Senátní tisk č. K 72/05
zpravodajská zpráva pro VEU Senátu PČR
k nelegislativnímu návrhu ES/EU
Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (Green Paper: A European Strategy for Sustainable, Competitive and Secure Energy, COM(2006) 105 final z 8.3.2006)
Zpravodaj VEU: RNDr. Miroslav Škaloud
„Zelená kniha“ jako komunikační dokument byla schválena Komisí dne 8. března 2006. Komisí byla oficiálně představena na zasedání Rady ministrů odpovědných za energetiku 14. března 2006 a poté na zasedání Evropské rady dne 23. března 2006.
Důvodem pro vydání tohoto dokumentu je poct že je zapotřebí zahájit opatření na zabezpečení stabilních dodávek energií. To pod dojmem jitých rizik - zejména rizik nárůstu cen energií a rizik omezení jejich dodávek nebo výpadků. Zpráva si klade řadu otázek, na některé z nich předkládá návrhy u jiných očekává reakci členských států
Jako většina dokumentů Komise je i tento charakteristický snahou být co nejméně určitý a způsobit co nejméně negativních reakci. Pod nánosem frází a balastních výrazů lze ale nalézt racionální podstatu problémů i návrhů.
Zelená kniha je rozdělena do tří kapitol: úvod (kde jsou rekapitulována rizika), dále vymezení šesti prioritních okruhů (to je neuspořádaná směs popisu některých situací v oblasti energetiky, možných cílů i způsobů jak jich dosáhnout) a závěr (ve kterém jsou rekapitulovány cíle a možná opatření).
A) Rizika
V úvodu jsou identifikovány zdroje rizik nedostatku, nebo zvýšení ceny energií. Ta mohou podle zprávy spočívat v následujících okolnostech:
(a) Nedostatečně se investuje do stárnoucí infrastruktury
(b) Závislost na dovozech stále roste. Nebudeme-li schopni využít domácích zdrojů, bude v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU (v porovnání s 50 % v současné době) uspokojováno dovozem – částečně z regionů ohrožených nestabilitou
(c) Zásoby jsou koncentrovány v několika málo zemích
(d) Celosvětová poptávka po energiích a jejich ceny poslední léta rostou (e) Podle většinového názoru v EU se naše klima se stále otepluje jako důsledek emisí (zejména CO2) a z toho důvodu je zapotřebí ustupovat od využívání klasických zdrojů, což může vést ke zvýšení cen energie.
(f) V Evropě se dosud nerozvinuly plně konkurenční vnitřní trhy s energií - nedostatečná liberalizace - to neumožňuje využít potenciálu trhu na minimalizaci cen
B) Cíle
Evropská energetická politika by podle Komise měla mít tři hlavní cíle (s následnými dílčími cíli):
zabezpečení dodávek energií a omezení závislosti na dovozu (diverzifikace skladby zdrojů energie, diverzifikace tras dodávek dovážené energie, vytvoření rámce pro podporu investic do energetických zdrojů, lepší vybavení Evropské unie pro řešení nouzových situací, lepší podmínky pro evropské společnosti, které usilují o přístup k celosvětovým zdrojům).
konkurenceschopnost (větší otevření vnitřního trhu s energiemi, větší investice do ekologické výroby energie a do zvyšování energetické účinnosti, udržení Evropy na čele vývoje v oblasti energetických technologií)
tzv. "udržitelnost" což je nový eurospeakový termín v oblasti energetiky a znamená konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů + snížení poptávky po energii + "být v čele celosvětového úsilí o zastavení změn klimatu"
Ve druhé kapitole Zelené knihy je definováno šest klíčových oblastí změn, které se nabízejí pro dosažení uvedených cílů energetické politiky EU. Ty zahrnují návrhy více či méně konkrétních doporučení.
C) Jak dosáhnout cílů evropské energetické politiky
1) rychlejší uvolnění trhu s energií
Navrhuje se
- Vytvoření společných pravidel a norem v oblastech, které ovlivňují přeshraniční obchod. V těchto otázkách sice dochází k pokroku, ale příliš pomalu.
