Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (46740)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (44951)(24%)
Asi nepůjdu volit (45885)(25%)
Určitě nepůjdu volit (45056)(24%)
 
 
Jinýma očima - aktuální
 
Odpověď britské vlády na druhou zprávu Hospodářského výboru Horní komory (20.12.2005)

Zde je odpověď britské vlády na zprávu Hospodářského výboru Horní komory (6.7.2005). Horní komora (House of Lords - HL) se v této zprávě snaží apelovat na britskou vládu, aby při jednání v rámci IPCC byl dán prostor i alternativním názorům a zvažovala se ekonomická hlediska navrhovaných opatření. V době vzniku zprávy byla jednání Mezivládního panelu o změně klimatu v plném proudu. Proto Horní komora usilovala o určitou změnu kursu v práci tohoto mezinárodního orgánu a nové pohledy.

poznámka: tučným písmem jsou vyznačeny odstavce kapitoly 9 zprávy Hospodářského výboru Horní komory, ve které klade otázky a normálním písmem odpovědi vlády

Zpráva HL v úvodu poukazuje na nedostatečnou provázanost mezi změnou klimatu a předpokládanými změnami světové ekonomiky. Jedná se o scénáře světového hospodářského růstu použité IPCC ve 3. hodnotící zprávě. Hospodářský výbor poukazuje na to, že ústřední roli v posuzování dopadů změny klimatu a příslušných opatření by měla hrát ekonomika. Hovoří o tom, že pokud je otázka změny klimatu tak závažná, jak ji předkládají vědci a vláda, je nutné informovat veřejnost o nákladech na opatření, která by měla tuto změnu zastavit či zpomalit, protože ta tyto náklady ponese.
Odpovědí vlády je odkaz na Sternovu zprávu, která by se tímto tématem měla zabývat, zejména světovým hospodářským růstem, který se promítne do zvýšené spotřeby energií a do vyšších emisí. Předpokládá se, že 4. hodnotící zpráva bude obsahovat lepší náplň scénářů a že budou i přesnější. Vláda rovněž odkazuje na Bílou knihu pro energetiku, kde byly použity výstupy z modelování nákladů na snížení emisí CO2.

Co se týče míry nejistot ve zkoumání změny klimatu, zde vláda plně souhlasí s názorem ve zprávě, že je třeba dále podporovat a financovat tuto oblast vědeckého výzkumu. Jednu z hlavních rolí zde hraje finanční podpora výzkumného centra v Hadley, jež spadá pod Meteorologický úřad a které je ročně dotováno částkou 11 mil liber na počítačové modelování klimatu. Tento výzkum je však z větší části financován Ministerstvem obrany. Více prostředků jde na podporu výzkumu v rámci NERC – National Environment Research Council.

Poměrně velký prostor ve vlastní zprávě je věnován tzv. „hokejce“ (hockey-stick), což je tvar křivky zvyšování teploty v průběhu několika desetiletí, který byl použit ve 3. hodnotící zprávě a později odborníky kritizován jako nepřesná a hrubá extrapolace údajů. Horní komora zde nechce vystupovat v roli rozhodčího, ale tento případ slouží jako argument pro nutnost dalšího detailnějšího zkoumání průběhu teplotních změn a jejich příčin v minulosti, abychom lépe pochopili změny probíhající v současnosti a zejména čím jsou vyvolány.

Zde opět vláda poukazuje na to, že potřebné výzkumy v této oblasti finančně podporuje.

Další rozsáhlá oblast se týká otázky, zda se změnám klimatu přizpůsobit nebo se snažit je odvrátit. Zpráva zde poukazuje na to, že přizpůsobení se změně má lokální rozměr a tato možnost se velice často opomíjí. Obecně se více pozornosti věnuje odvrácení změny, což vyžaduje opatření na celosvětové úrovni. Zpráva vyzývá vládu, aby se zaměřila na ekonomické srovnání obou postupů, jejich nákladů a přínosů. Poukazuje na to, že velikost dopadu se odvíjí od počtu obyvatelstva a úrovně ekonomiky v postižené oblasti. Pokud je oblast řídce osídlena, tak i velká katastrofa má malé dopady a obráceně, na hustě osídleném a hospodářsky rozvinutém území jsou dopady obrovské i v případě méně významné události.

