Zúčastníte se voleb do Senátu?
Určitě půjdu volit (46769)(25%)
Pravděpodobně půjdu volit (45004)(24%)
Asi nepůjdu volit (45928)(25%)
Určitě nepůjdu volit (45099)(24%)
 
 
Stanoviska k obecným otázkám - životní prostředí
 
Globální oteplování a související otázky (7.4.2007)

Jedním z vážně vnímaných témat současnosti jsou klimatické změny. S tím také souvisí řada opatření, které plánují státy jak individuláně tak v rámci mezinárodních smluv a která by měla následky uvedených změn zmírnit. Jedná se např. o snižování emisí, úspory, nové druhy daní a regulací. Takováto opatření již brzy budou zasahovat do našich životů a v budoucnu mohou na dlouhou dobu ovlivnit směřování dalšího vývoje.

Informací, které lze získat na dané téma je velké množství, avšak ty dostupnější jsou často ovlivněny mediální selekcí ve prospěch katastrofických vizí, nebo jsou akcentovány ve prospěch jiných, nežli čistě věcných stránek problému. Dovolil jsem si učinit výběr informací na dané téma z mého úhlu pohledu a zde


1) upozornit na pokračující diskusi o některých aspektech klimatických změn,

2) posoudit některé klíčové argumenty alarmistů i skeptiků,

3) ukázat to, jak vážně lze o této záležitosti diskutovat na půdě parlamentu - příklad Velké Británie (horní komora vs. vláda),

4) ukázat, že z dostupných údajů, např. vědecký základ pro IPCC /Scientific Basis/ (kde jsou shrnuty poměrně věcně dosažená zjištění) a který není určen pro veřejnost, lze vytvořit jinou zprávu pro politiky a zákonodárce, nežli učinilo IPCC v únoru 2007,

5) ukázat kde je hlavní rozpor při plánování budoucích akcí, tj. rozpor při rozhodování zda reagovat okamžitě a razantně, nebo později.


1. O čem je pokračující diskuse

Diskuse o řadách aspektů souvisejících s klimatickými změnami pokračuje a liší podle tématu mírou shody. Vzestupně podle míry nerozhodnosti, či pochybností k závěrům lze otázky seřadit následovně

- Zda a do jaké míry se mění stávající klima (ať již pod vlivem přirozených změn nebo nikoliv)
- Zda lidská průmyslová činnost je odpovědná za změny klimatu a pokud ano, do jaké míry
- Jak velké změny lze v budoucnu očekávat
- Jaké mohou být důsledky klimatických změn
- Jaká opatření by měli lidé činit

Hlavní proud názorů vědecké komunity zabývající se klimatickými změnami byl sumarizován v r. 2001 ve zprávě IPPC a dále s jistými změnami znovu uveden ve čtvrté zprávě z února 2007. Na prvé tři otázky odpovídá následovně (IPCC07en):

1) Globální povrchová teplota se od konce 19 stol. zvýšila o 0,6 ± 0,2 °C, a zvyšuje se o 0.13 ± 0,3 °C za dekádu v posledních 50-ti letech ...

2) Z modelování klimatu vyplývá, že většina pozorovaného oteplování za posledních 50 let se dá připsat lidským aktivitám, zvláště emisím skleníkových plynů - CO2 a metanu.

3) Pokud emise skleníkových plynů budou pokračovat, bude pokračovat oteplování, s teplotami rostoucími v odhadovaném intervalu od 1.4 °C do 5.8 °C do r. 2100. V závislosti na předpokladech od scénáře B1 je to 1,8 °C za století (1,1-2,9 °C) až po scénář A1FI 4,0 °C za století (2,4 °C až 6,4 °C). Tento nárůst bude doprovázet zvýšení hladiny moře od 0,18 do 0,56 m za století, podle scénářů od B1 o 0,18-3,8 m, až po scénář A1FI o 0,26 až 0,59 m a dále nárůst některých typů extrémního počasí.

Přestože se převažující množství oficiálních klimatologů (tj. financovaných z veřejných rozpočtů) ztotožňuje se závěry IPCC, je seriozní říci, že existuje jiná skupina vědců, která má jiné názory. Je vhodné připomenout, že pravdivost vědecké práce nemusí mít s konsenzem nic společného. Na druhé straně pro současnou vědeckou práci má proces "peer-review", (tj. kdy jsou publikované články v renomovaných vědeckých periodicích vždy posuzovány nezávislou skupinou expertů) důležitou roli. (IPCC = Intergovernmental Panel on Climate Change [Mezivládní výbor pro klimatické změny při OSN])


2.1. Výroky stoupenců a odpůrců

Přehnané výroky alarmistů, zrovna tak jako skeptické názory jsou v médiích hojně prezentovány avšak chybí jejich střízlivé hodnocení. Níže je uveden jistý katalog klíčových výroků na dané téma a dále jejich posouzení.

