zpravodajská zpráva pro VEU Senátu PČR
SDĚLENÍ Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu:
Energetická politika pro Evropu
K 015/06
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj VEU
14.2.2007
Dokument Rady 5282/07 z 15. 1. 2007, česká verze z 23. 1. 2007
Dokument Komise KOM(2007) 1 z 15. 1. 2007
Senátní tisk K 015/06
Úvod
Komise v březnu r. 2006 vydala k připomínkování Zelenou knihu pro energii (udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou). Na základě konzultací s členskými státy přichází nyní se závěrečným dokumentem Energetická politika pro Evropu. Rozsáhlá zpravodajská zpráva k zelené knize byla přednesena na našem výboru dne 13.9.2006 a výbor přijal řadu usnesení. Zprávu i usnesení lze nalézt na info.skaloud.net (Zelená kniha - Evropská strategie pro energii (2.10.2006)). Nyní překládaná energetická politika je součástí balíčku dalších dokumentů (převážně Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu) související se stejnou problematikou - viz níže. Toto sdělení Komise KOM(2007) 1 z 15. 1. 2007 Energetická politika pro Evropu je z uvedeného balíčku nejdůležitější, navazuje na ostatní a v podstatě kopíruje návrhy uvedené v zelené knize pro energii. Změna je pouze v tom, že se rozšiřují témata inovací při výrobě energie a zavádí se samostatná kapitola "Budoucnost jaderné energetiky".
Důvody pro společnou energetickou politiku
Evropská unie má vážné obavy pokud jde o budoucí dodávky energií a jejich cenu. Jak již bylo sděleno v předchozích zprávách důvody jsou následující:
- rizika nárůstu cen energií ze zvyšující se světové poptávky, dále z možnosti vyčerpávání zdrojů a z rizik souvisejících tím, že se dovozy realizují částečně z regionů ohrožených nestabilitou.
- rizika omezení dodávek nebo výpadků v důsledku zanedbané energetické infrastruktury.
- závislost EU na dovozech stále roste. Nebudeme-li schopni posílit nebo efektivně využívat domácí zdroje, bude v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků (v porovnání s 50 % v současné době) uspokojováno dovozem.
- paralelním problémem je obava ze změny klimatu v důsledku emise skleníkových plynů, což vede k modifikaci postupů týkajících se získávání energie.
Čelení hrozbám je účinnější při společném postupu.
Energetický balíček
V lednu 2007 Komise přijala soubor dokumentů, které obsahují návrhy pro posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU a dále opatření v boji proti klimatickým změnám. Hovoří se o tzv. energetickém balíčku. Nyní projednávaný dokument je součástí energetického balíčku, je nejdůležitějším z těchto dokumentů a v řadě případů jeho opatření navazují na ostatní částmi balíčku. Zbývající části balíčku představují následující soubor sdělení a zpráv:
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou, KOM(2006) 841 z 15.1.2007
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Prioritní plán propojení, KOM(2006) 846 z 10.1.2007
- Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Směřování k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie, KOM(2006) 847 z 16.1.2007
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie: Obnovitelné zdroje energie ve 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti, KOM(2006) 848 z 16.1.2006
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Následná opatření k realizaci strategie vymezené v Zelené knize: Zpráva o dosavadním pokroku v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů, KOM(2006) 849 z 16.1.2007
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv: Zpráva o dosaženém pokroku ve využívání biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot v členských státech Evropské unie, KOM(2006) 845 z 15.1.2007
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Udržitelná výroba energie z fosilních paliv: dosažení téměř nulových emisí z uhlí po roce 2020, KOM(2006) 843 z 15.1.2007
- Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Jaderný ukázkový program, předložený podle článku 40 Smlouvy Euratom ke stanovisku Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, KOM(2006) 844 z 15.1.2007
Akční plán pro energetickou účinnost, KOM(2006) 545 vydaný již v říjnu 2006 je také součástí souboru (byl projednáván na VEU dne 31.1.2007).
