 |
| H. Elfenkämper |
Dne 13. prosince 2006 navštívil senátní výbor pro záležitosti evropské unie německý velvyslanec pan Helmut Elfenkämper a seznámil přítomné s prioritami německého předsednictví v Radě EU. Níže je uveden přehled uvedených priorit
"Mediální počátek" svého předsednictví plánuje na 9.1.2007, kdy se uskuteční společné zasedání spolkové vlády a EK. Dne 17.1.2007 představí kancléřka svůj program v Evropském parlamentu.
Struktura programu německého předsednictví:
1. Akceschopné společenství - rozvoj EU
Návrh obsahuje zejména posílení oblasti JHA (Justice and Home Affairs = spravedlnosti a vnitřních věcí), lepší vymezení kompetencí mezi členskými státy a EU, posílení role národních parlamentů, posílení SZBP (společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Rada z června 2006 dala německému předsednictví mandát vést konzultace s tím, aby následně prezentovala Radě alternativy dalšího vývoje, které poslouží pro rozhodnutí o tom, jak má pokračovat reformní proces EU.
2. Hospodářská, sociální a ekologická budoucnost EU
2.1. Hospodářská budoucnost EU
- dokončení vnitřního trhu a posílení konkurenceschopnosti evropských podniků
- finanční a hospodářská politika orientovaná na růst
- průhlednější a kvalitnější regulace, snižování administrativního břemene (better regulation)
- zajištění bezpečného a konkurenceschopného zásobování energií
- podpora environmentálních technologií
- podpora vědy a výzkumu
- posílení spolupráce v oblasti vzdělání
- moderní evropská dopravní politika
- integrovaná mořská politika
- moderní kulturní a mediální politika
- výkonná a na občany orientovaná veřejná správa
2.2. Zajištění zaměstnanosti a sociální budoucnost EU
- další rozvoj evropského způsobu života
- šance a výzvy demografických změn
- podpora rovnosti šancí a účast na pracovním trhu
- inovativní a preventivní zdravotní politika
2.3. Zajištění přirozených základů pro život v Evropě
- posílení ochrany ŽP
- moderní, konkurenceschopná a udržitelná zemědělská a rybářská politika
3. Prostor svobody, bezpečnosti a práva
3.1.Posílení bezpečnosti, řízení migrace a posílení integrace
- úzká policejní spolupráce a společný boj proti terorismu
- koherentní azylová a migrační politika
- integrace a interkulturní dialog
- efektivní ochrana vnějších hranic
3.2.Posílení svobody a práva
- posílení práv občanů
- více právní jistoty pro občany a hospodářství
- posílení justice a praktické spolupráce
- aktivní ochrana spotřebitelů
4. Tvorba společné hospodářské zahraniční politiky (SZBP) a společné rozvojové politiky
- rozšíření EU a rozvoj evropského prostoru bezpečnosti a stability
- multilaterální angažmá, aktivní krizový management a boj proti proliferaci
- posílení SZBP
- strategická partnerství a aktivní zahraniční hospodářská politika
- posílení obchodu a mezinárodní konkurenceschopnosti EU
- posílení udržitelného rozvoje
Zahraničně-politické priority německého předsednictví
Očekávané a připravované priority jsou rozděleny podle míry, jakou je může německé min zahr. věcí samo koncepčně formovat v době svého předsednictví. Západní Balkán, Blízký východ, Írán, Afghánistán a subsaharská Afrika jsou oblasti, kde bez ohledu na plány Německa dojde ke klíčovým politickým procesům (Kosovo) nebo si svojí naléhavostí vyžadují intenzivní a stálou pozornost (Blízký východ). Konflikt v Dárfúru má potenciál ovládnout pozornost EU v prvním pololetí 2007 a stát se pro předsednictví „velice složitým problémem", na nějž bude potřebné reagovat. V Íránské otázce bude snahou udržet kontinuitu předchozích předsednictví. Naproti tomu tzv. trojlístek východní politiky (Ostpolitik) - vztahy EU-Rusko, intenzifikace politiky sousedských vztahů a strategie EU k Střední Asii - představuje oblasti, kde německé předsednictví doufá v možnost aktivního uplatnění vlastních, předem připravených návrhů v tradičním zájmovém regionu.
1) Intenzifikace politiky sousedských vztahů (ENP - European Neighbourhood Policy)
Německé předsednictví si klade za cíl "podstatným rozvojem ENP podpořit transformaci východních sousedů EU a současně reagovat s důvěryhodnou nabídkou na jejich naléhání na stanovení konkrétní perspektivy eventuálního vstupu do Unie ". Nová iniciativa k ENP není určena pouze východním sousedům EU, u nichž jsou uvedené snahy přítomny, ale je „geograficky otevřena" i zemím Středomoří. Přitom má však posílená ENP zůstat dostatečně flexibilní a umožňovat diferencovaný postup neboli „odměňování" za reformní kroky. německo během svého předsednictví se chce zaměřit specificky na země východní Evropy, portugalské předsednictví pak podle Berlína může při implementaci nových nástrojů ENP působit více směrem k jižním sousedům EU.
