Článek "Rovná dávka není nesmysl" publikovaný na www.penize.cz vyvolal na vyhrazeném diskusním fóru řadu otázek. Autorka článku se na mne obrátila, zda bych nekomentoval některé příspěvky, zejména ty, kde někteří projevovali nedůvěru směrem k politikům ODS. Nedůvěra se týkala schopnosti provádět navrhované reformy. Otázky podobného typu lze nalézt v řadě diskusních fór a domnívám se, že je vhodné na tyto výhrady odpovědět. Níže je můj komentář k vybraným příspěvkům.
DF: .. program je to sice hezký, ale problém je v morální kvalitě jeho navrhovatelů. Já prostě ODS zatím nevěřím. Už od jejich dávných problémů s pochybnými sponzory mam pocit, ze filosofie většiny jejich členů je "faulovat se může, pokud to rozhodčí nevidí". Pokud se někde (zejména v komunální politice) provalí nějaká korupční aféra, podezřele často v tom má prsty nějaký člen teto strany. Byl bych rad, aby mě přesvědčili o opaku - program mají lákavý, ale zatím se jim to nedaří. Možná mě přesvědčí, až vydají nějakou "Modrou šanci" pro korupci - uvidím. :)
Nedůvěra z pochybných sponzorů byla ve své době pochopitelná a ODS za ní zaplatila volebními výsledky. Na druhé straně k objektivnímu pohledu na otázku její důvěryhodnosti je vhodné zvážit i jiné okolnosti:
a) Situace se mění s časem: následný forenzní audit u ODS, zbavování se "nemorálních" osob (/Kott/ které jiné stany jako např. US přijímají.)
b) V porovnání s jinými politickými stranami si ODS nestojí nejhůř: srovnejte např.: ČSSD /Pokus o vraždu novinářky významným členem ČSSD, nákup stíhaček původně 100 mld. zakázka bez výb. řízení (demonstrativně odstoupili čtyři z pěti zahraničních zájemců), nejdražší tuzemská dálnice D47 do Ostravy, 50 mld. zakázka zadaná bez soutěže (později zrušena). Na 5 let odsouzený ministr socialistické vlády Svoboda za tunelování Liberty. Dále jen symbolické názvy: testy pro autoškoly, výběry privatizačních a jiných poradců (pro Transgas, pro stíhačky), Internet do škol, Český dům v Moskvě, bankovní konto místopředsedy vlády Lánského, nákupy nemovitostí pro ministra Fencla, prodej drůbežářských závodů, Alfa Horizont, dotace na snížení nezaměstnanosti, utajovaná deblokace ruského dluhu (Falcon capital),.../. Vyvozují dotyční z výše uvedených afér podobnou nedůvěru ke každému členu ČSSD? A pokud si najdou i aféry ostatních stran, budou mít podobnou nedůvěru i k ostatním stranám? Pokud se budou snažit být alespoň trochu objektivní musí z tohoto porovnání vyjít ODS podstatně lépe.
c) Role médií v politickém boji: problémy se sponzory a podobné argumenty, které na některé tak silně zapůsobily, byly možná tak účinné, protože se staly součástí politického boje, ve kterých hrál významnou roli politický postoj médií. To lze poměrně snadno dokumentovat. (Media Tenor. obsahové analýzy klíčových českých médií - např.: z analýzy /za období leden - polovina června 2002/ je velmi patrná předvolební náklonnost ČT vůči čtyřkoalici oproti vyrovnanému postoji ostatních zmiňovaných médií k ostatním stranám).
d) Nelze se samozřejmě v žádné straně se zaručit za každého, každá stana je vždy poměrně pestré společenství osob, které mají společného jen podobnou vizi světa. Vztahovat ale pochybnosti na většinu členů je zjevně neobjektivní.
