Zpravodajská zpráva pro plénum Senátu PČR
k senátnímu tisku č. 212
Zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj výboru pro evropskou integraci
Předkladatel zákona: za Vládu ČR - Ministerstvo práce a soc. věcí
senátní tisk č. 212
navazuje na sněmovní tisk č. 242
A. Předmět zákona:
Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je řešení problematiky uznávání odborných kvalifikací (tzv. profesního uznávání), a její úprava v souladu s předpisy Evropských společenství.
V právním řádu České republiky je dosud upraveno pouze tzv. akademické uznávání, které lze charakterizovat jako uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné vysokoškolské instituce jinou vysokoškolskou institucí;
Je to jedna z oblastí, ke které dává EU na vědomí nespokojenost s nedostatečnou úpravou našeho práva. Oblast uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání v tuzemském právu upravena.
Problematika vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu tohoto povolání, jak je upravena obecným systémem ES se v ČR týká asi 470 povolání a odborných činností, u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky jejich výkonu, tzv. "regulovaná povolání" a "regulované odborné činnosti".
(například povolání zdravotní sestry, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, lékárníka, lékaře, oční optik, laborant (zubní, zdravotní, radiologický)
Navrhovaná právní úprava nezakládá uchazečům právní nárok pracovat v ČR regulovaném povolání, ale dává jim právo, aby jejich kvalifikace byla posouzena orgánem za tímto účelem určeným ve správním řízení a v zákoně stanové lhůtě a s možností odvolání a přezkoumání rozhodnutí.
Podle tohoto návrhu zákona je odpovědným za koordinaci činnosti státní správy, uznávacích orgánů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále MŠMT).
Uznávacími orgány, které budou konkrétně rozhodovat o uznání obecné kvalifikace budou jednotlivá ministerstva. Zvláštní předpis upravuje i takové regulované činnosti, kde se uznávacím orgánem stávají i jednotlivé profesní komory.
Problematika uznávání odborné kvalifikace není upravena pro všechny činnosti, které jsou regulovány českým právním řádem. Některé činnosti jsou svou povahou natolik zvláštní, že bude potřebné vytvořit mechanismus uznávání kvalifikací státních příslušníků jiných členských zemí odlišným způsobem. Příkladem těchto zákonů je zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
Nebo zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání
Návrh zákona je jakýmsi nutným vylepením díry v českém právním řádu ve vztahu k právu ES.
Nutnost se kterou musí být přijat se zřejmě podepsala na slabší systémovosti a úrovni zpracování tohoto zákona. Zákon je zcela určitě potřebný ale je příliš složitý.
K harmonizační stránce:
Návrh zákona je slučitelný s primárním právem ES (články 39 až 55 Smlouvy o založení ES) pokud jde o požadavky pro volný pohyb osob v regulovaných povoláních a s příslušnými směrnicemi ES.
Tímto návrhem byly zapracovány následující směrnice EHS, především směrnice Rady 89/48/EHS, o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po skončení nejméně tříletého odborného vzdělání ze dne 21. prosince 1988 a směrnice Rady 92/51/EHS, o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělání a přípravy, která doplňuje předchozí směrnici ze dne 18. června 1992, dále pak dalších čtyř směrnic Komise, které mění přílohy předchozích směrnic, a dvou dalších směrnic Rady a EP
Tento obecný systém uznávání kvalifikací by měl přinést výhody občanům České republiky, kteří jsou oprávněni v jiných členských státech požadovat veškerá práva, která jsou garantována tímto zákonem státním příslušníkům jiných členských států v České republice".
B. Účinnost novely:
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost, s výjimkou šesti ustanovení, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení:
C. Doporučení VEI:
Doporučuje přijmout.
Následující diskusní příspěvek:
Vážené dámy, vážení pánové, já bych se s vámi rád podělil o jistý postřeh, který ve mně tento zákon vyvolal. Sleduji pod jistým úhlem pohledu i všechny ostatní předklady. Občas je diskutována otázka korupce. Zdá se, že je to poměrně zajímavé téma a málokdo se zamýšlí nad tím, jestli nemá původ v některých formulacích v zákonech.
Tím nejdůležitějším se mi zdá použití slovíčka "uznávací orgán nebo úředník může". A není zároveň přesně stanoveno za jakých okolností. Samozřejmě není vždycky možné perfektně vše do posledního detailu předvídat a udělat jakýsi algoritmus prakticky počítačový pro rozhodování, ale zde v tomto případě je poměrně zjevně deklarovaná přílišná volnost bez nějaké další specifikace.
Uvedu několik příkladů.
Například § 10 tohoto zákona - kompenzační opatření - uznávací orgán může požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti ve stanovené délce. Ale nemusí, nikde není řečeno za jakých podmínek.
§ 11 - prokazování výkonu předmětné činnosti. Uznávací orgán může požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti v členském státu původu. Ale nemusí.
Samozřejmě si domyslíte za jakých okolností může k tomuto dojít a nemusí.
§ 7 - například uznávání odborné praxe - uznávací orgán může požadovat dalších dokladů, prokazujících obsah a délku odborné praxe atd.
Když jsem to srovnával s jinými zákony, například se stavebním zákonem, který je také poměrně velice komplikovaný nebo rozsáhlý, a i v něm je také uvedeno, že v řadě případů může být od něčeho upuštěno, ale jsou stanoveny podmínky, které musí být splněny a jsou tam stanoveny poměrně precizněji.
To je jakýsi postřeh a jakýsi akcent, který bychom měli dávat na slovíčka "úředník" nebo "uznávací orgán" nebo kdokoliv jiný "může" bez stanovených podmínek. Děkuji za pozornost.
|
Zákon o uznávání odborné kvalifikace /12. schůze/