Mezi klimatology se již málo diskutuje o tom, zda existuje antropogenní vliv na globální oteplování. Ti mají většinou tendenci podporovat stanoviska IPCC a tudíž reprezentovat konsensus vědecké obce (ačkoliv se značnými rozdíly v detailech a obzvláště v opatřeních, která mají být přijata). Otázky antropogenního vlivu pokračují spíše v médiích a na úrovni politické diskuse. Zde se otázky se týkají zejména toho, zda existuje skutečně vědecká shoda ohledně existence globálního oteplování a speciálně zda existují dostatečné argumenty, které by ospravedlňovaly aktivity pokoušející se tyto efekty zlepšit.

Zastánci oteplování z nevědecké obce vyjadřují poměrně široký rozsah názorů: někteří pouze uznávají platnost pozorovaného nárůstu teploty, zatímco jiní podporují opatření jako je Kjotský protokol, který je jehož cílem je omezit některé budoucí klimatické efekty. Další zase věří, že poškození životního prostředí bude tak vážné, že musí být okamžitě nastartovány kroky vedoucí k redukci emisí CO2, dokonce i kdyby to mělo za následek značné ekonomické náklady.

Kritici teorie globálního oteplování vyjadřují podobně široké spektrum názorů. Někteří z nich akceptují vliv lidské činnosti na oteplování, ale nesouhlasí se závěry IPCC o novém a silnějším důkazu toho, že větší míra oteplování za posledních 50 let by měla být připisována lidské činnosti. Jiní zdůrazňují, že pozorování globálních teplot za delší časová období než jen desetiletí ukazuje kolísání globální teploty již dávno před průmyslovou revolucí. Někteří kritici tvrdí, že z omezených záznamů není možné s jistou určit trend globální teploty, zatímco další uvádí, že globální teplotní změny mohou být z větší části vyvolány přírodními vlivy jako je sopečná nebo sluneční činnost.

Níže jsou stručně vyjmenovány některé typické výroky stoupenců a odpůrců teorie globálního oteplování. Výroky jsou uvedeny samostatně bez dalších poznámek. V dalším pak budou seskupeny a posouzeny podle věrohodnosti a s komentářem.

Výroky stoupenců teorie globálního oteplování
• Je více jak jedno století známo, že CO2 je skleníkový plyn, který může ovlivnit způsob vyzařování infračerveného záření ze zemského povrchu.
• Existuje souvztažnost mezi koncentrací atmosférického CO2 a teplotou. Bublinky plynů ve vrtech z ledovců nám poskytují záznam chemických prvků v atmosféře a teploty za více jak 800 000 let. Záznam teplot je podpořený dalšími geologickými důkazy.
Současný nárůst CO2 a dalších skleníkových plynů je větší než v jiných stovkách tisíců let a to je zapříčiněno člověkem, jak naznačují izotopické stopy CO2 poukazující na fosilní paliva
Historické záznamy z měření teplot ukazují nárůst o 0,4 - 0,8 °C za posledních 100 let
Současná teplota je za posledních 1000 let neobvyklá
• Studie o změnách klimatu, využívající modelů a pozorování, zjistily, že oteplování za posledních 50 let je způsobeno lidskou činností; přirozené kolísání (včetně kolísání sluneční aktivity) samo o sobě nestačí pro vysvětlení současné změny
Klimatické modely mohou reprodukovat pozorovaný trend pouze pokud jsou do nich zahrnuty i skleníkové plyny
• V oficiálních prohlášeních profesionálních klimatologických asociací se odráží existence vědecké shody.
• Klimatické modely předvídají v budoucnu větší oteplování a dopady spojené s klimatem (vzrůst hladiny moře, častější a silnější bouře, sucha a vlny veder, šíření tropických nemocí a další).
Současný trend oteplování se zrychlí roztáním ledovců, “ztmavnutím” moře a země, které budou odrážet méně slunečního světla a z rozmrzající tundry se uvolní velké množství zachycených skleníkových plynů
• V Atlantiku se současné hurikány dávají do souvislostí se změnami klimatu
Zásada obezřetnosti vyžaduje, abychom již nyní v opatřeních dbali na prevenci nebo zmírňování oteplování


