Deficitní rozpočet (rozpočet, v němž výdaje převyšují příjmy) vede k tomu, že budoucí generace musejí splácet dluhy, které neudělaly.
Chcete takto zatížit vaše děti a vnoučata? V soukromém životě byste určitě takto nejednali.
Stát má od svých občanů svěřené úkoly a k jejich plnění vybírá od občanů formou daní příslušné peníze. Není-li schopen plnit tyto úkoly s přidělovanými penězi, pak jde o jeho selhání, o nehospodárné chování. Stát však nesmí plnit ani úkoly, které si sám svévolně určil a pak dodatečně strkat ruku do kapes občanů.
Jak lze snížit státní dluhy (podle Martina Kocourka poslance PSP za ODS):
Pokud budeme měřit zadluženost prostřednictvím podílu státního dluhu na HDP, pak pouze pro informaci - v roce 1993 byl tento podíl 15%, v letech 1993-1997 (vlády ODS) poklesl podíl státního dluhu na HDP na 10%. I sama vláda ČSSD přiznala, že za dobu jejího vládnutí tento podíl státního dluhu na HDP vzrostl na 18%. Nynější sociálnědemokratická vláda plánuje během čtyř let růst státního dluhu přes přicet procent HDP. Plánem ODS je vrátit se během horizontu 8 až 10 let opět k úrovni zadlužení ve výši 10% HDP. Předpokládá to tři fáze postupu.
První, krátkodobá, fáze se dá nazvat fází konsolidace a stabilizace státního dluhu. Bude vyžadovat tyto 4 základní kroky.
1. Dostat výdaje veřejných rozpočtů pod konsolidovanou optiku.
2. Nastolit elementární rozpočtovou disciplínu.
3. Zafixovat podíl veřejných výdajů na HDP.
4. Návrat k transformační filozofii.
Tato fáze bude znamenat, že se růst státního dluhu podaří zastavit.
Druhá, střednědobá, fáze se dá nazvat fází snižování podílu státního dluhu na HDP. Lze ji realizovat během cca 3 let, za předpokladu provedení následujících reforem:
1. Daňová reforma (rovná 15% daň).
2. Sociální reforma (zejména změna důchodového systému).
3. Administrativní reforma (zeštíhlení byrokracie, snížení regulací),
4. Reforma rozpočtových pravidel (vyrovnávání veřejných rozpočtů).
Tato fáze bude představovat ještě vyšší nastartování ekonomiky, racionalizaci výdajů státu a tvrdá pravidla pro odpovědné vydávání státních peněz. V této fázi by měl podíl státního dluhu klesnout o cca 5 procentních bodů.
V poslední, třetí, fázi, která by trvala dalších 4 až 6 let by měl podíl státního dluhu klesnout ke zmíněným 10% HDP, a poté bude možné udělat politické rozhodnutí, zda státní dluh udržovat na této nízké úrovni, nebo jej začít aktivně splácet. Zdroji tohoto plánu je dynamicky a zdravě rostoucí ekonomika a racionální výdajová politika státu. Toto vše ale platí pouze za předpokladu důkladného provedení všech opatření, která jsem popsal výše.
|
rozpočet (10.12.2002)
