ZÁKON
ze dne …………. 2005
o výstavbě vybraných dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Č Á S T P R V N Í
VÝSTAVBA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC, SILNIC A TRANZITNÍCH ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje některé právní postupy v řízeních územních, stavebních a vyvlastňovacích při výstavbě vybraných dálnic,1) rychlostních silnic,2) silnic3) a tranzitních železničních koridorů, které jsou vymezeny v závazné části územně plánovací dokumentace jako veřejně prospěšné stavby.
(2) Dálnice, rychlostní silnice, silnice a tranzitní železniční koridory jsou za podmínek uvedených v odstavci (1) realizovány ve veřejném zájmu.4)
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí :
a) „Dosavadním vlastníkem“ - vlastník nemovitosti, která má být dotčena tímto zákonem.
b) „Původním vlastníkem“ - vlastník nemovitosti, která byla dotčena tímto zákonem a jemuž má být poskytnuta náhrada.
c) „Nabyvatelem“ - ten v jehož prospěch má dojít k převodu vlastnického práva z dosavadního vlastníka, nebo ten, v jehož prospěch má být vlastnické právo omezeno nebo vyvlastněno. Nabývá-li nabyvatel vlastnictví k nemovitosti původního vlastníka na základě soukromoprávní dohody, je též označen jako „kupující“.
d) „Stavbou“ - pozemky, stavby anebo jejich částí, které jsou potřebné pro výstavbu dálnic,1) rychlostních silnic,2) silnic3) a tranzitních železničních koridorů.
e) „Nemovitostí“ - pozemky, stavby anebo jejich částí, které jsou potřebné pro stavbu.
f) „Předkupním právem“ – právem vymezeným v ustanovení § 602 a násl. občanského zákoníku.
g) „Zástavním právem“ – právem vymezeným v ustanovení § 152 a násl. občanského zákoníku.
h) „Věcným břemenem“ – právy vymezenými ustanovením § 151n a násl. občanského zákoníku.
ch) „Odpovídající fyzickou náhradou“ se rozumí poskytnutí odpovídajícího náhradního pozemku a zřízení odpovídající stavby na náklad nabyvatele v případě, že předmětem dohody má být stavba.
i) „Znaleckým posudkem“ - posudek vypracovaný soudním znalcem z příslušného znaleckého oboru a vyhotovený podle zákona č.36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
j) „Obvyklou cenou“ – peněžní částka, která je zjištěna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
k) „Cenou skutečnou“ – peněžní částka, která odpovídá skutečné škodě (ztrátě), která původnímu vlastníku vznikne v důsledku převodu vlastnického práva na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, a ušlému zisku (§ 442 odst.1 občanského zákoníku). Za právnickou osobu se pro účely tohoto zákona považuje i základní nebo vyšší územně samosprávný celek a stát.
l) „Souhrnným povolením“ – povolením vydaným na úseku zákona o ochraně přírody a krajiny které ve věcech, ve kterých je nutno vydat pro účel územního nebo stavebního řízení týkajícího se stavby jednotlivá povolení, souhlasy, stanoviska, na jejichž vydání se vztahuje správní řád, nahrazuje tato povolení.
§ 2
(1) Věcně a místně příslušný stavební úřad je povinen ve správních řízeních týkajících se staveb dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů uvedených v § 1 nebo jejich částí (dále jen „stavba“) vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 měsíců od zahájení řízení, nebude-li v konkrétním případě ústředním orgánem státní správy stanovena lhůta delší. Ostatní správní orgány jsou povinny ve správních řízeních týkajících se staveb vydat rozhodnutí související s realizací staveb pode § 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od zahájení řízení, nebude-li v konkrétním případě ústředním orgánem státní správy stanovena lhůta delší. Ustanovení správního řádu upravující lhůty pro vydání rozhodnutí a možnosti jejich prodloužení se v případě staveb podle tohoto zákona a za podmínek stanovených v tomto odstavci nepoužijí.5)
(2) Ve stavebním řízení týkajícím se stavby nevyžadují příslušné stavební úřady stanoviska od těch dotčených orgánů, které podaly svá stanoviska v územním řízení ke stavbě a zároveň ve stavebním řízení týkajícího se stavby nepodaly svá stanoviska ve stanovené lhůtě. Stanovisko vydané dotčeným orgánem ve stavebním řízení týkajícím se stavby nesmí být v rozporu se stanoviskem tohoto orgánu vydaném v územním řízení.