Výroky odpůrců teorie globálního oteplování
• IPCC dochází k vědecky nepodloženým závěrům, zejména s ohledem na nedostatky u fyziky oblačnosti v klimatických modelech
Souvislost naznamená příčinnost, tedy to, že teplota od začátku průmyslové revoluce vzrostla, ještě nutně neznamená, že průmysl způsobil teplotní změny.
• Období od začátku průmyslové revoluce vytvořilo “sálající městské aglomerace”, to může mít za následek vyšší naměřené teploty, nežli je skutečná míra oteplování v nedávné době.
• Některé studie globálního oteplování vykazují chyby, používají pochybné metody, manipulují s daty a nejsou opakovatelné.
Používání “konsensu” jako důkazu, je argumentem, kdy se spíše odvoláváme na mínění většiny, než na vědeckou diskusi. Stalo se tak kvůli zpolitizování tématu. Klimatologové, kteří nesouhlasí s konsensem, se bojí promluvit kvůli ztrátě své pozice či zdroje financování.
Modely klimatu nebudou schopny předvídat budoucnost klimatu dokud nedokáží předvídat sluneční a vulkanickou aktivitu, změny teplot moře a změnu v intenzitě kosmického záření, které vytvářejí nízkou oblačnost, jež ochlazuje zemi
Odhady účinnosti CO2 jako skleníkového plynu se různí, ale zpravidla se pohybují v rozmezí 10x –100x méně než je váha vody, čímž je “čistý” účinek emisí CO2 způsobených lidskou činností nižší než 1%.
• Klimatologie nemůže podávat definitivní závěry, pokud se počítačové modely pro tyto předpovědi stále vyvíjejí a nepočítají se všemi zpětnovazebnými mechanismy
• Globální teploty mají přímou souvislost s aktivitou slunce např. sluneční skvrny (11-ti letý cyklus)
• Globální oteplování je z větší části výsledkem zmenšeného rozsahu nízké oblačnosti způsobeného nižší intentiou galaktického kosmického záření (GCR). V podstatě se jedná o obdobu Wilsonovy mlžné komory, avšak v globálním měřítku, kde se zemská atmosféra chová jako mlžná komora
• Mnoho odpůrců také poukazuje na teplé středověké období, které trvalo od 10. do 14. století, a které vykazuje nadprůměrnou teplotu v západní Evropě. Po tomto období následovala malá doba ledová, která trvala do 19. století, kdy se Země opět začala oteplovat. To svědčí o tom, že současná teplota v pohledu posledních 1000 let není neobvyklá.
Satelitní záznamy teplot ukazují menší oteplování než záznamy z povrchu země a moře
• Vztah mezi teplotami v minulosti a koncentracemi CO2, založený na vzorcích z ledovců, ukazuje, že vzrůst množství CO2 vždy spíše následoval po vzestupu teploty než obráceně.

Kritici sami sebe vymezují jako opozici vůči IPCC. Jsou přesvědčení, že klimatologie zatím není schopna podat solidní odpovědi na všechny hlavní otázky týkající se globálního klimatu. Kritici velmi často charakterizují argumenty přívrženců globálního oteplování jako poplašné a předčasné, s důrazem na to, co vnímají jako nedostatek vědeckých důkazů, jež by podporovaly scénáře globálního oteplování.

Mnoho kritiků také říká, že pokud opravdu dochází ke globálnímu oteplování a je zaviněné člověkem, nebudou zapotřebí žádná opatření, protože:
- Budoucí vědecký nebo technický pokrok vyřeší problém dřív, než se stane vážným.
- Malé globální oteplení může být dokonce výhodné, stejně jako malé množství CO2 bude prospěšné pro život rostlin a tím pádem pro světové zemědělství


2.2. Jak je to s jednotlivými argumenty

Otázka shody odborníků
pro podrobnosti klikněte na titulek

Příznivci teorie globálního oteplování a výrazného antropogenního vlivu poukazují na oficiální prohlášení profesionálních klimatologických asociací ve kterých se odráží existence vědecké shody a to založené na zprávách IPCC. Samotné IPCC se zaštiťuje souborem 2500 vědců. Skeptici na druhé straně argumentují, že odvolávání se na mínění většiny, není vědecké a stává se tak kvůli zpolitizování tématu.

Při stanovení váhy konsensu lze vzít v úvahu jak počet a jméno institucí, které zastávají to či ono stanovisko nebo počty vědců podepsaných pod peticemi skeptiků. Lze vzít v úvahu také jak obavu z vazby skeptiků na podporu od ropných, či jiných společností (kterou vyjadřují zastánci oteplování), tak i možnost obavy klimatologů z vystoupení proti mainstreamu z důvodů možné ztráty pozice, či zdrojů financování (což vyjadřují skeptici).

[komentář: Mediální souboj na téma kolik odborníků je pro a kolik proti, není tak čistý jak jsem předpokládal. Není zcela pravdou, že odborníků kteří mají jiný názor nežli IPCC je málo a že nejsou dost "renomovaní". Faktem je ale skutečnost, že těch kteří vystupují pod hlavičkou vládních institucí je více].


Nárůst teplot a historické záznamy
pro podrobnosti klikněte na titulek

Častým protiargumentem skeptiků pokud jde o oblast nárůstu teploty, je nezahrnutí pozorovaných a dokladovaných změn v Evropě. Tj. na teplé středověké období, které trvalo od 10. do 14. století, a které vykazuje nadprůměrnou teplotu v západní Evropě. Po tomto období následovala malá doba ledová, která trvala do 19. století, kdy se Země opět začala oteplovat.

S tím souvisí i zpochybňované sdělení o tom, že současná teplota je za posledních 1000 let neobvyklá (tj. plochá teplotní křivka, která se zvedá až v současnosti, tzv. hokejka). Zpráva IPCC uvádí, že tyto změny jsou jen regionálním jevem, omezeným hlavně na oblast severního Atlantiku. Na druhé straně se ukazuje, že po přepočítání dat je klíčová zpráva o ploché křivce chybná.