e) Pokud jde o korupční aféry, pak počet afér v komunální sféře může odrážet počet politiků z té které strany. ODS má prostě nejvíc komunálních politiků (k počtu zastoupených obyvatel). Stálo by za pokus vyhodnotit statisticky podíl jednotlivých stran na těchto aférách a na počet komunálních politiků. Domnívám se, že by ODS nevyšla nejhůře. Korupci nelze v žádném případě omlouvat a samočisticí mechanismy existují i zde. Na větším zaměření se na ODS má svůj podíl i politický postoj médií. Jedno z hesel politických oponentů ODS bylo i její spojování s korupcí. Jako příklad toho jak media naskočila na tuto vlnu dokladuje nezávislé posouzení jedné z mediálních manipulací ČT v r. 2001 - "Chapadla korupce" viz posudek z nezávislé instituce Centrum mediálních studií UK FSV na http://www.czech-tv.cz/radact/dokumenty/chapadla_korupce.pdf
f) Pro důvěryhodnost prosazování programu lze přidat dále následující argumenty:
ODS má poměrně propracované vnitřní demokratické mechanismy. Navíc má vzhledem k ostatním pravicovým stranám největší základnu a tedy i největší výběr odborně zaměřených a současně politicky aktivních osob.
DF: Program mají lákavý, ale zatím se jim to nedaří
To zda se ten či onen program daří splnit závisí na několika okolnostech (to jsou ale triviality, které chápe snad většina obyvatel).
a) Pokud by některá strana získala nadpoloviční většinu ve sněmovně pak by bezpochyby svůj program plnila.
b) Vzhledem k tomu, že takové vládnutí je obvykle málo pravděpodobné, je zapotřebí vždy svůj program sladit s koaličním partnerem. Pak je zapotřebí soustředit se na plnění programového prohlášení vlády.
c) Tvrzení typu "neplníte program, který jste vtělili do předvolebních materiálů" nerespektují realitu koaličního vládnutí a jsou povrchní. Volební program dané strany by měl být chápán jako maximalistická varianta, jako program, který jde jejím směrem s tím, že bude uplatňován při koaličních jednáních.
DF: Co takhle se jich prostě zeptat? Myslím konkrétních jednotlivců. Prostě jim napsat: "Říkáte to a to - budete to skutečně prosazovat?" V době internetu - žádný problém.
Tady otázky a odpovědi nic nevyřeší. Každá strana má ve svém programu boj s korupci a ten od ODS (snížit moc úředníka) je dokonce velmi dobry. To ale není o programu, je spis o důvěře v její členy. Nemůžu si pomoct, tato strana stale mě spis připadá jako ekonomická lobby vlastních zajmu. Kdysi jsem je volil, ale způsob řešení vlastních skandálů mě velmi zklamal - nechci se spálit podruhé
Způsob řešení vlastních skandálů. Například forenzní audit - neuskutečnila žádná jiná strana.
Ekonomická lobby vlastních zájmů - velmi populární proklamace volebních oponentů (socialisté ji neopomenou při každé příležitosti zvednout).
Je proklamací vlastních ekonomických zájmů:
- funkční a úsporný stát a nezadlužená budoucnost?
- kvalitní právo a pružné soudy?
- důchodová reforma?
- zavedení školného?
DF: Čte se to hezky (i když já jako neekonom nedokážu posoudit, jestli by to bylo funkční) - méně úředníků a u těch zbylých méně moci, to bych bral. Jenže má to chybu: naprosto a bezvýhradně nevěřím lidem, kteří by toto měli prosadit to praxe. ODS je pro mě skupina lidí, kteří se spíše ženou za mocí než za zodpovědností, příkladů by se našlo dost. Zkrátka a dobře jim nevěřím ani přesný čas. Co však s tím?
Nevěřím lidem, kteří by toto měli prosadit to praxe.
Dotyčný nemá mnoho na výběr. Socialisté s komunisty reálné reformy asi prosazovat nebudou. Pak zbývá buď nechodit k volbám (a poté na reformy zapomenout) nebo si vybrat stranu, která je reformám nakloněna a má i silnou koaliční vyjednávací pozici. Pokud někomu jde skutečně o reformy, pak je to právě ODS která má největší šanci je prosadit.
ODS coby skupina lidí, kteří se spíše ženou za mocí než za zodpovědností
Opak je pravdou (příkladů by se také našlo dost - většina hejtmanů, primátorů i starostů).
Co však s tím?
