Dne 19.6.2006 se v Senátu parlamentu ČR uskutečnilo veřejné slyšení na kterém se účastníci vyjadřovali k budoucnosti energetické politiky v České republice. Účastníci slyšení, které probíhalo cca 6 hodin, se vyjadřovali jak k otázkám diverzifikace energetických zdrojů v ČR tak k možnostem využití obnovitelných zdrojů a také k otázkám otevření vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Z tohoto 11. slyšení je zaznamenáno přes 70 stránek textu, které lze nalézt na webových stránkách Senátu
Mezi přednášejícími byli Martin Říman (ministr průmyslu a obchodu), Tomáš Hüner (náměstek ministra průmyslu a obchodu), Aleš Kuták (náměstek ministra pro životního prostředí), František Pazdera (ředitel Ústavu jaderného výzkumu Řež, a.s.), Vladivoj Řezník (ČEZ, a.s., ředitel sekce pro EU), Vladimír Tošovský (předseda představenstva ČEPS, a.s.), Tomáš Tichý (předseda Českého plynárenského svazu), Rostislav Krejcar (z odd. elektroenergetiky z Energetického regulačního úřadu), Daniel Koštoval (min. zahr. věcí, odborník na Energetickou bezpečností), Pavel Prior (viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR), Petr Petržílek (dřívější náměstek min. živ prostředí, nyní stínový ministr životního prostředí ČSSD), Jan Motlík (Agentura pro podporu obnovitelných zdrojů energie), Edvard Sequens (Calla - Sdružení pro záchranu prostředí), Jaroslav Maroušek (SEVEn, o.p.s., Středisko pro efektivní využívání energie) a další.
Vzhledem k tomu, že si řada poslanců i senátorů uvědomuje, že energetická situace ČR může být v budoucnu kritická, uskutečnilo se v posledním půlroce ve sněmovně i v Senátu několik odborných setkání. 4.10.2006 - konference v Senátu (Energetická politika ČR v evropském kontextu), 17.1.2007 - seminář hospodářského výboru sněmovny (Energetická politika ČR), 17.5.2007 - konference ve sněmovně (Energetická soběstačnost a energetický mix ČR) a 19.6.2007 veřejné slyšení Senátu (Závěry jarní Evropské rady a jejich vliv na energetickou politiku ČR). Z těchto setkání odborníků vyplynulo několik významných závěrů. Viz níže.
Energetických zdrojů bude ubývat. Ať již vlivem klesajícího podílu uhelných zdrojů, tak relativně vzhledem k růstu spotřeby. Využití obnovitelných zdrojů energie je omezené a nemůže nahradit úbytek zdrojů a nárůst spotřeby i při maximálních úsporách. Měl by se tedy posílit celý energetický mix. Perspektivní se jeví větší využívání jaderné energie.
A) Některé důležité závěry
Nově instalovaný výkon elektráren v Evropě nestačí nárůstu poptávky po elektrické energii. Ten v minulém roce vzrostl v průměru o 1,4 % v rámci EU; ve středoevropských zemích však poptávka rostla více.
Díky stávající skladbě energetických zdrojů má ČR stále ještě dostačující kapacity, situace se však mění s rostoucí poptávkou a odhadem počínaje léty 2012 - 2015 lze očekávat deficit elektrické energie.
Ke zmenšení deficitu mohou být využity další zdroje výroby elektřiny (plyn, voda, biomasa, vítr). Tyto zdroje mají však svá rizika a omezení a žádný z nich není ideální z hlediska základních kritérií (cena, vysoké časové využití, spolehlivost dodávek). Rozhodně nebudou s to nahradit výpadky ve velké energetice.
Přestože jsme se zavázali k dosažení 20-ti procent energií z obnovitelných zdrojů do r. 2020 (zatím v rámci EU), stále zůstává 80% ostatních zdrojů neobnovitelných. Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě se pohybuje v současné době zhruba od 5 do 8%.
Je tedy zapotřebí v koncepci založené na využití uhlí a jaderné energie pokračovat. Vzhledem k tomu, že uhlí bude u nás dočerpáno, bude zapotřebí uhelné elektrárny, postupně nahrazovat jadernou energií. Jakýkoli odklad přináší rizika pro energetiku ČR vzhledem k dlouhé době výstavby těchto elektráren. Výstavba elektrárny je dlouhodobá záležitost. U jaderných elektráren se odhaduje na 15 let, u uhelných 10 let, u plynových 5-6 let a velké vodní elektrárny již dnes nikdo nepostaví. Pokud tato čísla odečteme od roku 2012 - 15, tak máme nejvyšší čas situaci řešit.