Zde vláda argumentuje tím, že monitorovací sítě umožňují sledovat změny, k nimž dochází. Avšak predikovat budoucí dopady klimatických změn je složitá záležitost, protože se musí přihlédnout k vzájemným vazbám a budoucímu sociálně-ekonomickému kontextu. Proto také ministerstvo (DEFRA) nechalo vypracovat zprávu, která zkoumá celosvětové i lokální dopady změny klimatu a poukazuje na nutnost dalšího výzkumu v této oblasti. Takový výzkum je rovněž nutný pro vypracování potřebných adaptačních strategií. Vláda však poukazuje na to, že adaptace sama o sobě nevyřeší dopady klimatických změn. Je třeba se zabývat kořenovou příčinou problému a současně i škodami, za něž jsme odpovědni. Vláda proto postupuje oběma cestami. Jít pouze cestou adaptace a nechat emise růst by nebylo řešením, protože je třeba zabránit dosažení momentu zvratu, kdy by již nebylo možné vrátit systém do původního stavu. Zde vláda poukazuje na závěry konference v Exeteru v únoru 2005, jak zabránit nebezpečné změně klimatu. Rovnováha mezi adaptací na změnu a jejím odvrácením je otázkou časového momentu – kdy zvolit který přístup - a také nákladů. V rámci britského programu „Dopad změny klimatu“ (Climate Change Impact) byla vyvinuta řada nástrojů pro hodnocení možností adaptování včetně poskytnutí metodického návodu jak stanovit náklady na různá alternativní řešení adaptace. Vše je k dispozici ve formě CD a publikací a rovněž se organizují i semináře, jak tuto metodiku používat. To vše je v souladu se Zelenou knihou ministerstva financí a rovněž odpovídá představám Hospodářského výboru Horní komory, argumentuje vláda.

Poměrně malé poznámce ve zprávě týkající se zjištění prof. Reitera z Pasteurova ústavu v Paříži, který na základě výzkumu popírá tvrzení IPCC týkající se šíření malárie v souvislosti s oteplováním, je věnována poměrně obšírná odpověď hájící stanovisko IPCC. (Někteří politici často používají téma šíření malárie a jiných tropických nemocí, jako jeden z významných dopadů oteplování planety, používá jej také Al Gore).

Zpráva se rovněž zabývá extrémními událostmi a možnými katastrofami způsobenými oteplováním. Stále zde existuje řada nejistot a rozporných tvrzení. Jedná se například o události typu tání a rozpad antarktického ledového příkrovu a o to, zda taková pravděpodobnost existuje, jak je vysoká a pokud by taková událost měla nastat, kdy by to nastalo. Pokud takovéto katastrofy ohrožující civilizaci jsou jen málo pravděpodobné avšak pro lidstvo závažné, měli by mít politici vytvořený určitý rámec pro analýzu pravděpodobnosti výskytu takové události a s ní souvisejících rizik. Tyto scénáře „zkázy“ by se měly projednávat na mezinárodní úrovni. Zpráva se přiklání k tomu, že by se IPCC mělo posunout více směrem k pravděpodobnostnímu hodnocení přepokládaného zvyšování teploty.

