K vládnímu dokumentu
Strategie udržitelného rozvoje České republiky
Vláda předložila parlamentu pro informaci Strategii udržitelného rozvoje České republiky, jako "rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů)". Měla by vládě sloužit jako východisko pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami.
Strategie na jejímž zpracování se podílela zejména nezisková organizace Ústav pro ekopolitiku o.p.s., a která je předkládána prostřednictvím rady vlády pro udržitelný rozvoj, je však jen slohovým cvičením rozvíjející módní pojem „Udržitelný rozvoj“. Tato práce, sepsaná akademickými aktivisty, je spíše levicovým všeobjímajícím volebním programem nežli vodítkem použitelným pro řešení praktických problémů. Přínos tohoto spisu je díky neurčitosti východisek i závěrů a všeobecným frázím – nulový.
O čem konkrétně pojednává Strategie
Práce je uvedena řadou frází a všeobjímajících úkolů, jako je "zachovat strategickou potravinovou soběstačnost", "udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR" až po - "zpřístupňovat kulturu všem lidem".
Tato část je charakteristická výskytem velmi šroubovaných a nic neříkajících obratů např. "trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit", nebo "podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudržnosti"
Aby bylo o co rozvíjet je zde použita analýza SWOT na šest vybraných oblasti - hospodářství, životní prostředí, sociální záležitosti, výzkum - vývoj - vzdělávání, mezinárodní kontext a správa věcí veřejných.
Dále následuje výčet principů, což je směs zásad ekologických aktivistů a socialistických vizí (např.: princip předběžné opatrnosti, nebo princip sociální solidarity)
Poté se pro jednotlivé výše uvedené oblasti popisují cíle a stanovují se indikátory pro určení pokroku v dané oblasti (je to přes 100 statistických veličin, kterých většinu zřejmě již sleduje statistický úřad, jako např.: podíl dovozu surovin k domácí těžbě, podíly přepravních výkonů, spotřeba hnojiv na hektar, výdaje na výzkum, přístup k internetu, účast ve volbách, objasněnost trestních činů, nebo také Giniho index nerovnosti příjmů).
U každého indikátoru je pouze intuitivně jasné, kterým směrem se má jeho hodnota pohybovat, aby byla situace lepší, to je vše. Co s těmito indikátory činit, jako mají váhu, nebo jak je používat již uvedeno není.
Je velmi poučné vědět z jakých zdrojů čerpá Rada vlády pro udržitelný rozvoj.
V předchozích verzích Strategií udržitelného rozvoje
z dílny Českého ekologického ústavu lze nalézt následující formulace (Strategie z r. 2002):
- Bylo by nerealistické očekávat, že vlastníci kapitálu změní svou ziskovou orientaci a začnou dobrovolně solidárně řešit problémy nejchudších ekonomik
- Smluvní vztah, kterým pracovník pronajímá svou práci kapitálu za účelem tvorby zisku pro vlastníka/y kapitálu, porušuje základní lidskou důstojnost
- Nikdy nekončící snaha kapitálu o zhodnocení a z toho plynoucí rostoucí tlak na přírodní životní prostředí je nejpodstatnější příčinou neudržitelnosti dosavadních způsobů hospodaření
Zdá se, že spolutvůrci tohoto vládního materiálu z Českého ekologického ústavu zřejmě odmítají kapitalismus jako systém.
Jiným zdrojem je i Fórum Rady vlády pro udržitelný rozvoj
Ve svých závěrech, podnětech a doporučeních předsedajícího Fóra Rady vlády pro udržitelný rozvoj ze dne 10. 5. 2004 lze nalézt jak (a) pokus o návrat centrálního řízení tak i (b) návrh na odstranění parlamentní demokracie:
(a) - Strategie by měla být nástrojem nově utvářené strategické dimenze řízení země.
Strategie by měla být závazná pro veškeré centrální resortní, krajské a samosprávné strategické dokumenty.
(b) Veškerá rozhodnutí vlády i Parlamentu by měla být posuzována z hlediska strategie trvalé udržitelnosti. (kdo bude posuzovat rozhodnutí parlamentu? - referendum? armáda? fórum rady vlády pro udržitelný rozvoj??)
|
vládní Strategie udržitelného rozvoje pro ČR
