Byl jsem zvolen členem komise pro ústavu a ústavní procedury na uvolněné místo, které vzniklo poté co byla senátorka Dagmar Lastovecká jmenována soudkyní Ústavního soudu. Zvolen jsem byl na 12. schůzi, dne 10.12.2003 z 60-ti přítomných bylo pro 58 hlasů.
Komise se v minulých letech zabývala jak tématy autonomně volenými, jednak tématy přikázanými organizačním výborem či Senátem jako takovým.
K těm prvně jmenovaným patří zejména novela jednacího řádu Senátu, na níž komise pracovala celkem půldruhého roku. Po projednání pracovní verze novely jednacího řádu v senátorských klubech byla tvůrčí etapa přípravy tohoto návrhu zákonodárné iniciativy Senátu ukončena na sklonku března 2003. Následovala etapa další, dosud neskončená, tj. etapa obhajoby a prosazování návrhu ve výborech a klubech Senátu a posléze i v Poslanecké sněmovně.
Komise rovněž projednala rovněž návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který se týká tzv. evropské agendy.
Do oblasti parlamentních procedur spadaly také debaty k podrobným pravidlům jednání na společné schůzi komor při volbě prezidenta republiky (především způsob hlasování o procedurálních návrzích),
Autonomním tématem je rovněž pokračující diskuse o parametrech českého ústavního systému, resp. o kladech a záporech ústavního pořádku ČR. Cenným stimulem těchto debat se stal sborník "Deset let Ústavy České republiky: východiska, stav, perspektivy", který byl na jaře 2003 vydán jako plod reprezentativní konference pořádané komisí na podzim předchozího roku.
Jelikož na jaře 2003 zřídila svou ústavní komisi také Poslanecká sněmovna, připravovala se komise senátní na vzájemnou spolupráci. Za tím účelem opětovně projednala senátní návrh novely Ústavy z roku 2001 a konstatovala, že jej lze i nadále považovat za vyjádření představ o optimální formě a obsahu novelizace Ústavy.
Pokud jde o témata přikázaná organizačním výborem, patřily k nim v minulém roce dva senátní tisky, představující návrhy novel Ústavy. V jednom případě se jednalo o návrh ústavního zákona, právě podaný vládou Poslanecké sněmovně (oficiálně avizovaný jako reakce na nález Ústavního soudu, kterým byla zrušena podstatná část zákona o soudech a soudcích), v případě druhém o již druhý návrh zákonodárné iniciativy Senátu ve věci přímé volby prezidenta republiky. Komise zaujala k oběma návrhům relativně obšírná stanoviska, ve kterých připomněla svou preferenci co možná komplexních změn Ústavy. Dále se zabývala jejich věcnými a formulačními nedostatky.
Další ze stanovisek bylo reakcí na úkol uložený Senátem, tj. provést analýzu návrhu ústavní smlouvy Evropské unie. Hlavní břímě spočívalo na výboru pro evropskou integraci, jenž přijal obšírnou zprávu, později projednávanou Senátem a vzatou jím na vědomí (viz Práce v Senátu / výbor pro evropskou integraci). Ještě před jednáním Senátu projednávala zprávu evropského výboru komise a zaujala k němu předběžné stanovisko, v němž identifikovala několik otázek, jež mohou představovat možné napětí ve vztahu k českému ústavnímu pořádku (např. klauzule flexibility). Současně došla k závěru, že Smlouva zakládající Ústavu pro Evropu splňuje parametry či. 10a Ústavy ČR; nevyjádřila se však k tomu, zda se před její případnou ratifikací má či nemá konat referendum. Rovněž stanovisko komise vzal Senát na vědomí. Vývoj jednání mezivládní konference k vytčeným problémům sleduje komise i nadále.
Tématem zájmu komise v uplynulém roce byl také tzv. stykový zákon, jehož příprava byla oživena na schůzce předsednictev obou komor. K vážnému jednání o návrzích stykového zákona, jež byly v letech 2000 a 2001 zpracovány ve verzích poslanecké a senátní, totiž nikdy nedošlo. Komise na základě žádosti organizačního výboru zpracovala seznam tezí, jež víceméně kopírují instituty senátní verze stykového zákona, včetně aktualizace o náměty z parlamentní praxe poslední doby. V seznamu rovněž vyznačila prioritní instituty, jimiž jsou tzv. člunek, tj. možnost opakovaného projednávání, u návrhů ústavních zákonů a návrhů zákonů podle či. 40 Ústavy, eventuální zřízení společného evropského výboru obou komor a případně i pravidla sestavování meziparlamentních delegací.
Pokud jde o výhled práce komise v roce 2004, lze vedle operativních úkolů očekávat následující:
1. dokončení projednávání a schválení návrhu novely jednacího řádu Senátu;
2. debatu o možnosti shody obou komor na novelizaci Ústavy, včetně formulace příslušného návrhu (prozatím existuje předběžná shoda na projednávání: omezení imunity, rozšíření působnosti NKÚ a zavedení přímé volby prezidenta republiky);
3. debatu o tezích tzv. stykového zákona, včetně jejich případného zpracování do podoby normativního textu;
4. formulaci stanoviska k definitivnímu návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu.
|
Jsem členem komise pro ústavu a ústavní procedury
