Senát je instituce pevně zakotvená v právním řádu moha vyspělých demokratických zemí. Je zřizován jako Ústavní pojistka (která ve srovnání s existencí jediné komory brání pokušení výrazně měnit ústavní zákony, nebo politický systém). Působí při dělbě a vyvažování moci (je nepřehlasovatelný u ústavních zákonů a mezinárodních smluv, podílí se na volbě soudců Ústavního soudu i prezidenta). Má velký vliv na podobu zákonů, projednávaných poslaneckou sněmovnou.
Podoba zákonů a zlepšení legislativního procesu
Senát projednává všechny návrhy zákonů s výjimkou zákona o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu. Vládní návrhy zákonů po legislativní činností sněmovny doznávají často značných změn. Do Senátu pak zákon přijde jako celek a senátoři jej pak mohou posoudit z tohoto celkového pohledu. Senát přispívá další kapacitou pro řešení legislativních problémů. To je výhodné např. při projednávání zákonů, které jsou předkládány s cílem zahrnout evropské směrnice.
Za rok Senát v průměru projedná 200 podkladů. Z toho přes 100 zákonů, přes 30 mezinárodních smluv a do 70-ti ostatních materiálů (jako jsou zprávy např. o dohledu nad finančním trhem, nebo výroční zprávy úřadů, záměry vlády a evropské komunikační dokumenty).
Ze statistiky 10-ti let existence Senátu (1996-2006) vyplývá, že projednal 1086 návrhů zákonů a 353 mezinárodních smluv. Z toho jich vrátil nebo zamítl 390 (36%) [313 vráceno (30%), 77 zamítnuto (6%)]. Z pozměněných zákonů [313] jich bylo přijato ve znění Senátu 188 (60%), a u zamítnutých nepřehlasováno celkem 33 (43%). Z toho je patrné, že Senát významně koriguje zákony a přispívá ke zlepšování jejich kvality.
Senát drží nadměrný legislativní aktivismus na uzdě
V současnosti platí zhruba 10 tisíc právních norem - zákony, vyhlášky a předpisy (o rozměru 23 000 stran formátu Sbírky zákonů). Jestliže odečteme vliv změny politického systému v r. 1989, osamostatnění českého státu v roce 1993 a přípravy a vstup České republiky do EU, čemuž se přičítá asi 1/3 změn, pak stále zbývá zcela extrémní množství provedených novelizací. Jedním z hlavních důvodů pro toto množství novelizací se mi jeví existence vžité představy o „legislativní léčbě“. Je-li zde problém, zákon jej vyřeší. Jednou z úloh Senátu je právě takovýto nadměrný legislativní aktivismus tlumit.
Mýty a pověry
Senát je vždy přehlasován sněmovnou
Není to pravdivé tvrzení. Statistika 10-ti let existence Senátu (1996-2006) ukazuje, že z projednaných návrhů zákonů jich zamítl 77. U zamítnutých jich pak nebylo sněmovnou přehlasováno celkem 43%.
Senát je odkladiště politiků
V současné době je ve vládě 5 senátorů (A. Vondra, K. Schwarzenberg, J. Čunek, T. Julínek, V. Jehlička). Bývalý senátor M. Topolánek je předsedou vlády. To, že řada senátorů nalézá uplatnění i ve vládní exekutivě, znamená, že výš uvedené tvrzení rozhodně není pravdivé.
Senát lidi nechtějí
Do volební účasti se zřejmě promítá i vlastní postoj k užitečnosti a přínosu instituce a to je na druhé straně dáno úrovní znalostí o její funkci. Za zmínku stojí, že např. při volbách do Evropského parlamentu byla volební účast v ČR (28.32%) identická s průměrnou volební účastní v senátních volbách v r. 2002 (24,1% 1. kolo a 32,55% 2. kolo; průměr 28,32%). V tomto případě nenapadlo nikoho vyvozovat závěry o zrušení EP, nebo změně volebního systému do EP. Podobně v senátních volbách v roce 2004 byla účast v prvním kole 28,97%, tj. dokonce vyšší nežli v předchozích volbách.
Senát je drahý
V EU má z 27 jeho členů druhou komoru 13 států, to je zhruba polovina. Počet obyvatel na jednoho člena parlamentu se v EU (a to ať již mají druhou komoru nebo nikoliv) pohybuje od 6000 na Maltě až po 120 tis. v Německu. V průměru je to v EU 33440. Česká republika s hodnotou 36500 ukazuje, že jsme v té levnější polovině.
Senát na sebe již na dlouhou dobu vydělal a to v r. 2002 při zamítnutí výdaje ve výši 100 mld. Kč na Gripeny (V r. 2004 se uplatnila jiná varianta: Za desetiletý pronájem švédských stíhaček zaplatí stát dvacet miliard korun).
|
Senátní volby 2008 - K čemu slouží Senát
