V "průvodci pravicového komunálního kandidáta", CEVRO 15.9.2002
Dostal jsem nedávno několik otázek na funkci starostování a to ve smyslu co čeká starosty, co lze nalézt v jejich pracovní náplni, co nejvíce zabírá jejich čas a co dělat aby tuto funkci ve zdraví přežili. To jsou otázky, na něž se v následujících řádcích pokusím krátce reagovat. V duchu si přitom v krátkosti zrekapituluji své poslední volební období.
Kromě funkcí, které explicitně vyplývají ze zákona, jako je řízení zastupitelstva a rady městské části, zastupování obce navenek, odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce, existuje řada dalších povinností.
V prvé řadě je to udržování týmu (tj. rady městské části) v pohybu a v tvůrčím duchu. Jde o nalézání společných vizí a společného směřování. Dále, jednotliví radní mají své kompetence v rámci kterých přicházejí s jednotlivými představami a návrhy. Často je vhodné si tyto představy oponovat a koordinovat aby se poté co se přemění do propracovaných konkrétních návrhů do rady a zastupitelstva nepřinášely nějaká překvapení či rozpory. S tím souvisí také sledování plnění programového prohlášení rady a korigování jejího směřování v daném čase.
Role starosty spočívá i v kontrolní činnost a jakási supervizi většiny činnosti úřadu. Starostův podpis se nachází pod většinou materiálů (usnesením rady, zastupitelstva, smluv apod.). Zde je zapotřebí vytvořit systém odpovědností a kontrol tak aby podpis starosty byl pod skutečně bezchybným textem.
Pro řízení rady a zastupitelstva je zapotřebí znát předkládané materiály. Pokud bych použil trochu nadsázky, tak platí, že starosta je jediný, který musí opravdu nastudovat všechny materiály.
Záleží na dohodě v radě, kdo bude mít jaké kompetence, tj. za jaké oblasti předkladů do rady a do zastupitelstva bude odpovědný. Obvykle má starosta také své materiály. Pokrývají většinou obecnější oblasti související se směřováním obce, jako je územní rozvoj, finance a rozpočet, nebo personální politika.
V řadě případů se vyskytují problémy, které jsou hraniční pokud jde o kompetence radních nebo odborů a zde pokud nedojde k dohodě nad řešitelem musí koordinovat práce starosta.
Sekretariátem starosty protéká většina pošty úřadu. Týká se to jak individuálních podání, tak přirozeně i peticí občanů. Na starostu se také obracejí úřady, ministerstva či soudy se svými případy, nebo město s připomínkováním vyhlášek. Existují osobní i institucionální žádosti o příspěvky všeho druhu, dále sem přicházejí žádosti o kontakt pokud nejsou občané spokojení s jednáním úředníků nebo radních. Pro řadu občanů je starosta tím, na koho se může obrátit se
svým problémem hned napoprvé. Zde je zapotřebí mít účinný systém na rozdělování úkolů a zejména na kontrolu jejich plnění. Stačí, pokud neodpovíte včas, nebo nekompetentně na podání a vystavujete se nebezpečí, že se objevíte v médiích jako arogantní a o občany nedbající element.
Role starosty jako manažera instituce má své zvláštnosti. Především si nevybíráte své nebližší spolupracovníky, radní a zastupitele. Zde však nemusí nastávat problémy, i když totiž existuje různost politických názorů či osobnostní rozdíly, stačí často naslouchat a používat věcně a pravdivě argumenty.
Starosta má také častý problém s omezením platů obecních zaměstnanců příslušnými tabulkami. Je to sice pochopitelná obrana proti nadměrnému čerpání osobních nákladů ve správě, ale zároveň to znemožňuje efektivní řešení některých záležitostí. Kupříkladu je dost složité získat pro obecní úřad kvalitního právníka.
Poměrně malou flexibilitu čekejte i při rozhodování o majetku, což je opět zcela pochopitelné vzhledem k tomu, že se jedná o obecní majetek. Na druhé straně prodej neefektivních podílů domu, privatizace nebo revitalizace oblastí se tím neúměrně protahuje.
