Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (46757)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (44989)(24%)
Asi nepůjdu volit (45924)(25%)
Určitě nepůjdu volit (45092)(24%)
 
 
Jinýma očima - aktuální
 
Odpovědi na aktuální otázky - daně, rovná dávka, nezaměstnanost (14.5.2005)

Jedním z nejdiskutovanějších témat je zavedení tzv. rovné daně, tedy jednotného zatížení všech ekonomicky aktivních subjektů, ale i ekonomicky neaktivních lidí shodnou daní z přidané hodnoty (jejíž kouzlo spočívá v tom, že ji koneckonců neplatí ani tak podnikatel, jako spotřebitel). Považujete za spravedlivé, že rovná daň je z tohoto pohledu přímo a jednoznačně nerovná? (Tím spíš, že dřívější snížení DPH z 23, poté z 22 na 19% zákazníkům nepřineslo žádnou výhodu, protože ceny zboží na trhu neklesly.)
Vaše otázka je návodná a ještě ke všemu nepravdivě. Ta daň rovná je, o tom není nejmenších pochyb. Právě dnes a posledních 10 let stále každý z nás rovnou daň platí. Platí totiž ze své mzdy 8% sociální a 4,5% zdravotní pojištění a dokonce většina lidí neví, že za něj podnik také platí dalších 35 %. Celková sazba 47,5% je klasická rovná daň, protože je to stálé procento z každé koruny, které zaplatí každý člověk s jakýmikoli příjmy. Dále musím říci, že sociální demokracie sice snížila DPH z 21 na 19%, ale hlavně téměř všechno zboží a služby zařadila do sazby 19%, jinými slovy zvýšila DPH z 5 na 19 %. Z dat statistického úřadu, která jsme pro naše výpočty použili a která se týkají tří typických rodin, je vidět, že dnešní podíl spotřeby v 5 % sazbě je opravdu malý. Je pravda, že se mění podle sociální skupiny, třeba důchodci mají v této kategorii spotřebu větší, což je logické. Proto také navrhujeme důchodcům jednorázové zvýšení důchodů, nebo-li i kompenzaci tohoto efektu, ale zároveň kompenzaci toho, že jim 8 let nebyly zvyšovány starobní důchody podle růstu průměrných platů.

Ze současné války s EU o DPH u dětských plen je jasné, že ČR bude těžko prosazovat uznání nulové DPH na potraviny. Patří tedy taková úvaha do věcných propočtů?
Ukazuje se, že to, co dojednali sociální demokraté za posledních 8 let v Bruselu, je naprosté fiasko. Nyní to začíná být vidět i na takových detailech, jakými jsou pleny. Ukazuje se, že nemáme rovné podmínky, že jsme pořád členskou zemí jakési druhé kategorie, že tradičních 15 členských zemí Evropské unie má podmínky lepší než my. Myslíme si ale, že když jiné členské země EU mají jiné podmínky, tak z principu existuje prostor je dojednat také. Když mají dobře vyjednané podmínky na nulovou sazbu DPH Britové, tak proč by neměli mít nárok i Češi? Netvrdím, že bude snadné napravit špatně dojednané podmínky. EU není klub přátel rozvoje ČR, jak si někdo myslí. Ale možnosti dojednat pro ČR např. nulovou DPH alespoň na některé základní potraviny se nevzdáme. Nemohu zaručit úspěch, ale mohu zaručit, že se o to pokusíme. To je myslím korektní.
Nechali jsme zpracovat obsáhlou studii, která se jmenuje 154. Vědecký tým v ní provedl různé výpočty. Jedním z jejích výstupů je kalkulačka, která je na našich webových stránkách na internetu. Hlavním výstupem je makroekonomický model, ve kterém můžete měnit parametry toho systému a on vám ukazuje, jak se to promítá do bilance státního rozpočtu. Dalším výstupem je program, který počítá efekty pro jednotlivé typy rodin. Produkuje
grafy, které ukazují, jak se změní čistý efekt vůči dnešnímu stavu při zavedení nového systému.
V těchto výpočtech pro 15 vyjmenovaných základních druhů potravin model s nulovou sazbou počítá. Nepodaří-li seji však prosadit, výpočet se změní v tom, že na DPH u příslušných položek se samozřejmě vybere víc, to znamená, že se posune bilance státního rozpočtu do plusu a bilance rodiny samozřejmě do minusu, a to podle podílu oněch 15 položek v jejím rozpočtu. Vše je zkonstruováno jako model, který má volné parametry, které je možné různě nastavovat, čímž se všechny výpočty patřičně mění a grafy dostávají jiné hodnoty.

