Jedním z nejdůležitějších problémů, který bude zapotřebí v nejbližších letech řešit, je reforma důchodového systému. Současný český průběžný důchodový systém je v deficitu - letos se předpokládá schodek cca 20 miliard. Pokud by se neučinila žádná opatření, pak by jen do roku 2020 narostl kumulovaný deficit na zhruba 30 měsíčních výplat důchodů - a to je jeden z nejstřízlivějších odhadů.
Důvodem jsou v prvé řadě špatně nastavené parametry - poskytuje se více, nežli se vybírá. Další vážné problémy vzniknou v důsledku zhoršující se demografické situace. Ta způsobí, že za čas nebude možné důchodový deficit vylepšit žádnou parametrickou změnou. Konkrétní demografické posuny jsou následující: V průběhu tří až pěti let budou do důchodu odcházet silné poválečné ročníky. Po roce 2015 budou dospívat až o polovinu slabší ročníky 90. let. Po roce 2030 dosáhnou důchodového věku početně silné ročníky sedmdesátých let. Během posledních deseti let setrvává trend velmi nízké porodnosti. Podíl dětské složky obyvatelstva klesl na nejnižší úroveň v celé historii osídlení území dnešní České republiky.
Stávající způsob, tzv. průběžné financováni důchodů znamená, že příspěvky které přicházející do systému od poplatníků, jsou okamžitě přerozdělovány a spotřebovány. Tyto příspěvky nevytvářejí žádné další prostředky tím, že by byly zhodnoceny např. investováním.
Deficit lze obecně snižovat či eliminovat pomocí parametrických změn. Ty však mají svá omezení. Lze zvýšit věk odchodu do důchodu např. na 65 let, těžko je ale možné zvýšit ho třeba na 80 let. Lze omezit náhradní doby nebo některé druhy důchodů. Samotné snížení základních důchodů by se nesetkalo s příznivou odezvou. Zvyšování pojistného má také svá rizika. Zkušenosti ukazují, že od jisté výše daňového zatížení začne celkový objem vybraných daní klesat. Navíc zde působí efekt, kdy v důsledku zvyšování daňové zátěže začne docházet k poklesu výkonnosti ekonomiky.
Ať už dojde k jakýmkoli reálně průchodným parametrickým změnám, problémy s financováním se pouze oddálí. Nejpozději v roce 2035 by mohlo dojít ke krachu systému. Z toho vyplývá nutnost zároveň s parametrickými změnami začít se zásadní reformou systému. Čím déle to budeme odkládat, tím dražší a obtížnější reforma bude.
Evropské země se snaží zhoršující se situaci řešit v podstatě dvěma základními způsoby: Přechodem na vícepilířový "smíšený" systém, v němž jeden z pilířů představuje kapitálové soukromé pojištění (s příspěvky do fondů zhodnocujících peníze), nebo na systém tzv. "fiktivních účtů", známý pod anglickou zkratkou NDC (Notional Defined Contribution). Současná vláda připravuje v rámci reformy financí přechod právě na NDC systém. Navrhovaný systém je založen na pomyslných osobních účtech občanů, kde by se evidovaly peníze, které v době své ekonomické aktivity do systému odvedli sami pojištěnci, jejich zaměstnavatelé, případně stát (za takzvané náhradní doby, jako je vojenská služba, mateřská dovolená a podobně). Tyto peníze by se dělily počtem let dožití podle statistických tabulek. Každý by dostal takový měsíční důchod, kolik činí objem peněz evidovaných na jeho účtu podělený počtem měsíců, které v průměru stráví občan v důchodu. Pokud však bude do systému přitékat kvůli nepříznivému demografickému vývoji, případně vysoké nezaměstnanosti či nízkým mzdám méně peněz, budou se prostředky na účtech znehodnocovat. Riziko nemožnosti vyplácet přiměřené důchody pak bude stejné jako u stávajícího průběžného systému. Výhodu bude mít systém pouze v tom, že bude motivovat občany, aby déle pracovali a na svých pomyslných účtech nastřádali co nejvíce prostředků.
Osobně se domnívám, že bez zahrnutí kapitálově rezervního systému, tj. bez kumulace prostředků, ze kterých by byly získávány další peníze prostřednictvím jejich investování, nemůže dojít k překlenutí propadu prostředků na důchodových účtech, pro společnost s takovým demografickým výhledem jako má Česká republika. Takovéto výsledky vyplývají i z podrobných matematických modelů. Na doporučení přijmout smíšený systém, zahrnující i fondový faktor, se dnes shodují nejen experti, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, ale i tak konzervativní instituce jako Mezinárodní organizace práce.
|
Reforma důchodového systému (14.7.2003)
