Zprávy, které se dobře prodávají a jimž jsme proto také zhusta vystavováni se často týkají negativních aspektů reality. Jsou-li navíc vytrženy z kontextu, mohou mít slušný alarmující náboj. Jednou z takových zpráv je sdělení o tom, kolik lidí na světě ještě žije v extrémní chudobě a kolik lidí trpí hlady nebo kolik lidí nemá přístup ke kvalitním zdrojům vody. Projdou-li takovéto zprávy dále přes několik dalších prostředníků (např. webových magazínů spravovaných levicovými romantiky) mohou na sebe nabalit navíc i řadu nesmyslů. Jedním z nich je např. tvrzení že trend nárůstu světové ekonomiky se nepromítl do sebemenšího zlepšení životních podmínek drtivé většiny světové populace.
V červenci t.r. spustila opět mediální vlnku na dané téma zpráva ekologické organizace WWI (World Watch institute) v souvislosti s publikací "Vital signs 2005-2006". Současně se vynořila i kampaň "Česko proti chudobě", která začala v září t.r. a která skončí 17. října, což je Mezinárodní den za odstranění chudoby.
Jak je to tedy v souvislostech a jaký je reálný stav věci
Je pravdou, že v současné době nemá přístup ke kvalitním zdrojům vody*) zhruba 1,1 miliardy obyvatel, nebo že zhruba 700 milionů lidí je vystaveno podvýživě**). Kromě výrazů, které jsou více alarmující nežli jejich obsah (viz níže) je zapotřebí vzít v úvahu, že to jsou údaje vztahující se k jednomu období, vytržené z kontextu trendů a proto zní zlověstně. Podíváme-li se na tyto údaje v širších souvislostech a z pohledu statistik OSN, dozvíme se překvapivé skutečnosti.
Odhad vývoje ukazuje, že se procento lidí rozvojového světa s přístupem ke kvalitním zdrojům vody zvýšilo z 30 procent v roce 1970 na 80 procent v roce 2000.
Obrázek: Procento lidí ve třetím světě s přístupem k pitné vodě a základní hygieně, 1970-2000. Světlé přerušované čáry ukazují jednotlivé srovnatelné odhady, plné čáry jsou nejlepším možným pokusem o odhad vývoje na základě značně odlišných definic.Zdroj: World Bank, 1994, s. 26(1975-1990); WHO, 1986, s. 15-18(1970-1983); Gleick, 1998a, s. 262, 264 (1980-1990, 1990-1994); Annan, 2000, s. 5 (1990-2000). [Převzato z Lomborg: Skeptický ekolog, Liberální institut 2006]
V roce 1970 trpělo hlady 35 procent obyvatel rozvojových zemí (917 mil). V roce 1996 to bylo již jen 18 procent (792 mil) a OSN předpokládá, že tento podíl klesne do roku 2010 na 12 procent (680 mil). To je ale pozoruhodný pokrok - za dobu mezi r. 1970 - 1996 lidstvo zvýšilo svůj počet z 3,7 miliard na 5,7 miliard, tj. zvýšilo svůj počet o 2 miliardy a zajistilo jim dostatečnou výživu a zároveň snížilo počet hladovějících v rozvojovém světě o 125 milionů. Dostatek jídla tedy získaly navíc přes dvě miliardy lidí a navíc se průměrný kalorický příjem se v rozvojovém světě zvýšil o 38 procent.
Obrázek: Vývoj podvýživy v období 1949-2030, počet podvyživených (v milionech) a jejich procento (počítáno z rozvojového světa). Předpověď pro období 1998 až 2030. Odhady pro léta 1949-1979 počítají jako podvyživené jednotlivce s méně než 20 procenty příjmu nad fyzickým minimem (1,2 BMR), kdežto odhady pro léta 1970-2030 používají poněkud širší definici 56 procent nad fyzickým minimem (1,55 BMR). Zdroj: Grigg, 1993, s. 50; WFS, 1996, s. 1, tabulka 3; FAO, 1999c, s. 29, 2000c, s. 27, 2000d, s. 20. [Převzato z Lomborg: Skeptický ekolog, Liberální institut 2006]
*) Pojem kvalitní zdroje vody - "improved drinking water sources" je definován pomocí typu technologie a úrovní služeb, které poskytují pravděpodobněji bezpečnější vodu. To neznamená, že dostupná voda je nekvalitní, ale, že technologie nejsou typu - veřejné rozvody, zabezpečené studně atd. Zdroje, které nejsou tohoto tyu představují např. balenou vodu, nebo vodu dodávanou v cisternách, nebo zdroje z nezabezpečených studní atd. Polovinu z celkového počtu obyvatel čerpajících z takto nekvalitních zdrojů vykazují tři asijské státy - Čína, Indie a Indonésie, tedy státy, které svým rozvojem dávaji slušné vyhlídky, že se o své obyvatele v blízké době postarají ještě lépe. Kvalitní zdroje vody v těcho státech nejsou v současné době dostupné 25%, 16% a 22% jejich populace.
