Senátní tisk č. 262
zpravodajská zpráva pro VEU Senátu PČR
K senátnímu návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) , ve znění pozdějších předpisů
Zpravodaj VEU: RNDr. Miroslav Škaloud
Úvod
Atomový zákon byl přijat v roce 1997 a byl to první zákon, který shrnul a upravil systémově právo, které se týká jak jaderné energie, jaderné bezpečnosti, tak i nakládání s radioaktivními odpady.
Návrh na změnu atomového zákona byl předložen Senátu již 6.1.2004. Senát projednal příslušný tisk na své 14. schůzi dne 18. 3. 2004. Svým usnesením č. 354 v hlasování č. 7 odročil jednání o návrhu o 1 rok. Jedním z hlavních důvodů pro odročení (a nezamítnutí) návrhu novely atomového zákona bylo očekávání legislativních požadavků ze strany Evropské komise na oblast využívání jaderné energie. Evropská unie však žádné takové požadavky nestanovila. Návrh se tedy opět podle usnesení Senátu otevírá. Podle předkladatele byla jedním z důvodů překladu skutečnost, že Česká republika začala hledat lokalitu pro vybudování úložiště radioaktivních odpadů a některé obce se cítily ohroženy tím, že jim atomový zákon, ve stávajícím znění, nedává dostatečné právo ke spolurozhodování o umístění jaderných zařízení, tak aby mohli hájit práva, o kterých jsou přesvědčeni, že jim jsou dána Ústavou. Svou úlohu zde zřejmě také hraje trvalý tlak ekologických sdružení, která se realizují mj. i v posouvání rovnováhy ve prospěch větší bezpečnosti v oblasti jaderných rizik a jejichž návrhy mohou být pro leckteré politiky vhodnou inspirací.
Hlavní změny které přináší novelapodle bodů v návrhu
bod 1 a 2) Rozšiřuje okruh účastníků u jednoho ze správních řízení (řízení, které provádí SÚJB) o dotčené obce a jiné osoby, které mají však pozici účastníka z titulu jiných zákonů a v jiných řízeních (stavební zákon, horní zákon, EIA) [§14]
bod 3) Zakládá obcím právo „veta“ v řízení o povolení k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů. U přípravy úložišť jaderných odpadů, je vyžadováno předchozí souhlasné stanovisko dotčených obcí, bez něhož nelze tyto činnosti zahájit. [§26]
bod 4 a 5) Rozšiřuje stávající kompenzace rizika plynoucího z umístění jaderných zařízení a úložišť radioaktivních odpadů obci, na jejímž území stavba leží [§27]
bod 6) Zrušuje omezení odpovědnosti držitele povolení za jadernou škodu způsobenou jadernou událostí [§35]
bod 7) Zvyšuje pojistné částky pojištění odpovědnosti za jaderné škody (zvýšení minimální částky [§36])
bod 8) Je navržena změna výše garanci státu za škody nepokryté pojištěním nebo nad pojistný limit [§37]
bod 9) Prodlužuje promlčecí lhůtu pro přiznání práva na náhradu jaderné škody ze 3 na 10 let z 10 na 30 let. [§38]
Argumenty pro přijetí změn v zákoně a komentáře k nim
Skupina požadavků pode bodů 1-3 : [změny v §14, §26]
- rozšíření okruhu účastníků při projednávání žádostí o povolení k umístění, výstavbě, provádění změn nebo vyřazování z provozu jaderného zařízení (řízení, které provádí SÚJB) o dotčené obce a jiné osoby, které mají však pozici účastníka z titulu jiných zákonů a v jiných řízeních (stavební zákon, horní zákon, EIA)
- přiznání obci právo veta v případě jejího nesouhlasu s umístěním jaderného zařízení nebo úložiště.
- u přípravy úložišť jaderných odpadů, je vyžadováno předchozí souhlasné stanovisko dotčených obcí, bez něhož nelze tyto činnosti zahájit.
stávající stav: Zásadní a komplexní rozhodnutí týkající se umístění, výstavby, provádění změn nebo vyřazování z provozu jaderného zařízení nejsou přijímána podle atomového zákona, ale podle jiných zákonů (stavební zákon, horní zákon apod.). Řízení podle stavebního zákona (a dalších analogických právních úprav) a podle zákonů o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje vyvážené respektování zájmů jednotlivců, obcí a celé společnosti. Např. podle novelizovaného zákona a posuzování vlivu na životní prostředí se posuzují vlivy na veřejné zdraví, vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
negativní důsledky přijetí novely:
- Věcně neodůvodněné prodlužování a komplikování správních řízení.