Jaderné elektrárny představují velmi atraktivní řešení. Výroba elektřiny prostřednictvím jaderných elektráren je dlouhodobě výhodná i díky nízkým variabilním nákladům, vysoké disponibilitě a žádným emisím skleníkových plynů.
B) podrobnější informace k závěrům
Nedostatek kapacit v EU
Podle údajů z Eurostatu (21.9.2006) poklesla produkce energie ze všech zdrojů v EU25 v r. 2005 oproti předchozímu roku o 4,2%. To vedlo k čistému nárůstu importu o 4,5%. Odhady vykazují nárůst závislosti EU25 na importech energie z 54% (v r. 2004) na 56% (v r. 2005).
Z dlouhodobějšího hlediska tj. např. mezi 1995 a 2004 uvádí Eurostat nárůst spotřeby energií v EU25 o 11%, nárůst čistého importu o 29% a pokles produkce o 2%.
Většina zemí střední Evropy se již dnes potýká s nedostatkem výrobních kapacit. Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno do roku 2020 přes 30 GW kapacity. Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity.
Výhled pro ČR
1. Výroba elektřiny v ČR
Prozatím jsme soběstační – zhruba 25 % produkce se vyváží. V r. 2006 dosahovala výroba 77,8 TWh a spotřeba 59,4 TWh. Více než 90 % celkové produkce elektřiny bylo vyrobeno v uhelných a jaderných elektrárnách. Podle některých odhadů lze vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2012-2015. Vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude, v případě potřeby, možno dovézt chybějící množství elektřiny. Pokud bude naplněno „Programové prohlášení vlády“, tj. nerealizovat další bloky jaderné elektrárny, lze očekávat nedostatek energetických zdrojů již v horizontu několika let. Je proto zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit - řešení má navrhnout „Pačesova komise“ ustavená vládou
2. Dožití současných uhelných elektráren a růst spotřeby povedou k nedostatku elektrické energie
Výrobní kapacita el. energie v ČR bude klesat (v uhelných elektrárnách ČEZ poklesne v letech 2010-2015 o 1000 MW, do roku 2030 skončí životnost JE Dukovany s výkonem 1760 MW). O zvýšení kapacity elektráren těžbou hnědého uhlí za limity či výstavbě nové jaderné elektrárny se nerozhodlo.
Přestože se energetická náročnost hospodářství ČR snižuje, absolutní poptávka po elektřině roste. Ve světě existuje silná korelace mezi spotřebou elektřiny v průmyslu a průmyslovou produkcí. V ČR zatím spíše koreluje HDP a celkovou spotřebou elektřiny.
Odhad poptávky pro r. 2020: 101-110 TWh
Reálné zdroje po odstávkách některých elektráren v r. 2002: 42 TWh
Deficit v r. 2000 59 – 68 TWh
Pozn.:
Odhad poptávky spotřeby elektrické energie v ČR (v TWh): 2003 - 59,8 TWh, 2004 - 60,9 TWh, 2005 - 63,4 TWh, 2006 - 77,9 TWh, 2020 - 101 TWh (scénář nízké spotřeby energie), 2020 - 110 TWh (scénář vysoké spotřeby elektrické energie)
Nárůst do r. 2020 oproti r. 2005 je 37,6 TWh při scénáři nízké spotřeby energie
Předpoklady odhadu:
- Intenzita spotřeby elektrické energie zůstane stejná
- HDP poroste průměrným tempem 4% do roku 2012 a pak 3% tempem (scénář nízké spotřeby energie)
- HDP poroste průměrným tempem 5% do roku 2012 a pak 3,5% tempem (scénář nízké spotřeby energie)
3. Náhrada deficitu:
Deficit je možné nahradit následovně (detaily viz níže):
3.1. úspory 23 TWh
3.2. dovoz 0 TWh
3.3. obnovitelné zdroje 7 TWh
3.4. výroba v elektrárnách na plyn 5 TWh
4.5. uhlí a jader. energie 24 – 33 TWh
součet 59 – 68 TWh
Ukazuje se tedy, že při plné realizaci úsporných opatření, při nemožnost dovozu el. energie, a při omezených možnostech plynových elektráren a obnovitelných zdrojů (viz níže) bude možné další zdroje získat již pouze v rámci jaderných elektráren, nebo elektráren na hnědé uhlí.