Stálým průvodcem starosty a samozřejmě i jeho místostarostů, radních i vedoucích odborů je trvalý nedostatek času. A to nejen z důvodů řešení běžné agendy, ale i díky nutnosti neustálého doplňování si vzdělání a informací. Nedostatek času lze řešit samozřejmě tím, že neprovádíte vše, řadu rozhodnutí na někoho delegujete a trvale vyhledáváte schopné úředníky. Pomoci vám může i větší zapojování komisí rady a výborů zastupitelstva.
Zajímavé je také existující prolínání funkce pracovníků úřadu jako vykonavatelů státní správy na jedné straně a servisu pro samosprávu na straně druhé. Pro zcela neinformované lze populárně rozlišit státní správu (tzv. výkon přenesené /státní/ působnosti) a samosprávu, následovně:
státní správa dohlíží na to, aby jste jednali v souladu se zákony (pokud plníte podmínky stanovené zákonem získáte co potřebujete, pokud zákony porušujete jste postihováni).
- Neměl by zde být v podstatě žádný subjektivní faktor tj. libovůle úředníka, ti vykonávají státní správu tak, že co nejobjektivněji interpretují zákony a aplikují je. Typickým příkladem je odbor výstavby (neboli stavební úřad) při udělování stavebního povolení. Zde volení členové samosprávy nemohou a dokonce nesmějí ovlivňovat jejich rozhodnutí.
- jednání bývají neveřejná /např. přestupkové řízení/, nebo se týkají jen dotčených osob /stavební řízení/
- existuje systém odvolacích orgánů (region /v případě hl. m. Prahy magistrátní úřad/ a dále věcně příslušné ministerstvo)
samospráva je veřejnoprávní korporace která má majetek a prostředky a z nich uspokojuje jisté potřeby komunity, pečuje o rozvoj svého území a chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.
- Zde je subjektivní faktor velmi silný (to znamená, že je na zastupitelích /nikoliv na úřednících/ jaká zvolí pravidla /v souladu s ostatními zákony/ např. na zacházení s majetkem, nebo při přidělování bytů, popř. jaké bude provádět investiční akce.
- jednání samosprávy je veřejné a zveřejňované
- rozhodování samosprávy je konečné (pokud je v rámci zákonů)
- samospráva koordinuje zájmy občanů a existuje zde silná zpětná vazba na veřejnost. Jsou zde volby, občanské iniciativy, petiční právo, účast občanů v komisích rady, zveřejňování informací v médiích,
- Existuje samospráva obecní (s obecním zastupitelstvem a starostou či primátorem) a krajská (se zastupitelstvem kraje a hejtmanem)
struktura úřadu
obvykle je struktura úřadů taková, že se dělí na jisté útvary, které řeší problémy podobného druhu, takovéto útvary na městských částech nazývají odbory. V podstatě jsou na všech městských částech v Praze. U nás na Praze 5 jich je 18. Např. odbor majetkový, bytový, dopravy, …. výstavby. Odbory se zabývají problematikou, která jde od čistě samosprávné jako je např. zacházení s majetkem a s byty a nebytovými prostory, nebo s investičními prostředky až po odbory které jsou čistě státní správou jako je odbor výstavby (udělující např. stavební povolení). Mezi nimi je řada odborů, jejichž pracovníci vykonávají na jedné straně částečně státní správu a na druhé straně částečně činnosti a servis pro samosprávu (např. odbor dopravy, odbor ochrany prostředí, odbor sociálně zdravotní atp.).
Na závěr snad jen tolik, že jsem osobně měl velké štěstí na rozumný, komunikativní a pracovitý tým, který také považuji za základ úspěchu. To samé, jakož i úspěch ve volbách, pak přeji všem, kdo tyto řádky budou číst.
|
Co čeká starosty? (15.9.2002)