Zde vláda poukazuje na to, že čím větší je katastrofa, tím vyšší jsou i náklady, a proto vědci i politici pokládají za důležité lépe porozumět tomu, do jaké míry změna klimatu ovlivní četnost takových katastrof. Přesto se takové extrémní události vyskytují zřídka a ze statistiky je patrné, že v některých částech světa k nim prakticky nedochází. Údaje, které je v této souvislosti třeba sledovat a vyhodnocovat, jsou uvedeny v akčním plánu Globálního systému pro sledování klimatu. Je třeba se zabývat hodnocením rizika takových extrémních událostí a jakou reálnou hrozbu představují, na což se zaměřuje řada výzkumných programů např. riziko rozpadu ledovce v západní Antarktidě nebo oslabení teplého proudění v severním Atlantiku. Tuto nutnost uznávají i odborníci zapojení do IPCC. Nedávno byly vyvinuty nové metody pro přesnější kvantifikaci nejistot souvisejících s klimatem, například metodika pravděpodobnostní předpovědi, kterou již používá výzkumné centrum v Hadley a univerzita v Oxfordu. Na základě vědeckých důkazů je možné lépe stanovit pravděpodobnost a velikost rizika. Například dokument vlády o společenských nákladech na CO2 (Social Cost of Carbon) posuzoval možnost zahrnout do ekonomického hodnocení i tato rizika, ale dospěl k závěru, že v nejbližší budoucnosti se ekonomické hodnocení omezí pouze na hodnocení skutečných fyzických rizik. Vláda souhlasí s tím, že přechod na pravděpodobnostní metody v předpovídání růstu emisí, imisí a zvyšování teploty by byl přínosný. IPCC momentálně posuzuje výhody této metodiky. V posledních materiálech týkajících se scénářů emisí, jež ministerstvo předalo IPCC, se poukazuje na to, že „IPCC by mělo při sestavování svých scénářů vycházet ze širší škály scénářů a metodik. To by mělo zahrnovat jednak tradiční přístup "co by se stalo, kdyby", ale i pravděpodobnostní analýzy.“

Další kapitola se týká přínosů oteplování, kterým by se rovněž měla věnovat potřebná pozornost. Zpráva poukazuje na nerovnováhu v tom, jak odborná komunita a zejména pak IPCC, zachází s dopady způsobenými oteplováním.Výbor apeluje na vládu, aby zajistila lepší vyváženost mezi zkoumáním dopadů a jejich ekonomickým hodnocením. Rovněž poukazuje na to, že emisní scénáře IPCC byly zpochybněny a je zapotřebí je přehodnotit.

Vláda se shoduje se stanoviskem o nutnosti přehodnocení scénářů IPCC a předpokládá, že se to odrazí ve 4. hodnotící zprávě. Vláda rovněž podporuje zpracování lepších ekonomických předpokladů, které slouží jako podklady pro IPCC.
Rovněž souhlasí s tím, že klimatu se z vědeckého pohledu věnuje větší pozornost a je více zkoumán, než dopady. Přesto se domnívá, že v této věci došlo k významnému pokroku v období od vydání 3. hodnotící zprávy IPCC.
Co se týče možných přínosů oteplování, vláda argumentuje tím, že to do značné míry souvisí se zeměpisnou polohou. Podle jejího názoru pozitiva oteplování budou jen krátkodobá. Zvýšení střední globální teploty (GMT) o 2°C bude mít celosvětově negativní dopad, což potvrzuje studie OECD. Rovněž zvýšení střední globální teploty o 1°C bude mít větší negativní dopad na rozvojové země než na země s vyspělou ekonomikou.

Co se týče konvergence a možného politického vlivu na scénáře IPCC, vláda argumentuje tím, že je nutné počítat s určitou mírou sbližování ekonomického růstu v některých regionech. Konvergence je ovlivňována politickými, institucionálními a zeměpisnými faktory a je nutné s ní počítat. Jako příklad slouží Čína a Indie. Britská vláda se aktivně podílí na organizaci seminářů týkajících se ekonomického sbližování. Domnívá se, že mohou přispět k vytvoření jakéhosi základního globálního scénáře, který by mohl být použit jako vstup pro 4. hodnotící zprávu.

Zpráva hovoří o tom, že změna ekonomických předpokladů má jen nepatrný vliv na imisní koncentrace a ještě menší na teplotu. S tímto tvrzením vláda souhlasí , přesto se domnívá, že scénáře zpracované IPCC jsou stále inspirativním zdrojem pro politickou diskusi o změně klimatu.