Uvážíme-li, doby plánovacích a schvalovacích procedur, bude se pro zajištění dostatku elektřiny po roce 2015 zapotřebí o budoucích zdrojích a jejich skladbě rozhodnout již dnes.
Nejvíce pravděpodobné: do roku 2020 bude zapotřebí obnovit a vybudovat uhelné nebo jaderné kapacity produkující 24-33 TWh ročně.
3.1. Možnosti úspor elektřiny
Domácnosti
- obměna 10% ledniček za energeticky úspornější
- výměna 1 žárovky v každé domácnosti za energeticky úspornější
- zateplení 10 tisíc rodinných domků topících elektřinou
- takováto opatření mohou přinést úsporu spotřeby elektrické energie 0,2 TWh ročně, tj. do r. 2020 2,6 TWh
- energetické úspory nelze přeceňovat, s růstem HDP roste i spotřeba elektřiny
Průmysl a služby
- snížení intenzity průmyslu (z 1,31 MWh/HDP na 0,95 do roku 2020)
- snížení intenzity služeb (z 0,5 MWh/HDP na 0,38 do roku 2020)
/na osobu a na procento nárůstu HDP/
- přinesou celkovou úsporu 20,4 TWh roce 2020
celkové úspory domácností – 2,6 TWh
celkové úspory průmyslu a služeb – 20,4 TWh
> celkové úspory do r. 2020 = 23 TWh
3.2. Česká republika nemůže spoléhat na dovoz elektřiny
Německo
- politické rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny (27% současné spotřeby)
- i přes investiční boom v oblasti plynových nebo uhelných elektráren Německo v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby
Rakousko
- dnes závislé ve špičkách na dovozu
- celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh
Maďarsko
- největší dovozce ve střední Evropě (18% spotřeby)
- neexistující plány výstavby
- omezené palivové zdroje
Polsko
- hrozí uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z důvodů nesplnění ekologických limitů, potencionálně až 7 000 MW
- již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu
- v současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby
Slovensko
- uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008 (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice)
- z čistého vývozce se stane čistý dovozce elektrické energie
V blízké budoucnosti dojde v okolních státech k nedostatku elektrické energie. Ta bude také odsávána obchodními příležitostmi i České republiky.
3.3. Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů v ČR?
V Evropě roste význam obnovitelných zdrojů a cílem Evropské komise je mít v roce 2020 20 % podílu obnovitelných zdrojů průměrně ve všech členských státech. Jak jsme na tom v České republice z hlediska potenciálu obnovitelných zdrojů?
Vodní energie
- Dá se předpokládat rozvoj hydroenergetiky pouze v oblasti malých vodních elektráren (do 10 MW výkonu)
- Potenciál pro novou výstavbu může činit do 0,5 TWh ročně
- Obměna starých technologií – potenciál zvýšení účinností o 10-20% – přínos: 0,1 TWh ročně
> Celkový dodatečný potenciál 0,6 TWh/rok
pozn.: potenciál vody v ČR téměř vyčerpán – dosud nevyužité lokality jsou ekonomicky nevýhodné, často je možnost jejich využití omezena jinými zájmy či ochranou.