(3) Stavební řízení týkající se staveb podle tohoto zákona nelze přerušit
a) z důvodů uvedených v § 137 odst. 2 stavebního zákona, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak
b) pro zahájení řízení o předběžné otázce podle § 29 odst. 1 správního řádu, vyjma předběžné otázky podle § 40 odst. 2 správního řádu,
c) na základě shodného návrhu účastníků řízení podle § 29 odst. 2 správního řádu.
(4) Za neodkladný úkon podle § 11 odst. 2 správního řádu se u řízení týkajícího se stavby považuje vždy i dokončení již zahájených ústních jednání, jakož i provedení těch nařízených ústních jednání, u nichž již s ohledem na okamžik doručení oznámení podle ustanoveni § 10 správního řádu nelze do jejich zahájení učinit opatření podle § 12 odst. 1 správního řádu.
(5) V řízeních týkajících se staveb musí být rozhodnutí a opatření podle § 12 odst. 1 správního řádu učiněna vždy neprodleně, zpravidla do jednoho týdne ode dne, kdy správní orgán obdrží oznámení účastníka řízení podle ustanovení § 10 správního řádu.
(6) Správní orgán je povinen neprodleně po zahájení správního řízení písemně poučit všechny účastníky řízení o jejich hmotně-právních i procesních právech a povinnostech. Součástí tohoto poučení je i poučení o právech a povinnostech účastníků řízení, které se vztahují k vyloučení úředních osob z projednávání a rozhodování ve věci.
(7) Podání v řízeních týkajících se staveb podle tohoto zákona nelze činit u správních orgánů uvedených v § 19 odst. 4 správního řádu, část věty za středníkem.
(8) Ve správních řízeních týkajících se staveb posuzují příslušné správní orgány předběžné otázky,6) které se v řízení vyskytnou, jakož i občanskoprávní a jiné námitky podle zvláštního právního předpisu7) vždy samostatně, nestanoví-li tento zákon jinak; je-li tu však o takové věci pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušný správní orgán z něj vychází. Ustanovení § 137 odst. 2 až 4 stavebního zákona se nepoužije. Ustanovení § 40 odst. 2 správního řádu tím není dotčeno.
(9) Při posuzování vlivů záměru stavby na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu8) není příslušný správní orgán oprávněn navrhnout zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace, a to ani výjimečně a na základě zdůvodnění, nestanoví-li pro konkrétní případ vláda svým usnesením jinak. Nebylo-li ohledně stavby vydáno pravomocné územní rozhodnutí, ustanovení zvláštního zákona nejsou dotčena.9)
(10) K rozhodnutí o nezbytnosti provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemnému hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy podle zvláštního právního předpisu10) v případě staveb je věcně příslušné ministerstvo životního prostředí. Při provádění přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemném hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy v případě staveb se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území ke dni rozhodnutí o nezbytnosti jeho provedení.
(11) V řízení o vyvlastnění pozemků či staveb, jejich částí a práv k nim potřebných ke stavbám podle tohoto zákona se za nedosažení dohody podle § 110 odst. 1 stavebního zákona považuje její neuzavření do 60 dnů ode dne doručení návrhu dohody za podmínek stanovených tímto zákonem s návrhem kupní ceny ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.11) Tato lhůta běží od okamžiku prokazatelného doručení návrhu nabyvatele dosavadnímu vlastníku nemovitosti, a neběží v období mezi odesláním návrhu nabyvatele a jejím doručením dosavadnímu vlastníku. Veřejný zájem na vyvlastnění pozemků či staveb, jejich částí a práv k nim pro stavbu se ve vyvlastňovacím řízení lze prokázat i prokáže odkazem na tento zákon.
(12) Žádá-li stavebník o povolení stavby, stavebník je povinen prokázat oprávnění podle § 58 odstavce 2 stavebního zákona před zahájením stavby. Stavební práce na dotčených pozemcích či stavbách podle tohoto zákona nelze zahájit bez souhlasu účastníků řízení uvedených v ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a příslušného stavebního úřadu anebo není-li dosaženo souhlasu všech účastníků řízení uvedených v ustanovení § 59 odst.(1) písm. b) stavebního zákona, bez souhlasu vlastníka nemovitosti a příslušného stavebního úřadu, který se musí v rozhodnutí autoritativně vypořádat se všemi vznesenými námitkami těchto dotčených ostatních účastníků řízení. Příslušný stavební úřad může nesouhlasné stanovisko vlastníka nemovitosti překonat jen formou omezení vlastnického práva zřízením odpovídajícího věcného břemene ve prospěch stavebníka, a není-li možno tímto způsobem postupovat, pak formou vyvlastnění nemovitosti. Zřízení věcného břemene a vyvlastnění lze provést pouze za náhradu, nejméně ve výši určené na základě tohoto zákona.
