Současná právní úprava, která k tomu měla směřovat a je promítnuta do nového občanského soudního řádu, je nedokonalá a polovičatá! V rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) je stále dlužník – povinný velmi šetřen a věřitel – oprávněný velmi znevýhodněn. V souvislosti s přijetím nové právní úpravy byly upraveny některé instituty exekuce, přičemž jsou svou povahou spíše zmatečné co do výkladu a smyslu jejich účelu. Přijmout takovou právní úpravu, která umožní téměř neomezenou exekuci všemi prostředky na veškerém majetku povinného s výjimkou nejnutnějších prostředků pro jeho obživu a to ve lhůtě, která je výhodou věřitele, nikoliv dlužníka, jak je tomu nyní.
Po zvedení institutu soukromých exekutorů lze pozorovat urychlení exekučního řízení ale stále v dosud neúměrně dlouhých termínech. Čemuž nepřispívá ani velmi nedokonalá právní úpava institutu soukromých exekutorů a exekut. řádu.
Z hlediska ohrožení výkonu rozhodnutí přijmout takovou právní úpravu, podle které by soud, pokud má osvědčeno, že dlužník věřiteli skutečně dluží a svůj závazek ve lhůtě splatnosti nesplnil, bude přímo povinen zajistit majetek dlužníka (pakliže nějaký existuje) formou předběžného opatření soudu. Současná praxe, kdy by věřitel měl v rámci řízení o vydání předběžného opatření dokazovat, že dlužník se hodlá zbavit svého majetku, aby nemusel plnit své splatné závazky, je zcela paradoxní. Je také ve zjevném rozporu s praxí ve většině západoevropských zemí.
S urychlením exekučního řízení souvisí počet zaměstnanců soudu a jejich finanční ohodnocení. Obojí je velmi nedostatečné a důvodem dlouhotrvajícího exekučního řízení (a to není pouze otázka vykonávacího řízení). Ani po sérii soudcovských zákonů ke konci roku 2001 za ministra JUDr. Bureše nebyl tento negativní dlouhotrvající jev odstraněn, byť by se mohlo zdát, že právě urychlení soudního řízení (přípravné řízení trestněprávní) bylo prioritou novelizací (počínaje novelou občanského soudního řádu, přes zákon o soudních exekutorech, zákon o soudech a soudcích, zákon o státním zastupitelství, novela trestního řádu a s těmito zákony související změny v ostatních právních normách).
|