- Vytvoření Kodexu evropské distribuční soustavy. Ten by mohl podnítit jednotné, nebo alespoň rovné podmínky pro přístup k distribučním soustavám. Měl by podobu společných pravidel pro otázky regulace, které ovlivňují přeshraniční obchod
- Zvýšení úrovně propojení sítí. Na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002 se vrcholní představitelé států a vlád dohodli na zvýšení minimálních úrovní propojení mezi členskými státy na 10 %. Dosud nebylo dosaženo uspokojivého pokroku.
- Stimulovat investice do infrastruktury např. urychlením postupů povolování. Čím vyšší bude míra propojení v evropské elektrické distribuční soustavě, tím nižší záložní kapacity budou nutné a tím nižší budou časem náklady
- Oddělení přenosu a distribuce od hospodářské soutěže (rozumí se tím oddělení provozovatele přenosové soustavy od provozování jiných činností netýkajících se přenosu /např. podle energetického zákona 458/2000 Sb/),
- Pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, upřednostňovat nákladově efektivní alternativy
- Vytvoření rámce pro podporu nových investic,
2) bezpečnost dodávek a ochrana před riziky výpadků
- Zvýšení bezpečnosti sítě prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi provozovateli sítí a případně formálním evropským seskupením provozovatelů sítí,
- Vytvoření evropské observatoře pro dodávky energií
- Seskupení provozovatelů přenosových soustav, které by bylo podřízeno evropským regulačním orgánům a Komisi,
- Evropské středisko pro energetické sítě (pro pomoc zemím které se dostanou do potíží)
- Návrh na společné normy nebo opatření na ochranu infrastruktury
- Pravidelnější a průhlednější zveřejňování stavu ropných zásob Společenství.
3) diverzifikace skladby zdrojů energie, která bude šetrná ke klimatu?
- Cílem mohla být snaha o určitý minimální podíl bezpečných a nízkouhlíkových zdrojů energie na celkové skladbě zdrojů energie
- O jaderné energii se může diskutovat (Zelená kniha se přimlouvá za "objektivní diskusi o budoucí úloze jaderné energie v EU")
4) boj se změnami klimatu
- Další podpora obnovitelných zdrojů a jejich účinnosti
- Obchodování s emisemi
- Obchodování s osvědčeními na překročené normy energetické účinnosti
- Zachycování a geologické ukládání uhlíku
5) Podpora inovací pří výrobě energie
- Podpora zvyšování účinnosti energetických zdrojů
- Podpora snižování emisí CO2
- Zmiňuje se Sedmý rámcový program pro energii, kde je preferován a dotován vývoj technologií čistého spalování uhlí i zachycování uhlíku, rozvoj ekonomicky životaschopných biopaliv pro dopravu, vývoj nových energetických médií jako jsou vodík a s nimi související palivové články, vývoj zlepšení energetických účinností, vývoj jaderné fúze prostřednictvím dohody o ITER.
- doporučuje se zvážit jiné způsoby financování (tak aby se zabránilo překrývání vnitrostátních technologických a výzkumných programů a aby se zaměřila pozornost na dohodnuté cíle na úrovni EU)
- Zpráva uvažuje o zdrojích z Evropské investiční banky
- K zavedení nových dražších a dosud nekonkurenčních technologií chce Komise dospět prostřednictvím tzv. politických opatření která otevřou trh. Jsou to kromě již známých povolenek na emise, zelené certifikáty, výkupní sazby ještě další nespecifikovaná opatření
6) jednotný postup k ostatním státům
- Navrhuje se aplikovat soudržnou [zřejmě slabší verze pojmu koordinovaná] politiku vůči zemím mimo EU
- Modernizace a výstavba nové infrastruktury, nové terminály pro kapalný plyn, nové plynovody a ropovody
- Ropovody ve střední Evropě, které mají usnadnit přepravu ropy z kaspické oblasti do EU přes Ukrajinu, Rumunsko a Bulharsko.
- Blíže neurčitá finanční a regulační opatření směřující k tomu, aby podniky byly aktivně podporovány k provádění takových projektů.
