Zpravodajská zpráva pro Výbor a pro plénum Senátu PČR
k senátnímu tisku č. 435 - K zákonu, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/v projevech zkráceno/
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj výboru pro evropské záležitosti
Předkladatel novely zákona: Vláda ČR, Vláda ČR, Ministerstvo informatiky ČR, ministr Vladimír Mlynář
senátní tisk: č. 462
Sněmovní tisk: č. 689
A. Předmět zákona
Vláda ČR tímto předkládá druhou novelu původního zákona o poště z roku 1946. První novela z roku 2000 se snažila vytvořit legislativu odpovídající oboru v moderní době.
Nynější novela zákona je dalším krokem k liberalizaci poštovních služeb. Cílem je:
a) dosáhnout aktuální plné slučitelnosti s právem ES
b) úprava nedostatků obsažených v první novele zjištěné praxí
V rámci harmonizace s právem EU jde zejména o
- uvolnění poštovního monopolu na poštu do zahraničí.
- zavedení pojetí poštovních služeb v souladu se směrnicí jako živnosti volné s jistou výhradou mít licenci pro jisté druhy služeb (poštovní výhrada)
- dále zákon deleguje oblast regulace z Ministerstva informatiky na Český telekomunikační úřad. Ministerstvo nemůže být podle směrnice současně zakladatelem i regulátorem. (konflikt zájmů)
- novela také zpřesňuje pravomoci regulátora pro oblast poštovních služeb.
Pokud jde o nápravu nedostatků z původní novely, ta obsahuje značný počet nepřesností a chyb čistě legislativně-technické povahy např.
- nepřesnosti v úpravě odpovědnosti za poštovní zásilky
- některé pojmy nemají přesnou definici, nebo jsou v textu používány ve významu, který se od definice liší.
- na mnoha místech nedopatřením zaměněny podobné, leč nikoliv shodné pojmy (např. poštovní podmínky x - poštovní smlouva, poštovní služby x mezinárodní služby x základní služby x služby uvedené ve výzvě)
- Na více místech v zákoně zjevně nedopatřením schází část textu
- V zákoně nedopatřením schází pokuta za nedodržení § 3, tj. narušení monopolu
.
B. Finanční dopady
Novela nemá žádný přímý hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty.
C. Účinnost novely zákona
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou či. III bodu 2 (zrušení vyhlášky č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence - vyhláška o základních službách držitele poštovní licence), který nabývá účinnosti stodvacátým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
D. Harmonizační stránka
Vládní návrh zákona byl plně slučitelný s právem ES:
1. se směrnicí EP a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby
2. se směrnicí EP a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.
Po pozměňovacích návrzích přijatých ve sněmovně mám za to, že nastal konflikt s kompatibilitou.
Tuto pochybnost na VEU potvrdil i ministr informatiky, s tím, že po konzultacích v Bruselu může sdělit, že pokud by pozměňovací návrhy byly přijaty, byl by zákon skutečně v rozporu se směrnicí EU.
Z tohoto důvodu podávám výboru pro evropské záležitosti pozměňovací návrhy - viz níže.
O co jde
pozměňovací návrh sněmovny vrací reklamní zásilky zpět do monopolu pošty.
Pokud by již nebyly reklamní zásilky součástí monopolu (a tak to nyní je, i když na to byly různé názory) pak lze interpretovat směrnici 200/39/ES tak, že návrat reklamních zásilek do monopolu pošty je nepřípustný.
Podle novely poštovního zákona z r. 2000 nepatří reklamní zásilky do monopolu pošty. Takto funguje praxe a takto novelu mnozí interpretují. Dále je zde výsledek správního rozhodnutí Ministerstva informatiky ČR ze dne 25.6.2004 kterým prvoinstančně zastavilo správní řízení proti jedné společnosti ve věci údajného porušování poštovního monopolu v rámci reklamních zásilek. Na druhé straně existovaly i interpretace opačné (poslanec Schling nebo ministr Mlynář /třetí čtení sněmovna - "Musíme říci, že můj osobní názor je, že direct-mail je i ve stávajícím zákoně součást poštovní výhrady"/). Zamezení rozdílné interpretaci mohl být jedním z důvodů pozměňovacích návrhů ve sněmovně, které jednoznačně přiřadily reklamní zásilky do monopolu pošty.
Toho, že pokud monopol na reklamní zásilky již neexistuje a jeho návrat může být v rozporu se směrnicí 2002/39/ES se týká článek 7 odst. 2 směrnice, kde se píše, že reklamní zásilky mohou být i nadále vyhrazeny monopolu (Přesně: V míře nutné pro zajištění zachování všeobecných služeb mohou být přeshraniční zásilky a adresné reklamní zásilky i nadále vyhrazeny v rámci cenových a hmotnostních limitů stanovených v odst. 1). Z věty "nadále vyhrazeny" nelze vyvozovat že je lze dát zpět, ale pouze, že není povinnost je z monopolu uvolnit. Argumentem ve prospěch této interpretace může být i stanovisko předsedy antimonopolního úřadu J. Bednáře: "Úřad nemůže souhlasit s remonopolizací a zpětnou regulací," - jako reakce na uvedený pozměňovací návrh.