Pokles daně z příjmu přinese nesporný zisk podnikatelským subjektům. Jak se podle Vás s tímto ziskem naloží? Považujete za reálné, že ovlivní výši mezd zaměstnanců (že jim zaměstnavatel část svého zisku přenechá)?
Myslím, že si ještě nikdo nevšiml, že díky snížené sazbě zůstane podnikům k dalšímu využití více peněz. K čemu je využijí je nepochybně na nich. Můžeme vyjádřit naději, zeje přednostně využijí k investicím do vzdělání, technologií, k dalšímu rozvoji, vytváření nových pracovních příležitostí. Je velmi pravděpodobné, že to tak bude, protože konkurenční tlak, přicházející v poslední době zejména z Číny, je k tomu přinutí. Neexistuje však žádný mechanizmus, který by vám garantoval, že zvýšené zdroje, které budou v jednotlivých podnicích, budou použity právě takto. Důležité je, že se pro to vytváří prostor.

Dalším projektem ODS je zavedení rovné sociální dávky 6000 Kč (před odvody sociálního a zdravotního pojištění). Tato dávka představuje po zaplacení odvodů částku cca 3600Kč, tedy objem prostředků pod úrovní životního minima. Má-li tato sociální dávka nahradit všechny ostatní (např. i příspěvek na bydlení), působí tento projekt více jako past chudoby než jako únik z ní. Co o tom soudíte?
Státem zaručený příjem nenahrazuje všechny dávky, nahrazuje jen základní sociální dávky. V každém případě nahrazuje dětské přídavky, podporu v nezaměstnanosti, také minimální mzdu. Rozhodně se nedotýká dávek, které mají charakter jakékoliv kompenzace. Týká se jen lidí bez snížené pracovní schopnosti. Základní filozofie je možná překvapivá a je výsledkem našeho poučení z předchozích reforem. Všechno je navrženo tak, aby těm, kteří jsou nezaměstnaní a dostávají dávky, byla uchována při zavedení toho systému stávající životní úroveň - míněno v průměru a zhruba, aby nikdo nepocítil dramatický pokles výchozí úrovně, ale aby byli zvýhodněni ti, kteří budou pracovat a projeví jakoukoliv aktivitu. Celý systém je zkonstruován tak, aby odstraňoval past chudoby, aby neexistoval žádný příjem, při kterém si vypočítáte, že se vyplatí nedělat nic, aby fungovala jednoduchá logika, že každá vydělaná stokoruna má smysl, protože posouvá vaši životní úroveň výš. Neskrýváme, že v okamžiku nastartování tento systém bude vyžadovat dodatečné náklady - v prvním roce po zavedení deficit 18 miliard korun. Teprve až dojde k efektu označovanému jako tzv. roztočená kola (aby lidé pochopili, že si mají hledat práci, aby podniky vytvářely pracovní místa, protože zlevňujeme náklady na ně, aby lidé přestali zdaňovat peníze v zahraničí, aby je zdaňovali tady, aby se přestaly fakturovat fiktivní náklady, aby se nedělaly daňové optimalizace apod.), díky poklesu nezaměstnanosti se sníží náklady a díky zvýšenému hospodářskému růstu se zvýší zdaňovaný základ. V poměrně rychlé době dvou dalších let se už bude vytvářet přebytek.

Vládě sociální demokracie se nepodařilo výrazně ovlivnit nezaměstnanost v České republice. Jste přesvědčen, že bez investic (včetně veřejných) do tvorby nových pracovních míst vyřeší problém vysoké nezaměstnanosti liberální ekonomické podmínky a snížená regulace pracovně-právní ochrany zaměstnanců? Zatím zprávy z EU ničemu takovému nenasvědčují.
Nejvíc věřím tomu, co sám navrhuji, byť samozřejmě prostor ještě je např. v zákoníku práce a jinde, jak v otázce naznačujete. Já garantuji, a je to možná nejodvážnější slib z naší studie, že rok po zavedení nástrojů, které popisujeme, klesne nezaměstnanost o 100 tisíc lidí a do konce funkčního období na polovinu dnešního stavu, to znamená z 500 tisíc na 250 tisíc. Existují tři důvody, proč se to stane. Za prvé, dnešní stav, ve kterém se určitým příjmovým skupinám nevyplatí pracovat, nahrazujeme stavem, který už jsem popsal jednoduše tak, že každá další vydělaná stokoruna má smysl. Tím vytváříme u lidí poptávku, aby chtěli práci hledat. Namítáte-li, že jsou takoví, kteří ji hledají neúspěšně, říkám, že to víme, ale existují i ti, kteří ji nehledají. Vraťme se k těm, kteří ji hledají. Těm pomůžeme proto, že zvyšujeme motivaci k práci. Na jednu stranu se zvyšuje touha pracovat, protože to dává smysl, na druhou stranu se zlepšuje příležitost práci najít, protože jak snižujeme náklady na pracovníka (redukcí daně a sociálního pojištění), tak zlevňujeme pracovní místa pro podniky a podnikatele a oni samozřejmě budou poptávat více lidí, než jich poptávají při dnešních vysokých nákladech. Třetí důvod je ten, že státem zaručený příjem dáváme jako dávku jenom českému občanovi a tím vlastně chráníme český pracovní trh před cizí konkurencí.

