Součástí vládní reformy veřejných financí jsou i změny zákonů, týkající se daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
U daní nepřímých jde o jasné zvyšování daňové zátěže - zvyšují se daně spotřební, zvyšuje se DPH tím, že část služeb, doposud spadajících do sazby 5 procent, se přesouvá mezi ty, které jsou v sazbě 22 procent.
U daní a odvodů zaměstnanců se v podstatě nemění nic, pouze došlo ke zvýšení odečitatelné položky na dítě o 2.040 Kč ročně (poplatník s dítětem ušetří 306 - 653 Kč ročně - podle výše příjmu).
Mnohem větší dopad mají změny na živnostníky a další osoby, označované souhrnně jako OSVČ. Především se zvyšuje tzv. vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění ze současných 35 % na 40 % v roce 2004 a v dalších dvou letech až na 50 %. To by samo o sobě nebylo nesprávné, pokud by byla vláda ochotna kompenzovat to zkrácením odpisových lhůt pro investice, což nebyla. Znamená to tedy omezení prostoru pro investování - v podstatě omezení těch, kteří skutečně podnikají a do svého podnikání jsou ochotni investovat.
Plné znění článku Reforma versus peněženky živnostníků je uvedno na www.penize.cz.
Speciální kapitolou je srozumitelnost našich zákonů. Nejde jen o počet novel (např. zákon o daních z příjmů byl již novelizován po padesáté druhé, novela obsahuje více než 300 bodů), ale i o formulace. Např. zákon o pojistném na sociální zabezpečení je psán takovým jazykem, že to vypadá jako by záměrem bylo, aby mu nikdo nerozuměl. Můžete si to sami ověřit:
Zde je pro vás připraven malý kviz: dokážete-li po přečtení příslušného ustanovení jedné právě schválené novely správně odpovědět na první pokus, je pro vás připravena netypická odměna.
Otázka se týká nejnižšího sociálního pojistného za měsíc roku 2004, pokud budete mít podnikání jako hlavní činnost (viz níže)
Citace z nového znění zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti:
"§ 5a odst. 2
Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce.
Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc, ...
§ 14 odst. 6
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 částky, která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu19b) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.19b) za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu19c) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
19b) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
19c) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
Instrukce a nápověda se objeví po vstupu do soutěžní otázky
soutěžní otázka
|