Energetická politika pro Evropu - stručný Obsah
Sdělení Komise obsahuje v podstatě stejné oblasti, jaké byly vymezeny v zelené knize pro energii. Ty byly následující ( hranaté závorky = zelená kniha, kulaté závorky = stávající energetická politika pro Evropu. Přechod k novým bodům je vyznačen šipkou >)
[1] rychlejší uvolnění trhu s energií > (1) Podpora vnitřního trhu trh s energií
[2] bezpečnost dodávek a ochrana před riziky výpadků - solidarita > (2). Solidarita mezi členskými státy a zabezpečení dodávek
[3] diverzifikace skladby zdrojů energie, která bude šetrná ke klimatu > (5) Dlouhodobější cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
[4] boj se změnami klimatu > (3) Dlouhodobý závazek na snižování skleníkových plynů
[5] Podpora inovací pří výrobě energie - větší účinnost
> (4) program pro opatření v oblasti energetické účinnosti
> (6) Evropský strategický plán pro energetické technologie
> (7) Jak v budoucnu dosáhnout využívání fosilních paliv s nízkými emisemi CO2
[6] jednotný postup k ostatním státům > (9) Mezinárodní energetická politika aktivně hájící zájmy Evropy
V novém dokumentu se rozšiřují témata inovací pri výrobě energie a zavedením samostatné kapitoly (8) "Budoucnost jaderné energetiky" se klade vyšší akcent na jadernou energii (která byla v zelené knize zmíněna jen okrajově v kapitole [3] diverzifikace skladby zdrojů energie).
(1) Podpora vnitřního trhu trh s energií s požadavky na oddělování sítí, harmonizace energetických regulačních orgánů a akcent na průhlednost údajů, které by měli poskytovat provozovatelé přenosových soustav,
Nejcitlivějším opatřením je další oddělení (unbundling) správce přenosové soustavy od komerčních činností - nabízí se dvě možnosti: 1) plné oddělení vlastnictví sítí od výroby a distribuce, nebo 2) nezávislí provozovatelé sítí, kteří nejsou jejich vlastníky.
V oblasti regulace Komise navrhuje více možností, přičemž za nezbytné minimum považuje formalizaci sdružení evropských regulátorů (tzv. ERGEG+, evropská síť nezávislých regulačních orgánů), které by mělo pravomoc činit závazná rozhodnutí. V roce 2007 Komise dále předloží komunitární mechanizmus a strukturu pro evropské TSOs (provozovatelé přenosových systémů), minimální bezpečnostní standardy a standardy pro transparentnost či chartu pro energetického spotřebitele.
S tímto tématem souvisí další části balíčku, jako jsou - Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou (KOM(2006) 841) a Prioritní plán propojení (KOM(2006) 846)
(2) Solidarita mezi členskými státy v krizových stavech a zabezpečení dodávek ropy, zemního plynu a elektřiny
Prioritou EU v této oblasti je podpora diverzifikace zdrojů vedoucí ke snížení energetické závislosti jak Unie jako celku, tak i jednotlivých členských států, především těch, které jsou (téměř) zcela závislé na dodávkách ropy či zemního plynu od jediného dodavatele (např. Maďarsko, Polsko nebo Slovensko ve vztahu k Rusku). Komise navrhuje vytvoření strategických zásobníků plynu, plné využití a posílení stávajících mechanizmů (např. Gas Coordination Group, Koordinační skupina pro otázky plynu) a revizi stávajícího rámce pro strategické zásoby ropy
(3) Dlouhodobý závazek na snižování skleníkových plynů a systém EU pro obchodování s emisemi
Komise stanovila, že mechanizmus obchodování s emisemi je a musí zůstat klíčovým systémem pro podporu snižování emisí uhlíku a též jak jej učinit základem pro mezinárodní úsilí v boji proti změně klimatu.
Dlouhodobější závazky pro snižování emisí a systém obchodování s emisemi - ETS (vedle energetického balíčku vydala Komise rovněž sdělení k dlouhodobému výhledu ETS). Shodný cíl navrhla Komise i ve svém sdělení Omezení světové změny klimatu na dva stupně Celsia - Politické možnosti EU a světa do roku 2020 a na další období. V rámci těchto politik navrhuje EU:
- v rámci mezinárodních vyjednávání snížit emise skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 30 % do roku 2020,
- snížit emise skleníkových plynů v EU minimálně o 20 % do roku 2020 oproti 1990 .
