Alberto Alesina a Francesco Giavazzi
Když americký ministr obrany Donald Rumsfeld nedávno hovořil o ,,staré Evropě," měl pravdu, ovšem nikoliv tak, jak zamýšlel. Evropa je skutečně stará - a nadále stárne. Na celém kontinentu jsou děti stále vzácnější. Míra porodnosti (počet dětí na jednu ženu v celé populaci) klesla v Německu a Itálii na 1,2%. Ve Spanělsku je číslo ještě nižší - dosahuje tu evropského dna. Spanělsko je stále mladou společností, bezdětná společnost je ovšem odsouzena k zániku.
Naproti tomu míra porodnosti v USA je 2,4 a v Británii 2,1. Tyto rozdíly jsou pozoruhodné, obzvláště uvážíme-li, že americké i britské programy mateřských dovolených oplývají štědrostí mnohem méně než v kontinentální Evropě. Francie na kontinentu vyčnívá se svou mírou porodnosti na úrovni 1,8. Jde nejspíše o výsledek dlouholeté velkorysosti daňové politiky vůči velkým rodinám.
Migrace je také významným vysvětlením těchto rozdílů. Vyšší míra porodnosti v USA, Británii a Francii odráží velký počet přistěhovaleckých rodin v těchto zemích. Míra porodnosti je mezi imigranty obvykle vyšší než v rodinách rodilých Evropanů a Severoameričanů. Rostoucí počet přistěhovaleckých pracovníků ovšem nemusí míru porodnosti zvyšovat. Například v Německu žije četná populace gastarbeitrů, ale jen málo se jich tu usadí s rodinami - většina nechává své děti v rodné zemi.
Stárnoucí populace je jedním z důvodů špatné ekonomické výkonnosti Evropy. Starší lidé nepracují a stále menší část populace (mizející mladí) je zajišťuje z daní. To následně vede k tomu, že vyšší daně potřebné na zajištění starších občanů berou mladším chuť pracovat a vytváří se bludný kruh: stále se zvyšuje zdanění mizející pracovní síly, snižuje se míra růstu a je stále méně zdrojů na zajištění těch, kdo odcházejí do důchodu v šedesáti a žijí ještě po devadesátce.
Dopady částečně vyvažuje fakt, že rodí-li se méně dětí, do pracovního poměru vstupuje více žen. Potom ovšem tyto ženy také odcházejí do starobního důchodu (často v ještě nižším věku než muži) a rozšiřují řady ,,nezajištěné" armády penzistů. Porovnejme to se situací v USA, kde se i přes vyšší míru porodnosti podíl žen na trhu práce také zvyšuje. Je skutečností, že procento pracujících žen je v USA vyšší než v Evropské unii (70% oproti 60%).
Míra spořivosti mezi staršími občany Evropy naznačuje, že se obávají klesajícího počtu pracujících, které lze zdanit s ohledem na jejich zajištění. Pohlédněme do Německa. Každá učebnice ekonomie vám řekne (známý model ,,životního cyklu"), že mladí šetří do penze a staří utrácejí, co našetřili. V Německu z podkladů ovšem plyne matoucí fakt: starší lidé šetří až do vysokého věku. Utrácejí mladí. Ještě více než míra spořivosti starších lidí překvapuje její vývoj v čase. Nedávné německé průzkumy zaznamenaly její drobný nárůst.
Proč by starší lidé měli šetřit? Nejpřijatelnějším vysvětlením je, že si dnes mnozí uvědomují, že budou žít déle, než se domnívali - často stráví třetinu života v penzi - a že by už stát dál nemusel plnit své sliby. Platební neschopnost je u penzí nepravděpodobná, i když ne nemožná. Pravděpodobnější ale je u poskytování zdravotnických služeb, jež jsou pro starší občany službami vůbec nejdůležitějšími. Kdo si uvědomuje, že bude zřejmě žít téměř do devadesáti nebo i déle, a zároveň vidí, že kvalita státního zdravotnictví upadá, šetří, aby se o sebe dokázal postarat.
Proč tedy mají Evropané stále méně dětí? Vždyť množství volného času, jehož se i těm, kdo mají práci, dostává stále více, nabízí dostatek možností vychovávat děti. Pracovní doba v Evropě celkově poklesla z 1713 hodin ročně v roce 1980 na dnešních asi 1576 hodin, přičemž právě Němci tráví v práci nejméně času. Jedno z častých vysvětlení poukazuje na to, že se matkám s dětmi nedostává podpory, například veřejné péče o děti. Proč je potom ale porodnost v Americe vyšší než v mnohých zemích Evropy, jejichž státní podpora žen, jimž se narodí dítě, je mnohem rozsáhlejší?
Vysoké náklady na bydlení a nedostatky na trhu s úvěry jsou pravděpodobnějšími důvody klesající míry porodnosti v Evropě. Pro mladý pár je mnohem snazší si v USA půjčit peníze a koupit dům. Trh s pronájmy je v USA také pružnější než v Evropě. Takže se zdá, že vzniká další začarovaný kruh: vysoké daně odrazují od práce, a protože vzniká méně pracovních příležitostí, porodnost klesá. Je-li ale méně dětí, musí být vyšší daně, abychom zajistili houstnoucí zástupy penzistů.
Günter Grass nazval jeden ze svých románů ,,Narození z hlavy aneb Němci vymírají." Nemohl vědět, jak pravdivá jeho představa bude po pouhých třech desítkách let.
Alberto Alesina je profesorem ekonomie na Harvardské univerzitě. Francesco Giavazzi je profesorem ekonomie na Univerzitě Bocconi v Miláně a členem Skupiny ekonomických poradců předsedy Evropské komise.
|
Evropa stará a stárnoucí (15.5.2003)