[komentář: ze stávajících dat lze usuzovat, že současná teplota za posledních 1000 let není zcela neobvyklá, nicméně zvýšení v posledních dekádách stojí za pozornost pokud odráží vliv lidské činnosti]


Globální oteplování a CO2
pro podrobnosti klikněte na titulek

Podle IPCC je Současný nárůst koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře větší nežli v předcházejících stovkách tisíců let a je to s velkou pravděpodobností zapříčiněno člověkem. Dále zjišťují, že klimatické modely mohou reprodukovat pozorovaný trend pouze pokud jsou do nich zahrnuty i skleníkové plyny

Skeptici na druhé straně zpochybňují odhady účinnosti CO2 jako skleníkového plynu. Odpověď na otázku míry působení skleníkových plynů na oteplování je v podstatě míra věrohodnosti počítačových modelů na předpovídání vývoje globálního klimatu. Což není nic snadného.

[komentář: je mimo pochybnost, že antropogenní produkce skleníkových plynů klimatický systém může ovlivňovat - jak a o kolik, to zatím nevíme. Nepovažuji ale rozhodování prostřednictvím hlasování za nejlepší způsob jak to zjistit].


Nárůst teplot a satelitní záznamy
pro podrobnosti klikněte na titulek

Podle skeptiků satelitní záznamy teplot ukazují menší oteplování nežli záznamy z povrchu země a moře. Přesná satelitní měření např. podle Singera ukazují, že se v posledních dvaceti letech neoteplilo. Fakta podle něj tak nepotvrzují výsledky počítačových modelů klimatu, které IPCC uvádí jako údajný důkaz budoucího katastrofického oteplování.

IPCC přiznává, že satelitní měření a měření prostřednictvím balonů poskytují záznamy o nižším nárůstu oteplování ve spodních vrstvách atmosféry, nežli jsou měřeny na povrchu. Příčina tohoto rozdílu není příliš jasná a IPCC udává, že je pravděpodobné, že je způsoben skutečností, že teploty v nižší části atmosféry a na povrhu jsou ovlivňovány rozdílně a to faktory jako jsou stratosférické ztenčení ozonové vrstvy, aerosoly, nebo jevem El Nino [IPCC 2001 - 2.2.2.1 Land-surface air temperature].

Nová zpráva IPCC 2007 upřesňuje situaci následovně: "Nové analýzy sondážních a družicových měření teplot ve spodní a střední troposféře ukazují míru oteplování podobnou míře pozorované v záznamech teplot vzduchu při zemském povrchu, a v rámci příslušných neurčitostí jsou tato měření vzájemně konzistentní, čímž dochází ke zmenšení diskrepancí zmíněných v TAR (IPCC 2001)".

[komentář: Kromě výše uvedené věty ze zprávy pro zákonodárce "míra oteplování ve spodní a střední troposféře je podobná míře oteplování na povrchu" nejsou další údaje dosud dostupné a nelze je tedy v současné době konfrontovat s fakty].


Vyzařující městské aglomerace

Podle skeptiků se v období od začátku průmyslové revoluce vytvořily “sálající městské aglomerace”, a monitorovací střediska jsou umístěna v nejvíce zalidněných oblastech. To by mohlo mít za následek vyšší naměřené teploty, nežli je skutečná míra oteplování v nedávné době. IPCC přiznává [2001 Scientific Basis, kap. 2.2.], že existují dva hlavní důvody proč mohou být sálající městské aglomerace podezřelé z částečné zodpovědnosti za pozorovaný nárůst teploty při povrhu za posledních několik dekád. První je svázán s pozorovaným poklesem denních teplotních rozsahů a druhý je svázán s nižší mírou oteplení pozorovanou za posledních dvacet let v nižších vrstvách troposféry (ve srovnání s povrchem).

IPCC tvrdí, že extenzivní testy dokazují, že efekt "sálajících městských aglomerací" na globální teplotní záznamy nejsou větší ne 0,05 °C do r. 1990. Dále odhadují, že maximální nejistotu při stanovení povrchové teploty vzduchu díky urbanizaci (statistická standardní odchylka) od r. 1900 do r. 2000 v úrovni od nuly až k 0,06 °C.


Globální oteplování a sluneční aktivita
pro podrobnosti klikněte na titulek

Objevuje se celá řada názorů na to, že výrazný vliv na oteplování může mít slunce a jeho aktivita. Existuje také faktor změn v intenzitě kosmického záření, které může přispívat k vytváření nízké oblačnosti, která vykazuje ochlazovací účinek.

O sluneční proměnnosti v dřívějších dobách nemáme žádné přímé informace. Víme ale, že skutečně měřené změny jeho zářivosti korelují se změnami jiných slunečních charakteristik, které jsou známé i z dávnějších dob. Nejnovější odhad variability slunečního záření se kloní k hodnotě pod jedno promile. Podle IPCC 2007 je odhadované radiační působení zapříčiněné změnou intenzity slunečního záření od roku 1750 v úrovni +0,12 [+0,06 až +0,30] W m-2, což je méně než polovina odhadu uvedeného v IPCC 2001.

Stávající globální střední hodnota radiačního působení zahrnující všechny vlivy je v úrovni 2 W m-2. V odborných publikacích lze jako maximální možnou horní hranici podílu Slunce na oteplení v období od roku 1970 do roku 1999 nalézt v úrovni třiceti procent, skutečnost bude zřejmě nižší.