Uvedené cíle vyplývají ze Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, KOM(2007) 2 „Omezení světové změny klimatu na dva stupně Celsia – Politické možnosti EU a světa do roku 2020 a na další období"
(4) Program pro opatření v oblasti energetické účinnosti na úrovni Společenství, na vnitrostátní, místní a mezinárodní úrovni
Vyšší podpora energetické účinnosti - Akční plán, který Komise vydala již v říjnu 2006, stanovuje cíl úspor o 20% do roku 2020 a mj. navrhuje uzavření mezinárodní dohody v této oblasti, (přičemž podpis dohody by mohl proběhnout během letních olympijských her v Pekingu v r. 2008). Bylo projednáno na VEU dne 31.1.2007
(5) Dlouhodobější cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
Vyšší podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména biopaliv používaných v dopravě. EU si stanovila v roce 1997 cíl dosáhnout do roku 2010 12% podílu OZE na celkové skladbě zdrojů energie, avšak zatím vše nasvědčuje tomu, že tento cíl nebude pravděpodobně splněn. Vývoj v jednotlivých členských státech je nerovnoměrný – zatímco některé členské státy vyvíjí značné úsilí ve zvyšování podílu OZE, jiné členské státy zdaleka nevyužívají své možnosti. Objektivním důvodem, proč se obnovitelné zdroje energie dosud ve větší míře neprosadily, je jejich vyšší cena oproti tradičním zdrojům. Jako další důvod Komise uvádí neexistenci závazných cílů pro OZE na úrovni EU, což by se mělo nyní změnit.
Komise navrhuje stanovení závazného cíle 20% podílu OZE na energetickém mixu EU do roku 2020. Každý členský stát by k tomuto cíli přispěl podle svých možností s tím, že k jeho dosažení (sektor elektřiny/vytápění) by byla ponechána flexibilita. Konkrétní způsob by měl být popsán ve vnitrostátních akčních plánech. V sektoru dopravy Komise navrhuje stanovit závazný cíl 10% podílu biopaliv na dopravních palivech do roku 2020.
S tím souvisí další části balíčku, jako jsou - Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie (KOM(2006) 848),
Zpráva o dosavadním pokroku v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů (KOM(2006) 849), Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv (KOM(2006) 845)
(6) Evropský strategický plán pro energetické technologie
Je to pracovní seznam úkolů budoucího evropského strategického plánu pro energetické technologie (SET) - Komise jej plánuje vydat v druhé polovině roku 2007 s cílem stanovit dlouhodobou vizi rozvoje konkurenceschopných nových nízkouhlíkových technologií. S tím souvisí a navýšení rozpočtů na energetický výzkum a inovace - rozpočtu sedmého rámcového programu (o 50%, na 886 mil. EUR ročně) a zvýšení rozpočtu programu „Inteligentní energie Evropa" (o 100%, na 100 mil. EUR ročně) - podle Komise by se měly členské státy a průmysl tomuto kroku alespoň snažit vyrovnat.
S tímto tématem souvisí součást balíčku - Směřování k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie (KOM(2006) 847)
(7). Jak v budoucnu dosáhnout využívání fosilních paliv s nízkými emisemi CO2
Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že do roku 2030 se bude vyrábět z uhlí dvakrát více elektřiny než dnes. Očekává se vzrůst spotřeby uhlí v EU, který by měl za následek zvýšení emisí CO2 do roku 2025 o 20%. Cílem energetické politiky je proto předejít těmto negativním dopadům pomocí technologií zachycování a ukládání CO2.
Komise plánuje do roku 2015 podpořit výstavbu a zprovoznění až 12 demonstračních zařízení s technologiemi na využívání fosilních paliv v komerčních elektrárnách EU se systémy zachycování a ukládání CO2. Od roku 2020 by pak měly být všechny nové uhelné elektrárny vybaveny technologií CCS (carbon capture & storage, systémy zachycování a ukládání CO2).
S tímto tématem sovisí součást balíčku - Udržitelná výroba energie z fosilních paliv (KOM(2006) 843)
(8) Budoucnost jaderné energetiky
Komise hodlá v rámci přezkumu energetické strategie iniciovat širší diskusi o úloze jaderné energie, kterou považuje za ekonomicky konkurenceschopnou vůči ostatním alternativám, za podporující diverzifikaci zdrojů a zabezpečení energetických dodávek v EU. Jaderná energetika je prezentována jako jeden ze způsobů snižování emisí, méně citlivá na pohyby cen paliv. Podle sdělení Komise v současné době pochází přibližně jedna třetina vyrobené energie a 15 % energie spotřebované v EU z jaderné energetiky. Komise navrhuje vytvořit pracovní skupinu na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a přistoupit k harmonizaci požadavků na jadernou bezpečnost zajišťující dodržování mezinárodně přijatelných standardů. Rozhodnutí o využívání jaderné energie v rámci národního energetického mixu je plně v kompetenci členských států a Komise se chce v této souvislosti v diskusi zaměřit na požadavek zavádění vnitrostátních plánů nakládání s radioaktivním odpadem.
