Ve dnech 11-12.6.2007 se uskutečnilo společné, již třetí, parlamentní setkání o budoucnosti Evropy. Poslanci národních parlamentů a někteří europoslanci společně diskutovali o budoucnosti Evropy. Na setkání nazvaném „Spolu…ale jak?“ se tentokrát zaměřili na tři aktuální problémy. Jednalo se o klimatických změnách a energetických otázkách, o obsahu nové verze Ústavní smlouvy a o úloze národních parlamentů v reformním procesu.
Zřejmým cílem měla být podpora zejména stanoviska německého předsednictví před jednáním Evropské rady (plánované na 21-22. června) na téma institucionální a politické reformy EU (resp. pokračování euroústavního snažení založeného v Laekenu).
Vzhledem k tomu, že v tomto půlroce předsedá Evropské radě Německo, konferenci společně uspořádaly Evropský parlament a německý parlament. Na konferenci byli pozváni zákonodárci ze všech 27 členských států Unie a pozorovatelé z Turecka, Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterým EU přiznala status kandidátských států. První setkání tohoto druhu se konalo v Evropském parlamentu již v minulém roce. Zákonodárci na něm diskutovali o úloze Evropské unie v globalizujícím se světě, evropském hospodářském a sociálním modelu a otázkách svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Druhé setkání na téma „od reflexe k akci“ se uskutečnilo v Bruselu ve dnech 4. a 5. prosince 2006. Poslanci se na něm věnovali především otázce financování EU, evropské energetické politice a úloze Unie při předcházení konfliktů.
Každý parlament byl vyzván aby vyslal delegaci do šesti členů. Za parlament ČR se setkání zúčastnili: Sněmovna - O. Liška (SZ). P. Krill (ODS), S. Marková (KSČM), J. Hamáček (ČSSD), Senát - J. Šneberger (ODS), A. Gajdušková (ČSSD), M. Škaloud (ODS).
Za předsednickým stolem v různých fázích jednání zasedali: Hans-Gert Pottering předseda EP, Norbert Lammert předseda Bundestagu, Giuliano Amato ministr vnitra Italské republiky a bývalý místopředseda Konventu, Frank-Walter Steinmeier ministr zahraničí SRN, José Manuel Barroso Předseda evropské Komise, Gerda Hasselfeldt místopředsedkyně Bundestagu.
Níže jsou stanoviska účastníků z úhlu pohledu postoje naší vlády, se kterým se chystá jít na Evropskou radu.
a) prodloužení původně navržené lhůty 6 týdnů pro stanoviska národních parlamentů
Většina příspěvků ano, předsednictvo ano. Pouze J. Borell (dřívější předseda EP) proti (namítal, že prodlouží evropský legislativní proces, který již nyní trvá 5 let)
[Pozn. stanovisko vlády.: Pokud nemá být možnost přezkumu legislativních aktů EU ze strany vnitrostátních parlamentů pouhým formálním postupem bez praktického významu, je nezbytně nutné prodloužit lhůtu 6 týdnů pro předložení odůvodněného stanoviska vnitrostátním parlamentem.]
b) vytvoření mechanismu pro možné navracení pravomocí zpět na členské státy
Příspěvky sporadické ano i ne. Potternig ano [pokud to bude fungovat jako v Německu].
Pozn.: Německá ústava obsahuje článek 72 (3), který umožňuje vrátit spolkovým zákonem legislativní kompetence na úroveň spolkových zemí. V poslední době se tak stalo ve dvou výrazných příkladech. Prvním příkladem je úprava otevírací doby v obchodech, kterou dříve Německo uzákonilo. Dnes však platí, že spolkové země mohou vydat svůj předpis a nemusí se ohlížet na federální předpis. Druhým příkladem je školné na vysokých školách. Na rozdíl od předchozí spolkové úpravy bezplatného vysokého školství mohou jednotlivé země stanovit poplatky ve své kompetenci.
