Zpravodajská zpráva pro plénum Senátu PČR
k senátnímu tisku č. 314
k návrhu zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj Výboru pro evropskou integraci
Předkladatel zákona: Vláda ČR, Ministerstvo financí ČR, ministr Bohumil Sobotka
senátní tisk č. 314
navazuje na sněmovní tisk č. 522
Vážené senátorky, vážení senátoři, tento zákon je součástí skupiny čtyř zákonů o kapitálovém trhu, kolektivním investování a dluhopisech. Dva z nich jsme již probrali a schválili.
Dovolte mi, abych na začátku řekl několik vět ohledně kapitálového trhu jako takového a dále k vazbě tohoto zákona na evropskou legislativu, poté mé připomínky.
Česká republika má v porovnání s ostatními ekonomikami přistupujících států poměrně velký finanční sektor, je zde hodně poskytovatelů. Charakteristickými rysy jsou především vysoká tržní koncentrace, silná pozice bankovního sektoru, málo rozvinutý kapitálový trh a vysoká zahraniční účast.
Na trhu s cennými papíry existuje malé množství vysoce likvidních aktiv, pomocí kterých se realizuje většina obchodů a v nichž hraje stěžejní roli omezené množství velkých obchodníků.
V České republice mají stejně jako ve většině ostatních evropských zemí banky klíčovou roli při alokaci úspor do investičních projektů, zatímco význam kapitálového trhu zůstává malý, při nízké úrovni jednotného a společného dozoru.
Pro to, že je v ČR kapitálový trh jako zdroj financování investičních projektů využíván relativně málo, existuje několik důvodů. Především krátká historie, během níž procházel podnikový sektor restrukturalizací za pochodu a vytvářel se právně regulační rámec pro investici paralelně s tím. Na druhém místě je třeba připomenout, že v českých podmínkách hrál velkou roli příliv přímých zahraničních investic, který v mnohém nahradil domácí zdroje kapitálu.
Zmíněné čtyři návrhy zákonů, týkající se kapitálového trhu, nahrazují dnes existující legislativu, harmonizují ji z velké části s direktivami EU a pro český kapitálový trh tak stanou stěžejními normami. Měly by také podpořit význam kapitálového trhu.
Zásadním novým principem, který náš právní řád přebírá, je princip jednotného evropského pasu. Jeho hlavní idea je zatěžovat poskytovatele služeb licenčním řízením jen jednou v celé EU. Poskytovatel služeb musí nejprve informovat domovského regulátora - Komisi pro cenné papíry, že zamýšlí poskytovat své služby, zřídit pobočku nebo emitovat či nabízet investiční instrumenty v některém ze členských států. Následně je povinen doložit určité skutečnosti. Povolení k činnosti mu pak vydá domácí regulátor a ne zahraniční, který je o skutečnosti pouze informován.
Nový zákon přináší změnu i v oblasti evidence a vypořádání obchodů s cennými papíry. Vzniká nový centrální depozitář a dvoustupňová evidence cenných papírů. Středisko cenných papírů se tak přemění na centrální depozitář, který bude evidovat zaknihované cenné papíry, uschovávat listinné cenné papíry a provozovat vypořádací systém. Na jeho evidenci bude navazovat evidence obchodníků s cennými papíry a investičních společností, které mají povolení k obhospodařování majetku zákazníků nebo správě investičních nástrojů. Ty budou mít možnost zřídit si u centrálního depozitáře tzv. účet zákazníků, na kterém nesmí být vedeny cenné papíry samotného majitele účtu, ale pouze jeho zákazníků.
Nový centrální depozitář bude oproti současnému Středisku cenných papírů, což je příspěvková organizace, akciovou společností, jehož akcionáři mohou být kromě ministerstva financí také např. banky, obchodníci s cennými papíry nebo organizátoři regulovaného trhu.
České subjekty také budou mít v případě porušení svých práv vyplývajících z práva Evropských společenství možnost dovolat se jich u Evropského soudního dvora.
Pokud jde o budoucnost, o které bych se krátce zmínil - další změna, která není součástí navrhovaného zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ale je součástí připravované novely direktivy o investičních službách, bude organizace obchodování. Po přijetí novely na evropské úrovni, která se předpokládá v tomto měsíci a transpozici do českého právního řádu můžeme očekávat, že organizace obchodů v ČR bude moci probíhat buď na regulovaném trhu, tj. burze, nebo ve vícestranném obchodním systému, který bude provozovat licencovaný obchodník s cennými papíry.