- Zvýšení nákladů na změnové řízení v důsledku řešení připomínek dalších účastníků řízení. Změnové řízení se často provádí za účelem zvýšení bezpečnosti. Je to vysoce specializované rozhodování, které je navíc zapotřebí provádět s minimálními prodlevami.
- Zastavení změn pro zvýšení bezpečnosti (negativní vliv na bezpečnost, zastavení toku cca 2,5 – 3 mld Kč ročně převážně českým firmám).
- Odstavení jaderných elektráren v dlouhodobějším horizontu.
- Preferování zájmů obcí nad odstatními zájmy.
- Zablokování cesty pro naplnění závazku státu zajistit bezpečné uložení radioaktivních odpadů (§ 25 zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon).
- Diskriminace aktivit v jaderné oblasti.
- Precedens pro uzákonění práva veta i v dalších oblastech (např. při výstavbě komunikací, při výstavbě jiných průmyslových, zemědělských, vodohospodářských a jiných objektů).
- Nepostavení skladu vyhořelého paliva v ETE, a tím odstavení elektrárny.
postupy v zahraničí (SRN)
bod 2 - Návrhem změny § 14 by se řádnými účastníky povolovacích řízeních konaných na základě daného zákona staly rovněž obce a jiné osoby. Takto navržená úprava je obdobná jako např. úprava podle atomového zákona SRN. Německá úprava je však preciznější, neboť jednoznačně vymezuje, jiné osoby jakožto účastníky řízení, zatím co návrh specifikuje zvláštní zákon pouze jako příklad v důvodové zprávě.
Navrženo je rovněž další posílení postavení obcí a to přiznáním práva veta jak k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů, tak i v rozhodování o přípravě úložiště včetně průzkumných prací. Konstrukci úpravy veta k umístění úložiště aplikuje např. SRN v rámci znění spolkového stavebního zákona. Povolení vydané na základě atomového zákona SRN pro účely rozhodování o výběru lokality (tj. že projekt splňuje všechny kritéria bezpečnosti požadovaná tímto zákonem) sice podmiňuje vydání územního povolení, avšak obdobné jako v ČR jej nenahrazuje.
Vydání povolení ke geologickému průzkumu není v německém právním řádu souhlasem dotčených obcí podmíněno: vyžaduje se v tomto případě pouze veřejné posouzení geologického projektu a uvažování vznesených námitek v rozhodovacím procesu.
Požadavek podle bodu 4 a 5: [změny v §27]
Návrh řešení možnosti další kompenzace rizika plynoucího z umístění jaderných zařízení a úložišť radioaktivních odpadů obci, na jejímž území stavba leží.
stávající stav - V současnosti náleží obcím, na jejichž katastru je umístěno jaderné zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů, část finančních prostředků odváděných provozovatelem těchto zařízení jako daň z příjmu právnických osob. Tato daň je stejná pro všechny podnikatelské subjekty.
- Obcím, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivního odpadu, je poskytován pravidelný roční příspěvek ve výši 1 milion Kč z jaderného účtu (stát jako provozovatel úložišť daň z příjmu právnických osob neodvádí).
- Evropský parlament přijal usnesení, aby finance z fondů na uložení radioaktivních odpadů a na vyřazování jaderných zařízení byly používány pouze k těmto účelům.
negativní důsledky přijetí novely:
- Zatížení podnikání v jaderné oblasti vůči podnikání v jiných srovnatelných oblastech (diskriminace jaderné oblasti).
- Promítnutí navržené kompenzace do cen elektrické energie.
- Snížení odvodu do státního rozpočtu (v důsledku snížení základu pro výpočet daně z příjmu právnických osob o příspěvek poskytnutý obcím, který by podle předloženého návrhu představoval přibližně 360 milionů Kč ročně).
Považuji za možné zlepšit finanční kompenzace obcím. Je však zapotřebí provést kalkulace, které by ukázaly kde je přiměřená hodnota zvýšeného příspěvku.
Skupina požadavků podle bodů 6-9: [změny v §35-38]
zrušení omezení odpovědnosti držitele povolení za jadernou škodu způsobenou jadernou událostí
zvýšení pojistné částky pojištění odpovědnosti za jaderné škody,
změna výše garance státu za škody nepokryté pojištěním
prodloužení promlčecí lhůty pro přiznání práva na náhradu jaderné škody
stávající stav V současné době je výše pojistné částky pojištění odpovědnosti za jaderné škody srovnatelná s ostatními státy v rámci Vídeňské úmluvy a je akceptována ze strany Evropské komise.
negativní důsledky přijetí novely:
- Snížení konkurenceschopnosti elektřiny z českých jaderných elektráren vůči elektřině z okolních zemí se srovnatelnou výší pojištění odpovědnosti za jaderné škody.