§ 3
(1) Věcně a místně příslušný stavební úřad je povinen ve správních řízeních týkajících se staveb dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů uvedených v § 1 nebo jejich částí (dále jen „stavba“) vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 měsíců od zahájení řízení, nebude-li v konkrétním případě ústředním orgánem státní správy stanovena lhůta delší. Ostatní správní orgány jsou povinny ve správních řízeních týkajících se staveb vydat rozhodnutí související s realizací staveb pode § 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od zahájení řízení, nebude-li v konkrétním případě ústředním orgánem státní správy stanovena lhůta delší. Ustanovení správního řádu upravující lhůty pro vydání rozhodnutí a možnosti jejich prodloužení se v případě staveb podle tohoto zákona a za podmínek stanovených v tomto odstavci nepoužijí.12)
(2) Stavební řízení týkající se staveb podle tohoto zákona nelze přerušit
a) z důvodů uvedených v § 137 odst. 2 stavebního zákona, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak,
b) z důvodu uvedených v § 64 odst. 1 písm. c) a v § 64 odst. 3 správního řádu.
(3) Za úkon, který nesnese odkladu podle § 14 odst. 3 správního řádu se u řízení týkajícího se stavby považuje vždy i dokončení již zahájených ústních jednání, jakož i provedení těch nařízených ústních jednání, u nichž již s ohledem na okamžik doručení námitky podjatosti podle ustanoveni § 14 odst. 2 správního řádu nelze do jejich zahájení učinit úkony podle § 14 odst. 4 správního řádu.
(4) Ve správních řízeních týkajících se staveb posuzují příslušné správní orgány předběžné otázky,13) které se v řízení vyskytnou, jakož i občanskoprávní a jiné námitky podle zvláštního právního předpisu7) vždy samostatně, nestanoví-li tento zákon jinak; je-li tu však o takové věci pravomocné, případně předběžně vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu, příslušný správní orgán z něj vychází. Správní orgán si však nemůže učinit úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu. Ustanovení § 137 odst. 2 až 4 stavebního zákona se nepoužije.
§ 4
(1) Ve věcech, ve kterých je nutno vydat pro účel územního nebo stavebního řízení týkajícího se stavby jednotlivá povolení, souhlasy, stanoviska či vyjádření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, na jejichž vydání se vztahuje správní řád, se místo jednotlivých povolení vydává souhrnné povolení na úseku zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen „souhrnné povolení“). Při vydání souhrnného povolení se posuzují všechny záležitosti, ohledně kterých se vydávají povolení, souhlasy, stanoviska či vyjádření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, na jejichž vydání se vztahuje správní řád; souhrnné povolení tato povolení, souhlasy, stanoviska či vyjádření nahrazuje. Věcně příslušným správním orgánem k vydání souhrnného povolení je ministerstvo životního prostředí. Při vydání souhrnného povolení se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny a správního řádu platného ke dni zahájení řízení ministerstvem životního prostředí. Ustanovení § 2 odst. 2 tohoto zákona tím není dotčeno.
(2) Za změnu skutečností rozhodných pro vydání povolení pro účely § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny se nepovažuje nález nových zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů anebo nerostů na dotčených pozemcích po vydání souhrnného povolení, nestanoví-li pro konkrétní případ vláda svým usnesením jinak.
§ 5
(1) Nabyvatel je povinen doručit dosavadnímu vlastníku nemovitosti do vlastních rukou písemný návrh na uzavření dohody podle ustanovení § 43a a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem má být převod vlastnického práva ve prospěch nabyvatele.
(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí právního úkonu (§ 34 a násl. občanského zákoníku) obsahovat :
a) Přesné vymezení účelu, ke kterému má být nemovitost dosavadního vlastníka ve veřejném zájmu určena,
b) skutečnosti, které prokazují, že v případě, že by nedošlo k dohodě mezi dosavadním vlastníkem a nabyvatelem, jsou splněny podmínky pro případné omezení vlastnického práva k nemovitostem nebo pro případné vyvlastnění nemovitostí podle tohoto a zvláštního zákona,
c) návrh vypořádání,
d) výši smluvní pokuty pro případ, že by nabyvatel nesplnil smluvní závazek poskytnout fyzickou náhradu řádně a včas.
