Novela zákona o rodině ze srpna 1998, která přinesla i některé pozitivní prvky, mimo jiné přinesla i ztížení a zejména prodloužení rozvodového řízení v případě, že je třeba nejprve vyřešit v tzv. opatrovnickém samostatném řízení úpravu poměrů k nezletilým dětem, a pak v dalším řízení řešit samotný rozvod manželství. Klientky manželské poradny, jejichž manžel se prokazatelně dopouští násilí, je opilec, gambler, narkoman, nechtějí věřit svým uším, že zákonodárce v polovině roku 1998 zkomplikoval možný rozvod tak, že je třeba místo jednoho soudního řízení absolvovat soudní řízení dvě (opatrovnické, kdy se rozhoduje o výchově a výživě nezletilých dětí a následné řízení o rozvodu). Naproti tomu pozitivem byl tzv. „smluvený rozvod“, jehož pravidla byla však stanovena nejasně a zejména nebyla věcně promítnuta ani do novelizovaného občanského soudního řádu, ani do občanského zákoníku (dodnes se vedou spory, jaký charakter mají mít dohody o vypořádání majetku, dohoda o vypořádání budoucího bydlení po rozvodu apod.), zda lze oba návrhy k obou soudům podat zároveň či postupně atd.. Tyto chyby novely zákona o rodině by bylo dobré odstranit a současně odstranit i dvoukolejnost rozvodového a opatrovnického řízení a tím i prodloužení celkového rozvodového řízení tam, kde podmínky pro rozvod jsou zjevné a důvody k rozvodu závažné.
Se zákonem o rodině souvisí i řízení o osvojení a pěstounskou péči. Bez nutnosti dokládání dlších podrobností je tato právní úprava zcela nedostatečná z hlediska lhůt nezájmu rodičů o děti, procesu žádosti o osvojení či pěstounství, náležitostí a podmínek úspěšných žádostí a s tím související adopce do zahraničí atd. Dokladem nedostatečné právní úpravy jsou plné dětské domovy a množství bezdětných párů či osob žádajících opakovaně, či čekajících v pořadníků na „volné“ dítě.
|
§ komplikované rozvodové řízení a dvoukolejnost „rozvodového“ a „opatrovnického“ řízení