S tím souvisí součást balíčku - Jaderný ukázkový program (KOM(2006) 844)
(9) Mezinárodní energetická politika aktivně hájící zájmy Evropy
Posílení vnějších vztahů s třetími stranami - Komise si je vědoma toho, že navrhované kroky nemůže podnikat zcela izolovaně, a proto nastiňuje i představu spolupráce s ostatními světovými hráči. Kromě posilování vzájemných vztahů s významnými producenty, tranzitními zeměmi a spotřebiteli Komise nově navrhuje např. jmenovat evropské koordinátory pro klíčové mezinárodní projekty, energetické partnerství s Afrikou a integraci energetické a rozvojové politiky. Vnější energetická politika musí větší měrou vystupovat jako celek vůči třetím zemím.
(10) Účinné monitorování a podávání zpráv
Komise navrhuje zřídit tzv. Úřad observatoře pro energetické dodávky, mapující evropskou energetickou poptávku a nabídku, především ve světle potřeby budoucích investic. Komise by měla v roce 2007 stanovit konkrétní oblasti odpovědnosti observatoře a navrhnout právní základ jejího financování.
Pozice vlády
Vláda ČR obecně vítá vydání předmětného sdělení. Sdělení podle ní nicméně obsahuje řadu návrhů/opatření, které budou vyžadovat hlubší analýzu a širokou diskuzi všech zainteresovaných subjektů jak na domácím poli, tak na unijní úrovni.
Vzhledem k obsáhlosti pozice následuje pouze stručný přehled toho, ve kterých oblastech je názor vlády ČR odlišný od představ Komise.
Se závazným cílem dosáhnout v EU 20% obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě primárních energetických zdrojů ČR do r. 2020 viz (5) v obecné rovině souhlasí. ČR nesouhlasí s tím, aby celkový cíl pro EU byl závazný, zejména z důvodu výhradního práva členských států na volbu energetického mixu a proto, že ze závazného celkového cíle by vyplynuly závazné národní cíle při jejichž neplnění hrozí sankce ze strany EU. Stejně jako většina ostatních členských států vláda za ČR hodlá požadovat, aby cíl pro EU byl indikativní. Zde se MŽP na rozdíl od MPO domnívá, že závazný cíl 20% podílu celkové energie z OZE na energetickém mixu je vzhledem k podílu 14,5% elektřiny z OZE v roce 2004 ambiciózní, nicméně splnitelný.
Vláda ČR podporuje zavedení nové politiky v oblasti biopaliv - 10% biopaliv v roce 2020 viz (5). Vzhledem k tomu, že v jednotlivých členských státech jsou odlišné podmínky jak klimatické tak, i ekonomické, MPO původně požadovalo, aby byl cíl stanoven jako indikativní. Vedle toho MŽP podporovalo závaznost cíle na 10% a po dohodě ČR bude vystupovat ve prospěch jejich názoru, a to závaznosti cíle 10% biopaliv.
Vláda ČR je též názoru, že by EU neměla stanovovat cíl jen pro biopaliva, ale měla by stanovit souhrnný cíl pro alternativní paliva, čímž by se zachovala volnost při rozhodování o jejich energetickém mixu.
ČR podporuje akční plán pro energetickou účinnost, který vydala Evropská komise v návaznosti na Zelenou knihu již v říjnu 2006, stanovující cíl úspor primární energie o 20% do roku 2020 viz (4). Vláda ale nesouhlasí s tím, aby byl závazný. Vláda upozorňuje na investiční, technologickou a ekonomickou náročnost dosahování úspor.