Podobně nerozhodní přispěvatelé do diskusních fór mají několik možností:
Dát hlas osobám z jiných politických stran, které jsou zastoupeny v parlamentu a jsou v jejich očích důvěryhodnější.
ČSSD - ti jim asi s funkčními reformami nepomohou. Že by se nehnali za mocí tak jak ji přispěvatelé chápou o tom lze pochybovat. Podle citlivosti přispěvatelů na důvěryhodnost, musí být ČSSD v jejich očích velmi otřesena - viz aféry výše,
KDU - ti se také asi neženou za mocí? Nebo jejich urputná snaha být v každé vládě ať levé nebo pravé znamená něco jiného?
US - rádi přijali poslance Kotta (asi potřebují zvýšit věrohodnost svého sboru). Jejich klesající preference neusnadní prosazovat reforem.
Dát hlas některým osobám z nových politických stran a hnutí /např. nezávislí, zelení, .. /. Tyto subjekty mají malé preference. Pokud mají přispěvatelé zájem prosadit reformy do praxe, tak tento postup také nepomůže. Navíc málokdo zná schopnost těchto uskupení shodnout se na prosazování společné věci (nezávislí), nebo jejich potenciální přínos je příliš jednostranný (zelení).
Vstoupit do nějaké strany a zkusit se spolupodílet na výběru důvěryhodných osob. To by bylo velmi odpovědné. Ale asi také moc pracné. Komunikovat po večerech, popř. o víkendech s desítkami osob, jen abychom se více poznali a mohli lépe vybírat ty důvěryhodné, nebo abychom zformulovali a podpořili nějaké programy a reformy. Umět si obhájit názor veřejně, nikoliv na anonymním diskusním fóru. Bez nároku na odměnu, nebo na funkci. To chce lidi se skutečným zájmem o věc.
Osobně bych doporučoval pro začátek zkusit práci na komunální úrovni. Např. v různých komisích, nebo výborech. Tam se členství ve straně nepředpokládá. Spíše ochota zabývat se věcmi veřejnými a trocha odbornosti. Přestože se tam neprojednávají státoprávní otázky, byla by to pro řadu přispěvatelů nejlepší škola pro řešení otázky "Co s tím".
DF: ... já jsem pro. Co dál? Volit ODS? Neucuknou zase (jako obvykle) před odpovědností a nezavedou znovu nějaký paskvil (jak je jejich zvykem)? Co je nejzazším kompromisem, abychom se mohli stále bavit o rovné dávce? Teorie je to hezká, praxe však říká, že si tady vy i já plácáme játra a celá polemika je takřka o ničem. Je to jistě škoda, protože čeští politici jsou populističtí poserové...
Neucuknou zase
Viz výše "Program mají lákavý, ale zatím se jim to nedaří". Zdá se, že otázka tohoto typu vyplývá z neznalosti potřeby sladit program s koaličním partnerem.
co je nejzazším kompromisem
Nejzazším kompromisem je vždy to co vyjde z koaličních dohod po volbách a z vyjednávací síly jednotlivých stran. Základem jsou shodné prvky (nejvyšší společný jmenovatel) programů všech koaličních partnerů. Pokud chce někdo mít větší šanci na lepší vyjednávací pozici svého favorita (programového) pak se musí snažit posílit jeho volební výsledky.
čeští politici jsou populističtí poserové ....
Jak kteří. Přesto se domnívám, že "populistických poserů" je v ODS nejméně. Stačí porovnat ostatní strany a jejich vyjádření v médiích. Stačí porovnat hlasování ve sněmovně a v Senátu a lze snadno zjistit kdo je populista a kdo nikoliv (kdo hlasuje pro rozdávání peněz kdekomu a pro vytváření dalších úřednických míst na ministerstvech a kdo je pro střídmost). Je populismus: deregulace nájemného, rovná dávka, školné?
To, že program ODS není populistický, vyplývá i ze základních principů, které zastává - směřuje k vyšší osobní zodpovědnosti a pracovitosti (samozřejmě s respektováním podpory těch, kteří se o sebe postarat neumějí). To je ale přeci pro mnoho voličů velmi nepopulární a nepopulistické.
> původní článek na www.peníze.cz |
Věrohodnost politiků a očekávané reformy ze strany ODS 