Vysoce frekventovaným heslem je podpora růstu vzdělanosti populace, zejména mladé. Současné problémy Francie nasvědčují, že pouhá produkce vzdělaných a kvalifikovaných absolventů nijak nezaručuje jejich uplatnění v zaměstnání a tedy ani využití jejich kvality. Jak lze odstranit rozpor mezi deklarovanou vůlí všech politických sil podporovat vzdělávání (způsoby podle barev politického spektra) a značnou netečností vůči další perspektivě absolventů škol?
Vracíme se k jedné z předchozích otázek. Místa nejsou proto, že země jako ČR je zatížena vysokým sociálním a zdravotním pojištěním (47,5% = třetí nejvyšší číslo na světě), což znevýhodňuje naši produkci, konkurenci našich produktů a služeb vůči produktům jiných, a ovlivňuje to poptávku po pracovní síle. Logika je jednoduchá a neúprosná. Řeknu to schválně pozpátku, někomu musíte něco prodat, abyste za to dostali peníze. Když dostanete peníze, můžete vyrobit další podobný výrobek nebo službu a k tomu, abyste vyrobili další výrobek nebo službu, potřebujete zaměstnat lidi, kteří vám to vyrobí. Když na konci neuspějete s prodejem svých produktů, výrobků a služeb prostě proto, že jsou drahé, nejste v konkurenci tak úspěšní, jako když začnete vyrábět o třetinu méně. To je opět jednoduchá ekonomická logika. A když toho více prodáte a vyrobíte, tak můžete nakoupit více práce, a když nakoupíte více práce, zredukujete nezaměstnanost.

A teď jen mírně zpět k daňovým otázkám, byť okrajově. ODS navrhuje zrušení daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí. Nic proti tomu, ale proč se tato iniciativa netýká daně z nemovitostí, když zejména stavby (velmi často byty a domy) byly při svém vzniku zdaněny již dvakrát (v rámci daně z příjmu, kterou jsou zatíženy vydělané peníze vynakládané na stavbu, a v rámci DPH, které vlastník platí z každé položené cihly)? Proč tato feudální daň nemá mít stejný osud jako ostatní daně?
Obojí jsme již neúspěšně zkusili. Řekli jsme si, abychom byli realisté, že budeme prosazovat zrušení daně dědické a darovací. Hlavní důvod je ten, že se jedná vlastně o páté zdanění. A dále, že vynáší státu tak málo peněz, že správa výběru samotného je přibližně stejně drahá. Za třetí to blokuje mobilitu lidí. Je to dodatečný náklad, který vás kromě toho, že se vám stěhovat nikam nechce, vede k závěru, že se stěhovat nikam nemáte. A jeden z problémů ČR, čímž se lišíme od světa je, že tady se opravdu nikdo nikam stěhovat nechce. Daň z nemovitostí znamená také další zdanění a pravda je, že je tam také malý výběr. V tuto chvíli je to ale velmi citlivá věc i uvnitř ODS, která má obrovské zastoupení v obcích městech a krajích, protože daň z nemovitostí znamená stabilní příjem městských a obecních rozpočtů a dokud jim neumíme nabídnout jiné financování z jiných daní, tak by se cítili velmi znejistěni. K našim reformám, které teď prezentujeme, existuje i druhý krok. V něm hodláme řešit daň z nemovitosti a především tzv. ekologické daně, neboť ČR má vůči EU závazek je zavést od 1. 1. 2008.