V oblasti vnitřního trhu a oddělování sítí (unbundlingu) viz (1)vláda ČR nepodporuje ani navrhované oddělení výroby od distribuce ani vytvoření nezávislého systémového operátora, protože to považuje za předčasné vzhledem k nedostatečné implementaci dosavadních předpisů EU. V případě koordinace regulátorů a posílení regulace se ČR přiklání k variantě rozvoje stávajícího přístupu (tj. posílením spolupráce regulátorů a pravomocí Komise). Za důležité je považována jejich užší a lepší spolupráce a koordinace s patřičným dohledem Komise nad řešením problematiky na národní úrovni s cílem konzistence a harmonizace přístupu (obdobná praxe jako v oblasti soutěže). Vláda ČR nesouhlasí s vytvořením nového regulačního orgánu na úrovni EU
Stanovisko vlády ke snižování emisí skleníkových plynů, jsou v podstatě kladné:
Pokud jde o cíl EU v rámci mezinárodních vyjednávání snížit emise skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 30 % do roku 2020 viz (3) , ČR podpoří navržený cíl za předpokladu, že se k plnění obdobného cíle zavážou i ostatní rozvinuté země.
Pokud jde o cíl snížit emise skleníkových plynů v EU minimálně o 20 % do roku 2020 oproti 1990 viz (3) , pak vláda podporuje tento návrh v případě, kdy nebude učiněn výše uvedený závazek na mezinárodním poli (30% do r. 2020). Vláda má za to, že pro rozpočítání uvedeného celkového cíle na jednotlivé čl. státy je potřeba, aby byla na úrovni EU provedena hlubší analýza možností redukovat emise skleníkových plynů v jednotlivých čl. státech včetně analýzy dopadů. Stanovování cílů pro jednotlivé čl. státy musí s nimi být náležitě projednáno s ohledem na jejich národní podmínky.
Dopady pro Českou republiku:
Navrhovaný akční plán představuje ambiciózní projekt vedoucí k přehodnocení současných energetických politik a k přechodu na racionálnější a ohleduplnější, dlouhodobě udržitelné využívání energetických zdrojů. Navržená opatření by měla přinést výrazné úspory energií, podstatně větší efektivitu při jejich využívání, zásadní zmírnění dopadů na životní prostředí a minimalizaci rizika ohrožení nebo přerušení dodávek energií.
Projednávané dokumenty energetického balíčku samy o sobě nebudou mít přímý dopad na státní rozpočet. Opatření přijatá na základě návrhů obsažených v těchto dokumentech by však významně ovlivnila ekonomiku ČR a předpokládala by také řadu změn v právním řádu ČR. Vzhledem k širokému spektru působnosti navrhovaných opatření lze očekávat dopady do celé řady oblastí, nejen do těch bezprostředně dotčených, jako jsou energetika, doprava či životní prostředí.
Vyhodnocení finančních nákladů pro ČR prozatím nebylo provedeno, nicméně lze uvažovat v následujících proporcích: podle odhadu Komise vyžádá si dosažení 20% podílu energií z obnovitelných zdrojů si průměrné dodatečné roční náklady v EU okolo 18 miliard EUR – přibližně o 6 % více oproti očekávanému úhrnnému účtu EU za dovoz energií v roce 2020. Zde se však počítá s cenou ropy ve výši 48 USD za barel v roce 2020. Pokud tato cena vzroste na 78 USD za barel, průměrné roční náklady by klesly na 10,6 miliardy EUR.
Doporučení
Senát
I.
1. se seznámil se sdělením Komise o energetické politice pro Evropu,
2. vítá zahájení debaty o energetické politice v Evropě a strategického přezkumu vnitřního trhu s energií,
3. vítá vládní iniciativu k založení Pražského fóra o jaderné energetice,
4. hodlá se aktivně účastnit probíhající debaty o podobě a budoucnosti energetické politiky v Evropě
II.
doporučuje vládě, aby
1. před konáním Evropské rady jednoznačně definovala svou pozici k navrhovanému oddělování výroby a distribuce energie (tzv. unbundling), aby mohla následně podpořit jednu z existujících variant řešení,
2. i nadále vystupovala jako zastánce nezávazného charakteru cíle 20% podílu celkové energie zdrojů.
III.
žádá vládu
1. aby jej průběžně informovala o záměru vytvoření tzv. Pražského fóra zaměřeného na otázky jaderné bezpečnosti a jeho následné činnosti,
2. aby jej informovala o tom, jakým způsobem toto stanovisko zohlednila, a o dalším vývoji projednávání.
|
Energetická politika pro Evropu