- Propojení energetických systémů Evropy a Afriky,
- Diverzifikace zdrojů dodávek ropy a zemního plynu z různých oblastí světa
- Udržet dobré vztahy s OPEC a navázat lepší vztahy s Ruskem, koordinovaným přístupem získat lepší podmínky. Nahradit stávající Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem.
- Politika partnerství by měla sloužit k zajištění dobrých vztahů, které by zlepšily spolehlivost dodávek energie
- Koordinovat postupy s ostatními velkými konzumenty energie, kteří možná čelí podobným rizikům (Spojené státy americké, Kanada, Čína, Japonsko a Indie)
- Rozšíření zeměpisné oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi, podpora mezinárodní dohody o energetické účinnosti
D) souhrn - chystané nové instituce, normy, předpisy a dohody
Níže je uveden přehled možných nových předpisů a opatření vyplývajících ze Zelené knihy a u kterých lze předpokládat, že se promítnou do naší legislativy /v závorce je uvedeno číslo podkapitoly zelené knihy ve které se tento návrh vyskytuje/.
- zřízení evropské observatoře pro dodávky energií, která by sledovala zákonitosti nabídky a poptávky na trzích s energií v Evropské unii, zjišťovala pravděpodobné nedostatky infrastruktury a dodávek již v raném stádiu /2.2/
- společné normy nebo opatření na ochranu infrastruktury [zřejmě normy převážně stavební] /2.2/
- návrh nového právního předpisu o zásobách plynu /2.2/
- nová směrnice Společenství o vytápění a chlazení /2.4/
- mezinárodní dohodu o energetické účinnosti /2.4/
- v tomto roce navrhne komise akční plán pro energetickou účinnost /2.4/
- blíže nespecifikovaný záměr dosáhnout určitý minimální podíl bezpečných a nízkouhlíkových zdrojů energie na celkové skladbě zdrojů energie v EU /2.3/ se pravděpodobně promítne do nové legislativou stanovené míry podílu obnovitelných zdrojů
- kromě již známých povolenek na emise, zelené certifikáty a výkupní sazby komise ještě chystá další nespecifikovaná opatření jak dostat na trh dosud nekonkurenční a tedy dražší technologie /2.5/
Přestože záměry nejsou příliš konkrétní, záměr dalších regulací je zřejmý. Obezřetnost je zde na místě. Může např. dojít k dalšími požadavkům na novou míru podílu obnovitelných zdrojů, které nebude moci ČR snadno aktivovat. Otázkou je také v co se promění chystaná "nespecifikovaná" opatření na podporu dosud nekonkurenceschopných technologií.
E) závěry, poznámky a některá doporučení
ad 1) rychlejší uvolnění trhu s energií
- pokud jde o liberalizaci trhu, nelze ji než vítat, je to také jeden z hlavních cílů EU
- považuji za vhodné být opatrný s vytyčováním nových pravidel a zakládáním nových institucí, dokud není plně dokončena implementace stávající legislativy a dokud není dostatečná zkušenost s jejími praktickými dopady (např. směrnice 2003/54 a 2003/55 o společných pravidlech pro vnitřní trh s el. energií a plynem, nebo nařízení o přeshraničních přenosech, nebyly dosud všude implementovány)
- pokud jde o Plán vzájemného propojení přenosových soustav ten je z principu žádoucí. Na druhé straně není problém úzkých míst vyvolán jen nedostatečným přeshraničním propojením. Domnívám se proto, že by bylo vhodné urychleně identifikovat všechna úzká a riziková místa v „evropské“ soustavě a je s podivem, že to ještě příslušné GŘ neučinilo. (Jedním z problémů může být např. i efekt "záložního zdroje" jako náhrada nespolehlivých obnovitelných zdrojů - např. při snížení možnosti využití energie větru v SRN vzniknou prudké požadavky na náhradní zdroje v okolních státech a tím i k přetížení přeshraničních propojení)
- k vytvoření jednotného trhu nepřispěje vytvoření navrhovaného Evropského energetického regulátora, který by dohlížel na přeshraniční obchod. Tuto funkci by lépe plnilo spíše uvažované zřízení koordinačního střediska provozovatelů přenosových sítí. (V současné době totiž nejsou dostatečně integrování národní regulátoři v rámci regionu, regulátoři mají různé kompetence i různé rozsahy působnosti). Regulátoři mají za to, aby se nejprve integrace řešila na úrovni regionů. Pozn.: regionální trh do kterého spadá ČR zahrnuje i Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Rakousko)
- považuji za pozitivní je, že pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu zpráva doporučuje upřednostňovat nákladově efektivní alternativy. Otázkou je zda to autoři myslí vážně, když na druhé straně chtějí současně aplikovat tzv. politická opatření která otevřou trh nekonkurenčním, dražším a tedy nákladově neefektivním technologiím.
