Blíží se senátní volby a novináři považují za vhodné položit kandidátům několik obligátních otázek. Jedním z prvních tazatelů je nyní MFD a otázky byly položeny dne 5.6.2008. Vzhledem k tomu, že vymezený prostor na odpovědi (tj. cca 10 slov jako reakce na jednu otázku, tj. něco málo přes jednu řádku tohoto webového formátu) odsuzuje respondenty pouze k anketním postojům typu ano - ne, nebo k velmi obecným a povrchním reakcím. Takovéto redukované reakce musí nutně zkreslit postoj kandidáta také vzhledem k tomu, že odpovědí mohou být i podmíněné. Považuji za vhodné zveřejnit mé odpovědi ve srozumitelné formě a alespoň na několika řádcích (tučně) a poté několik dalších souvisejících informací.
Ořezané odpovědi (na cca 10 slov) spolu s fotografiemi ořezaných hlav kandidátů vyšly v MFD v pražské příloze dne 12.6.2008.
Poněkud komicky také působí skutečnost, že poté co byla kandidátům položena otázka "jak můžete Praze a voličům pomoci", byli za odpověď hned peskování s výtkou, že se snaží zalíbit voličům, tím, že jim chtějí pomoci. Konkrétně: "kandidáti na senátory za Prahu 1, 5 a 9 se stejně snaží zalíbit voličům stejným trikem – variací na téma: „Díky svým zkušenostem (znalostem, kontaktům) mohu lidem pomoci.“. Odpovědi na tuto otázku, včetně ostatních tvořících dotaz č. 1 a odpovědi na poslední otázku týkající se Bulovky pak nebyly zveřejněny vůbec.
1. Proč by měli Pražané volit právě Vás? S čím kandidujete do Senátu a jak můžete Praze a voličům pomoci?
Znám dobře obvod, jeho problémy i jaká existují řešení. V letech 1998-2002 jsem byl v Praze 5 starostou. Pomoci mohu tak jak jsem to činil dosud - zohledňovat poznatky z obvodu v legislativní práci na jedné straně a řešením konkrétních problémů v lokalitě i problémů jednotlivých občanů na straně druhé. Chci podporovat funkční a úsporný stát, vymahatelnost práva, konkurenceschopnost, vzdělávání, potřebné reformy, dostupné bydlení a pozici ČR v EU jako rovnoprávného partnera.
Voličům v Praze mohu pomoci dvojím způsobem, tak jak jsem to činil dosud. První souvisí s vazbou obvodu na legislativu. V Praze jsou specifické problémy a senátor má příležitost i povinnost zohledňovat poznatky získané v rámci svého obvodu v legislativní práci (v Praze se to týká zejména veřejného pořádku, nakládání s odpady, dopravy, stavebního řádu, bezdomovectví atp). Prosazování takovýchto konkrétních legislativních opatření je zapotřebí provádět ve spolupráci s místními komunálními politiky. Druhá se týká řešení konkrétních problémů v lokalitě, ať již těch s širším dopadem, nebo ryze individuálních. Zde se ukazuje, že existují v podstatě tři funkční okruhy pomoci - zprostředkování potřebné komunikace s příslušnými odbory státní správy či se samosprávou, právně kvalifikované rady a v závažných případech i přímý podíl na řešení jednotlivých problémů. Znalost komunální problematiky, politiků a pracovníků na úřadech od městských částí až po hl. město mi tuto práci velmi usnadňuje.
Viz také Jak může pomoci senátor nebo
Komentovaný přehled zákonů projednávaných v Senátu
2. Jste pro výstavbu nové Národní knihovny (=blobu)? A kde by podle Vás měla stát?
Jsem pro stavbu nové Národní knihovny ale ne nutně ve formě blobu. Každá stavba musí splňovat technické, urbanistické a zadávací podmínky. Jejich hodnocení je odborná práce. Pokud budou podmínky splněny budu výsledek respektovat. Podle mého názoru by však vnější podoba měla odrážet českou kulturní tradici, měla by být konzervativnější a méně okázalá.