[komentář: vliv variace samotného slunečního záření na teplotu Země není rozhodující. To ale neznamená, že nemohou existovat další vlivy, které nejsou dosud plně pochopeny a započteny, jako např. vliv kosmického záření. Tento vliv však není dosud identifikován jako vliv přidávající k oteplování výrazný příspěvek]


3. Vyjadření politických reprezentací

Tak jak se diskuse o klimatických změnách dostává na veřejnost, dostávají se pod tlak i politici, aby se k této problematice vyjádřili. Politická reprezentace zahrnuje kromě vládní exekutivy také členy parlamentů. Typický proces nacházení stanovisek může reprezentovat diskuse mezi horní komorou britského parlamentu a britskou vládou. House of Lords je komora charakteristická svými propracovaným stanovisky.

Stanovisko ekonomického výboru horní komory britského parlamentu ke klimatickým změnám a ke zjištěním IPCC
Horní komora se v této zprávě snaží apelovat na britskou vládu, aby při jednání v rámci IPCC byl dán prostor i alternativním názorům a zvažovala se ekonomická hlediska navrhovaných opatření. Zpráva vypracovaná Hospodářským výborem Horní komory je rozsáhlý dokument na vysoce odborné úrovni podložený řadou vědeckých a statistických údajů a množstvím odkazů na příslušné zdroje a autory.

Odpověď britské vlády na stanovisko ekonomického výboru horní komory britského parlamentu
Odpovědi vlády nejdou do hloubky a nejsou odbornou polemikou s fakty uvedenými ve zprávě, ale spíše politickou reakcí na dokument. Z prostého porovnání obou dokumentů je zřejmé, že Hospodářský výbor k tématu zprávy přistoupil velice odpovědně a dokument zpracovala řada odborníků. Odpovědi britské vlády vypracovalo Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA). Ačkoliv toto ministerstvo je kompetentní v otázkách změny klimatu, je patrné, že odpovědi postrádají větší ekonomickou hloubku. Značná část zprávy byla určena pro ministerstvo financí a ostatní ekonomické resorty, ty se však na zpracování odpovědí nepodílely. V odpovědích je uveden pouze odkaz na tzv. Sternovu zprávu (Stern Report), kterou si nechala britská vláda vypracovat a jejímž předmětem je ekonomický dopad škod způsobených změnou klimatu. Sternova zpráva byla publikována v říjnu 2005

Co říká Sternova zpráva
Tuto zprávu sponzorovala britská vláda a byla tedy příspěvkem k odpovědi na zprávu ekonomického výboru Horní komory britského parlamentu, který uváděl, že existují významné vědecké pochybnosti pokud jde o klimatickké změny a která dále požaduje, aby vláda vypracovala lepší explicitní finanční srovnání mezi cenami opatření na kontrolu oteplování a jeho prospěchem. Sternova zpráva sděluje, že "prospěch silné a včasné akce dalece vyváží ekonomickou cenu nečinnosti". Nicholas Stern je někdejší ekonomický ředitel Světové banky. Zpráva která představuje sedmisetstránkové dílo, vytvořil s kolektivem expertů.


4. Zpráva pro zákonodárce a její alternativa

Hlavním zdrojem zpráv o vlivu lidského činitele na klima a základním zdrojem reprezentující hlavní směr konsensu vědecké klimatologické obce jsou zprávy IPPC. To bylo založena v r. 1988 světovou meteorologickou organizací (WMO) a Environmentálním programem OSN (UNEP) k posouzení rizik klimatických změn vyvolanými lidskou činnosti. IPCC je otevřeno všem členům MO a UNEP. IPCC má tři pracovní skupiny. Skupina 1 posuzuje vědecké aspekty klimatických změn; skupina 2 posuzuje kladné a negativní dopady klimatických změna a možnosti adaptace na změny; a třetí skupina posuzuje taktiku a možnosti ke zmírnění klimatických změn.

Tyto zprávy bývají uvedeny krátkým souhrnem pro zákonodárce. IPCC vydala v únoru 2007 již čtvrtou zprávu. Prozatím je k dispozici pouze shrnutí pro zákonodárce - viz níže v českém jazyce.

Podobnou zprávu pro zákonodárce vydal v únoru 2007 i nezávislý institut - Fraser institute, a to na základě faktů shromážděných v rámci IPCC v sekci vědeckého základu vydání pro r. 2007 (Scientific Basis) [který měl k dispozici, na rozdíl od veřejnosti].

IPCC 2007 - zpráva pro zákonodárce
Toto je poslední zpráva IPCC z února 2007. Zde je český překlad zprávy (Summary for policymakers), kterou na svých stránkách uvádí Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK, [http://kmop.mff.cuni.cz/KMOP-CZ/news.htm]. Detailní vědecký základ (Scientific Basis) není pro tuto verzi dosud k dispozici. Ten je však uveden pro předchozí verzi z r. 2001 např. zde IPCC Scientific Basis 2001 ve velmi přehledné formě.