**) Nedostatečná výživa je označována podle definice vypracovné FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství), jako příjem do 55 procent nad fyzickým minimem BMR (Basal metabolic rate), tj. do 1,55 BMR. Statistiky FAO používají tuto definici od r. 1970.
Potravinová situace se tak značně zlepšila. Na druhé straně ještě v roce 2010 (kdy statistiky OSN předpokládají počet světového obyvatelstva v úrovni 6.8 mld) bude podle odhadů v rozvojovém světě stále hladovět 680 milionů lidí. To samozřejmě není dostatečně dobrá situace a neměli bychom ji ignorovat. Pozvolná liberalizace obchodu a rozvojová pomoc (nepříliš efektivní) k jejímu řešení přispívají a trendy zlepšování jsou zřejmé.
Opravdu se nepromítl nárůst světové ekonomiky do zlepšení životních podmínek světové populace?
Opak je pravdou, promítl se velmi silně. V posledním století jsme zažili fascinující pokrok ve všech důležitých oblastech lidských aktivit. Nikdy jsme nežili déle - průměrná délka života se za poslední stovku let více než zdvojnásobila a ještě výraznější je zlepšení v rozvojovém světě. Prudce klesla kojenecká úmrtnost. Ještě v roce 1950 umíralo v rozvojových zemích jedno z pěti nemluvňat, dnes to je však jen jedno z 18, což je stejný poměr jako v průmyslovém světě teprve před 50 lety. Jsme vyšší, zdravější a méně ohroženi infekcemi. Je nás přitom daleko více, nikoliv proto, že jsme se „začali rozmnožovat jako králíci", ale proto, že jsme přestali (v rozvojových zemích) „umírat jako mouchy".
Za posledních 50 let se také ztrojnásobily příjmy obyvatel průmyslových i rozvojových zemí a ustoupila chudoba. Rozdíl v příjmech nejbohatších a nejchudších se ve světě mírně snížil a během dalšího století pravděpodobně dramaticky klesne.
Máme nyní rovněž velké množství spotřebního zboží, které nám zlepšuje a značně usnadňuje život. Lidé v rozvinutém světě mají mrazničky, lepší bydlení, automobily, telefony, počítače a videorekordéry. Více těchto produktů mají lidé rovněž v rozvojovém světě. Počet odpracovaných hodin se za posledních 120 let snížil na polovinu. Jelikož žijeme stále déle než dříve, máme pro svou potřebu více než dvojnásobek volného času.
V průměru jsme nyní mnohem vzdělanější a v tomto ohledu rozvojový svět dohání svět průmyslový. Počet lidí, kteří získali univerzitní vzdělání, se v rozvojových zemích zvýšil na téměř čtyřnásobek. To vše představuje pokrok, o jakém se nám dříve ani nesnilo
Krátkodobé a někdy protisměrné trendy vznikají převážně v důsledků ekonomických nebo politických krizí, nebo v zemích, které se nacházely ve válečném stavu. To může někdy vyvolávat dojem, že část rozvojového světa nemá takový užitek z globálního růstu. Takovéto fluktuace mohou někdy představovat závažné problémy, je však zapotřebí zachovat si celistvý pohled na situaci. Více než 85 procent obyvatelstva rozvojových zemí (a 90 procent celého světa) zažilo v posledním období růst v takovém rozsahu, jako nikdy předtím.