(3) Návrhem na vypořádání podle § 5 odst.2 písm. c) tohoto zákona se rozumí podmínky, za nichž se poskytne odpovídající fyzická náhrada (§ 5 odstavec 4) a návrh výše kupní ceny (finanční náhrady) v případě, že nedojde k uzavření dohody o poskytnutí fyzické náhrady, anebo je poskytována náhrada v penězích za podmínek uvedených v § 5 odst. 5 a § 5 odst. 9 tohoto zákona.
(4) Ten v jehož prospěch by mělo být vlastnické právo jiného omezeno nebo vyvlastněno, je povinen nejprve nabídnout odpovídající fyzickou náhradu. Fyzická náhrada musí být dosavadnímu vlastníku poskytnuta tak, aby byla umístěna v přiměřené vzdálenosti od nemovitosti původní a dopravně dostupná.
(5) Nelze-li z důvodů zřetele hodných poskytnout fyzickou náhradu v přiměřené vzdálenosti od místa, ve kterém se nachází nemovitost původní, nebo je-li dopravní dostupnost ztížena, je třeba dosavadnímu vlastníku kromě fyzické náhrady poskytnout i přiměřenou finanční kompenzaci. Přiměřenou finanční kompenzací se rozumí poskytnutí peněžní částky, která odpovídá rozdílu mezi náklady na dopravu vlastníka, jeho manžela a jeho nezletilých dětí z místa, ve kterém se nachází dosavadní nemovitost do místa, ve kterém má být poskytovaná fyzická náhrada, a to na dobu 10 let. V případě, že jde o místo, do kterého je značně snížena dopravní dostupnost, pak poskytnutí peněžní částky, která umožní vlastníku zakoupit si přiměřený osobní automobil. Poskytnutí finančních prostředků na zakoupení osobního automobilu je třeba vždy nabídnout v případech ztížené dopravní dostupnosti dotčeným osobám, kterým byli přiznány mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené II. nebo III. stupně podle zvláštních právních předpisů. Je-li vlastník stavby a pozemku odlišný, je třeba nabídnout dosavadnímu vlastníku stavby poskytnutí odpovídajícího náhradního pozemku do užívání za stejných podmínek, jako v případě užívání dosavadního pozemku. Právo na zřízení odpovídající náhradní stavby na náklad toho, v jehož prospěch by mohlo být provedeno vyvlastnění tím není dotřeno.
(6) Přiměřená fyzická náhrada má být poskytnuta dosavadnímu vlastníku nabyvatelem ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců ode dne účinnosti smlouvy o převodu vlastnického práva z dosavadního vlastníka na nabyvatele. Z důvodů spočívajících ve zcela mimořádných okolnostech na straně nabyvatele, může tuto lhůtu přiměřeně prodloužit na návrh nabyvatele nejvyšší soud.
(7) Smluvní pokutu podle § 5 odst. 2 písm. d) je třeba dohodnout za každý den prodlení nabyvatele. Nabyvatel však není v prodlení v době, na kterou nejvyšší soud svým rozhodnutím přiměřeně lhůtu prodloužil.
(8) Není-li možné poskytnout dosavadnímu vlastníku fyzickou náhradu podle § 5 odst. 4 až 6, a to z toho důvodu,
a) že dosavadní vlastník a nabyvatel se nedohodli na uzavření písemné dohody za podmínek uvedených v ustanovení § 5 odst. 3 až 6 tohoto zákona ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne doručení tohoto návrhu dosavadnímu vlastníku,
b) že fyzickou náhradu nelze poskytnout s ohledem na okolnosti, které jsou zvláštního zřetele hodné na straně nabyvatele,
c) že jde o stavbu většího rozsahu, jejímž dosavadním vlastníkem je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku, která tuto nemovitost využívá k výkonu podnikatelské činnosti při níž zaměstnává více jak 20 osob,
d) že dosavadní vlastník požaduje poskytnutí výlučně finanční náhrady,
poskytne se dosavadnímu vlastníku odpovídající náhrada v penězích. Návrh dohody o poskytnutí náhrady v penězích musí obsahovat náležitosti podle § 5 odst.1 a odst. 2 písm. a) až c) tohoto zákona. Za nedosažení dohody se považuje stav, kdy není dohoda přijata smluvními stranami do 30-ti dnů ode dne předložení písemného návrhu dohody dosavadnímu vlastníku.
