Zpravodajská zpráva pro plénum Senátu PČR
k senátnímu tisku č. 44
změna zákona "O cenách"
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj výboru pro evropskou integraci
Má zpráva se týká zákona přijatého sněmovnou dne 27.2.2003 na její 10. schůzi. Jedná se o změnu zákona č.526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů
(zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.)
Předkladatel zákona: vláda ČR
senátní tisk č. 44
navazuje na sněmovní tisk č. 52
Předmět zákona:
Novela zákona, předložená Vládou ČR souvisí se vstupem ČR do Evropské unie a reaguje na nutnost transpozice směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli do českých stávajících cenových předpisů. Zákon 526/1990 Sb., v platném znění, stanovuje povinnost prodávajícího při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli, označit jej cenou platnou ve chvíli nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na dobře viditelném místě tuto informaci formou ceníku, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem. Dalšími podrobnostmi se zabývá vyhláška č.580/1990 Sb., §5, kterou se provádí zákon o cenách ve znění pozdějších předpisů. Uvedená směrnice ES o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli stanovuje vedle povinnosti informovat o ceně prodejní, označit prodávané zboží také cenou ze jednotku množství, tzv. měrnou. Směrnice 98/6/ES si dala za cíl umožnit spotřebiteli porovnání cen srovnatelného zboží (zejména při nákupu ve velkoplošných prodejnách se širokou nabídkou zboží) nabízených v různě velkých baleních v prodeji formou samoobsluhy.
Rozdělil bych informaci k tomuto zákonu na dvě částí. Prvá se bude týkat vztahu k evropské integraci a druhá ostatních změn.
K prvé části.
Novela uvedeného zákona, předložená Vládou souvisí se vstupem ČR do Evropské unie a reaguje na nutnost vtělení směrnice 98/6/ES (dále jen směrnice) do stávajících českých cenových předpisů. Tato směrnice se nazývá "o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli"
Směrnici 98/6/ES bylo nutné aplikovat do našeho právního řádu na základě Asociační dohody, zák. 7/1995 Sb., která řeší záležitosti našeho přidružení do EU s perspektivou přistoupení.
ČR se tímto zavázala k "povinnosti" kompatibility našeho právního systému s právním systémem EU ke dni vstupu.
Zákon skutečně přenáší jen to co je uvedeno ve směrnici.
Stávající zákon 526/1990 Sb., stanovuje povinnosti prodávajícího při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli, tj. označit jej cenou platnou ve chvíli nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na dobře viditelném místě tuto informaci formou ceníku, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem. Dalšími podrobnostmi se zabývá vyhláška č.580/1990 Sb., §5, kterou se provádí zákon o cenách ve znění pozdějších předpisů.
Uvedená evropská směrnice stanovuje vedle povinnosti informovat o prodejní ceně, také označit prodávané zboží cenou ze jednotku množství, tzv. měrnou cenou. Směrnice si dala za cíl umožnit spotřebiteli porovnání cen srovnatelného zboží nabízených v různě velkých baleních v prodeji formou samoobsluhy.
Název "měrná cena", se navrhuje v souvislosti s Zákonem o meteorologii, který v §2 odst. 2 definuje "základní měrné jednotky" (hmotnost - kilogram, délka - metr).
Směrnice připouští pro označování měrnou cenou výjimky. Podle článku 5. směrnice mohou členské státy učinit výjimky u výrobků, u kterých není možné výše uvedené označování vhodné vzhledem k povaze nebo účelu výrobků. Návrh zákona pak tyto výjimky upravuje např. pro
d) výrobky, kde by takové označení bylo zavádějící
e) výrobky podléhajících významným změnám na objemu nebo hmotnosti,
f) při změně ceny z důvodu nebezpečí znehodnocení výrobku podléhajícího rychlé zkáze,
g) kombinace různých výrobků v jednom obalu,
h) výrobky, které jsou nabízeny během poskytování služby,
i) dražby a nabídky uměleckých děl a starožitností,
Směrnice umožňuje využití přechodného období pro menší prodejny. Přechodné vynětí navrhovaných povinností u menších prodejen, je novelou navrhované na 10 let u prodejen s plochou menší nežli 400 m2, Vynětí se však v žádné formě prodeje ani velikosti prodejny netýká volně ložených výrobků vážených či měřených v přítomnosti spotřebitele, kde Směrnice umožňuje uvádět u výrobků pouze cenu měrnou.
Účinnost navrhovaných ustanovení je stanovena ode dne platnosti Smlouvy o přistoupení ČR k EU.
ve stanovisku legislativců byly dvě poznámky
prvá se týkala pochybnosti, zda po vypuštěním přímého odkazu na směrnici ES nedojde ke zmenšení míry slučitelnosti zákona s právem ES. Odpovídám, že nikoliv, protože směrnice umožňuje odkaz na směrnici při úředním vyhlášení zákona. Způsob odkazu si stanoví členské státy
Druhá poznámka se týkala pochybností, zda přechodné období pro malé prodejny je v souladu se směrnicí. Zde odpovídám, že je v souladu. Směrnice v čl. 6 doslova uvádí "členské státy na přechodné období mohou stanovit, že se na výrobky prodávané v uvedených jednotkách (tj. malé maloobchodní jednotky) nevztahuje povinnost označit cenu za jednotku množství".