(výhoda: ekologická energie, nevýhoda: výstavba velkých vodních elektráren ekologicky a politicky kontroverzní, další okolnosti: omezený potenciál)
Větrná energie
- Odhadovaný větrný potenciál je 600-1 000 MW [podle Asociace pro využití obnovitelných zdrojů a plánů investorů]
- Předpokládané časově nepredikovatelné využití: 15-25%
> Celkový dodatečný potenciál 0,8- 2,2 TWh/rok
pozn.: v ČR nejsou příliš vhodné podmínky
- Lokality vhodné pro výstavbu větrných elektráren se často nacházejí v přírodních rezervacích, CHKO nebo ve vojenských prostorech,
- v České republice je relativně málo lokalit s dostatečným počtem „větrných“ dní a odpovídající sílou větru pro vybudování větrných elektráren,
- pokud vhodná místa existují, brání jejich využití často územní omezení nebo nesouhlas místního obyvatelstva
(výhody: nulové emise, nevýhody: negativní vliv na krajinu a nestabilita dodávek, ostatní okolnosti: nutné pokrytí instalované kapacity flexibilním zdrojem)
Biomasa
- Výnosnost biomasy (liší se dle typu energetické rostliny): 10-15 t/ha ročně
- Spotřeba biomasy: cca 1 t = 1 MWh
- Orientační rozloha využitelné půdy: 300 000 ha
> Celkový dodatečný potenciál 3- 4,5 TWh/rok
(výhody: minimální emise a politicky přijatelná. nevýhody: logistická a skladovací náročnost limituje velikost elektráren na biomasu, ostatní okolnosti: doplňkový, ale nejistý zdroj, dlouhodobě neověřený)
> Celkový dodatečný potenciál obnovitelných zdrojů = 7 TWh/rok
pozn.: MPO vyhodnotilo pořadí významnosti obnovitelných zdrojů energie následovně
1. Malé vodní elektrárny 2. Biomasa 3. Bioplyn 4. Fotovoltaika 5. Větrné elektrárny
Kritériem byly: cena, vysoké časové využití, spolehlivost dodávek
3.4. Možnosti výroby elektrické energie z plynu
Základní fakta o plynových elektrárnách v ČR
výhody
- poloviční produkce CO2 v porovnání s hnědým uhlím
- flexibilní zdroj schopný stabilizovat soustavu a pokrýt výkyvy ve špičkách
- rychlejší výstavba zdroje
nevýhody
- vysoké náklady
- ekonomická (a potenciálně politická) vysoká závislost na Rusku a prakticky nemožná diversifikace zdrojů
- významně vyšší cena vyrobené elektřiny než z hnědého uhlí a jádra
- při dnešních cenách plynu nejistá návratnost investice do nového zdroje
ostatní okolnosti
- výhodný na vykrytí výkyvů (např. balancování větrných elektráren)
Nově instalovaná kapacita může dosáhnout 1 000 až 1 500 MW (pokrytí regulačních potřeb a pro kombinovanou výrobu)
> dodatečná výroba lze odhadnout až = 5 TWh
Pozn:
- 2 000 MW instalované jaderné kapacity místo plynových elektráren představuje 80 000 000 t. kumulativních úspor CO2 do roku 2020
3.5. uhelné a jaderné elektrárny
3.5.1 uhelné elektrárny
Obnova uhelných zdrojů (při stávajících limitech těžby) stěží pokryje spotřebu ČR i při nízkém růstu HDP, a to i při plné realizaci úsporných opatření, při plném využití potenciálu ČR pro vybudování nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) a se započtením očekávaného potenciálu nových plynových elektráren
Deficit mohou zmírnit nové hnědouhelné elektrárny, pokud pro ně bude dostatek paliva
Při uvolnění těžebních limitů pro hnědouhelné doly si ČEZ zachová stávající kapacitu do roku 2035 při zachování limitů nastane pokles výrobní kapacity cca o 30% již po roce 2015
(výhody: ekonomické, stabilita dodávek, nevýhody: vysoké emise CO2, ostatní okolnosti: vhodné na základní zatížení)
pozn: k vyčerpání zásob domácího uhlí dojde do roku 2050, pokud rozšíříme limity těžby, a dříve, pokud tak neučiníme
Existuje program obnovy uhelných elektráren. ČEZ má 5-7 velkých projektů
Harmonogram obnovy hnědouhelných elektráren ČEZ:
Konzervativní varianta
2005 (ETU, 4x200 MW, komplexní obnova .) Tušimice
2005 (ELE (1x660 MW, nový zdroj..) Ledvice
2005 ( EPR II (3 x250 MW, komplexní obnova) Prunéřov
2006 (EPC (1x660 MW, nový zdroj) Počerady
1013 (EPC, 3x200 MW, komplexní obnova) Počerady
Optimistická varianta (navíc)
2009 (EPC,1x660 MW, nový zdroj) Počerady
2009 (EPR, 1x660 MW, nový zdroj) Počerady
3.5.2 jaderné elektrárny
výhoda
- ekonomické, stabilita dodávek
- řešení pro snížení produkce CO2
- nízké náklady na vyrobenou MWh
- predikovatelné jednání dodavatelů z bezpečných oblastí
- diverzifikace výrobního portfolia
nevýhoda
- politicky kontroverzní
ostatní okolnosti
- vhodné na základní zatížení
Jaderné elektrárny budou ve střední a východní Evropě hrát důležitou roli, jaderné elektrárny představují velmi atraktivní řešení, řada zemí regionu zaznamenala renesanci jaderné energetiky. Pro řadu zemí střední a východní Evropy neexistuje v podstatě jiná volba řešení blížícího se nedostatku elektřiny.