- nahrazení stárnoucí infrastruktury je bezpochyby žádoucí, na druhé straně je to věcí každé členské země zda elektrárny a sítě staví a obnovují, či zda nikoliv např. v důsledku populistického ustupování vlád nezodpovědným nátlakovým skupinám.
- V úvodu se Komise ptá "Jak zajistit, aby měli všichni Evropané přístup k energii za dostupné ceny". Odhlédnu-li od toho, že se nikdo dál nezabývá tím co je to "dostupné", je jasné, že cena energií je utvářena nejen cenou na světových trzích, ale i našimi zásahy pokřivujících trh, včetně daňových zásahů. Můžeme si vybrat levnější cenu energií bez nadbytečných ekologických regulací a daní, nebo dražší energii s výrazným ekologickým akcentem. To je legitimní otázka a neměli bychom ji skrývat. Snaha dosáhnout obou cílů najednou může však skončit stejně jako Lisabonský proces. Komise by měla přiznat - preferujeme obnovitelné zdroje, proto bude energie dražší.
ad 2) bezpečnost dodávek a ochrana před riziky výpadků
- domnívám se, že nelze mít námitky proti podpoře opatření, jež by vedla k lepšímu využití stávajících mechanismů v oblasti předcházení a řešení krizových situací. Je spíše s podivem, že nejsou k dispozici analýzy krizových situací již nyní, ještě před spuštěním zelené knihy.
- není jasný důvod pro vytvoření Evropské observatoře pro dodávky energií (European Energy Supply Observatory). Bylo by vhodné aby Komise podrobněji uvedla důvody, pro které bude nový systém vytvořen. Statistika IEA (International Energy Agency) je podrobná a je členským státům plně k disposici. V diskusi na Oil Supply Group na podzim 2005 zazněly obavy členských států, že jde o duplicitu práce IEA).
- domnívám se, že je vhodné mít na paměti, že na nestabilitu sítí může mít velký vliv silný podíl obnovitelných zdrojů s kolísavou dodávkou. Požadavky na náhradní zásobování pak může ovlivnit stabilitu energetické sítě okolních států.
ad 3) diverzifikace skladby zdrojů energie, která bude šetrná ke klimatu
- lze ocenit, že se Zelená kniha přimlouvá za "objektivní diskusi o budoucí úloze jaderné energie v EU" (s tím že jaderná energie v současné době přispívá k výrobě elektřiny v EU přibližně jednou třetinou). V této souvislosti lze ocenit stanovisko MPO, které [opatrně] podporuje jadernou energetiku, kterou umíme, která neprodukuje CO2 a která vykazuje dlouhou dobu provozu. Použité výrazy MPO jsou .. "velmi vítá a podporuje zahájení objektivní a racionální diskuse o dalším využívání jaderné energie". Je naprosto jasné, že pokud se obáváme růstu cen ropy a zemního plynu a nechceme-li uhlí, musíme mít jadernou energetiku. Obnovitelné zdroje nemohu stávající zdroje nahradit ať již se jedná o jejich množství i cenu.
