 |
| starosta JUDr. M. Jančík |
V souvislosti se sestavováním rady na MČ Praha 5, proběhla v médiích lavina článků obsahujících různé interpretace a dohady. Tyto zprávy inspirovaly řadu osob k dotazům směřovaných na mne. Dotazy se týkaly, např. vlivu nižšího počtu hlasů pro Jančíka na možnost být zvolen starostou, příčin dvojí neúspěšné volby starosty, významu negativního doporučení oblastního sněmu konaného dne 15.11.2006, obsahu v médiích citovaných dohod o komunální kandidátce ODS na Praze 5 nebo tzv. kaus JUDr. M. Jančíka. Níže jsou uvedené otázky zodpovězeny a doplněny informacemi, které považuji za důležité a které však nikde v médiích nezazněly.
1) Nižší počet hlasů získaných při komunálních volbách a jejich vliv na možnost být zvolen starostou
V tomto okruhu se vyskytovaly otázky typu "Jančík byl zvolen na 1. místě z kandidátky ODS na Praze 5, přestože podle počtu hlasů skončil na 42. místě, tj. předposlední, může být starostou?", "proč kandiduje když voliči rozhodli, že ho nechtějí?". "Má jeho zvoleni na svědomí jen zařazení na 1. místo na kandidátce ODS?", "Budou noví zastupitelé navrhovat toho kandidáta na starostu, když vlastně ve volbách jasně propadl?"
Komentář:
To, zda se kandidát stane zastupitelem je formováno dvěma aspekty. První je ten, že v rámci politické strany získá kandidát nějakou pozici (obvykle demokraticky v primárkách) a ta je vyjádřena pořadím na kandidátce. Druhým aspektem je počet získaných hlasů. Aby některý z kandidátů mohl uplatnit preferenční hlasy, které mění pořadí, musí získat více hlasů než kolik činí průměrný počet hlasů na kandidáta (počítaný z celkového počtu hlasů pro příslušnou kandidátku) zvýšený o 10 %. Kandidáti, kteří překročí tuto hranici, se seřadí dle absolutního počtu jejich hlasů a umístí se před kandidáty, kteří tuto hranici nepřekročili. Pořadí ostatních kandidátů zůstává nezměněno. Zmíněná hranice pro ODS v Praze 5 byla 12078. K využití takovýchto preferenčních hlasů tedy nedošlo.
Bylo vůlí tvůrce volebního zákona to, aby měli voliči možnost rozhodnout kdo po vyhodnocení výsledků přeskočí na kandidátce ostatní, ale jen do určité míry. Záměr tvůrců zákona pro stanovení této míry mohl být veden i tím, že volitelé v primárkách (ve velkých městech) mají obvykle lepší informace o kandidátech, tj. o jejich schopnostech řešit problémy, komunikovat s ostatními atp., nežli jiný volič. A tento faktor by měl mít nějakou váhu. To, že by někdo, kdo například jen na chvíli před volbami mediálně zasvítí mohl snadno všechny ostatní přeskákat, nebo, že by nějaká cílená kampaň na kandidáta mohla zamíchat výsledky, chtěli možná eliminovat právě uvedenou hranicí pro preferenční hlasy.
Mohl bych spřádat úvahy o tom, zda je to demokratické, či nikoliv, zda to odradí voliče od voleb či nikoliv atd. Domnívám se, že pokud by tento systém byl změněn, objevil by je jistě jiný případ, který by vedl k výhradám opačného druhu.
Níže následují komentáře k některým dílčím otázkám a výhradám
"..přestože podle počtu hlasů skončil na 42. místě, tj. předposlední, má možnost kandidovat na starostu"
Poté co je kandidát zvolen jako člen zastupitelstva je rovnocenný ostatním zastupitelům a při volbě rady, starosty a ostatních orgánů samosprávy je tedy opět na začátku jako všichni ostatní zvolení zastupitelé a to bez ohledu na tom, na jakém místě byl v počtu získaných hlasů. I ten co měl nejméně na kandidátce ODS, tj. kolem 10 tis. hlasů, má stále ještě velmi dost hlasů oproti nejlepšímu z jiné strany, který se může stát členem rady, jako koaliční partner (např. vůči kandidátu Evropských demokratů s 3749 hlasů). To, že se může stát starostou i kandidát s nižším počtem hlasů se běžně stává, podstatné je jakou má schopnost vytvořit životaschopnou koalici. Zde je podstatné, že nikdo jiný tuto koalici vytvořit nedokázal.
voliči rozhodli, že ho nechtějí...
