Zpravodajská zpráva pro plénum Senátu PČR
k senátnímu tisku č. 177
změna zákona č. 218/2002 sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., a některé další zákony
Předkládá: RNDr. Miroslav Škaloud, zpravodaj výboru pro evropskou integraci
Předkladatel zákona: za Vládu ČR - Ministerstvo práce a soc. věcí
senátní tisk č. 177
navazuje na sněmovní tisk č. 391
jedná se o novelu služebního zákona č. 218/2002 sb přijatého v roce 2002 který upravuje služební poměry státních úřadníků
týká se tzv. "malou státní služby" tj. cca 75 tisíc úředníků. Z ústavního vymezení se služební zákon nevztahuje na všechny fyzické osoby, které již v podstatě státními zaměstnanci jsou (nikoliv tedy ... policie, vězeň služby, vojáci z povolání, zaměstnanci v veřejné správě, např. učitelé, zdravotníci nebo zaměstnanci českých drah, nebo zaměstnance územně samosprávních celků, .. ani soudci), tedy zaměstnanci v ministerstvech a v jiných správních úřadech
pro vznik služebního zákona v r. 2002 bylo několik důvodů
a) jak z hlediska formálně právních čl. 79 odst 2 ústavy
/(2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon./
b) z hlediska stabilizace pracovníků /práce v úřadech nedoceňována (úředníci připruavují návrhy zákonů a právní pedpisy), znalosti, politicky neutrální/
c) EU vyžaduje při přípravě přidružených zemí, kromě sblížení právních předpisů s právem ES také existenci a účinné fungování institucí, které zajistily aplikaci komunitárního práva a politiky. Což lze zabezpečit právní úpravou státní služby.
hlavním důvodem této předkládané novely služebního zákona je
a) usnadnění života vládě, vláda chce prostředky těmto úředníkům stanovit nařízením, nikoliv zákonem (tj. tak jako je to u odměňování zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy).
Důvod pro tuto změnu služebního zákona je výlučně ekonomický. Vláda nemůže realizovat platový systém, který si sama nastavila (ten je založený na plnění předem daných nároků vyplývajících přímo ze zákona).
b) Další důležitým opatřením v této novele je změna v části vymezují okruh činností zahrnovaných do státní služby a to díky pochybnostem, zda by tyto části byly kompatibilní s evropským právem v rámci zásady volného pohybu pracovníků obsažené v článku 39 Smlouvy o založení Evropských společenství.
V zákoně jsou totiž i omezení činností, které se považují za služby státu, a které proto mohou být vykonávány pouze občany České republiky (bod 2-5)
Z mého pohledu jak zpravodaje VEI je důležité vyjádřit se k této novele z pohledu harmonizace
k harmonizační stránce
Pokud jde o harmonizace s komunitárním právem EU - právní poměry státních zaměstnanců jednotlivých členských států toto právo neupravuje. Možné úpravy se týkají pouze přidružené problematiky, například rovnosti mužů a žen, diskriminace, pracovních podmínek, volného pohybu osob, apod., přičemž tato harmonizační pravidla byla již promítnuta do zákona samého
Ve vládním návrhu zákona byla - vedle změn týkajících se úpravy odměňování - obsažena také změna spočívající v tom, aby se v ustanovení § 6 odst. 2 (které vymezuje okruh činností zahrnovaných do státní služby) zrušila ustanovení pod písmeny m), p) a r).
m) správní rozhodování
p) řízení
r) příprava a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písm. a) až d), g), j), m), n) s výjimkou …
Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona mělo jít o provedení "naléhavé změny vyvolané pochybnostmi o dodržení zásady proporcionality při uplatnění výjimky ze zásady volného pohybu pracovníků" obsažené v čl. 39 odst. 4 Smlouvy o založení ES a avizované Komisí EU". Podle stanoviska vládního odboru pro kompatibilitu s evropským právem není novela zákona po této úpravě v rozporu s právem ES.
