Jako za jednu z příčin horšího sociálního postavení romské minority (podle vyjádření vládního zmocněnce pro lidská práva) lze přijmout to, že romská minorita má statisticky jiné postoje k životu, nežli majoritní společnost. Je zde menší důraz na odpovědnost, cílevědomé plánování a odříkání (je zde menší přičinlivá orientace na budoucí úspěch). *)
Věřím, že tyto postoje jsou dočasné a že uvedená příčina horšího postavení Romů se zdá pravdivým popisem stavu, který usnadní nalézt východiska pro možný postup ke zlepšení jejich životních podmínek.
Důsledkem uvedených postojů je to, že příslušníci romské minority nedosahují většinou potřebného vzdělání a kvalifikace a mají proto i malou šanci na trhu práce. V důsledku větší nezaměstnanosti mají horší sociální postavení. To dále snižuje i možnost, jak by mohli svým dětem dát znalosti pro "normované" žití a "pracovní vzory a návyky". To dále vede k jejich nízké aspirační úrovni.
Důsledkem je pak řada obecně vnímaných problémů jako je život na podpoře, neschopnost zajistit si bydlení, tendence k zajišťování obživy jiným nežli legálním způsobem.
Pokud chceme tyto obecně vnímané problémy řešit je zapotřebí najít způsob, jak romskou komunitu ovlivnit k větší odpovědnosti a cílevědomosti (ve prospěch jejich budoucích generací)
návrhy řešenímohou spočívat v jistém přiměřeném zvýhodnění a vyrovnávacími akcemi.
- za nejdůležitější považuji podporu vzdělání, přípravné třídy, vzdělávání romských pedagogických asistentů, cílové finanční odměny za dostudování, zvětšovat motivaci ke vzdělání - podporou romských klubů a center, profesionálně vedených, které by zvýšily jejich zájem k výuuce např. hry na hudební nástroje, malování, jakékoliv další kursy, včetně doučování).
- nabídka práce, podpora firem, které by byly schopny nabízet práce krátkodobého charakteru s menší kvalifikační náročností a s okamžitou výplatou mzdy (např. údržba zeleně, pohostinská činnosti, dláždění, odklízení odpadu, výkopy, stěhování). Na úřadech práce by mělo existovat kvalifikovanější poradenství (úřad práce by měl vyhledávat místa, kde Romy přijímají, tak aby nebyli demotivováni neustálým odmítáním)
- změna sociálních podpor sociální podpora nesmí být demotivující
- zapojení do sítě společenských vztahů, spec. mateřské školky, pokud bude ze strany romské komunity zájem, specializované instituce zapojující děti i s matkami, zaměření na co nejnižší věk.
- podpora vytváření romské reprezentace, je zapotřebí aby romská reprezentace trpělivě a systematicky nabízela, co pro zlepšení vlastní situace a vztahů s majoritou hodlají dělat sami, bylo by žádoucí pokud by své představy mohli formulovat svými uznávanými reprezentanty. Pak by bylo o čem jednat.
- zlepšení sociální práce, vyhledávání rizikových případů, včasnější podchycování neplatičů nájemného, zajištění součinnost mezi dávkami státní sociální podpory a sociální pomoci např. na úhradu dlužného nájemného.
- profesionalizace romských poradců v obcích, zlepšení jejich kvalifikace
- mediáliní podpora osobností, jejichž úspěch může být motivujícím faktorem
komentář k jiným názorůmDalšími citovanými důvody pro horší postavení romské menšiny jsou rasismus, předsudky a dřívější politika zaměřená proti Romům.
Nedomnívám se, že ojedinělé rasistické činy jsou brzdou k dosažení vzdělání k hlavnímu zdroji povznesení romské menšiny. Česká společnost se mi nejeví jako rasistická, nevidím zde žádné výhrady nebo obezřetnost při komunikaci s Číňany, Vietnamci nebo černochy. Lze připustit, že někteří lidé, kteří mají občas špatné zkušenosti s Romy a vykazují opatrnost a obezřetností při kontaktu s nimi. To se projevuje např. při odpovědích na otázky, zda by je chtěli za sousedy atp. Toto však není rasismus ve svém základním významu jako nadřazenost jedné rasy nad druhou, nebo apriorní averze vůči jiné rase.
Předsudky mohou mít vliv na získávání zaměstnání, ale opět, zvyšování vzdělanosti a kvalifikace zlepší dostupnost vzdělání a předsudky se odstraňují vlastním pozitivním přístupem k okolí.
Jako další příčinu, současného stavu romské menšiny, kterou uvádí Grémium romských regionálních představitelů je "důsledek genocidní politiky páchané v minulosti na romském lidu". Připouštím, že jisté sociální vyloučení v důsledku problémových vztahů mezi minoritou a majoritou mohly částečně vést k jistému uzavření a ke změně postojů v cílevědomém plánování a odříkání, ale ne z rozhodující míry.
Nedomnívám se, že by některý z těchto tři důvodů mohl bránit snaze po vzdělání, jako nedůležitějšímu faktoru na povznesení budoucích generací Romů. Je nutné eliminovat rasismus a předsudky jako doplňující faktory. Pokud budeme ale uvedené důvody stále zaměňovat s tím podstatným a tím je nedostatečné vzdělání, kvalifikace a postoje k vlastní budoucnosti, budeme se jen točit v kruhu bez naděje na řešení, a budeme hledat řešení tam kde není (například mediální kampaně proti rasismu nepomohou zlepšit sociální úroveň Romů, zlepší jí pouze pracovníkům mediálních agentur). Pokud tento kruh budeme chtít rozetnout, musíme se začít ptát z čeho konkrétně předsudky a rasismus a špatná zkušenost plyne, a co udělat proto, aby se situace změnila.
*) Jařab (vládní zmocněnec pro lidská práva) 5.9.2001: Překážkou romské integrace jistě nejsou jen předsudky na straně majority, ale i skutečnost, že v romské kultuře převládá spontaneita nad tím, co Max Weber nazýval "protestantskými" hodnotami: odpovědností, cílevědomým plánováním, odříkáním
|