Výroba elektřiny z jádra je dlouhodobě výhodná i díky nízkým variabilním nákladům a vysoké disponibilitě
Mezi plynem, uhlím a jádrem má jaderná energie nejmenší variabilní náklady EUR/MWh
Je nejlepší technologií pro základní stabilní dodávku. Disponibilita plynu uhlí se pohybuje kolem 85%, jádra přes 90%, vítr a u vodních elektráren cca 20-30%.
Několik poznámek k liberalizaci trhu s elektřinou a s plynem
elektřina
Liberalizace trhu s elektřinou nesplněná očekávání
Evropská energetika zahájila proces liberalizace v průběhu 90. let. Dosud liberalizovaný trh nenaplňuje očekávání zákazníků, tj. snižování cen elektrické energie.
Evropská komise navrhuje pro další vylepšení liberalizace vlastnické oddělení sítí - "unbundling" (tj. oddělení provozovatele přenosové soustavy od provozování jiných činností netýkajících se přenosu.). Účastníci slyšení se nedomnívali, že vlastnictví aktiv je klíčový problém. Důvody proč dosud liberalizace nefunguje jsou následující:
Chybějí dostatečné propojovací kapacity přenosových soustav jak mezi jednotlivými státy tak uvnitř soustav. Jedno z nejužších míst v naší blízkosti v Evropě je v Rakousku mezi jeho severem a jihem. Nové linky se tam obtížně prosazují např. z důvodů ochrany prostředí.
Nneexistuje účinná spolupráce a koordinace provozovatelů přenosových soustav. Někteří z těchto provozovatelů hájí své lokální národní zájmy oproti zájmům volného trhu.
V Evropě je nedostatek výkonů. Chybí základní předpoklad fungování otevřeného trhu, a to je vznik dostatečné nabídky. To znamená, že pokud nebude dostatek zdrojů, bude existovat stále hlad po elektřině a cena půjde vzhůru.
Chybějící kapacita je nahrazována plynovými zdroji a obnovitelnými zdroji s vyšší cenou elektřiny. Jedná se tedy o ústup od levné elektřiny z jaderných elektráren, a to se také projevuje v její velkoobchodní ceně.
Jiným specifickým problémem je stabilita sítí a schopnost odolávat výpadkům.
Elektrizační soustava je soubor prvků: výroba, přenos, distribuce a konečná spotřeba. Jsou spolu úzce svázány a jakmile budeme podporovat v těchto prvcích jenom jeden jediný, tak nikdy nezískáme požadovaný efekt pokud jde o spolehlivost dodávek a jejich cenu. Navíc nemusíme mít poté ani stabilní a spolehlivý systém.
Do tohoto řetězce totiž vnikají další prvky, které znamenají něco jiného nežli liberalizace, jsou to nové povinnosti a podpory. Dříve jsme např. podporovali přímotopy (a narazili jsme na schopnosti distribučních soustav je připojit). V současné době jsou podporovány na straně výroby především obnovitelné zdroje, ale není brán ohled na jejich spojitost s požadavky na ostatní prvky elektrizační soustavy (kapacitu sítí, záložní zdroje ...).
plyn
Trh s plynem je podle od letošního roku plně otevřen (jsou pro něj vytvořeny všechny podmínky v legislativní oblasti). Dnes je více než sto držitelů licence na distribuci plynu, více než 80 držitelů licence na obchod.
Plyn je v některých aspektech zásadně odlišný od elektroenergetiky. Např. v tom, že dodavatelů je velmi málo a lze je obtížně diverzifikovat. Role ruského Gazpromu jako dodavatele plynu do Evropy dále poroste. Rusko, resp. Gazprom má svou vlastní energetickou strategii a hájí své zájmy, evidentně nepřistoupí k dohodě k Energetické chartě, což v případě plynu prakticky znamená, že neumožní přístup třetích stran do jednotného přepravního systému Ruské federace.
Na trhu si může konkurovat jen velmi omezený počet silných obchodníků anebo firem, které jsou přímo svázány s Gazpromem. Jedná se přitom o konkurenci plynu od téhož producenta. Prostor pro konkurenci u konečných zákazníků je dnes velmi omezený, protože téměř 80 % z konečné ceny tvoří náklady na pořízení komodity, téměř 20 % tvoří ceny za přepravu a distribuci, které stanovuje energetický regulační úřad, a jen asi tři procenta představuje obchodní marže, z níž ovšem musí být pokryty veškeré náklady obchodu.
