Prezident republiky má pravomoci jmenovací, politické, legislativní, ceremoniální a trestní.
Ústava rozděluje pravomoci prezidenta z hlediska součinnosti s vládou do dvou oblastí.
a) První oblast pravomocí je ta, která nepotřebují spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jde o rozhodnutí, která jsou vesměs spojena nebo podmíněna dalšími okolnostmi a v každém případě ústavními zvyklostmi.
b) Druhou oblast tvoří pravomoci, které prezidentovi republiky svěřuje Ústava a dále pravomoci, které ústavní zákon výslovně neuvádí, ale stanoví je zákon. Rozhodnutí učiněná v rámci této pravomoci prezidenta republiky potřebují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za rozhodnutí v této skupině pravomocí nese odpovědnost vláda jako celek.
První oblast
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá je-jich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
Zde není Ústavou vázán, koho jmenovat jako předsedu vlády. Má však jen dva samostatné pokusy. Jestliže ani druhý pokus není úspěšný z hlediska získání důvěry, je prezident republiky, pokud se týká osoby předsedy vlády, vázán návrhem předsedy Poslanecké sněmovny. To je ústavní brzda proti případné snaze prezidenta republiky vyvolat politickou a ústavní krizi jmenováním předsedy vlády, který fakticky nemůže se svou vládou získat podporu Poslanecké sněmovny.
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
zejména v případech kdy by vznikaly z ústavního hlediska velmi komplikované situace. Státní moc by vykonávala vláda, která by nepožívala důvěry Poslanecké sněmovny [čl. 35 odst. I písm. a) a b)], nebo by fakticky nefungovala Poslanecká sněmovna [čl. 35 odst. 1 písm. c) a d)]
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místo-předsedy,
Pravomoc prezidenta republiky jmenovat soudce Ústavního soudu je vázána na projev souhlasu ze strany Senátu
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
Vázáno na projev souhlasu ze strany Senátu
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
Poslanecká sněmovna o vráceném zákonu znovu hlasuje jako o celku. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců (kvalifikované kvorum), zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
i) podepisuje zákony,
Sám podpis nemá na platnost nebo účinnost zákona žádný vliv. Jde o formální akt
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
Je však vázán návrhem Poslanecké sněmovny. Nemůže tedy jmenovat osobu, která není navržena Poslaneckou sněmovnou. Na druhé straně není povinen jmenovat každého, kdo je navržen Poslaneckou sněmovnou
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Jde o výlučnou pravomoc prezidenta republiky. Bankovní rada České národní banky je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, dva viceguvernéři České národní banky a další čtyři vedoucí pracovníci České národní banky
Druhá oblast
Prezident republiky
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
Prezident republiky svým rozhodnutím č. 144/1993 Sb. ze dne 28. dubna 1993, o sjednávání mezinárodních smluv, přenesl na
a) vládu sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných a mezinárodních smluv mnohostranných, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přistup k nim a jejich přijetí,
b) člena vlády, pověřeného řízením příslušného ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy, sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných a mezinárodních smluv mnohostranných, které svým významem nepřesahují rámec působnosti ústředních orgánů státní správy
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
Stávající koncepce Armády České republiky spočívá v tom, že náčelník generálního štábu je podřízen ministrovi obrany. Tím se velitelská pravomoc vlastně dělí. Může vzniknout situace, kdy se rozkaz ministra obrany může lišit od rozkazu prezidenta republiky. Jelikož rozhodnutí prezidenta v rámci této pravomoci potřebují ke své platnosti kontrasignaci předsedou vlády nebo jím pověřeného člena vlády, nevznikne komplikovaná situace, jestliže názor ministra se bude krýt s názorem předsedy vlády. Komplikace mohou nastat, když tomu tak nebude. Pak se bude muset věcí zabývat vláda jako celek.
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) prověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění (čl 17). Lze jen předpokládat, že prezident tak učiní a že předseda vlády takové rozhodnutí spolupodepíše, neboť Ústava nezná mechanismus, jak řešit takovou situaci, jestliže ve stanovené lhůtě prezident republiky rozhodnutí neučiní. Nikdo jiný než prezident republiky nemůže vyhlásit volby do obou komor Parlamentu.
g) jmenuje a povyšuje generály,
jmenování a povyšování generálů a propůjčování a udělování vyznamenání a podobně, je podmíněno souhlasem předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
Jsou jmenováni prezidentem republiky. Slib však soudci skládají do rukou ministra spravedlnosti.
j) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Mezi rozhodnutí, která spadají pod toto ustanovení patří právo vyhlásit volby do zastupitelstev v obcích nebo právo jme-
novat profesory vysokých škol.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Mezi další pravomoci patří účast na schůzích Parlamentu a vlády
Jde o významné právo prezidenta republiky. Jeho důležitost plyne především z toho, že prezident republiky má právo být přítomen i uzavřenému nebo neveřejnému jednání a že má právo být informován i o tajných a přísně tajných informacích.
(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
Jednání obou komor Parlamentu, výborů a komisí je většinou veřejné, prezident republiky by se mohl zúčastnit jejich jednání
i jako řadový občan. Na rozdíl od každého jiného občana má právo kdykoliv vystoupit a musí mu být uděleno slovo i mimo schválené pořadí, bez ohledu na to, zda byla rozprava o věci uzavřena nebo ne. To v sobě zahrnuje právo vstupu i do všech prostor, kde se koná jednání orgánů Parlamentu. Prezidenta republiky nelze limitovat časem, jak dlouhý může být jeho příspěvek, jak tomu může být u poslanců nebo senátorů jednacím řádem. Předsedající schůze nemůže prezidenta republiky přerušovat, i když má za to, že se odchyluje od předmětu věci.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Prezident republiky má právo účasti ve vládě. Nemá právo jí předsedat, tedy nemůže ovlivnit její program a pořadí projednávat jejích jednotlivých bodů. Nemá právo hlasovat, není členem vlády. Ústava nestanoví, že se mu udělí slovo, jestliže o to na schůzi vlády požádá. Zřejmě jeho právo projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které patři do jejich působnosti, v sobě zahrnuje právo promluvit i na zasedání vlády a vyjádřit se k jednotlivým projednávaným bodům.
Prezident republiky má právo si vyžádat písemnou nebo ústní zprávu. Má právo si k rozhovoru pozvat kteréhokoliv člena vlády, včetně jejího předsedy nebo celou vládu k projednání otázek, které patři do jejich působnosti.
|
Pravomoci prezidenta republiky (7.3.2003)