Za možné prvky posílení ENP lze považovat posílení přístupu na vnitřní trh EU výměnou za převzetí acquis ve vybraných oblastech, uzavření nových bilaterálních dohod o posílené spolupráci, včetně možnosti vytvoření zóny volného obchodu s danou zemí, poskytnutí dodatečných finančních prostředků po podporu cílů ENP prostřednictvím Evropské investiční banky, Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj a Světové banky,
zmírnění vízových restrikcí výměnou za uzavření readmisních dohod, podporu při zefektivnění ostrahy společných hranic, posílení spolupráce v oblasti SZBP prostřednictvím možnosti připojení se k společným vyhlášením a akcím EU, posílení politického dialogu. Německo očekává aktivní zapojení Bulharska a Rumunska do celého procesu formulace ENP v oblasti Černého moře, nicméně jedná se o velmi složitou oblast s řadou hraničních sporů či tzv. zamrzlých konfliktů - frozen conflicts.
2) Posílení vztahů s Ruskem, prohloubení energetické spolupráce a bezpečnosti
Vztahy s Ruskem podobně jako ENP je téma, u něhož německé předsednictví bude vycházet z již formulovaných postojů členských zemí. Vedle vedení jednání s Ruskem o nové smlouvě po ukončení platnosti PCA (dohoda o partnerství a spolupráci /Partnership and Cooperation Agreement/) v roce 2007 se objevily v tisku informace, že Berlín uvažuje o návrzích k posílení energetické bezpečnosti. V oblasti energetiky jde podle ministra zahraničí Steinmeiera mj. o budování tzv. kooperativního systému dodavatelů a odběratelů s cílem vytvářet stabilitu a důvěru skrze pevnější pouta jejich vzájemné závislosti. V jasné řeči energetického byznysu, jenž je v SRN v soukromých rukou, jde v praxi o vytváření společných dceřinných společností Gazpromu a německých/evropských koncernů v oblastech doposud výlučného vlivu jedné ze stran (těžba Gazpromu resp. distribuce ke konečnému zákazníkovi v případě BASF a E.on). V logice německého uvažování Gazprom neomezí dodávky, na jejichž dodání přímému spotřebiteli v EU je ekonomicky hlouběji zainteresován. Německé koncerny chtějí pokračovat v hledání alternativních zdrojů dodávek a pozorně zvažovat vyváženost a výhodnost těchto „give and take" energetické spolupráce s ruskou stranou. V případě těžby plynu v Rusku jsou však obecně ochotny se spokojit i s menšinovými podíly, jež však podle nich vytvářejí vhodné nástupiště pro případ privatizace či liberalizace ve vzdálenější budoucnosti.
Rusko zřejmě nebude chtít obdobu staré PCA, na které mu vadí části týkající se lidských práv, německé předsednictví se bude snažit zachovat alespoň stávající standard.
3) Strategie EU ke Střední Asii
V této oblasti se podle Německa otevírá poměrně široký prostor pro vlastní návrhy a představy, protože Střední Asie doposud stojí mimo zvláštní pozornost většiny členských zemí. Její význam přitom především z energetického a bezpečnostního hlediska (terorismus, drogy, blízkost Afghánistánu a dalších krizových ohnisek) narůstá. SRN nemá v úmyslu vypracovat koncept, jímž by EU konkurovala mocenským zájmům USA, Ruska a Číny v oblasti, ani rozvíjet ambici EU jako geopolitického hráče v regionu.
Závěr
Německo, které bude celý příští rok zároveň předsedat skupině G8, nechce předem vzbuzovat příliš velká očekávání a své možnosti v rámci předsednictví EU hodnotí střízlivě. Jak potvrdil drážďanský sjezd hlavní vládní strany - tj. CDU kancléřky A. Merkelové - ve dnech 27. - 28.11.2006, pokusí se přesto SRN oživit opět debatu o ratifikaci evropské Ústavní smlouvy, která podle názoru Berlína nabízí institucionální a demokratický posun vpřed a tím i větší akceschopnost Unie. Německo se v tomto směru stále nevzdává možnosti dosáhnout do roku 2009 uvedení EU S v život (tj. do nových voleb do Evropského parlamentu). Pokud jde o otázku dalšího rozšiřování EU, je třeba vycházet z toho, že Turecku by se podle názoru SRN mělo dostat maximálně privilegovaného partnerství. Ve stávajících česko-rakouských kontroverzích o nukleární energetiku je významným signálem revize německého plánu na uzavření svých jaderných elektráren do roku 2020 a zájem na prodloužení jejich činnosti. Právě v průběhu prvních tří měsíců svého předsednictví se podle H. Elfenkämpera hodlá Berlín zaměřit primárně na ekonomické otázky a problémy energetiky s přihlédnutím k efektivnosti a stávajícím technologiím.
|
Priority německého předsednictví EU 