Mezi technické podmínky, které musí rozhodnout odborníci patří zejména - dostupnost knihovny, využití denního světla pro studium tištěných svazků, možnosti budoucích úprav, náklady na provoz apod. To vše by mělo být v zadávacích podmínkách. Otázkou je však zda byly splněny. Podle stanoviska České komory architektů, které mi zaslali 7.3.2008, tomu tak nebylo. Uznání soutěže je specifickým problémem a skupiny odborníků nedospěli zatím k jednotnému závěru.
Podstatné ale je, že pro další postup je nezanedbatelným hráčem hl. město, resp. jeho zastupitelé. K umístění staveb slouží procesy územního plánování které jsou v pravomoci městské samosprávy a územního rozhodování které je věcí státní správy. Přestože je zadavatelem Národní knihovna, musí se s městem domluvit. U územního plánování je městské zastupitelstvo suverén a nikdo, ani ministerstvo kultury, mu nemůže diktovat, co kde má stát. Objekty umístěné ve veřejné prostoru ať to jsou budovy, nebo umělecká díla by musí samozřejmě ovlivňovat veřejnost. Architektura by se neměla se stát pouhou reprezentací odborníků a jejich ambicí. V prvním přiblížení jsou však tou veřejností zejména volení zástupci města, kteří k tomu mají mandát a odpovědnost.
Pokud jde o umístění objektu, nemám osobní preference, ale pokud jde o původní polohu, dovolím si zrekapitulovat některé výhrady primátora, které považuji za podstatné.
1. Pozemek je poměrně stísněný a prakticky na něm nelze najít pro instituci kalibru Národní knihovny důstojný vstup. Dnes je naprosto zjevné, že pro navrhované řešení je nezbytné změnit územní plán hlavního města Prahy. To je běh na dlouhou trať - minimálně dvouletou.
2. Centrální, vícepatrový a monumentální charakter vítězného návrhu je v markantní disharmonii s vlastně okrajovou polohou pozemku, v těsném sousedství pseudohistorických vil a frekventované ulice Milady Horákové.
3. Národní knihovna by měla [podle návrhu] stát na neobyčejně exponovaném místě, v přímém dotyku s Pražskou památkovou rezervací, sotva pár set metrů od Pražského hradu. Dramaticky převyšuje okolní zástavbu, a dostává se tak do těsné, až arogantní konfrontace s Pražským hradem.
3. Potřebuje Praha další trasy metro? Kterým směrem (která trasa) by mělo nejdřív stavět a kdo by měl stavbu platit?
Ano. Preferuji prodloužení trasy A - k nemocnici Motol. Tento záměr ostatně potvrdily orgány města jako prioritní záměr rozvoje sítě pražského metra. Stavba by měla být zahájena koncem roku 2009. Předpokládaný rok zprovoznění stanice Motol je 2014. Financována by měla být jak z městského rozpočtu tak ze státního. Na období do roku 2015 lze na výstavbu metra získat částku 290 mil. Eur (dle současného kurzu tedy cca 7,3 mld. Kč) v rámci priority 5 Operačního programu Doprava, která bude podle rozhodnutí Vlády ČR pojímána jako dotace ze státního rozpočtu.
Mezi rozvojové záměry sítě pražského metra se trasa zařadila až v posledních letech, když byla podrobněji prověřena v systémových variantách. Záměr byl na počátku koncipován jako alternativa k územním plánem předpokládané dopravní obsluze ruzyňského letiště odbočkou modernizované železniční tratě Praha – Kladno.
Vzhledem ke skutečnosti, že prodloužení trasy „A“ metra je záměrem v zásadě novým, koncipovaným nad rámec platného územního plánu, probíhá v současnosti legislativně stanovený proces jeho zohlednění v územně-plánovací dokumentaci
Výsledná trasa je vedena v relaci Dejvická – Červený Vrch – Veleslavín – Petřiny – Motol – Bílá Hora – Dědina – Dlouhá Míle – Staré letiště – Letiště Ruzyně.