Pokud jde o vyčíslení nákladů na snižování emisí skleníkových plynů, vláda opět poukazuje na pokrok, kterého bylo v této věci dosaženo a který se zcela nepochybně odrazí ve 4. hodnotící zprávě. Na celostátní úrovni počítá s náklady ve výší 0,5 až 2% HDP na snížení CO2 o 60% do roku 2050. Rovněž byl vypracován dokument hodnotící vliv opatření na snižování CO2 na HDP. Celou touto oblastí by se měla podrobněji zabývat Sternova zpráva, která se bude mimo jiné zabývat ekonomickým hodnocením přechodu na technologie produkující méně CO2 a rovněž náklady a přínosy adaptace na změnu a jaké to vše má politické dopady.

Zpráva rovněž vyjádřila překvapení nad tím, že Bílá kniha pro energetiku dává přednost větrné energii před jinými obnovitelnými zdroji. Ve zprávě se rovněž hovoří onutnosti zachovat jadernou energetiku.

Vláda názor o upřednostňování větrné energie popírá a odvolává se na Bílou knihu. Argumentuje tím, že obnovitelné zdroje hrají významnou roli, přesto v závěru hovoří o tom, že nejvíce se v tomto směru pokročilo s využíváním větrné energie a počítá se s výstavbou dalších větrných farem, čímž prakticky potvrzuje to, co je uvedeno ve zprávě. K jaderné energetice se vyjadřuje v tom smyslu, že v roce 2006 předseda vlády představí návrh energetické koncepce, která by měla řešit globální oteplování a bezpečnost dodávek. (Což se také v červenci 2006 stalo. Další využívání jaderné energie je v tomto dokumentu skutečně zmíněno, ale financování výstavby nových jaderných zdrojů je plně ponecháno na soukromých zdrojích bez podpory a účasti státu.)

Zpráva rovněž vyjadřuje znepokojení ohledně energetické politiky a politiky změny klimatu, které se opírají o velmi pochybný ekonomicko-energetický model a vyčíslení nákladů na snížení emisí CO2 o 60%. Vyzývá ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu, aby své odhady výrazně zkvalitnily, informovaly o nich veřejnost a zkvalitnily i způsob jejich předkládání.

Vláda argumentuje tím, že pro vyčíslení nákladů používá osvědčený model MARKAL od Mezinárodní energetické agentury, který pro tyto účely používají i jiné státy. Opět se odvolává na Sternovu zprávu, která se bude zabývat touto otázkou podrobněji. Co se týče veřejnosti, uvádí obecné konstatování, že náklady spojené s jakoukoliv konkrétní politikou jsou veřejnosti předkládány prostřednictvím hodnocení dopadů regulace, což je transparentní proces a mechanismus používaný k vypracování příslušných koncepcí a jejich finančních dopadů.

Zpráva se odvolává na výzkumy, které ukazují že v poměru ke světovému hrubému národnímu produktu je finanční výše škod relativně malá i při oteplení o 2,5°C. Tyto škody ani nejsou rovnoměrně rozložené a ztráty rozvojových zemí jsou vyšší než ztráty rozvinutých zemí.

V obecné rovině vláda s tímto názorem souhlasí, přesto se domnívá, že by bylo chybou se domnívat, že dopad na bohaté země bude malý. Vláda připouští, že finační odhady škod mají velký rozptyl, který je dán tím, z jakých premis se vychází. Zpravidla referenční odhady výše škod způsobených oteplením nejsou časově závislé, ale počítají se na základě stávajících sociálně-ekonomických scénářů posouzením dopadů vyvolaných zvýšením referenční teploty. Vyšší rychlost klimatických změn by pravděpodobně vedla k vyšším nákladům vyvolaných škodami a sníženou možností adaptace.

Finanční odhady výše škod představují sporný bod v jednání IPCC. Proto by vláda měla od IPCC požadovat, aby ve 4. hodnotící zprávě byly tyto odhady podrobnější včetně popisu nejistot. Výbor rovněž vyjadřuje jistou skepsi ohledně finančního ocenění přínosů z odvrácení oteplování. Podle jeho názoru se IPCC zaměřuje na podrobný popis jednotlivých dopadů, jež nelze srovnávat s pravděpodobnými náklady na odvrácení změny. Rovněž by bylo žádoucí, aby se IPCC ve 4. hodnotící zprávě zaměřilo více na ekonomické aspekty, konkrétně pak na srovnání finančních nákladů a přínosů spojených s adaptací.