- pro pojem konkurenceschopnost je v zelené knize možno nalézt více významů. Jedním významem je konkurenceschopnost z otevření trhů a ve druhém významu se jedná o konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů. Někdy z textu není patrné který význam je zrovna pojednáván.
ad 4 ) boj se změnami klimatu
- postup by měl být přiměřený. Nepovažuji za vhodné podporovat další zvyšování podílů obnovitelných zdrojů na které nemáme podmínky. V současné době platí námi přijatý závazek na podíl obnovitelných zdrojů do r. 2010 v úrovni 8%. Zdá se, že Komise a EP chystají další posun a to až přes 20% podílu obnovitelných zdrojů v dalším období (podle zpravodajky této zelené knihy v EP ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (24. 7. 2006), britské socialistické europoslankyně Eluned Morgan, by měla skladba zdrojů energie členských států obsahovat závazný cíl dosáhnout 25 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020). Uvážíme-li, že geotermální energie se u nás nevyskytuje, energie vody je již využívaná do značné míry, sluneční energii příliš nemáme a dřevěné štěpky jsou cennou surovinou pro průmysl (pro výrobu papíru, celulózy, překližky), mnoho prostoru pro naplnění dalších požadavků nemáme. Na druhé straně umíme jadernou energetiku. Ta sice není z pohledu EU obnovitelná, ale uvážíme-li, že prozatím je uranu dostatek (na zhruba 100 let pro klasické jaderné elektrárny) a vzhledem k tomu, že existují tzv. množivé reaktory které umí produkovat více paliva, než spotřebují, nemělo by zde být pojmem "obnovitelnost" vůbec argumentováno.
- pokud jde o rozšiřování systému emisních a dalších povolenek, je zapotřebí připomenout, že v současné době je systém emisních povolenek nejednotný. Ne ve všech členských státech je systém povolenek stejný, to přispívá pouze ke spekulaci a obohacování určité skupiny účastníků. Nejistota, která je způsobena nepředvídatelností způsobu alokace emisních povolenek v příštím období stejně tak jako výše ceny této povolenky, brzdí strategická investiční rozhodnutí do výstavby dalších kapacit. Evropa ztrácí díky tomuto systému svoji konkurenceschopnost vůči ostatním světovým ekonomikám.
ad 5) Podpora inovací pří výrobě energie
- domnívám se, že by mělo dojít k přesnější specifikaci prioritních oblastí energetického výzkumu a vývoje v 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj. Na ten je vyčleněno 2,4 miliardy eur.
ad 6) jednotný postup ke ostatním státům
- EU by měla být schopna definovat své strategické cíle, a to jak vůči dodavatelům, tak spotřebitelům energií. Významným prvkem stability jsou především dlouhodobé kontrakty.
F) Návrh usnesení
Výbor
- souhlasí s důrazem na urychlení jednotného vnitřního trhu s energií, ovšem bez překotného zavádění nových legislativních pravidel, nebo vytváření dalších institucí.
- podporuje v prvé řadě dotvoření (nadnárodních) regionálních energetických trhů
- podporuje sbližování kompetencí národních regulátorů, zejména pro zajištění konzistentního přístupu v přeshraničních otázkách.
- podporuje vytváření společných informačních a koordinačních center provozovatelů přenosových soustav na regionální úrovni
- podporuje posílení vzájemného propojení sítí mezi členskými státy s tím, že s předstihem je zapotřebí provést identifikací všech úzkých míst přenosu energie.
- podporuje diverzifikaci skladby zdrojů energie, ale trvá na tom, že je na každém členském státu, aby si zvolil svou vlastní skladu zdrojů energie.
- podporuje využívání jaderné energie, která je v rámci bezemisní energie stěží zastupitelná. Doporučuje ponechat na uvážení jednotlivých států míru jejich zapojení jaderné energie do vlastní skladby zdrojů.
- podporuje racionální rozvoj obnovitelných zdrojů ale s přihlédnutím k jejich nákladům a k jejich negativnímu vlivu na stabilitu energetických sítí.
G) Právní základ
Ve Smlouvě o EU ani ve Smlouvě o ES zvláštní kapitolu věnovanou energetice nenajdeme. Pro Energetiku lze ve Smlouvě o založení Evropského společenství (SES) použít čl. 3 odst. 1 písm. u), podle nějž opatření v oblasti energie patří mezi činnosti Společenství zaměřené ke splnění cílů vymezených v čl. 2 SES.
Článek 2 (cíle):
"Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik ... podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení pro muže a ženy, trvalý a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti, vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy".