Fraser institute - Alternativní zpráva pro zákonodárce
Alternativní zpráva pro zákonodárce z února 2007. Zpráva se snaží adekvátně sdělit složitost a nejistotu v přírodovědném základu týkajícího se klimatických změn. Podle jejího názoru jsou hypotézy o tom, že emise skleníkových plynů vytvářejí významné oteplení zemského klimatu, nebo se na něm podílejí (od začátku průmyslové éry) věrohodné a zasluhují si trvalou pozornost.


5. Jak reagovat na globální oteplování

Rozhodování o budoucích opatřeních je rozhodování o volbě míry, do níž chceme snížit emise CO2 a platit nyní, a míry, do níž jsme ochotni později žít s vyššími teplotami

Mohli bychom samozřejmě dosáhnout téměř okamžitě stabilizace objemu CO2 v atmosféře a zajistit pomalou stabilizaci klimatu okamžitým zákazem veškerého používání fosilních paliv, to by však svět prakticky ihned zastavilo. Mělo by to nevyčíslitelné důsledky, jak ekonomické, tak zdravotní i ekologické. Na druhé straně bychom mohli nechat věci, tak jak jsou, ponechat beze změny zrychlující se růst emisí CO2, a poté platit náklady adaptace společnosti v roce 2100 a později stavěním hrází, přemisťováním obyvatel ostrovů, změnou zemědělských postupů atd.

Reálně se budeme pohybovat mezi těmito dvěma extrémy. Máme možnost do jisté míry omezovat emise CO2 a současně akceptovat určitý rozsah globálního oteplování

Vztah mezi náklady a přínosy zasahování do vývoje se snaží hledat odborníci pomocí tzv. modelů integrovaného hodnocení. Jedním z nejdůležitějších tvůrců modelů na tomto poli je profesor ekonomie Yaleovy univerzity William Nordhaus. Ten vytvořil první počítačový model pod názvem dynamický integrovaný model vztahu klimatu a ekonomiky (DICE), jehož cílem bylo zhodnotit pozitivní a negativní stránky jednotlivých alternativ týkajících se politických opatření. Všichni další tvůrci modelů našli v DICE inspiraci a podle IPCC dospěli všichni k víceméně stejným výsledkům. Podobné modely používá IPCC, nebo Stern..

Výhodou těchto modelů je, že berou v úvahu jak náklady, tak přínosy nezasahování do vývoje a srovnávají je s náklady a užitky rozmáchlých redukcí CO2. Co se týče nákladů platí, že čím více emisí CO2 se budeme snažit omezit, tím to bude dražší. Modely berou v úvahu škody z globálního oteplování pro zemědělství, energetiku, lesní a vodní hospodářství, lidské zdraví a životy, kvalitu vody a odhadují škody ze vzestupu hladiny moří pro obyvatelstvo, změny ve využívání času i škody z přírodních katastrof.

Podle Nordhausova modelu se ukazuje se, že nezasahování přinese společnosti celkový jednorázový náklad 4,82 bilionu dolarů. Tuto sumu je také možné považovat za náklad antropogenního skleníkového efektu jako takového. Kdyby se prokázalo, že naše emise CO2 nemají na klima žádný dopad, znamenalo by to pro nás zisk téměř pěti bilionů dolarů.

Ukazuje se, že pokud jde o rychlost míry zásahu existují zde dva protichůdné postoje. Jeden reprezentuje např. Stern a druhý např. Lomborg.

Problém rozhodování mezi mírou akce dnes a v budoucnosti je otázkou diskontování (tj. zohlednění faktoru času do peněžní hodnoty)
Podle Sternovy zprávy si svět může vybrat: buď investovat 1% globálního HDP každý rok do omezení produkce skleníkových plynů, nebo bude čelit ztrátám ve výši až 20% globálního HDP v budoucnu. Tyto náklady by stabilizovaly množství CO2 v atmosféře na úrovni 500 - 550 ppm. To by vyžadovalo výrazné snížení emisí CO2, až o 75 % do roku 2050. Na druhé straně způsob, jak k daným číslům autoři zprávy dospěli, je předmětem kritiky mnoha prominentních ekonomů. Sternova zpráva používá pro odhad budoucích nákladů nerealisticky nízkou (blížící se nule) míru diskontování. To má za následek, že náklady „neakce“ ve vzdálené budoucnosti se zdají být enormně velké, zatímco náklady na opatření proti změně klimatu v současnosti se zdají být nízké. Je jasné, že pokud zvýšíme míru diskontování, výsledky nebudou tak katastrofické. Navíc, bude-li příští generace bohatší nežli my, bude pro ní snažší dát na ochranu proti důsledkům oteplování více.

Jiné ekonomické analýzy (na které odkazuje např. Lomborg) ukazují, že by bylo daleko dražší razantně snížit emise CO2, než platit náklady adaptace na zvýšenou teplotu.