Jste stoupencem zrušení daně z dividend. Podporujete tedy i zrušení srážkového da-nění už tak mizerných úroků placených bankami klientům? Máte za to, že dividendy vyplácené např. ČEZ, na které každý z uživatelů energie přispívá úhradou rapidně zvyšovaných cen, jsou opravdu mravné, nebo že pocházejí ze zneužití monopolu (a tedy by mohly být postihovány i sankčně)?
Jednoznačně jsem přesvědčen o tom, že vláda jako celek připouští, že ČEZ využívá svého monopolního postavení, a to, že nedávno bylo zveřejněno, že to bude šetřit Evropská unie, jenom naznačuje, že se jedná asi o všeobecněji sdílené přesvědčení. Přesto, že tento odstrašující příklad nepochybně existuje, považujeme za správné zdanění dividend zrušit, a to proto, že zkušenost ze Slovenska ukazuje, že právě zrušené zdanění dividend je obrovská investiční pobídka. My jsme pro investiční pobídky, ale místo daňových prázdnin pro vybrané chceme plošně fungující výhody pro všechny naše občany. A právě zrušení daně z dividend je tajná zbraň našich reforem, která funguje jako silná investiční pobídka.

V materiálech ODS se velmi často zmiňuje zdravá konkurence v ekonomice (ale i ve školství, zdravotnictví, pojišťovnictví atd.) jako účinný nástroj pro lepší fungování trhu, služeb a podobně. Čím dokážete vysvětlit bezkonkurenčně jednotné ceny benzinu, nafty u čerpadel velkých společností, ale i velmi vyrovnané a nekonkurenční cenové hladiny v prodejních řetězcích? Funguje podle Vás konkurence lépe než kartel?
Teoretická konkurence je někde během času evidentně nahrazována kartelovými dohodami a snahou trh vlastně té opravdové konkurence zbavit a zkasírovat zákazníka právě díky existenci kartelových dohod. Řekl bych, že to je věčný proces.
Považujeme konkurenci za jedinou ochranu zákazníka jakéhokoliv typu. Motoristy, který si chce koupit levný benzin, nebo rodičů a žáka, který chce kvalitní vzdělání. Věříme konkurenci ve všech oborech, ve zdravotnictví i ve školství. Vždy je dobře, můžete-li si vybrat v různé paletě služeb za různé ceny. Pravda je, že na druhé straně dělají ti, kteří vám ty služby poskytují, všechno pro to, aby se konkurenci vyhnuli. Musíte pochopit, že je to jejich existenční zájem. Ale proto má stát instituce, které to mají regulovat, a zmiňujete-li benzinové pumpy, poměrně často slyšíme o pokutách udělených antimonopolním úřadem - nejenom v síti benzinových pump. Ovšem asi by to mělo fungovat lépe, neboť ceny jsou si nápadně podobné.

A jen na závěr - kdysi se tvrdilo, že pravicová ODS praktikuje levicovou (zejména sociální) praxi. Máte za to, že po letošních volbách se bude podobná praxe opakovat? Nebo jste přesvědčen, že ekonomické experimenty navrhované ODS budou účinně a ku prospěchu všech občanů uvedeny do života? K této otázce mám několik poznámek. Ta první vyplývá z mých cest po světě. Používáte-li pojmy pravice, levice a střed, vždycky musíte přesně vědět, ve které zemi právě jste, protože tyto univerzální pojmy se používají pro naprosto neslučitelné politické strany. Poslední příklad, který bych uvedl, je ten, že chlubí-li se pan předseda vlády Paroubek podporou sociálního demokrata z Velké Británie a my bychom porovnali posledních deset kroků britského a českého sociálního demokrata, tak se neshodují. V tradičně konzervativní Velké Británii se pod těmi pojmy skrývá něco úplně jiného. Odvažuji se tvrdit, že britská Labour Party je ODS v Čechách. Pak se ovšem musíte ptát, kde je v Čechách konzervativní strana, a odpověď zní, že tady není. Naopak, když budete ve Španělsku nebo Portugalsku, kde byly desítky let velmi pravicové strany až diktátorské režimy, tak jsou tam všechny terminologie posunuté zase na druhou stranu. Pravda je, že to, co je v Čechách považováno za pravici, by v tradičních konzervativních zemích, jako je USA nebo Velká Británie, bylo stěží označováno za střed a možná dokonce za levici.
Druhá věc je, že za 15 let své existence konfrontujeme teoretické koncepty s českou realitou a reagujeme na vývoj české politické scény, která se za posledních osm let posunula zřetelně doleva. Nemůžeme být teoretická strana, která má krásné koncepty navazující na klasické práce světových ekonomů, když nás nikdo nepodpoří. Musíme lidem nabízet to, po čem je poptávka. Mimochodem i politické strany si mají konkurovat ve volné soutěži.
Jako původním povoláním vědecký pracovník rozděluji veškeré systémy na ty, které fungují, a na ty, které nefungují. Často bývám obviňován, že jsem Mičurin, který šlechtí nové odrůdy daní. To není pravda. Já jen ze známých komponent typu osvědčený motor, osvědčená převodovka, osvědčený podvozek a osvědčené pneumatiky, kombinuji lepší automobil, než je ten, kterým dnes všichni jezdí. Je mi jedno, zda je sbírám z míst, kde jsou označovány za levicové, nebo pravicové. Důležité je, že vytvářím funkční celek. A naše reformy mají v poslední době nejlepší opodstatněnost díky výsledkům, které přicházejí ze Slovenska.