(9) Kupní cena musí být stanovena formou znaleckého posudku podle zvláštního zákona. Znaleckým posudkem se zjišťuje jak cena obvyklá podle zvláštního právního předpisu11), tak částka, která odpovídá skutečné škodě (ztrátě), která původnímu vlastníku vznikne v důsledku převodu vlastnického práva na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, a ušlému zisku (§ 442 odst.1 občanského zákoníku). Je-li obvyklá cena zjištěná podle zvláštních právních předpisů a cena skutečná, zjištěná podle kritérií uvedených v ustanovení § 442 odst.1 občanského zákoníku rozdílná, náleží dosavadnímu vlastníku vždy ta finanční částka, která je vyšší. Znalecký posudek o ceně nemovitosti musí obsahovat ocenění oběma způsoby. Stejnopis znaleckého posudku je nabyvatel povinen bezúplatně předat dosavadnímu vlastníku nemovitosti.
(10) Za závazky toho, kdo má poskytnout náhradu podle ustanovení § 5 odst.4 až 8 tohoto zákona odpovídá dosavadnímu vlastníku stát. Za stát jedná v tomto případě Ministerstvo financí. V případě, že stát plnil za toho, který byl povinen poskytnout náhradu, má právo na náhradu plnění a souvisejících nákladů vůči tomu, za něhož bylo plněno, nebo jeho právnímu nástupci.
§ 6
(1) Při výkupu pozemků, staveb nebo jejich částí potřebných pro stavbu (dále jen „nemovitosti“) se smluvní předkupní právo k nemovitostem neuplatní a zanikne vkladem práva vlastnického ve prospěch nabyvatele zápisem převodu vlastnického práva k nemovitostem na kupujícího v do katastru nemovitostí, pokud kupní cena byla dohodnuta nejméně ve výši určené podle § 5 odst. 9 tohoto zákona zjištěné podle zvláštního právního předpisu.11) Na to musí nabyvatel (kupující) upozornit vlastníka vykupované nemovitosti společně se zasláním návrhu kupní smlouvy.
(2) Kupní cena za nemovitost bude rozdělena mezi vlastníka a oprávněného ze smluvního předkupního práva k nemovitosti podle dohody mezi vlastníkem a tímto oprávněným (oprávněnými). Nedojde-li k dohodě o rozdělení kupní ceny do doby, než má být podle kupní smlouvy zaplacena kupní cena, složí kupující kupní cenu u soudu, v jehož obvodu nemovitost leží. Soud dále postupuje podle § 11 tohoto zákona.
(3) Předkupní právo vzniklé z titulu spoluvlastnického práva k nemovitosti se při výkupu nemovitosti potřebné pro stavbu neuplatní.
(4) Při výkupu nemovitosti potřebné pro stavbu se zástavní práva, práva odpovídající věcnému břemeni a ostatní věcná práva třetích osob, která zatěžují předmětnou k nemovitosti se neuplatní a zaniknou vkladem práva vlastnického ve prospěch nabyvatele zápisem převodu vlastnického práva k nemovitosti na kupujícího do katastru nemovitostí, pokud kupní cena byla dohodnuta nejméně ve výši určené podle § 5 odst. 9 tohoto zákona zjištěné podle zvláštního právního předpisu.11)
(5) Kupní cena za nemovitost bude rozdělena mezi vlastníka a třetí osoby oprávněné z práv k nemovitosti podle dohody mezi vlastníkem a těmito oprávněnými osobami. Nedojde-li k dohodě o rozdělení kupní ceny, složí kupující kupní cenu u soudu, v jehož obvodu nemovitost leží. Soud dále postupuje podle § 11 tohoto zákona.
(6) Ode dne zahájení vyvlastňovacího řízení do dne právní moci rozhodnutí o vyvlastnění podle zvláštního právního předpisu14) nelze vlastnické právo k nemovitosti potřebné pro stavbu, která je předmětem vyvlastnění, převést na jinou osobu. Právní úkon učiněný v rozporu s předcházející větou je od samého počátku ; takový převod je neplatný. Příslušný správní orgán provádějící vyvlastňovací řízení požádá oznámí nejpozději do 7 dnů ode dne zahájení vyvlastňovacího řízení tuto skutečnost příslušnému katastrálnímu úřadu. Příslušný katastrální úřad tuto skutečnost vyznačí v katastru nemovitostí formou o zápis poznámky k nemovitosti o zahájení vyvlastňovacího řízení.