[Pozn.: stanovisko vlády - je zapotřebí upravit mechanismus, podle kterého se bude provádět přezkum efektivního výkonu pravomocí na úrovni Unie a stanovit postup pro rozhodování Unie přestat pravomoc v určité oblasti vykonávat. Tento přezkum by neměly provádět pouze orgány Unie (Evropský parlament, Komise či Rada), nýbrž měla by být dána rovněž možnost členským státům a vnitrostátním parlamentům předložit svoje závazné stanovisko.]
c) vypuštění symbolů
Předsednictvo připouští jejich odstranění. Příspěvky z pléna - sporadicky - nesouhlas. Příklad příspěvku: "symboly jsou důležité z hlediska vytváření pocitu sounáležitosti"
d) chartu práv vyjmout a nahradit přistoupením k úmluvě
Většina diskutujících byla pro zahrnutí charty práv [tak jak byla v původním návrhu euroústavy] a to tak aby byla závazná. Předsednictvo připouští vypuštění i když se přiklání k zachování charty.
Příklad jednoho zdůvodnění: "charta práv musí být součásti nové smlouvy, protože přináší na rozdíl od úmluvy nová práva - např. právo na ochranu dat nebo na integritu" (E. Crispo - dřívější předseda EP)
[Pozn.: Stanovisko vlády - Nový smluvní základ EU by neměl obsahovat samostatnou Listinu základních práv, ale zajistit přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, čímž bude jasně vymezen standard ochrany ve vztahu k činnosti Evropské unie a jejích orgánů. Tím se zamezí nežádoucí situaci konkurující soudní pravomoci mezi Soudním dvorem Evropských společenství a Evropským soudem pro lidská práva. K právní jistotě občanů EU by rozhodně nepřispělo, pokud by docházelo k rozporům v judikatuře obou shora uvedených soudů při ochraně základních práv a svobod.]
e) vymezení kvalifikované většiny (tj. nikoliv podle počtu obyvatel - ale vyvážit princip reprezentace občanů a států)
Na toto téma byla minimální diskuse.
[Pozn.: Stanovisko vlády - současné vymezení kvalifikované většiny dle čl. I-25 Smlouvy, které stanoví tzv. princip dvojí většiny (55% členů Rady, nejméně však 15 států a 65% obyvatelstva Unie), jenž jednoznačně zvýhodňuje velké členské státy EU. Demokratická legitimita Unie by měla být odvozována od vyvážení principu rovnosti reprezentace občanů a rovnosti reprezentace států. Těmto požadavkům by lépe odpovídal paritní systém dvojí většiny, tj. např. 55% členů Rady a 55% obyvatelstva Unie.]
f) červená karta (stažení legislativního návrhu pokud např. čtvrtina parlamentů bude proti, to by mělo platit pouze pro 2 a 3 pilíř okruhu působnosti EU).
Většina diskutujících nebyla pro, předsednictvo také ne. Bylo to nejčastěji diskutované téma.
Typické příspěvky:
- na radě neuspějí a poté se budou chtít zvrátit rozhodnutí rady pomocí národních parlamentů
- hrozba vetem je vnucování svého mínění většině /Pottering cituje zprávu barona Crespa a Broka/
- narušení institucionální rovnováhy v EU / Pottering cituje zprávu barona Crespa a Broka/
- Národní parlamenty se nemohou stát součástí evropského institucionálního systému /Amato/
- zničí to autoritu Komise
[Pozn.: Stanovisko vlády - "červená karta" odpovídajícím způsobem posiluje postavení vnitrostátních parlamentů]
Obecné argumenty pro nečinění změn v euroústavě
- otevírání pandořiny skříňky /L. Dini/
- pokud bychom příliš měnili smlouvu mohla by vzniknout vícerychlostní Evropa [pozn..: ta existuje již nyní - Eurozóna a Schengen]
- potřebujeme schválit smlouvu protože zajistí lepší politickou váhu ve Světě (naše zájmy brzy ohrozí Čína, Indie, Rusko, Brazílie)
- smlouva byla dlouho zpracovávaným kompromisem /L. Dini/ [pozn.: opak je pravdou, takto krátce se neprojednávala žádná revize smluv]
- Leinen: nenechte se vydírat referendy [pozn.: to bylo příliš i na Potteringa]
Řada dalších argumentů je uvedena v Návrhu usnesení evropského parlamentu "O plánu pro ústavní proces Unie", který vypracoval Výbor pro ústavní záležitosti EP, zpravodajové: Enrique Baron Crespo a Elmar Brok.
Pottering, Barroso, Hasselfeldt, Steinmeier
|
Společné parlamentní setkání o budoucnosti Evropy 11-12.6.2007 