Tato navrhovaná změna byla však při projednávání v Poslanecké sněmovně vypuštěna, a to na základě pozměňovacího návrhu podaného ve druhém čtení (poslankyní Vojtilovou). Pozměňovací návrh byl odůvodněn tím, že vypuštěním výše uvedených ustanovení z § 6 odst. 2 "by se vážným způsobem narušila logika služebního zákona, jelikož v řadě institucí by většina klíčových zaměstnanců byla z působnosti služebního zákona vyňata a došlo by tak k významným, avšak nikoliv opodstatněným rozdílům v právním postavení, odměňování a zabezpečení dvou skupin odborných zaměstnanců, jejichž význam je z hlediska zabezpečení výkonu státní správy prakticky shodný".
důsledkem je, že pochybnost o kompatibilitě trvá.
Přijetím zmíněného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně dochází minimálně k tomu, že daná problematika avizovaná Komisí EU zůstává bez jakéhokoliv řešení, a lze předpokládat, že to vyvolá potřebu zpracování další novely služebního zákona.
VEI diskutoval zejména tuto harmonizační stránku věci a po hlasování doporučil zákon schválit
ne všichni členové výboru hlasovali pro, a to z důvodů týkající se věcné stránky zákona mimo harmonizační oblast. K té se přihlásím v obecné diskusi
k věcné stránce
a)
Vláda předkládá návrh zákona, který má přinést úspory ve výdajích státního rozpočtu, a vůbec se nenamáhá sdělit zákonodárnému sboru alespoň nějakou částku, o kterou by mohl být státní rozpočet vylepšen.
V důvodové zprávě, nalezneme pouze, že výši úspor nelze odhadnout
Domnívám se, že by šlo maximálně o jistou úsporu z velkého navýšení, takže v podstatě nejde o úsporu, ale navýšení. Aby došlo k úspoře neměl by být původní zákon vůbec přijat.
v samotné důvodové zprávě k původnímu služebnímu zákonu z r. 2002 je uvedeno, že prostředky ze státního rozpočtu na těch 75-ti tisíc úředníků narostou každoročně minimálně o 10 mld. Kč
/zvýšení výdajů stát rozpočtu o 9,5 mld, z toho na palty 6,9 mld a na výdaje zaměstnavatele spojené s platy 2,6 mld.. +0,9 mld na zdravotní hrazené nyní státem, tj. celkem ze SR 10,4 mld/ tj zvýšení platu cca o 7,600 u každého úředníka.
b)
Je zde jistá nesystémovost při úpravě platových nároků, která vyplývá z toho, že v zásadě stejná koncepce úpravy platových nároků byla zapracována i do zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde jsou příslušné platové nároky stanoveny přímo zákonem.
V řadě úprav obsažených v tomto zákoně přitom bylo v důvodové zprávě poukazováno na to, že se jedná o obdobnou úpravu, jako je tomu u státních zaměstnanců podle služebního zákona č. 218/2002 Sb. Současný stav je tedy takový, že oba zákony mají nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2005, přičemž v jednom z nich se navrhují změny, aby o úrovni platových nároků mohla rozhodovat vláda, v druhém zůstává úprava platových nároků založených přímo zákonem
Pokud vláda navrhuje usměrňovat tok finančních prostředků jinak než cestou zvláštních zákonů, tedy podzákonnými normami, jde o trend, který tato země (s výjimkou doby totalitní a posttotalitní) nepamatuje ani z doby tzv. první republiky
V demokratickém Československu na rozdíl od soudců bylo (a v i dnes v demokratickém světe je) obvyklé že výše platů státních úředníků byla usměrňována, avšak se souhlasem Parlamentu, tedy formou zákona, byť například určitou částí zákona o státním rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok
To byl také důvod, proč nebyl ve VEI tento zákon přijat všemi, a proč i já mám výhrady k tomutu zákonu.
|
Novela služebního zákona /11. schůze/