Další vynucené kroky, např. vlastnický unbundling, tuto situaci nezmění, naopak, takové kroky by mohly vést k oslabení vytvořených nebo existujících vazeb mezi producenty, přepravci a distributory a ke snížení dosažené vysoké spolehlivosti v dodávkách plynu.
Liberalizace a integrace evropského trhu s plynem může vést k tomu, že nastavené poměry na bázi dlouhodobých kontraktů postupně přestanou platit. Nacházíme se totiž v situaci, kdy se liberalizují jednotlivé národní trhy, ale k jednotnému evropskému nebo integrovanému trhu EU je ještě daleko.
Některé názory účastníků veřejného slyšení jako doplnění výše uvedených informací
Účastníci, kteří měli blízko k zeleným se soustřeďovali na decentralizaci zdrojů energie: "Já si myslím, že správný udržitelný přístup je, že jednotlivé oblasti, ostrůvky drátů je zapotřebí odstřihnout, aby se staly relativně samostatné, relativně nezávislé" [Petržílek],
Dále Petržílek nezpochybnil potenciály ČR pro výrobu elektrické energie ale předpokládá, že je zde velký potenciál pro výrobu tepla. Nepředpokládá dále takovou explozi výstavby větrných elektráren, ale na druhé straně požaduje zjednodušit administrativní postupy při povolování výstavby.
Zelený směr akcentoval zvýhodnění obnovitelných zdrojů tím, že by se měly započíst větší náklady na provoz např. jaderných elektráren. A to ať již zvýšením limitů odpovědnosti za jadernou škodu, nebo omezením "nepřímých podpor", jako jsou podle jeho názoru např. policejní ochrana jak jaderných elektráren, tak různých transportů vyhořelého paliva [Sequens - Calla - Sdružení pro záchranu prostředí]
Pro dosažení cíle 20 % energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, požadují dále odstranění administrativních bariér při jejich povolování, legislativní zakotvení podpory tepla z obnovitelných zdrojů, zvýhodnění výkupní ceny a osvětu.
Přes to, že řada účastníků vyjadřovala silnou naději na uplatnění obnovitelných zdrojů, uvědomovali si, že rozvíjení jaderné energetiky bude nezbytné. Petržílek: "máme problém s tím, že v roce 2015 zřejmě budeme muset odstavit Dukovany, budeme muset něco vymyslet dřív, než zřejmě můžeme předpokládat z rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokud se nám nepodaří zabezpečit dlouhodobé dodávky plynu za relativně výhodné ceny pro výrobu elektřiny asi z Ruska, pak zřejmě nic jiného nezbývá, než právě dostavba těch dvou bloků."
Nezelení účastníci na druhé straně poukazovali např. na to, že Spalování biomasy může mít svá skrytá úskalí. Uvádím [z jiných zdrojů] příklad elektrárny na biomasu s instalovanou kapacitou 100 MW, která je umístěná přesně uprostřed pole na biomasu, pracuje 24 hodin denně, na denní výrobu 2 400 MWh spotřebuje 1 680 tun biomasy a denně do závodu bude muset přijet 909 kamionů s biomasou, který každý průměrně ujede15 km, spotřebují při tom více než 5 000 litrů nafty, vyprodukují přes 5 t CO2 a zdraží 1 MWh vyrobené elektřiny o 62 Kč.
Dále, že podpory obnovitelných zdrojů by neměly narušovat jiné typy zpracovatelského průmyslu v této zemi.
Často bylo zmiňováno, že obnovitelné zdroje nemohou nahradit hrozící deficity. Např. Říman: "Za dnešního stavu technologického poznání to nejsou obnovitelné zdroje, které by mohly vyřešit naši energetickou bilanci. V současnosti lze jadernou energetiku považovat za konečné řešení problémů, alespoň pro tuto dobu, a to řešení energetických problémů nejen ČR, ale i lidstva jako takového. Byl jsem před 3 týdny v Číně a dost dobře si neumím představit, odkud odjinud by brali pro sebe energii v okamžiku, až jejich energetické potřeby té miliardy a čtvrt Číňanů dosáhnou našich energetických potřeb"
Nebo Prior: "Vzhledem k predikci očekávané spotřeby energie, nebudou v České republice obnovitelné zdroje s to nahradit nárůst potřeby energie. Takzvanou velkou energetiku, která tady byla už diskutována, ať je to jádro nebo ať jsou to velké vodní elektrárny, nelze obnovitelnými zdroji nahradit."
|
Energetická situace v Česku může být kritická - je zapotřebí jednat 