Globální oteplování podle něj nesníží produkci potravin, pravděpodobně nepovede k rozmachu bouří ani k větší četnosti hurikánů, nerozšíří malárii a nezpůsobí více úmrtí. Je dokonce nepravděpodobné, že by znamenalo více obětí záplav, protože mnohem bohatší svět se bude moci lépe chránit. Není však pochyb, že globální oteplování bude mít své náklady. Navíc důsledky nejvíce zasáhnou rozvojové země, zatímco průmyslové země mohou mít z oteplení nižšího než 2-3 °C ve skutečnosti prospěch. Rozvojové země budou více zasaženy hlavně proto, že jsou chudé, takže disponují menší schopností přizpůsobení. To ovšem může změnit jiný scénář umístění prostředků, tzn. ne tolik pro masivní zásah na snižování emisí ale přiměřeně ve prospěch zlepšení pozice rozvojových zemí.

Z debaty o globálním oteplování ve vztahu k budoucím krokům vyvstávají další otázky na které bychom před formulací opatření na zmírnění klimatických změn měli také najít odpověď.

1) Je vhodné si uvědomit, o čem se vlastně celý spor vede - chceme řešit globální oteplování tím nejefektivnějším způsobem, nebo chceme použít tohoto jevu jako předstupně pro další politické projekty?

2) Neměli bychom utrácet značná množství peněz na to, aby se nepatrně snížil růst globální teploty, jelikož to jednak znamená špatné využití zdrojů a jednak bychom mohli tyto peníze použít daleko efektivněji v rozvojovém světě. Jinak řečeno: chceme nepatrně pomoci bohatším obyvatelům třetího světa za sto let, nebo chceme pomáhat chudším třetího světa výraznějším způsobem a hned?

3) Vzhledem k tomu, že rychlé omezení emisí CO2 bude velmi nákladné snadno se může stát kontraproduktivním. Měli bychom se více zaměřit na hledání cest k utlumení emisí skleníkových plynů v dlouhodobém horizontu. Zčásti to znamená, že budeme muset investovat mnohem více do výzkumu a vývoje dalších pravděpodobných zdrojů budoucnosti a otázka je jakou míru tohoto financování zvolit.

Otázka vhodné míry a adekvátního načasování zásahu, resp. podílu prostředků, které by měly státy vydávat v souvislosti s klimatickými změnami do různých oblastí (ve prospěch zmírňování emisí, na podporu rozvojového světa nebo na investice do výzkumu a vývoje nových technologií), zůstává tedy stále otevřená. Její zodpovězení vyplyne z pokračujícího procesu komunikace mezi politickou reprezentací a akademickou obcí.
 
 
 
 
: Názory a komentáře
: Stanoviska k obecným otázkám
:: Bytová problematika
:: bezpečnost
:: EU
:: finance
:: hospodářství
:: obrana
:: politika
:: právo
:: právo - náměty
:: směřování
:: sociální záležitosti
:: školství
:: veřejná správa
:: zahraničí
:: zdravotnictví
:: životní prostředí
    : Globální oteplování a související otázky (7.4.2007)
    : Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
    : Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
    : Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
: články a rozhovory
: Jinýma očima
 
