou unií je velký rozdíl ve vojenských schopnostech. To je také jeden z důvodů proč Spojené království podporovalo posílení bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie, aby tato rovnováha byla napravena. Domníváme se, že by to posílilo vážnost hlasu EU ve světě. EU bude muset ukázat, že je vážným hráčem na evropském poli.
|
Britský pohled na budoucnost Evropy 