Lze předpokládat, že dokončení procesu EIA (završeno stanoviskem OOP MHMP), nastane ve třetím čtvrtletí 2008. Následně bude dopracována a opětovně projednána dokumentace pro územní řízení. Vlastní vydání územního rozhodnutí je proto termínově směrováno na závěr r. 2008. V současné době je již vydán pokyn pro zahájení zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení. S tím, že stavební povolení očekáváme na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí příštího roku. Vlastní stavba by měla být zahájena koncem roku 2009.
Dle dosavadních dokumentací jsou rozpočtové náklady jednotlivých realizačních etap (bez vozidel), v cenové úrovni r. 2007, následující:
V.A1 – Dejvická – Petřiny (13,63 mld. Kč)
V.A2 – Petřiny – Motol (3,89 mld. Kč)
Stanice Motol je situována severně od ulice Kukulovy v zájmovém území severního vstupu do areálu nemocnice Motol, jež je počtem svých zaměstnanců a ambulantních pacientů významným zdrojem a cílem cest a poskytuje služby svým významem celopražského či regionálního charakteru. Stanice je orientována ve směru východ-západ s jedním vestibulem přístupným ze západního čela nástupiště. Na vestibul navazuje podchod pod ulicí Kukulovou a přístupy k zastávkám autobusů i stáním „Kiss+Ride“. Stanice bude realizována prakticky jako povrchová s částečným překrytím. Vzhledem k předpokládané etapizaci výstavby je stanice vybavena jako koncová s kolejištěm pro obrat i deponování souprav
4. Jste pro rozšíření modrých zón? Kde by se měly ještě objevit?
Jsem pro jejich přiměřené zavádění. Podstatou by měl být kompromis mezi dostupností parkování rezidentů na straně jedné a možností zásobování, parkování návštěv a těch kteří v oblasti pracují na straně druhé. To může být uskutečněno pouze na základě pečlivé rozvahy nad reálnými údaji. Intuitivně navrhovat kde by se měly nové zóny budovat považuji za nezodpovědné. Požadavky na parkování rostou proto musí všichni připustit, že nebudou mít takové možnosti jako dříve. Jedním z důležitých prvků řešení parkování v Praze je výstavba podzemních garáží a parkovacích domů, to je ale otázka delšího horizontu vzhledem k finanční náročnosti takovéhoto postupu.
Celková dopravní situace v hl.m. Praze vyžaduje přijmout opatření pro regulaci dopravy jak v pohybu, tak v klidu. Složitost je násobena na jedné straně dosud nedostavěnou sítí hlavních komunikací (zejména okruhů), která by odvedla podstatnou část vnitroměstských dopravních toků a jednak velmi malým počtem parkovacích míst mimo veřejné komunikace. Zejména tyto skutečnosti staví hl. m. Prahu do podstatně odlišného světla oproti jiným městům v západní Evropě, s nimiž je jinak srovnatelná buď svojí velikostí nebo významem.
Nástroje pro regulaci dopravy lze rozdělit do dvou základních kategorií, kterými jsou administrativní opatření, omezující dopravu s výjimkou určitých skupin uživatelů komunikací a jednak ekonomické, které zpoplatněním vytvářejí tlak na řidiče, aby užívání komunikací omezili. V hl.m. Praze jsou takovými administrativními opatřeními zóny se zákazem vjezdu nákladních automobilů či pěší zóny. Z hlediska dopravy v klidu to dříve byly parkovací zóny A,B,C. Jako příklad ekonomické regulace je možné uvést zavedení mýtného v Londýně nebo zpoplatnění parkování v Paříži nebo ve Vídni, kde však platí i administrativní omezení doby státní pro návštěvníky. Tento tlak je v těchto městech relativně dostatečný, neboť jejich komunikační síť má na jednotkovou délku podstatně větší kapacitu s ohledem na její šířkové uspořádání.
Protože zpoplatnění vjezdu do vybraných částí města řeší pouze polovinu problému, výstavba hromadných garáží umožňující parkování mimo veřejné komunikace je časově i finančně náročná, doporučuje hl. m. Praha neodkládat další rozvoj zón a bez ohledu na postup výstavby parkovacích stání mimo veřejné komunikace se jejich rozšiřováním snažit zamezit prohlubování problémové situace v dopravě v klidu i pohybu v hl. m. Praze.
