"Informace vlády ČR o dosavadním postupu a závěrech mezivládní konference EU k návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu"
Vážený předsedo vlády, vážené senátorky a senátoři.
Premiér Špidla stručně zmínil vládní priority pro jednání mezivládní konference. Ve svém vystoupení formuloval 4 body, které hodlá Vláda ČR hájit:
1) systém tzv. dvojí kvalifikované většiny při hlasování v Radě ministrů nastavit tak, aby byl paritní, tj. např. od 50:50 až do 60:60 ,
2) zachovat jednomyslné rozhodování o finanční perspektivě, vlastních zdrojích a daňové politice
3) zachovat po dočasnou dobu princip 1 stát = 1 komisař
4) zvýšit minimální počet poslanců Evropského parlamentu ze 4 na 5 za každý stát
Dámy a pánové, patrně se nemýlím, když se domnívám, že úkolem Vlády České republiky je hájit zájmy České republiky. A já se zcela vážně musím ptát, zda se Vláda ČR domnívá, že v poslední fázi jednání mezivládní konference, kdy je třeba soustředit se na opravdu závažné body, je klíčovým zájmem našeho státu bojovat třeba za to, aby byl minimální počet poslanců Evropského parlamentu zvýšen ze 4 na 5 poslanců za každý členský stát. Změní to snad něco na počtu českých europoslanců? Proč se má energie českých diplomatů soustředit na tento pro všechny občany ČR zcela marginální bod. Opravdu nedokážeme formulovat mnohem zásadnější otázky, za které bychom se mohli na mezivládní konferenci zasazovat?
Závažnost ostatních vládnich priorit není o mnoho vyšší. Usilovat o to, abychom měli vlastního komisaře o tři nebo čtyři roky déle, také není nijak důstojné ani smysluplné. Při debatě o nastavení dvojí většiny při hlasování kvalifikovanou většinou si pak myslím, že spíše než o bezhlavé prosazování principu parity kvóra států a kvóra obyvatel je ze strategického hlediska mnohem účelnější usilovat o zvýšení kvóra minimálního počtu států, protože tento krok objektivně zvyšuje váhu tzv. malých zemí, za jejichž zájmy se Vláda ČR na mezinárodní scéně rádoby zasazuje.
Za nejsmutnější však považuji naprostý nedostatek pozornosti, který Vláda věnuje opravdu klíčovému tématu, o němž se bude v poslední fázi mezivládní konference jednat, totiž hlasování kvalifikovanou většinou. Chceme-li v nějaké oblasti zavést takové rozhodování, musíme si opravdu uvědomit, zda takový krok přináší ČR nějakou přidanou hodnotu. Zejména pro malé státy Unie je totiž pochopitelně výhodnější, pokud se v nějaké oblasti rozhoduje jednomyslně. Při rozhodování kvalifikovanou většinou se váha malých zemí přirozeně mění. Úsilí Vlády ČR o zachování jednomyslnosti v rozhodování o finanční perspektivě, je sice chvályhodné, ale nedostačující. Co třeba otázky policejní a justiční spolupráce, harmonizace trestního práva nebo společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký má v těchto věcech názor?
Z pohledu národního parlamentu je pak zcela politováníhodné, jak Vláda hodila za hlavu problematiku tzv. přechodové klausule tj. čl. I-24 tzv. passerelle, tj. možnosti měnit fakticky ústavní smlouvu Unie bez souhlasu národního parlamentu. Připomenu, že čl. I-24 návrhu ústavní smlouvy EU umožňuje přechod z jednomyslného rozhodování na hlasování kvalifikovanou většinou v jakékoli oblasti evropského práva na základě pouhého rozhodnutí Evropské rady, tedy bez souhlasu národních parlamentů, které dnes musí takovýto krok schvalovat. Je zajímavé, že Vláda ČR ve svém původním mandátu passerelle odmítla, nyní se však tento bod zcela vytratil. Premiér Špidla, ve svém vystoupení tento bod zcela ignoroval. Senátní Výbor pro evropskou integraci ve své Zprávě z 30.9.2003 passerelle jasně odmítl. Ta je také podle mého názoru jednak v rozporu s ústavním pořádkem ČR a rovněž ji považuji za neslučitelnou s principem parlamentní odpovědnosti. Byl bych rád, pokud by pan premiér mohl na můj poslední bod pokud možno konkrétně reagovat.
|