Z tohoto důvodu dávám pozměňovací návrh, který jednoznačně stanoví, že Direct-mail nepatří do monopolu České pošty. Vracím tedy stav týkající se reklamní pošty po pozměňovacích návrzích do původní vládní verze. Stejné pozměňovací návrhy dává i hospodářský výbor.
E. Doporučení VEU
Přijmout spolu s navrženými pozměňovacími návrhy.
F. Pozměňovací návrhy
1. K části první, k novelizačnímu bodu 12, v §2 písmeno l) zní: „l) písemností sdělení v písemné podobě na listině určené konkrétní osobě;“.
2. K části první, k novelizačnímu bodu 13, v §3 první věta zní: „Poskytovat za úplatu služby, jejichž účelem je vydání písemností předem určené osobě, nebo takové služby nabízet, lze jen za podmínky, že jsou nebo mají být poskytovány podle tohoto zákona.“.
3. K části první, k novelizačnímu bodu 44, v §18 odst. 2 zní: „(2) Podmínkou provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemností, je dále poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle tohoto zákona.“.
Poznámky:
Mám ještě několik poznámek, pro ty, kteří by měli pocit, že by se poštovní služby tolik liberalizovat neměly, což byl zřejmě i důvod pro předložení zmíněného pozměňovacího návrh ve sněmovně, který vyvolal rozpor s evropskou směrnicí
EU počítá s liberalizací poštovních služeb do r. 2009 jakkoliv do té doby dává poměrně značnou volnost svým členským zemím, do jakého stupně poštovní výhradu definují.
Obrat České pošty je kolem 13 miliard korun ročně. Přitom vytváří zisk kolem 600 mil. Kč. Její obrat v zásilkách pod 100 gramů, tedy poštovní výhrady, v řádu 4,8 miliardy korun ročně. Z této částky je 800 milionů obratu České pošty uhrazováno z dodávek tzv. direct-mailu, tedy reklamních zásilek. Maximálně může dojít k tomu, že jí konkurence ukousne něco z těchto 800 set milionů obratu, pokud se bude snažit, tak nikoliv.
Osobně bych se nebránil ani další liberalizaci a vpuštění konkurence do všech oblastí pošty. Především konkurence vždy přináší výhodu pro uživatele, omezení plýtvání, a zvýšení efektivity a ve svém důsledku pak možnost ušetřit státní prostředky, popřípadě je využít jinde. Nepochybuji o tom, že některé ukazatele České pošty (doba doručení, ztrátovost zásilek) je ve srovnání s evropskými státy na dobré úrovni. (i bez dotací jak sděluje ministr). Nikdo ale neví, zda by při otevření trhu nemohly být služby poskytovány ještě kvalitněji.
Co motivuje Českou poštu k úsporám? Vůbec nic. Oni nepotřebují dotace, zvýšení cen si dosud prosadila vždy. O neefektivnosti podniku přitom není pochyb. Především Česká pošta trpí přezaměstnaností – neexistuje v zemi mnoho jiných firem se zhruba 40 tisíci zaměstnanci, kde personální náklady tvoří dlouhodobě kolem 65 % všech nákladů (naproti tomu třeba odpisy pouze 5–6 %).
K námitkám, jak k tomu přijdou lidé na malých vesnicích bude-li se dále poště ubírat její monopol: Nebudou-li ceny regulované, s velkou pravděpodobností většina poboček zůstane (nebo se otevřou nové, například v supermarketech). Ovšem žádné „právo na poštu“ neexistuje. Řada vesnic nemá ani svou školu, svého lékaře či své kino. Jejich obyvatelé ale nejlépe vědí, že existují i jiné výhody, kvůli kterým stojí za to zde žít.
Pošta ani po úplné liberalizaci nebude bez konkurenční výhody. Poště zůstanou dvě velmi výnosné oblasti - doporučený dopis a SIPO. Sdružené inkaso plateb obyvatelstva (SIPO) je unikátní sdružený systém placení účtů. „Nikde jinde ve světě nic takového neexistuje. Na počátku svého vzniku byl našim občanům víceméně vnucen. Pak si však na něj všichni zvykli a dnes je již produktem, který by za současných podmínek mohl jen těžko vzniknout. Musela by se totiž mezi sebou dohodnout spousta institucí a lidí, což není zase tak jednoduché."
|
Poštovní zákon /2. schůze/