§ 7
(1) V případě přechodu vlastnického práva z dosavadního vlastníka na nabyvatele na základě dohody, se stává nabyvatel vlastníkem nemovitosti až okamžikem skutečného zaplacení kupní ceny dosavadnímu vlastníku.
(2) V případě přechodu vlastnického práva z dosavadního vlastníka na nabyvatele na základě rozhodnutí o vyvlastnění, stává se nabyvatel vlastníkem nemovitosti až okamžikem skutečného zaplacení kupní ceny dosavadnímu vlastníku, avšak ne dříve, než nabude právní moci a vykonatelnosti správní rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti.
(3) Stejné účinky jako skutečné zaplacení kupní ceny má i složení finanční náhrady do soudní úschovy.
§ 8
(1) Pokud je tímto zákonem svěřena působnost ústřednímu orgánu státní správy, je tímto orgánem ve věcech, které patří do působnosti stavebních úřadů Ministerstvo pro místní rozvoj.
(2) Ústředním orgánem státní správy pro ostatní správní orgány je věcně příslušné ministerstvo. Je-li tímto orgánem orgán státní správy s celostátní působností, je tento orgán pro účely tohoto zákona současně i ústředním orgánem státní správy.
§ 9
(1) Pokud ústřední orgán státní správy příslušný podle ustanovení § 8 odst.2, stanoví dotčenému orgánu státní správy lhůtu delší než tak, která je uvedena v ustanoveni § 2 odst.(1) tohoto zákona, je tento ústřední orgán státní správy orgán povinen uvědomit o tom písemně Ministerstvo pro místní rozvoj a příslušný stavební úřad. Stavební úřad o této skutečnosti vyrozumí účastníky řízení.
(2) Pokud s prodloužením lhůty ústředním orgánem státní správy, který je příslušný podle ustanovení § 8 odst.(2) tohoto zákona nesouhlasí některý z účastníků řízení, stavební úřad nebo Ministerstvo pro místní rozvoj, předloží ministr pro místní rozvoj tuto věc k rozhodnutí vládě. Rozhodnutí vlády je konečné a nelze proti němu podat žádný opravný prostředek. Rozhodnutí vlády je závazné pro správní orgány a účastníky řízení.
§ 10
(1) Pokud ústřední orgán státní správy příslušný podle ustanovení § 8 odst.2, stanoví dotčenému orgánu státní správy lhůtu delší než tak, která je uvedena v ustanoveni § 3 odst.(1) tohoto zákona, je tento ústřední orgán státní správy orgán povinen uvědomit o tom písemně Ministerstvo pro místní rozvoj a příslušný stavební úřad. Stavební úřad o této skutečnosti vyrozumí účastníky řízení.
(2) Pokud se prodloužením lhůty ústředním orgánem státní správy, který je příslušný podle ustanovení § 8 odst.(2) tohoto zákona nesouhlasí některý z účastníků řízení, stavební úřad nebo Ministerstvo pro místní rozvoj, předloží ministr pro místní rozvoj tuto věc k rozhodnutí vládě. Rozhodnutí vlády je konečné a nelze proti němu podat žádný opravný prostředek. Rozhodnutí vlády je závazné pro správní orgány a účastníky řízení.
§ 11
(1) V řízeních týkajících se staveb podle tohoto zákona příslušný stavební úřad postupuje tak, aby námitky účastníků řízení, které se týkají vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy, byli vyřešeny dohodou účastníků řízení. Nedojde-li ve lhůtě určené stavebním úřadem k dohodě mezi účastníky řízení, oznámí to stavební úřad soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází.
(2) Soud I. stupně nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne obdržení oznámení stavebního úřadu zahájí z moci úřední občanské soudní řízení, v němž rozhodne ve věci samé. Soud je v řízení povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. Soud I. stupně je povinen postupovat tak, aby mohl rozhodnout nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne zahájení řízení. Je-li proti rozsudku soudu I. stupně podáno odvolání, soud I. stupně je povinen postupovat tak, aby podané odvolání spolu se spisem a vyjádřeními účastníků řízení k podanému odvolání bylo odvolacímu soudu postoupeno nejpozději ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne podání odvolání. Odvolací soud rozhodne ve věci nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo soudem I. stupně předloženo odvolání spolu se spisem. Je-li proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno dovolání, soud I. stupně postupuje tak, aby podané dovolání spolu se spisem a vyjádřeními účastníků řízení mohlo být prostřednictvím odvolacího soudu dovolacímu soudu postoupeno nejpozději ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne podání dovolání. Dovolací soud rozhodne o podaném dovolání zpravidla bez ústního jednání, a to ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne předložení dovolání spolu se spisem.