Evropská komise se rozhodla na jedné straně podporovat vznik vícestranných obchodních systémů, aby zvýšila konkurenční tlak na provozovatele burz, na druhé straně plánuje podrobit vícestranné obchodní systémy vyšší regulaci, aby tak alespoň částečně odstranila komparativní nevýhodu silně kontrolovaných burz. V ČR se nová právní úprava nejvíce dotkne RM systému, který se bude muset transformovat buď na burzu nebo na vícestranný obchodní systém.
Nyní detailněji. Podnikání na kapitálovém trhu je v současnosti upraveno čtyřmi speciálními zákony, kterými jsou zákon o cenných papírech, zákon o dluhopisech, zákon o burze cenných papírů a zákon o Komisi pro cenné papíry. Dále je tato oblast modifikována deseti prováděcími vyhláškami a čtrnácti zákony, které tuto oblast upravují nepřímo. Stávající úprava je roztříštěná a nesystematická.
Cílem nové právní úpravy, která je teď předkládána, jak bylo řečeno, je kromě sjednocení některých předpisů také dosažení plné slučitelnosti s právními akty Evropských společenství, zkvalitnění fungování kapitálového trhu v ČR a zvýšení ochrany zejména drobných investorů.
Tímto zákonem se zrušuje již zmiňovaný zákon o burze cenných papírů, zákon o cenných papírech s výjimkou soukromoprávních ustanovení, která budou výhledově převzata do občanského zákoníku a do doby nabytí jeho účinnosti budou ponechána v platnosti.
Nyní k harmonizační stránce. Do zákona bylo implementováno osm směrnic Rady a Evropského parlamentu. Pro příklad je to směrnice Rady o přijetí cenných papírů ke kótování na burze, směrnice o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci, směrnice o kapitálové přiměřenosti investičních firem atd.
Pokud jde o soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty evropských společenství - zde lze posuzovat tři oblasti kompatibility.
První je slučitelnost s právními akty základních dokumentů Evropských společenství. Zde je plně slučitelný s právními akty.
Dále je možnost zkoumat slučitelnost z hlediska Konvence o Organizaci pro ekonomickou spolupráci. Zde bych se chtěl zmínit, že vláda ČR přijala v r. 1995 usnesení k návrhu na přístup ČR ke Konvenci o OECD. Přílohou usnesení je prohlášení vlády o přijetí závazků plynoucích z tohoto členství, jimiž jsou mj. i Kodex liberalizace kapitálových pohybů a Kodex liberalizace běžných neviditelných operací. Navrhovaná právní úprava podnikání na kapitálovém trhu je v souladu s aktualizovaným zněním těchto kodexů a s principy OECD pro správu a řízení společností.
Dále je slučitelnost z hlediska liberalizace v rámci Světové obchodní organizace. Předpokladem přijetí ČR do EU je poskytnutí stejné míry liberalizace stranám Dohody o zřízení WTO, jakou jim poskytuje EU, přičemž míra liberalizace poskytnutá stranám dohody EU nesmí být překročena. Navrhovaná právní úprava podnikání na kapitálovém trhu je v souladu s Dohodou o zřízení WTO a mnohonásobné Všeobecné dohody o obchodu službami, která je její součástí.
Nyní k projednávání na výboru pro evropskou integraci. Zde jsem měl několik připomínek, které jsem nevedl k pozměňovacím návrhům, přesto považuji za vhodné vás s nimi seznámit.
První se týkala podle mé interpretace, v našem zákoně nadměrné povinnosti informovat komisi Evropských společenství, tj. nevhodná implementace směrnice 1993/22/EHS. Podle mého názoru Směrnice požaduje informovat Komisi ES pouze v případech, kdy byla uložena opatření podle čl. 19 odst. 5 směrnice, nikoliv o všech opatřeních k nápravě a sankcích tak, jak lze vyvozovat z této novely.
Druhá připomínka se týkala nezapracování směrnice 2003/71/ES o prospektu. Předkladatel by měl v souvislosti se lhůtou pro transpozici uvedené směrnice k 1. 7. 2005 již v současné době analyzovat požadavky, které z ní vyplývají a navrhnout příslušné znění novely.
Moje poslední připomínka se týkala § 94 odst. 3 zákona, kde formulace typu "pokud zákon neprokáže jinak", je nevhodná. Není totiž jasné, jak může zákon prokazovat nějakou skutečnost. Nicméně předkladatel si je této skutečnosti vědom.
Na závěr já souhlasím s tímto zákonem a výbor pro evropskou integraci doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS.
|