Věta "voliči jej nechtějí" je pro mne poněkud nepřesná. Osobně jsem byl svědkem kampaně využívající vylepování plakátů, doručování letáků do schránek, mailové reklamy, webů i osobní komunikace k tomu, aby byli eliminováni z kandidátky někteří kandidáti promocí selektivního zakřížkování. Je zjevné, že ti, kteří byli na lichých místech od pátého včetně dostali méně hlasů oproti svým sousedům na listině. Paralelní kampaň se poté vedla proti Jančíkovi samotnému. Na druhé straně vím, že to byla kampaň jedněch kandidátů (na stejné kandidátce) proti druhým, což je zcela bezprecedentní. Je velmi zvláštní když právě ti, kteří rozpoutali kampaň selektivního křížkování, nyní nejvíce argumentují malým počtem hlasů. Tato kampaň možná nebyla jediným důvodem poklesu hlasů, nicméně argument o nízkém počtu hlasů ze strany protagonistů kampaně zní velmi nevěrohodně.
Možná, že zde je vidět i další důvod proč tvůrce volebního zákona jej připravil v podobě jaké je. Možná chtěl eliminovat právě takovéto zásahy.
Budou noví zastupitelé navrhovat tohoto kandidáta na starostu, když vlastně ve volbách jasně propadl?
Každá politická strana jde do voleb s jistým záměrem. Tj. záměrem kdo by měl v případě volebního vítězství být starostou nebo do jisté míry i se záměrem jak by měly být rozděleny i jiné funkce. To bylo patrné i na tom, že i strany u kterých se dal očekávat velmi slabý výsledek deklarovaly svého kandidáta na starostu, nebo i primátora. Platí to i pro úspěšnější strany, např. ODS. Protože Jančík byl na prvém místě a byl lídrem kandidátky, dalo se očekávat, že původní zaměření bude trvat. Jeho pozice na kandidátce byla také potvrzena sněmem volitelů z členské základy příslušné této radnici (konané dne 20.6.2006). To, zda má pro někoho význam slovo "propadl" co by odraz sníženého počtu hlasů (mj. i jako důsledek negativní kampaně, zaměřené právě na něj), bylo patrné z jednání zastupitelstva. Pro 28 členů zastupitelstva z 42 přítomných, tj. pro 67% přítomných to význam nemělo.
Má jeho zvoleni na svědomí jen zařazení na 1. místo na kandidátce ODS?
Jeho zvolení mají na svědomí současně tři faktory (a) jeho zařazení na prvém místě kandidátky, (b) celkový volební výsledek ODS, (c) schopnost vytvořit životaschopnou většinovou koalici.
2) Jaké jsou příčiny dvojí neúspěšné volby starosty
Zde se jedná o jedinou otázku, která se objevovala v různých mutacích a s negativním nádechem, např. "Jančík propadl při volbě starosty Prahy 5" [ČTK 13.11.2006] nebo Jančík prohrál křeslo [14.11.2006 Šíp] atp.
Komentář:
K volbě starosty došlo až napotřetí. Přestože stabilní radu i dostatečný počet hlasů pro ní zajišťovala již první koaliční smlouva, ne všichni podepsaní pro ní hlasovali. To navodilo zcela nestandardní situaci. Pokud by dotyční předem sdělili, že hlasovat ve shodě se svým podpisem nebudou, přistoupil by klub ODS již napoprvé k jiné koaliční smlouvě a další volby se již nemusely opakovat. První takto neúspěšná volba se uskutečnila dne 13.11.2006. Poté se zastupitelstvo rozhodlo o odložení svého jednání o dva dny na středu 15.11.2006. Zde se bez jakékoliv stabilní dohody nechal nominovat na starostu člen klubu ODS L. Herold a to přes nesouhlas klubu. Ani tato volba neprošla. Zastupitelstvo se rozhodlo pokračovat ve svém jednání za týden, tj. dne 22.11.2006. To poskytlo dostatečný čas k vytvoření nové koaliční smlouvy. Přestože ODS získala v zastupitelstvu většinu (23 z 43 členů) představuje koalice v dané situaci jedinou možnost zajišťující stabilní radu.
