Jedním z argumentů pro vstup do Evropské unie je ekonomická historie zemí, které vstoupily do EU během 70. a 80. let. Jde o Irsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko. Tyto státy bývají často uváděny v souvislosti s blahodárným vlivem unie na hospodářský růst. Podívejme se na tyto země poněkud podrobněji.
Začněme Irskem, na které se nedávno v Kotli odvolával i premiér Špidla. V roce 1971 dosahoval hrubý domácí produkt Irska jen 52,4 procenta tehdejší průměrné úrovně EU v přepočtu na obyvatele. V roce 2001 již Irsko se 115,9 procenta průměrného evropského HDP na hlavu patřilo mezi nejbohatší evropské země. To je obrovský úspěch. Jak k němu přispěla EU?
Vzmohlo se Irsko díky evropským dotacím a bruselským normám?
Skutečností zůstává, že až do poloviny 80. let se propast v ekonomické výkonnosti mezi Irskem a EU nijak nezmenšovala. Dynamický vzestup "keltského tygra" začal teprve v období 1986-88, tedy asi 13-15 let po vstupu Irska do tehdejšího Evropského hospodářského společenství v roce 1973. Mezi příčinami úspěchu lze uvést nízké daně pro zahraniční kapitál (později snížené i pro domácí podniky), dobrou úroveň vzdělání a angličtinu jako mateřský jazyk. Dublin je též díky příznivému daňovému a legislativnímu prostředí jedním z evropských finančních center. Země má díky relativně vysoké porodnosti nejlepší demografickou strukturu v Evropě. Kromě toho měli Irové i notnou dávku štěstí: v 80. letech vsadili na podporu počítačového průmyslu, což bylo vynikající načasování. Svoji roli sehrála i početná a vlivná irská emigrace v USA. V důsledku všech těchto faktorů - a díky americkému kapitálu - Irsko dohonilo a předhonilo EU.
Řecko bylo v roce 1971 zhruba na stejné ekonomické úrovni jako tehdy Irsko. Po vstupu Řecka do EU v roce 1981 však žádný raketový nárůst nenastal. Ve srovnání s obdobím 1971-81 totiž růst řecké ekonomiky v období 1981-2001 poklesl ze 3,3 procenta na 1,8 ročně. Řecko není konkurenceschopné v daňové oblasti a postrádá i většinu ostatních výhod, které má Irsko.
Růstový potenciál Španělska a Portugalska nebyl vstupem do EU podstatně ovlivněn. Věhlasné evropské dotace jsou spíše přítěží. "Nejlepší, co by EU mohla udělat pro Řecko, by bylo okamžité zrušení dotací," řekl pro časopis The Economist vysoce postavený řecký úředník v Bruselu, který si nepřál být jmenován. "Dělají z nás chudou jihoevropskou zemi. Každý, kdo normálně tvrdě pracuje, je považován za idiota, protože je mnohem snadnější napsat projekt na čerpání evropských dotací." Také v Portugalsku jsou některé podniky zakládány vysloveně s cílem profitovat na dotacích, a protože dotace z EU vyžadují spoluúčast státu, znamená to pro portugalský státní rozpočet těžké břemeno. "Když slyšíte vážně míněné návrhy, aby Portugalsko zmanipulovalo své oficiální statistiky za účelem získání evropských dotací, začnete uvažovat, jestli věci nezašly příliš daleko," řekl portugalský ekonom Pedro Pita-Barros. Dotace nepřispívají k rovnoměrnému rozvoji. Bohatší regiony v rámci chudších zemí mají z dotací větší prospěch než chudší regiony, a to navzdory skutečnosti, že 90 procent evropských dotací jde přímo do regionů. Regiony, které dostávají více dotací, mají horší výkonnost než zbytek země.
Česká republika je v pozici mnohem bližší Řecku, Portugalsku či Španělsku než Irsku. Pokud jde o vliv členství v EU na hospodářský růst, neměli bychom jej přeceňovat. Na daních, vzdělání, znalosti jazyků a kvalitě finančních a kapitálových trhů záleží mnohem více.
Keltský tygr a český lev
Pavel Kohout 24.5.2003
|