V tomto bodě má vláda za to, že hodnocení zpracované IPCC je vyvážené a objektivní. Jakékoliv naléhání na IPCC v této věci by bylo politickým zasahováním, které Hospodářský výbor kritizuje. Přesto vláda s názorem Horní komory souhlasí v tom, že finanční odhady výše škod způsobené oteplením jsou často rozporuplné a odrážejí rozdílná sociálně-ekonomická východiska a nejistotu ohledně korelace mezi koncentracemi skleníkových plynů a oteplováním. Finanční odhady škod způsobených oteplením představují pouze určitou část celkových škod, a proto z nich nelze vycházet při vypracovávání příslušných koncepcí a strategií. Ministerstvo a britská vláda zadaly několik výzkumných projektů zaměřených na ekonomiku změn klimatu a vypracování nástrojů pro ekonomickou analýzu. Vláda se domnívá, že některé z nich by se mohly i promítnout do 4. hodnotící zprávy IPCC. Touto oblastí se bude rovněž zabývat Sternova zpráva, jež se zaměří na hospodářské, společenské a ekologické náklady a přínosy způsobené změnou klimatu v rozvojových i rozvinutých zemích včetně zvýšené volatility klimatu a nevratných změn.

Zpráva poukazuje na to, že vědecký výzkum klimatu a ekonomické analýzy změn jsou často diktovány poltickými požadavky a postup IPCC je tím kompromitován. Výbor je znepokojen tím, že by mohlo docházet k politickému ovlivňování při jmenování odborníků do IPCC. Práci IPCC by bylo možné zlepšit přehodnocením role zástupců jmenovaných vládami. Momentálně to vypadá tak, že emisní scénáře jsou politicky ovlivněné a podobné nebezpečí hrozí i ekonomickým vstupům, jež by mohly být odsunuty na druhou kolej. Vláda by měla zabezpečit minimalizaci takového rizika.

Vláda s těmito názory nesouhlasí. Postup vypracování hodnotící zprávy je podle jejího názoru transparentní a nezaujatý. (Následuje poměrně detailní popis fungování IPCC.) Shrnutí určená politikům slouží jako východisko pro vedení dialogu mezi vládami a zástupci IPCC. Vědecké zprávy, jež slouží jako podklady, je třeba zjednodušovat a zdůrazňovat poznatky, které zmocněnci vlád v IPCC pokládají za politicky relevantní, čímž se může stát, že odrážejí názory a postoje jednotlivců. Autory zpráv nominují členské státy IPCC a i samotné IPCC může vyzvat odborníky k účasti na vypracování zprávy.

Zpráva vyjadřuje určitou pochybnost o fungování mechanismu dodržování limitů, stanoveného v Kjotském protokolu, který příliš spoléhá na „limity a penále“. Splnění Kjotských cílů nemá vliv na rychlost oteplování.

Vláda si je vědoma, že nebude možné splnit cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a že je zapotřebí si stanovit mnohem náročnější cíle.
Následuje poměrně podrobný popis systému mezinárodního obchodování s emisemi, který je velmi podobný systému, který se od loňského roku používá v EU. (V době vzniku zprávy se systém obchodování s povolenkami teprve připravoval.)

Pro období po „Kjotu“ je třeba přijít s novým přístupem a nikoliv jen se zpřísněním limitů, argumentuje zpráva. Například dosáhnout snižování emisí pomocí jiných technologií. Výbor zastává názor, že zpřísňování limitů neřeší problém oteplování.

Vláda i EU již v této věci začaly jednat. Jsou otevřeni všem názorům, podnětům a vedení konstruktivního dialogu. První období Kjotského protokolu je jen prvním krokem a je zcela evidentní, že je zapotřebí toho udělat víc, než jen to co bylo stanoveno jako cíle pro toto první období.