3) Co obsahuje dohoda z června letošního roku, kterou podepsal i primátor Pavel Bém
V médiích lze najít následující informace "Spor v ODS v Praze 5 skončí dohodou, lídrem bude Jančík" [Zpravodajství ČTK 16.6.2006], "ODS v Praze 5 schválila kandidátku v čele s Jančíkem" [Zpravodajství ČTK 21.6.2006], " .. podle dohody z června letošního roku, kterou podepsal i primátor Pavel Bém, je kandidátem ODS na post starosty Milan Jančík [HN 22.11.2006]"
Komentář:
Většina politických stran provádí za účelem sestavení pořadí kandidátů na kandidátních listinách tzv. primární volby. V těchto volbách určuje pořadí kandidátů členská základna dané strany. Zmíněná dohoda je o tom, že obě strany dohody (tj. dvě skupiny místních sdružení), kteří se původně na jedné kandidátce neshodli, budou postupovat ve shodě při jejím sestavování. Smlouva prakticky říká, že budou respektovány výsledky primárních voleb. V tomto případě bylo pořadí kandidátů obou stran (stanovených členskou základnou) propojeno. Výsledek je patrný z pořadí, které měli voliči na svých volebních lístcích.
4) Význam negativního doporučení oblastního sněmu ze dne 15.11.2006
Výstupy v médiích vedoucí k této otázce byly následujícího typu "Oblastní sněm ODS Prahy 5 před několika dny Jančíka vyzval, ať vezme svůj osobní volební neúspěch na vědomí a svou kandidaturu stáhne" [23.11.2006 Haló noviny], "chci upozornit, že Jančík nerespektuje rozhodnutí oblastního sněmu ODS Prahy 5, který starostu vyzval, aby netrval na funkci v novém volebním období,..dodává Gál" [HN 22.11.2002] a [české noviny 21.11.2006],
Komentář:
Sněm jednal v rámci situace neadekvátně a pro své sdělení neměl příliš silnou kompetenci. Poté co jej opustila zhruba polovina delegátů, reprezentujících názor, že je zapotřebí nadále respektovat dohody ustavené za účasti primátora a posvěcené sněmem delegátů sdružení příslušejících k dané radnici, přijala usnesení, které se přiklání ke straně, která je respektovat nemínila. Delegáti sněmu z 15.11.2006 navíc reprezentovali i územní části, které s radnicí P5 nemají nic společného. Namísto konstatování, že nebylo respektováno většinové stanovisko klubu o nevhodnosti kandidatury L. Herolda, zbytek sněmu jeho pokus o nominaci omluvil. Vyjádření zbytku sněmu k "neúspěchu" kandidatury M. Jančíka v situaci, kdy jeho volba na starostu byla založena na koaliční dohodě, kterou podepsal dostatek zastupitelů k úspěšnému průběhu volby, ale kdy někteří podepsaní nehlasovali podle dohody je situace zcela ojedinělá a rozhodně ji nelze vnímat jako klasický typ volebního neúspěchu. Odkladem zastupitelstva o týden byl vytvořen prostor k ustavení jiné stabilní koalice mezi ODS a dalšími subjekty. Uvedené usnesení oblastního sněmu z 15.11.2006 bylo neadekvátní vzhledem k tomu, že nepopisovalo reálně situaci a tím prohloubilo příkop mezi názorovými oponenty.
5) Kausy JUDr. M. Jančíka
V předvolebním a povolebním období byly v četných článcích týkajících se JUDr. Jančíka často zmiňovány jeho tzv. kausy. Jedná se převážně o negativní informace o různých rozhodnutích rady. Zodpovězení, zda jsou uvedené informace věrohodné znamená jít zpět do dokumentů. Pro začátek uvádím kausu "Nákup pozemků Českých drah", skutečnost je následující
|
Mýty kolem volby starosty na MČ Praha 5 
