V souvislosti s neúspěšným referendem o euroústavě nastala v Bruselu větší poptávka po komunikačních kampaních a strategiích, které by měly „přiblížit EU občanům“. Podobnou strategii zaujala i naše vláda, která v rámci Úřadu vlády založila 1.4.2005 Odbor o informování o evropských záležitostech. V červenci 2005 pak vláda schválila koncepci tohoto odboru, na jejímž základě se právě rozbíhá řada aktivit. Jejich cílem je na jedné straně dlouhodobé poskytování informací veřejnosti prostřednictvím komunikační infrastruktury a na druhé straně i organizováním propagačních kampaní.
Důvod zvýšení zájmu o komunikaci s veřejností lze pochopit zejména z pohledu zastánců euroústavy, pro které nedostatečná informovanost byla jedním z důvodů jejího neúspěchu ve dvou zemích. Např. podle Eurobarometru postreferendový průzkum v Nizozemí prokázal, že první hlavní důvod, proč řekli voliči "Ne", byl nedostatek informací. Podobně ve Francii byl nedostatek informací jedním z hlavních důvodů neúčasti voličů společně se složitostí textu euroústavy. Klíčovými pojmy při rozvíjení komunikačních strategií a kampaní se nyní stává "přiblížení Unie občanům" nebo "porozumění Evropě".
Stabilní a spolehlivý zdroj informací je bezpochyby žádoucí, na druhé straně není důvod, proč by měla být vedena speciální kampaň týkající se Evropské unie - stejně tak se nevedou informační ani propagační kampaně týkající se jiných mezinárodních organizací, nebo ostatních veřejně působících struktur a institucí jako jsou stát, univerzity, církve či zájmová sdružení. Podobně nikdo nepovažuje za vhodné vést např. kampaně informující občany o působení Rady Evropy, Ústavního soudu ČR nebo Hospodářské komory ČR.
Hlavním nástrojem dlouhodobého informování v rámci vládní komunikační strategie v ČR se stane tzv. integrovaný informační systém, založený na pěti pilířích: Eurocentrech, Eurofonu, Euroskopu, Informačním bulletinu a na grantovém systému. Regionální Eurocentra budou součástí informační sítě o EU v ČR, bezplatný Eurofon nahradí dosavadní informační (Zelenou) linku o EU, dosavadní internetový portál Euroskop projde kvalitativní změnou a informační bulletin Eurokurýr bude referovat o aktivitách veřejné správy v oblasti EU. Grantový systém je zaměřen na podporu projektů s cílem zvýšit informovanost veřejnosti. Celý systém informování o EU přijde ještě v tomto roce na cca 60 mil. Kč.
Domnívám se, že pro přiblížení Unie občanům by bylo žádoucí obrátit pozornost spíše dovnitř, k mechanismům a k práci EU, nežli ke kampaním. Prvním opatřením by mělo být zajištění překladů všech potřebných unijních dokumentů do národních jazyků. Např. nyní, již po více nežli roce od vstupu ČR, není k dispozici řada dokumentů v českém jazyce, což znesnadňuje nejen práci českého parlamentu, ale zatěžuje i veškerou činnost podnikatelské, i širší občanské veřejnosti, která s nimi má co do činění. Dalším opatřením, které by usnadnilo „porozumění Evropě“, by mohl být jasnější jazyk dokumentů. Obecným problémem „evropských“ dokumentů je m.j. používání neurčitých výrazů. Ty pak znemožňují správně pochopit, co mají autoři na mysli. Používané neurčité výrazy obsahují často obecně pozitivně vnímané pojmy (jako soudržnost, udržitelnost, partnerství, korektnost). Obvykle představují jakési „obecné dobro“, neobsahují však ani náznak míry tohoto dobra nebo kritéria pro jeho posuzování či způsob, jak k němu dospět. Typickým příkladem je např. „sociální soudržnost“, nebo „udržitelný rozvoj“. Viz také Proč Eurospeak používá neurčité výrazy
Jiným nástrojem k přiblížení EU občanům, by mohlo být i stanovení jistých priorit v jejích záměrech. Dokument, který bsahuje120 cílů se stejnou prioritou, je nutně neutříditelný a málo srozumitelný. Typickým příkladem je původní Lisabonská strategie.
Mnohem lépe nežli vládní kampaně by pomohl i realistický pohled na fungování Unie a důsledné uplatnění principu subsidiarity. Tj. principu, který velí rozhodovat na co nejnižší úrovni, kde je to ještě efektivní. V řadě případů by pak Unie mohla ustoupit od snahy nadbytečně regulovat řadu oblastí lidského života. O tom, že si to již EU nyní uvědomuje, svědčí nedávná iniciativa předsedy Evropské komise Jose Barrosa, který hodlá řadu nepotřebných právních předpisů zrušit či ustoupit od jejich zamýšleného přijetí.
Unii by v očích občanů jistě pomohlo, kdyby struktury svého rozhodování přiblížila občanům posílením vazby mezi vládami členských zemí a národními parlamenty. Má-li být evropské rozhodování přiblíženo občanům, je třeba vzbudit zájem národních parlamentů o evropské otázky, třeba tím, že se v evropské agendě posílí parlamentní kontrola vlády (popř. Rady ministrů) a uvede se v život tzv. mechanismus včasného varování. Tento mechanismus byl uveden v navrhované ústavní smlouvě a můžeme jej považovat za pozitivní krok. Využít jej lze i bez toho, aniž by byla evropská ústava ratifikována. Jeho podstatou je možnost přímo sdělit orgánům EU, že národní parlamenty v konkrétní otázce nesouhlasí s evropskou regulací.
To, co nyní opravdu potřebujeme, je věcná a odborná diskuse na vládní, parlamentní a občanské úrovni o tom, zda určitou regulaci má přijímat Evropská unie nebo členské státy. Domnívám se, že Evropská unie bude před občany věrohodná tehdy, když se soustředí na důsledné naplnění základních funkcí společenství (např. fungování vnitřního trhu, včetně volného pohybu osob z nových členských zemí a uvolnění trhu se službami). Naopak na řadu okrajových politik by měla zcela resignovat stejně tak jako na snahu vytvářet nepotřebné instituce typu Institutu rovnosti pohlaví nebo Agentury pro základní práva.
Závěrem bych uvedl parafrází klasického rčení: Nikoli slovy, ale skutky je třeba přesvědčit občany o smysluplnosti fungování Evropské unie. Pokud bychom k řešení přistupovali opačně, nejenže EU důvěru občanů nezíská, ale riskujeme, že si svou pověst poškodí.
>> vládní server EUROSKOP
>> plán D komisařky Wallströmové - přiblížení Unie občanům |
Komunikační strategie EU aneb jak přiblížit Unii občanům 