:: nové stránky www.skaloud.net
:: Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD (12.6.2008)
:: AKTUALITY: Diskusní setkání s občany Radlic (10.6.2008)
:: AKTUALITY: Lisabonská smlouva a důvody přezkumu pro Ústavní soud (20.4.2008)
:: AKTUALITY: Jak může pomoci senátor (20.3.2008)
:: AKTUALITY Senát: Předseda Evropské komise v Senátu (26.5.2008)
:: STANOVISKA: Evropa a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti (18.5.2008)
:: STANOVISKA: Antidiskriminační zákon podruhé v Senátu (24.3.2008)
:: AKTUALITY: Volba prezidenta republiky a vznik nových politických mýtů (26.2.2008)
:: SENÁT: Zákony projednané na 11. schůzi a komentář (17.1.2008)
:: STANOVISKA: Smlouva chytré horákyně (20.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 10. schůzi a komentář (6.12.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 9. schůzi a komentář (1.11.2007)
:: AKTUALITY: Co přináší Reformní smlouva (15.9.2007)
:: STANOVISKA: Politika – hitparáda, nebo odpovědnost? (12.9.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 8. schůzi a komentář (12.9.2007)
:: AKTUALITY: Jaderná energetika a související otázky (4.8.2007)
:: SENÁT: Zákony projednané na 7. schůzi a komentář (19.7.2007)
:: AKTUALITY: Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat (30.6.2007)
:: AKTUALITY: Goblální oteplování a související otázky (7.4.2007)
:: STANOVISKA: Červená karta může zaručit férovou hru (22.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy (13.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na státní vyznamenání (8.6.2007)
:: AKTUALITY Senát: Únorový COSAC - subsidiarita a přímá komunikace EU s národními parlamenty (15.5.2007)
:: AKTUALITY Senát: Prezident republiky v Senátu (13.4.2007)
:: ROZVOJ OBVODU: Nová zástavba v lokalitě Waltrovky (11.4.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Nové Košíře - Urbanistická studie (25.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova polikliniky Kartouzská (24.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlice-Jinonice Urbanistická studie (23.3.2007)
:: NOVÉ PROJEKTY: Radlická radiála 2 (22.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Princip subsidiarity v EU - účinný lék nebo papírový tygr? (12.3.2007)
:: AKTUALITY Senát: Jak dál v EU - konference (9.2.2007)
:: AKTUALITY Senát: Nový model veřejné správy - konference (30.1.2007)
:: AKTUALITY: Globální oteplování, Al Gore a film »Nepříjemná pravda« (25.1.2007)
:: AKTUALITY: Otevření akvaparku na Barrandově - bazén Barrandov -aquapark Barrandov (22.12.2006)
:: STANOVISKA: O_legislativním aktivismu aneb co jste udělali pro své voliče? (20.12.2006)
:: AKTUALITY Senát: Priority německého předsednictví EU (13.12.2006)
:: AKTUALITY: Prvá schůze Senátu v 6. období (29.11.2006)
:: AKTUALITY: Mýty kolem volby starosty na MČ Praha_5 (22.11.2006)
:: AKTUALITY: Kampaň ČSSD ke komunálním volbám míří mimo cíl (14.10.2006)
:: SENÁT: Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)
:: STANOVISKA: Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Stromy do ulic (20.9.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Rekonstrukce Tilleho nám. na Barrandově (16.9.2006)
:: STANOVISKA: Rozvojová pomoc a její efektivita (6.9.2006)
:: STANOVISKA: Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
:: STANOVISKA: K čemu je ekonomická svoboda (10.7.2006)
:: AKTUALITY: ODS mínus - klamavá reklamní kampaň ČSSD (8.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (24.5.2006)
:: STANOVISKA: Je dělení na pravici a levici v politice zastaralé? (17.5.2006)
:: AKTUALITY Senát: Jednání zástupců národních parlamentů s Hospodářským výborem EP (21.2.2006)
:: AKTUALITY: Zákon o jednostranném zvyšování nájemného schválen (15.3.2006)
:: AKTUALITY: Evropská unie v období reflexe a nový akcent na národní stát v podání D. Villepina (27.2.2006)
:: AKTUALITY: Antidiskriminační zákon - více škody nežli užitku (26.1.2006)
:: NOVÉ PROJEKTY: Změny územního plánu - návrhy 2006 (16.2.2006)
:: AKTUALITY Senát: Velvyslanec USA na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (14.12.2005)
:: STANOVISKA: Proč Eurospeak používá neurčité výrazy (26.10.2005)
:: AKTUALITY: Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům (31.10.2005)
:: AKTUALITY: Lisabonská strategie v poločase a Národní plán pro ČR (30.9.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Pěší lávka přes ulici K Barrandovu (24.9.2005)
:: AKTUALITY: Zahájení výstavby sportovního centra na Barrandově (19.9.2005)
:: AKTUALITY Senát: schválení změny ústavy (15.9.2005)
:: STANOVISKA: K zákonu o jednostranném zvyšování nájemného (29.8.2005)
:: STANOVISKA: Tolerance není jednosměrná ulice (10.8.2005)
:: STANOVISKA: Pět důvodů pro euroústavu senátora Outraty (1.7.2005)
:: SENÁT: Návštěva senátního VEU v Rakousku (15.6.2005)
:: STANOVISKA: Vstup Turecka do EU - ano či ne? (8.6.2005)
:: AKTUALITY: Euroústava - jak dál po francouzském a nizozemském referendu (4.6.2005)
:: STANOVISKA: Zranitelnost vůči přírodním katastrofám a globální oteplování (7.5.2005)
:: AKTUALITY Senát: Komisař V. Špidla na senátním výboru pro záležitosti Evropské unie (4.5.2005)
:: STANOVISKA: Ochrana přírody, rovnováha s přírodou a stav životního prostředí v ČR (30.4.2005)
:: AKTUALITY: Návrh změny Ústavy v Senátu a rekapitulace dalších možných změn Ústavy (28.4.2005)
:: SENÁT: O výstavbě silnic a dálnic (27.4.2005)
:: SENÁT: Atomový zákon (20.4.2005)
:: STANOVISKA: Strategické cíle EU na r. 2005 – 2009 opakování starých chyb (10.4.2005)
:: SENÁT (VEU): Test subidiarity v aktech evropského práva (6.4.2005)
:: STANOVISKA: Potřebujeme Evropský institut rovnosti pohlaví? (31.3.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Veřejná plovárna na nábřeží Vltavy (10.3.2005)
:: STANOVISKA: Neúspěch Lisabonu jako důsledek Metody Unie (2.3.2005)
:: STANOVISKA: Řešení dostupnosti nájemního bydlení v ČR -aktualizovaná verze (28.2.2005)
:: NOVÉ PROJEKTY: Obnova Jinonického zámečku (28.2.2005)
:: SENÁT: Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům (2.2.2005)
:: SENÁT: Vládní návrh strategie udržitelného rozvoje (2.2.2005)
:: STANOVISKA: Jak v regulaci prostituce v ČR (27.1.2005)
:: SENÁT: Zákon o elektronických komunikacích (27.1.2005)
:: STANOVISKA: Udržitelný rozvoj - odpovědi na výhrady (10.1.2005)