Jedním z hlavních faktorů při rozhodování o investicích a poskytování zahraniční pomoci by měla být adaptace na změnu klimatu, argumentuje Hospodářský výbor.

Vláda se domnívá, že není možné zaměřit se jen na následky, aniž bychom se nezabývali i příčinami. Přesto již do příslušné legislativy týkající se územního plánování zahrnula i požadavky na zohlednění dopadů možných klimatických změn. Týká se to například povolování staveb na pobřeží, kdy jsou hodnocena i rizika změny klimatu. Podobně přistupuje i k poskytování zahraniční pomoci rozvojovým zemím, jako je např. Bangladéš.

Výbor rovněž požaduje zrušení tzv. daně ze změny klimatu (Climate Change Levy), kterou platí výrobci elektřiny bez ohledu na to, zda jsou producenti CO2 či nikoliv, a která slouží k dotování elektřiny z obnovitelných zdrojů a její nahrazení spravedlivější daní na emise CO2.

Vláda nehodlá tuto daň zrušit a hájí její výběr tím, že tuto daň platí výrobci, nikoliv domácnosti. (Pravděpodobně je ale přenášena výrobci na odběratele). Podle jejich odhadů by měla vést k úspoře přes 3,5 milionu tun CO2 do roku 2010.

Kjotský protokol by se měl zaměřit na technologii, výzkum a vývoj. MEA odhaduje, že náklady na výzkum a vývoj bezuhlíkové energie (fotovoltické články, biomasa, sekvestrace CO2) by představovaly zhruba 400 miliard dolarů.

Vláda argumentuje tím, že ačkoliv výzkum a vývoj dokáže snížit náklady nestačí to samo o sobě k motivaci snižovat emise CO2, protože volný trh takový přínos neocení. Výroba elektřiny se zachycováním CO2 je dražší než bez takové sekvestrace, a proto bez patřičných motivačních programů by k jejímu zavedení nedošlo.

Zdroj:
Government response to the second report of the lords economic affairs select committee, session 2005-06

 
 
 
 
: Názory a komentáře
: Stanoviska k obecným otázkám
: články a rozhovory
: Jinýma očima
:: aktuální
    : Zelení za jadernou energii (4.8.2007)
    : Klimatické změny - Fraser Institute - Shrnutí pro zákonodárce (únor 2007)
    : Klimatické změny - IPCC 2007 - Shrnutí pro zákonodárce (únor 2007)
    : Sternova zpráva (30.10.2006)
    : Odpověď britské vlády na druhou zprávu Hospodářského výboru Horní komory (20.12.2005)
    : Stanovisko ekonomického výboru horní komory britského parlamentu ke klimatickým změnám a ke zjištěním IPCC - shrnutí (6.7.2005)
    : Globální oteplování - shoda odborníků
    : Globální oteplování - Nárůst teploty a historické záznamy
    : Globální oteplování - vliv CO2
    : Globální oteplování - nárůst teplot a satelitní záznamy
    : Globální oteplování - vliv sluneční aktivity
    : Africký marast (30.9.2006)
    : Odpovědi na aktuální otázky - daně, rovná dávka, nezaměstnanost (14.5.2005)
    : Co se stalo na kongresu ODS (4.12.2004)
    : Omyl „trvale udržitelného rozvoje“ (6.9.2004)
    : Dr. Hák a přelaskavá Evropa (29.5.2004)
    : Nekritická očekávání spojená se vstupem do EU (30.4.2004)
    : Irsko – keltský tygr vs český lev (22.4.2004)
    : Mýty o nezaměstnanosti (10.2.2004)
    : Rovná daň (17.12.2003)
    : Evropa stará a stárnoucí (15.5.2003)
    : Drahé levné bydlení (3.5.2003)
    : Opožděná reforma Evropy (24.4.2003)
    : Virtuální daňová reforma (8.2.2003)
    : Válka v Iráku? (28.1.2003)
    : propast produktivity (25.6.2002)
    : Noví Jánošíci: chudým brát a bohatým dávat (23.7.2002)
    : legalizace marihuany?
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)