Specifická situace Afriky
Největší problémy zůstávají v Africe, kde lidé v posledním století vykázali mnohem nižší tempo ekonomického růstu než jinde. Navíc velkou část jihovýchodu světadílu zachvátila epidemie AIDS a kvůli válkám a etnickým a politickým sporům nemá kontinent dosud dobré startovací podmínky. Viz také Africký marast
Na počátku 60. let byla většina států v Africe na jih od Sahary na stejné úrovni rozvoje jako Asie, někde i vyšší. V posledních 30 letech však v Asii došlo k velkému zvýšení produktivity, zatímco subsaharská Afrika pouze přešlapovala na místě. Používání hnojiv a zavlažování se v Asii od té doby dostalo na mnohem větší úroveň.
Kdyby subsaharská Afrika zvýšila využívání hnojiv a zavlažování, měla by ohromný potenciál pro růst objemu potravinové produkce. Řada lokálních zemědělských programů řízených FAO ukázala, že v této oblasti je skutečně možné zemědělskou produkci podstatně zvýšit.
Prostí afričtí farmáři mají velký prostor k produkci mnohem většího množství potravin. Jak uvádí FAO, je rozhodně možné zvrátit produkční trendy a zajistit dostatek potravin pro rozrůstající se populaci regionu. Proč se to tedy ještě nestalo? OSN v překvapivě upřímném prohlášení uvádí, že „nechybí ani tak zdroje nebo ekonomické programy - chybí politický impuls k rozhodnému řešení problému chudoby". Podle OSN je to tak, že zlepšení potravinové situace musí prvotně a především vycházet z politické vůle zajistit a ochránit ekonomická, sociální a politická práva chudých. Nejdůležitějšími nástroji boje proti hladovění a bídě tak jsou: zabezpečení půdy a práva na vlastní majetek, přístup k peněžnímu trhu, účinná organizace zdravotnictví a lepší školství.
Jak tedy subsaharské Africe pomoci nejlépe? Asi to nebude podpora kampaní jako je Česko proti chudobě, která spočívá podle jejich koordinátorů např. v podpoře fotbalových utkání v zahraničních slumech a informování dětí v ČR o rozvojových cílech tisíciletí a to z prostředků EU. Podpora podobných akcí ze strany EU je spíše výrazem její bezradnosti, v důsledku nedostatečné shody v politickém vidění světa a jedná se zde spíše o získávání mediální publicity a příznivců navázaných na dotované programy. Nejúčinnější podporou je především podpora politiky, která zajistí ekonomické a politické reformy které umožní regionu, aby se začal živit samostatně.
Jistý pokrok zde však sledovat lze. V roce 1998, po 15 letech ekonomického růstu v tempu nižším než růst počtu obyvatelstva, zažívaly země subsaharské Afriky čtvrtý rok po sobě situaci, kdy byl růst ekonomiky vyšší než přírůstek populace. Po zpomalení, způsobeném asijskou krizí, nastala v roce 2000 další akcelerace růstu, a nyní je zjevné, že tento trend je výsledkem rozumných ekonomických a politických iniciativ.
Jak se přepisem zvyšuje negativita sdělení
Příkladem jak se na negativní zprávu nabalují přepisem nepravdy může být dokumentováno na zprávě ekologické organizace WWI (World Watch institute), která každoročně vydává zprávu o stavu světa. Tisková zpráva z jejich publikace "Vital signs 2005-2006" uveřejněná na jejich stránkách [www.worldwatch.org] popisuje ...počet lidí bez přístupu ke kvalitním zdrojům vody (people lack access to an improved water supply). Ta byla komentována Haiderem Rizvim na stránkách blogu [htto//oneworldus.civilblog.org]. Zde dotyčný dále svévolně přisoudil WWI tvrzení, že se trend rozvoje nijak nepromítl do sebemenšího zlepšení životních podmínek drtivé většiny světové populace. Toto sdělení pak bylo převzato e-žurnálem [www.ezurnal.cz] a dále jeho pokračovatelem [www.part.cz] (oba již zmizeli z webové scény), navíc se špatným překladem výrazu "improved drinking water" jako "počet lidí bez zlepšení jejich přístupu k dodávkám vody". Odtud byla zpráva převzata ekologickým sdružením econnect [www.econnect.cz] a dále pak šířena v této podobě nekritickými aktivisty.
>>> organizace OSN pro výživu a zemědělství
>>> ekol. portál "earthtrends" - profily zemí z hlediska chudoby |
Alarmující zprávy o světové chudobě a realita (30.9.2006)