Ve druhé části
se chci zmínit o změně která nesouvisí s evropskou integrací nebo harmonizací našich zákonů. Jedná o sněmovnou přijatý pozměňovací návrh poslance Křečka na prodloužení možného cenového moratoria ze stávajících 6- ti měsíců na 12. měsíců.
tato změna poslance Křečeka je následující:
V článku I se před dosavadní text vkládá nový bod 1, který zní:
"1. V § 9 odst. 3 se slovo "šesti" nahrazuje slovem "dvanácti.".
Dosavadní text se označuje jako bod 2.
V článku III - účinnost se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: "s výjimkou čl. I bodu 1, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.".
Odlišný názor na tento pozměňovací návrh ve výboru pro evropskou integraci byl zřejmě příčinou neprohlasování návrhu zákona 526/1990 Sb. jako celku.
Část výboru považovala tento bod za nadbytečný. Jediným důvodem pro jeho přijetí, který zmínili pracovníci min. financí, bylo, "že to budou mít pohodlnější."
Připomenu, že jeho nevhodné použití v případě nájemného po rozhodnutí ústavního soudu o zrušení vyhlášky o regulaci nájemného, poněkud zvýšilo citlivost některých senátorů k tomuto institutu tj. k cenovému moratoriu.
Vyhláška 176/1993 o regulaci nájemného byla zrušena nálezem Ústavního soudu (již v r. 2000 s účinností k 31.12.2001) nejen proto, že byla v rozporu s s některými články Listiny základních práv a svobod a čl. 1 ústavy, ale také.. cituji .".aby byl legislativě poskytnut dostatek času k vytvoření nového kvalitního právního předpisu".
.. všechny následující výměry min. financí týkající se regulace nájemného, (včetně Ústavním soudem zrušeného 6/2002) vycházely ze stejných principů jako již Ústavním soudem zrušená vyhláška č. 176/1993. Minimálně poslední dva roky není vláda schopna najít řešení, která by alespoň nebyla protiústavní.
Neschopnost vlády vytvořit takovýto právní předpis ji vedl k použití cenového moratoria. Pokud bychom podpořili změnu v délce moratoria ze 6 na 12 měsíců, jenom bychom umožnili vládě, aby ve svém laxním přístupu pokračovala.
vlastní vstup mimo zpravodaje
Je zřejmé, že přestože existuje závazek ČR tuto směrnici přijmout, jeví se mi jako zbytečná. Posiluje totiž další houštinu předpisů a to tam, kde to není nutné. Zákonodárci by měli vždy jít rychle za změnami, které, pokud by nabyly legislativně ošetřeny představovaly pro občany jistá rizika, nebo obtíže do budoucna. Toto je však podle mého typický příklad toho, že změna zákona neřeší vážný problém a obtíže spíše přidává nežli ubírá.
Navrhovaná právní úprava bude mít negativní hospodářský a finanční dosah zejména na podnikatelské subjekty v maloobchodě. Vedle startovní fáze je potřeba počítat s dalšími průběžnými náklady protože ceny se mění průběžně v souladu s vývojem nabídky a poptávky.
Sporný je i přínos pro spotřebitele (více cen na cenovce může spotřebitele spíše uvádět v pochybnost), a v neposlední řadě i zvýšení nákladů zejména při přechodu na nové označování, které se může projevit v cenách pro konečného spotřebitele
Pokud jde o cenové moratorium
Považuji tento bod za nadbytečný. Jediným důvodem pro jeho přijetí, který zmínili pracovníci
min. financí, bylo, že to budou mít pohodlnější. Obávám se, že se za touto pohodlností skrývá spíše záměr využívat institutu moratoria zejména na oblasti nájemného a to zejména z důvodů prodlužování času na předložení zákona o nájemném ke kterému již vyzval Ústavní soud ve svém nálezu při zrušení vyhlášky 176/1993 Sb (o regulaci nájemného).
Připomínám, že použití moratoria na nájmy je zcela zbytečně neboť regulované nájmy nejdou svévolně a jednostranně zvedat.
Takovýto krok - moratorium, je opodstatněný jen ve výjimečných situacích. Za ty se obvykle považují například živelní pohromy nebo válečné konflikty. K žádné výjimečné situaci však nedošlo.
Mám pozměňovací návrh - odstranit sněmovnou přijatý pozměňovací návrh poslance Křečka na prodloužení možného cenového moratoria ze stávajících 6- ti měsíců na 12. měsíců. Je v písemné formě.
V článku I se odstraňuje bod 1, který zní:
"1. V § 9 odst. 3 se slovo "šesti" nahrazuje slovem "dvanácti.".
Dosavadní text se označuje jako bod 1.
V článku III - účinnost se na konci čárka nahrazuje tečkou a odstraňuje se text "s výjimkou čl. I bodu 1, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.".
|