Příklad Slovenska ale není pro všechny zrovna ten nejlepší..
Protože srovnávají výchozí úroveň a nesrovnávají, že od té doby, co se reformy rozběhly, poklesla nezaměstnanost z 19 na 13 %. To je problém absolutních a relativních údajů a já vám uvedu příklad z EU. Představíte-li si EU v podobě konvoje námořních lodí kamsi plujících, vypadá následovně. V čele konvoje pluje Německo, Británie a Francie. Mělo by vás překvapit, že už je tam i Irsko, byť tam před 30 lety nebylo. Na konci prvního konvoje je před Španělskem a Portugalskem Slovinsko. A pak se radujme z toho, že na počátku druhého konvoje, který se dotahuje k tomu prvnímu, je ČR. To je statický pohled, který bych nazval absolutními daty. Ale druhý pohled je následující: podíváme-li se na rychlosti jednotlivých lodí v uzlech, budeme překvapeni. Francie a Německo v podstatě stojí, zatímco Irsko jede dál, a to hezky rychle. V našem konvoji máme náskok přeď Slovenskem. Jsme na tom výrazně lépe než naši výchoďní souseďé, ale oni nepochybně poslední roky jedou vpřed rychleji než my a dohánějí nás. Použiji-li příklad, že my Češi máme vody jen po kolena, pak pozor, voda stoupá. Slováci mají vody nepochybně po prsa, ale klesá. Výsledkem reforem není absolutní stav, reformy se projevují v trendech, kam směřují. Pokud roste HDR klesá nezaměstnanost, klesá zadlužování, což je přiklaď Slovenska, nebo nezaměstnanost stagnuje, hospoďářský růst je sice slušný, ale žádné dramatické skoky se nekonají a zadlužování je příšerné, což je situace naše.

Vlastimi Tlustý v časopise Parlament Vláda Samospráva 4/2006

 
 
 
 
: Názory a komentáře
: Stanoviska k obecným otázkám
: články a rozhovory
: Jinýma očima
:: aktuální
    : Zelení za jadernou energii (4.8.2007)
    : Klimatické změny - Fraser Institute - Shrnutí pro zákonodárce (únor 2007)
    : Klimatické změny - IPCC 2007 - Shrnutí pro zákonodárce (únor 2007)
    : Sternova zpráva (30.10.2006)
    : Odpověď britské vlády na druhou zprávu Hospodářského výboru Horní komory (20.12.2005)
    : Stanovisko ekonomického výboru horní komory britského parlamentu ke klimatickým změnám a ke zjištěním IPCC - shrnutí (6.7.2005)
    : Globální oteplování - shoda odborníků
    : Globální oteplování - Nárůst teploty a historické záznamy
    : Globální oteplování - vliv CO2
    : Globální oteplování - nárůst teplot a satelitní záznamy
    : Globální oteplování - vliv sluneční aktivity
    : Africký marast (30.9.2006)
    : Odpovědi na aktuální otázky - daně, rovná dávka, nezaměstnanost (14.5.2005)
    : Co se stalo na kongresu ODS (4.12.2004)
    : Omyl „trvale udržitelného rozvoje“ (6.9.2004)
    : Dr. Hák a přelaskavá Evropa (29.5.2004)
    : Nekritická očekávání spojená se vstupem do EU (30.4.2004)
    : Irsko – keltský tygr vs český lev (22.4.2004)
    : Mýty o nezaměstnanosti (10.2.2004)
    : Rovná daň (17.12.2003)
    : Evropa stará a stárnoucí (15.5.2003)
    : Drahé levné bydlení (3.5.2003)
    : Opožděná reforma Evropy (24.4.2003)
    : Virtuální daňová reforma (8.2.2003)
    : Válka v Iráku? (28.1.2003)
    : propast produktivity (25.6.2002)
    : Noví Jánošíci: chudým brát a bohatým dávat (23.7.2002)
    : legalizace marihuany?
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)