Stejně jako v jiných městech sleduje zavedení systému placeného parkování jako hlavní cíle:
1. zlepšení nabídky parkování pro rezidenty
2. zlepšení podmínek pro zásobování
3. snížení intenzit dopravy ve městě omezením individuální automobilové dopravy
4. zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích
5. uvolnění veřejného prostranství v určitých lokalitách od parkování
Podle pražské "Koncepce dalšího rozvoje placeného stání" by do budoucna měla Praha zajistit uvolňování veřejného prostranství celoplošně a to i pomocí získávání finančních zdrojů na výstavbu garáží a zlepšování veřejné dopravy.
Těchto cílů by mělo být dosaženo:
1. vhodnou cenovou politikou, která bude zvýhodňovat rezidenty
2. konkrétními projekty preferujícími v maximální možné míře rezidenty
3. umožnit zásobování a stání vozidel služeb dle potřeb území
4. omezením nabídky parkovacích míst pro návštěvníky
5. Mělo by se při vjezdu do centra platit mýtné? Kde by měly být hranice a jak by se mělo mýto platit?
Je to jedna z možností jak zlepšit dopravní situaci v centru města. Hranicí by mohla být modifikovaná oblast pražské památkové zóny, která v podstatě vymezuje historické jádro města. Pražská památková zóna je v současné době tvořena celou Prahou 1, částí Prahy 2, a menšími částmi: Prahy 3, 4, 5 a 6. Platba by měla být prováděna bezhotovostně po eletronické registraci, nikoliv zastavováním aut na nějakých bariérách.
Je nepochybné, že pro zajištění možnosti relativně spravedlivého sdílení nějakého společného omezeného prostoru (který již není schopen dostát nárokům všech, kteří o něj mají zájem) je jedno z řešení nějaký druh zpoplatnění jeho užívání, např. mýtné.
Na zavedení mýtného se již pracuje. Mýtné v Praze by mělo mít čtyři základní cíle. Prvním cílem je zlepšení životního prostředí a ochrana kulturního dědictví v centru Prahy. Dalším cílem je zlepšení dopravní situace v centru města. Posledním je vybudování nástroje pro řízení dopravních proudů.
Výbor dopravy na HMHP již projednává podkladový materiál na zavedení mýtného od firmy Deloitte (naposledy na své schůzi dne 15.5.2008). Systém byl zpracován v několika variantách. Z hodnocení firmy vyplývá, že nejvhodnější systém pro Prahu je kamerový dohled s automatickým rozpoznáváním registračních značek vozidel (systém Londýn). Konkrétní řešení bude zahrnovat formy zpoplatnění (jak návštěvníků tak rezidentů), technologické řešení mýtného systému, rozsah zón, který bude záviset na dobudování městského (vnitřního) okruhu, návaznost na zóny placeného stání, atp.
6. Měla by se z nemocnice Na Bulovce stát městská nemocnice?
Ano. Město v ní má nadpoloviční podíl a uvažuje o tom zda ji nezískat celou. Bulovka by pak přestala být pouze typickou spádovou nemocnicí. Neznamená to, že by ostatní nemocnice, např. v Motole nebyly dostupné jako nyní. Město by poté mělo větší možnosti jak řešit konkrétní problémy pražského zdravotnictví např. počet lůžek následné péče.
Bulovka je v současné době typickou spádovou nemocnicí, která přijímá jen pacienty z okolí - Neratovice, Stará Boleslav, Brandýs n. Lab., Čelákovice, Kralupy, Část Prahy 9, Prahy 8 a správních obvodů Prahy 18 (Letňany, Čakovice) a 19 (Kbely, Vinoř, Satalice). Nemocnice by poté mohla přijímat i pacienty, kteří bydlí v jiných městských částích.
Neznamená to, že by ostatní nemocnice, např. v Motole nebyly dostupné. Město by pouze o nemocnici více rozhodovalo a mělo by více možností jak řešit konkrétní problémy pražského zdravotnictví např. počet lůžek následné péče. Nemocnice by se navíc starala o zaměstnance městských organizací, např. pro Městskou policii, Dopravní podnik, apod.
|
Otázky pro kandidáta do Senátu - červen MFD 