(3) Bylo-li řízení o občansko-právní nebo jiné námitce zahájeno již před zahájením správního řízení podle tohoto zákona, jsou účastníci řízení povinni oznámit tuto skutečnost stavebnímu úřadu. O této povinnosti musí být účastnicí řízení písemně poučeni stavebním úřadem. Stavební úřad je povinen oznámit soudu u nějž občanské soudní řízení probíhá zahájení řízení podle tohoto zákona. Soud je v takovém případě povinen postupovat tak, aby mohl rozhodnout nejpozději do dvou měsíců ode dne doručení oznámení stavebního úřadu. V dalším se postupuje podle odstavce 2.
(4) Nejpozději do jednoho týdne poté, co příslušný stavební úřad zahájí řízení podle tohoto zákona, je tento správní orgán povinen dotázat se soudu v jehož obvodu se nachází nemovitost dotčená stavbou podle tohoto zákona, zda-li u něj neprobíhá občanské soudní řízení vztahující se k předmětné nemovitosti. V kladném případě se dále postupuje podle odstavce 3.
(5) Bylo-li proti rozhodnutí stavebního úřadu podáno odvolání, je odvolací správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne předložení odvolání spolu se správním spisem. V téže lhůtě je povinen odvolací správní orgán rozhodnutí též účastníkům řízení odeslat. Správní orgán I. stupně i odvolací správní orgán jsou povinni doručit svá rozhodnutí do vlastních rukou vždy účastníkům řízení, kteří jsou dosavadními vlastníky nemovitostí. Náhradní doručení těmto účastníkům řízení je vyloučeno. V poučení je odvolací správní orgán povinen poučit všechny účastníky řízení i o možnostech a podmínkách soudního přezkumu správního rozhodnutí.
(6) Je-li proti rozhodnutí správního orgánu podána účastníkem řízení žaloba, kterou projednávají soudy v občanském soudním řízení podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu, postupuje se v řízení podle odstavce 2. Je-li žaloba podána u soudu věcně a místně příslušného ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolacího správního orgánu, má odkladný účinek. Žaloba je podána ve lhůtě též tehdy, je-li poslední den této lhůty odeslána žaloba příslušnému soudu prostřednictvím držitele poštovní licence. O této skutečnosti musí být účastníci řízení odvolacím správním orgánem v rozhodnutí poučeni.
(7) Je-li proti rozhodnutí správního orgánu podána účastníkem řízení správní žaloba, správní soud nařídí k projednání žaloby ústní jednání ve lhůtě do 10 dnů ode dne podání žaloby. Správní soud postupuje ve věci tak, aby mohl rozhodnout ve lhůtě do 45 dnů ode dne podání správní žaloby. Správní soud rozhoduje o žalobě v senátu složeném ze tří soudců. Je-li správní žaloba podána proti rozhodnutí stavebního úřadu o omezení vlastnického práva nebo o vyvlastnění nemovitosti, a je-li účastníkem řízení tato žaloba podána ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolacího správního orgánu, má podaná správní žaloba odkladný účinek. Žaloba je podána ve lhůtě též tehdy, je-li poslední den této lhůty odeslána správní žaloba příslušnému správnímu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence. O této skutečnosti musí být účastníci řízení odvolacím správním orgánem v rozhodnutí poučeni. Je-li správní žaloba podána proti rozhodnutí ve lhůtě mezi 16. až 60. dnem ode dne doručení správního rozhodnutí účastníkům řízení, lze žalobě přiznat odkladný účinek jen na návrh a za podmínek stanovených správním řádem soudním. Je-li proti rozhodnutí správního soudu podána kasační stížnost, správní soud postupuje tak, aby věc mohla být předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání kasační stížnosti. Je-li podána kasační stížnost ve věcech podle tohoto zákona, stěžovatel nemusí být zastoupen advokátem. Podaná kasační stížnost nemá odkladný účinek a Nejvyšší správní soud rozhodne ve věci zpravidla bez ústního jednání, ve lhůtě do 30 dnů ode předložení věci správním soudem. Nejvyšší správní soud může stížnosti přiznat odkladný účinek jen na návrh stěžovatele a za podmínek stanovených správním řádem soudním.
