Národní zájem je běžný termín, frekventovaný v americké či francouzské zahraniční politice.
Co to jsou "národní zájmy?" Je to zájem jistého národního společenství, ztotožněného se státem. Nemá nic společného s národem jako takovým a proto z něj nejsou vylučovány jiné národnosti nebo menšiny, pokud sdílejí toto společenství s ostatními. Někomu by se mohl líbit víc termín "státní zájem", aby tam tak netrčelo ono pro někoho asi nehezké slovo "národ." Jenže všichni cítíme, že obrat "státní zájem" je již vyhrazen pro cosi jiného, pro zájem státu jako instituce.
Každý stát má zájmy obecné, neutrální, jako je zájem o bezpečí, zachování územní celistvosti a podobně. Pak existují i zájmy specifické, vycházející z podmínek té oné země. Jako malá a otevřená ekonomika máme ale větší zájem na liberalizaci obchodu a na zachování měnové suverenity než země soběstačnější či uzavřené. Jako zemědělsky efektivní země máme zájem na nižší míře protekcionismu, která by zvýšila konkurenceschopnost našich produktů. Neutrální nejsou naše zájmy u pravidel silniční či železniční přepravy atd.
V našem zájmu je také upevňování takového mezinárodního právního a institucionálního prostředí, v němž budou platit stejná pravidla pro velmoci i pro malé státy a existovat možnosti efektivního řešení stávajících i budoucích krizových situací. Naším klíčovým hospodářským zájmem je vzájemné otevírání a propojování trhů bez zbytečných překážek světového obchodu.
Hájení legitimních národních zájmů má k nacionalismu na hony daleko. Ty pojmy jsou tak odlišné, že snad ani nemají společnou hranici. Nacionalisté dělí společnost podle národnostního klíče a snaží se své zájmy uspokojovat na úkor ostatních národů, často za použití násilí.
Čeká nás vstup do Evropské unie. Tam je zvyklý každý své zájmy tvrdě hájit. My jsme v horší pozici, protože usilujeme o členství. To ale neznamená, že na své zájmy máme rezignovat.
|