- Zvýšení ceny elektřiny.
- Snížení odvodů do státního rozpočtu (v důsledku snížení základu pro výpočet daně z příjmu právnických osob o pojistnou částku pojištění odpovědnosti za jaderné škody).
mezinárodní úmluvy
k bodu 6a 7: Úpravou §§ 35 a 36 je navrženo zvýšení částek pojištění odpovědnosti za jaderné škody a příslušných garancí státu. Návrh úpravou §35 požaduje zrušení dosavadní horní hranice omezení odpovědnosti za škodu ve výši 6 miliard Kč (cca 200 milionů USD) a v úpravě § 36 je pak tato částka navržena jako dolní limit. Vídeňská úmluva předepisuje dolní limit pojištění odpovědnosti minimálně ve výši 5 milionů USD. Horní omezení odpovědnosti škodu úmluva nestanoví
Protokol pozměňující Vídeňskou úmluvu z r. 1997 výrazně zvyšuje dolní limit odpovědnosti provozovatele za škodu. Protokol vstoupil v platnost 3.10. 2003. Jeho ratifikaci zajistily dosud státy, které nemají na svém území instalovaná jaderná zařízení. Žádný stát provozující na svém území jaderné elektrárny, včetně ČR tento protokol doposud neratifikoval.
k bodu 8: Úpravou § 37 je navržena změna výše garance státu za škody nepokryté pojištěním nebo nad pojistný limit. Garance státu upravuje čl. VII Vídeňské úmluvy „...Stát zařízení zajistí uspokojení nároků na náhradu jaderné škody v tom rozsahu, v jakém výnos z pojištění nebo jiné finanční záruky není odpovídající k uspokojení takovýchto nároků, avšak který nepřesáhne limit stanovený podle čl. V. pokud takovýto limit existuje".
k bodu 9: Změnou zněni § 38 je navrhována nová úprava lhůt pro uplatňování náhrad. Návrh pravděpodobně vychází z článku 8 Protokolu pozměňujícího Vídeňskou úmluvu, avšak jeho znění není aplikováno zcela přesně - lhůta 30let ode dne vzniku události platí pro případ úmrtí, nebo osobního poranění; v případě jiných škod nadále platí lhůta 10 let Protokol ponechává v platnosti dosavadní úpravu promlčecí lhůty. Protokol ČR dosud neratifikovala.
Závěry
Stávající atomový zákon je vyvážen tak, že opatření v něm (účast v řízení, náhrady, atd.) vytvářejí podmínky pro zajištění stability dodávek elektrické energie a jejich přiměřenou cenu. Je samozřejmě možné rovnováhu libovolným směrem posunout a vždy se pro to najde dost důvodů a to spíše intuitivní a emocionálních nežli věcných.
Každá regulace vždy mění rovnováhu. V tomto případě se navrhuje změna rovnováhy mezi intuitivně lepší ochranou před jadernými riziky versus dostupná elektrická energie.
Kvalitativně novým příspěvkem návrhu, je průlom do funkce státu - právo veta obcí (tj. nelze postavit zařízení tam, kde s tím obec nesouhlasí). To je precedens, který otvírá možnosti uplatnění veta i v dalších oblastech, např. při stavbě silnic, továren, armádních zařízení atd. To je krok směrem od státu k federaci obcí.
Přijetí zákona by vedlo k odstavení jaderných elektráren nebo výrazné zvýšení jejich nákladů (tedy opět jejich odstavení či zvýšení cen elektrické energie).
Stávající zákon je kompatibilní se stávající legislativou EU, tj. se stávajícími směrnicemi ES/Euratom a z tohoto titulu není zapotřebí žádné změny činit.
Přestože v r. 2003 vstoupil v platnost "Protokol pozměňující Vídeňskou úmluvu", který výrazně zvyšuje dolní limit odpovědnosti provozovatele za škodu (a která by v budoucnu mohla být důvodem změny v atomovém zákoně /bod 6 a 7 návrhu/), dosud jej žádný stát provozující na svém území jaderné elektrárny, včetně ČR neratifikoval.
Doporučení VEU
Stávající zákon je kompatibilní s legislativou ES/Euratom. Z tohoto hlediska není zapotřebí přijímat změny. Považuji za možné zlepšit finanční kompenzace obcím. Je však zapotřebí provést kalkulace, které by ukázaly kde je přiměřená hodnota zvýšeného příspěvku.
Atomový zákon - vztah k evropskému a mezinárodnímu právu
|
Atomový zákon 