(8) Rozhoduje-li soud o přiměřeném prodloužení lhůty poskytnutí fyzické náhrady původnímu vlastníku nabyvatelem, je k řízení příslušný Nejvyšší soud České republiky. Nejvyšší soud rozhoduje o návrhu ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne doručení návrhu, a to po vyjádření původního vlastníka, formou usnesení, které musí být odůvodněno. Jednání je třeba nařizovat jen tehdy, požádá-li o to původní vlastník, nebo považuje-li to nejvyšší soud na nezbytné. Proti rozhodnutí nejvyššího soudu není odvolání ani dovolání přípustné.
(9) V případech, kdy podle tohoto zákona skládá nabyvatel peněžní náhradu za převedený nebo za vyvlastněný majetek původního vlastníka u soudu, postupuje se podle ustanovení § 185a až § 185h občanského soudního řádu. Složení peněžní náhrady do úschovy u soudu má účinky splnění závazku ve smyslu ustanovení § 568 občanského zákoníku. Náklady spojené s úschovou však nese složitel, který nemá po věřiteli právo na jejich úhradu.
(10) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může v konkrétní právní věci stanovenou lhůtu pro vydání rozhodnutí soudu přiměřeně prodloužit předseda nejvyššího soudu v případech, kdy jde o věc spadající do působnosti soudů rozhodujících občanském soudním řízení, a předseda nejvyššího správního soudu v případech, kdy jde o věc spadající do působnosti soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Předseda nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu rozhoduje bez ústního jednání a po vyjádření účastníků řízení formou usnesení, které musí být odůvodněno. Toto rozhodnutí je soudním rozhodnutím a proti němu není odvolání ani dovolání přípustné. Důvodem pro prodloužení lhůty však nemohou být skutečnosti, které mají svůj původ v personálním zabezpečení soudu určitého stupně, a nebo počet nápadů, které připadají konkrétnímu soudci nebo senátu.
(11) Je-li dosavadních vlastníků nemovitosti několik, je nabyvatel povinen jednat se všemi z nich.
§ 12
Provádění tohoto zákona je osvobozeno od všech správních i soudních poplatků. Vyplývá-li ze zvláštních právních předpisů povinnost zaplatit správní nebo soudní poplatek, anebo odvést daň, příslušný orgán osvobodí účastníky řízení od této platby, nebo promine povinnost odvést daň s odkazem na tento zákon. Náhrada v penězích, kterou přijme původní vlastník podle tohoto zákona, a to jak na základě dohody nebo na základě úředního rozhodnutí, taktéž nepodléhá daním a poplatkům. Toto ustanovení se vztahuje i na peněžní náhradu za věcná práva, kterou přijmou oprávnění od dosavadního vlastníka při provedení vypořádání podle ustanovení § 6 tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny§ 13
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb., se mění takto:
V § 90 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15) Povolení, stanoviska, souhlasy a vyjádření podle tohoto zákona, na jejichž vydání se vztahuje správní řád, se nevydají, pokud je jejich vydání nahrazeno souhrnným povolením na úseku zákona o ochraně přírody a krajiny podle zákona o výstavbě dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem§ 14
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 1 se mezi slova „soudu,“ a „správce daně“ vkládají slova „správního orgánu, který je na základě zvláštního zákona ve vztahu k předmětné nemovitosti věcně a místně příslušným stavebním úřadem“.
2. V § 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„d) na základě originálu nebo úředně ověřené kopie oznámení o zahájení správního řízení ve věci návrhu na vyvlastnění nemovitosti podle zvláštního právního předpisu, vyhotovené věcně a místně příslušným vyvlastňovacím úřadem.11)
______________
11) Zákon č. …../2005 Sb., o výstavbě vybraných dálnic, rychlostních silnic, silnic a tranzitních železničních koridorů a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ§ 15
(1) Tento zákon se vztahuje i na správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato správní řízení se dokončí podle tohoto zákona. Ve věcech, ve kterých byla vydána povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, se již nevydává souhrnné povolení podle § 4.
(2) Není-li v tomto zákoně výslovně stanoveno jinak, vztahují se na správní řízení ve věcech staveb obecně závazné právní předpisy o správním řízení, které jsou platné a účinné ke dni zahájení správního řízení .15)
____________
15) Například zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST § 16
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 3 a § 10, které nabývá účinnosti 1. ledna 2006. Ustanovení § 2 odst. 1, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6 a odst. 7 a odst. (8), a § 9 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 2005.
|
O výstavbě silnic a dálnic - komplexní pozměňovací návrh