Sekundární legislativa je pak přijímána zejména na základě čl. 175 odst. 2 (Hlava XIX: Životní prostředí - Rozhodování, zásada „škodu hradí znečišťovatel“), čl. 95 (Hlava VI: Společná pravidla pro soutěž, daně a sbližování právních předpisů – Sbližování právních předpisů o vnitřním trhu, ochranná doložka) nebo čl. 308 (Část šestá: Všeobecná a závěrečná ustanovení – Dodatečné pravomoci), u kterého je však postup nejkomplikovanější, neboť při přijímání v Radě vyžaduje jednomyslnost.
H) Několik obecných poznámek ke zpracování Zelené knihy
Celým dokumentem se vine jakási rozpačitost z neschopnosti stanovit si priority
- na jedné straně chce Komise řádně fungující trh, který poskytuje nezbytné cenové signály, a na druhé straně jej zas až tolik nechce, protože navrhuje aplikovat tzv. politická opatření která otevřou trh nekonkurenčním a dražším technologiím
- na jedné straně autoři chtějí podporovat tvorbu nových energetických zdrojů a na druhé straně se jich obávají (s tím že by mohly způsobit globální oteplování, nebo jiná rizika, např. jaderné havárie)
- na jednu stranu chtějí liberalizovat trh, na druhé straně se bojí, že by mohla liberalizace někomu ublížit (to naznačuje cíl ".. aby otevření trhu s energií přineslo prospěch spotřebitelům a hospodářství."..)
Dokument je charakteristický terminologickým blouzněním a zamlžováním
Některé mutace výrazů spojených s termínem "udržitelnost" postrádají smysl - např." udržitelné investice", nebo udržitelné jaderné reaktory. Co tím mají autoři na mysli není jasné ani z kontextu.
Pojem "udržitelnost" uvedený jako jeden z cílů, je zde specificky, nově a nesourodě definován V souvislosti s jiným významem tohoto slova v jiných evropských dokumentech, toto nové pojetí nepřispívá k jasnosti sdělovaných myšlenek.
V textu se používají výrazy zamlžující podstatu, zřejmě proto aby nebyl patrný jejich negativní obsah. Např. "volatilní obnovitelné zdroje" namísto "nespolehlivé obnovitelné zdroje", nebo "demonstrace a tržní replikace mají posunout čisté a obnovitelné zdroje energie blíže k trhům" namísto "dotace mají posunout obnovitelné zdroje energie blíže k trhům".
Typickým projevem neschopnosti říci věci na rovinu jsou titulky kapitol. Bývalo zvykem, že nadpisy stručně vystihovaly o co v kapitole jde. To zde není zřejmě záměrem.
Příklad: Kapitola o otvírání vnitřního trhu je rozmělněna dalšími větami, které s ní nemají nic společného.
Její znění je: "Energie pro růst a pracovní příležitosti v Evropě: dotvoření vnitřního evropského trhu s elektřinou a plynem". Ostatní kapitoly jsou formulovány podobně mnohomluvně a málo srozumitelně.
Dokument je nesrozumitelně strukturován
Autoři si nedali práci s vhodným strukturováním textu. Ten by měl být především přehledný stručný, bez zbytečného balastu a s neopakujícími se pasážemi To zřejmě nebylo záměrem.
Nejprve je uveden jakýsi mix cílů i způsobů jak dosáhnout cílů a teprve poté jsou na konci cíle uvedeny.
Těžko lze rozeznat úmysl autora co chce pojímat jako cíl a co opatření k jeho dosažení. Pro oba pojmy jsou užívány termíny typu "zlepšení, prohloubení vztahů, větší průhlednost, vytvoření rámce, vytvoření plánu, přijetí plánu, vytvořit nového mechanismu".
Závěr poznámek ke zpracování Zelené knihy
Celkově materiál vyznívá jako směs reálného pohledu na problém a jeho řešení a jakéhosi volebního programu, který je charakterizován mnohomluvností, menší věcností ale zato snahou nikoho nepopudit a neříkat věci na rovinu.
|
Zelená kniha - Evropská strategie pro energii
