|
|
 |
| |
 Váš
dopis: |
| 1.12.2002 |
 |
komunální politika
Vážený pane zastupiteli,
Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku, který by měl být součástí referátu týkajícího se fungovaní komunální politiky na Praze 5.
Vyplnění dotazníku Vám nezabere více než deset minut, postačující jsou
velice stručné odpovědi. Vaše odpovědi budou použity pouze pro studijní
účely.
Dotazník je obsazen v příloze tohoto dopisu.
Předem dekuji za Vaší ochotu a za Váš cenný čas.
S pozdravem
Tomáš Mandík, student |
| |
| Moje
odpověď: |
|
Funguje zastupitelstvo ve Vaší obci spíše jako velká rodina či na klasickém principu vlády (starosta, zástupci, rada) a opozice?
Pokud bych měl funkci zastupitelstva charakterizovat tímto členěním pak bych spíše preferoval termín vláda a opozice.
Za mého působení rada projednávala každých čtrnáct dní poměrně velké množství materiálů (80-100) /nyní zasedá každý týden/. K většině z nich dávají vyjádření komise (je jich 18) . Podstatnou část komisí tvoří zastupitelé, mnozí jsou i v několika komisích. Část materiálů projednaných radou jde na zastupitelstvo a tyto materiály dostávají zastupitelé s předstihem, takže mají dostatek informací o každém problému. Navíc mají možnost získat si doplňující informace od radních, nebo na odborech.
Vystupování jednotlivých členů na zastupitelstvu pak může být následujícího druhu: a) věcné připomínky a věcné protinávrhy /takové dávají jak členové radní koalice i opozice/ - to je možná blízké Vašemu pojetí "velké rodiny" b) poukazování na negativní aspekty rozhodování ať již věcně, nebo nikoliv a to i u nezávažných detailů /to je role opozice/.
Opoziční strany mají také svůj program, který se snaží promítnout do svých vystoupení v zastupitelstvu. Mají přirozenou potřebu se realizovat. Pokud jim nestačí se uplatnit v rámci členství v komisích mají tuto možnost také jednou za měsíce (v rámci zasedání zastupitelstva) a snaží se svého poslání nějak zhostit. Většina hlasování probíhá tak, že radní koalice hlasuje více méně společně (nikoliv však stoprocentně). To je blízké spíše k vašemu pojetí "principu vlády a opozice".
Na jakém principu by podle Vás zastupitelstvo pracovat mělo?
Předchozí princip vyhovuje.
Vycházejí případné rozdílné názory v zastupitelstvu z osobních, nebo politických a stranických vztahů?
Vycházejí zejména z programových východisek (např. KSČM vždy hlasuje proti privatizaci)
Odlišná hlasování mají také příčinu v tom, že předkládané materiály, nebo informace podané na zastupitelstvu předkladatelem zastupitele nepřesvědčí. To je do jisté míry provázeno skutečností, že zastupitel neměl čas, nebo zájem si podrobnější údaje předem prostudovat, nebo pohovořit s předkladatelem.
Existují i odlišná hlasování "z osobních důvodů", která jsou poměrně řídká. Osobními důvody mám na mysli záležitosti, které se dotýkají např. lokality kde má bydliště ten či onen zastupitel a má řekněme více informací o problému z jeho osobního hlediska. Existuje ještě jedna možnost částečně "osobních důvodů" a to je jakýsi folklór, který panuje kdekoliv a navazuje na případné rozpory uvnitř největších klubů. Pokud dojde k rozporům, opozice často podává návrhy na odvolání rady, radních nebo starosty. Někdy je to skutečně osobní, jindy pak snaha využít situace a uplatnit podíl na rozhodování, k čemuž se zavázali členům své strany a voličům. V minulém volebním období k takovéto situaci u nás nedošlo.
Berete členství v politické straně pouze jako nutnost pro Vaše působení v komunální politice na Praze 5, nebo jste oddaným přívržencem své politické strany?
Tyto dvě varianty za prvé nevyplňují celou škálu možností a za druhé, takovéto výrazy bych pro důvody svých aktivit nepoužil. Spoluzakládal jsem politickou stranu, ve které se nacházím a spolupodílel jsem se na tvorbě jejího programu. Proto jsem své působení a exekutivě vnímal jako přirozené pokračování mých představ a zájmů mých kolegů spolutvůrců tohoto programu. Větu "musím být ve straně aby mohl působit v komunální politice" jsem si v duchu snad ani nikdy nevyslovil. Vnímám ale to co máte na mysli, tj. různé politické cestovatele, kteří ve snaze být v politice přecházejí do jiných stran, nebo do nově vzniklých stran. To rozhodně není můj případ.
Pokud bych se měl přiblížit Vašemu pojmu "oddaný přívrženec strany", formuloval bych jej následovně. Jsem loajální člen strany a to vzhledem k výše uvedenému podílu na tvorbě programu a respektování té skutečnosti, že ke konzistentnímu společnému názoru je nutné se dopracovat i vnímáním ostatních názorů, případně i jistému přizpůsobení se.
Do jaké míry jsou zastupitelé jednotlivých politických stran disciplinovaní? Vyskytují se uvnitř stran naprosto odlišné názory, nebo postupují zastupitelé za jednotlivé politické strany jednotně?
Politické kluby sjednocují své pohledy na projednávané problémy optikou svého volebního programu a svého světového názoru. Zcela jednotně vystupují výjimečně, přesto se dá říci, že většinou jednotně. Uvnitř stran se samozřejmě odlišné názory vyskytují. Čím více je ale informací k dispozici, tím přirozeněji se názory v rámci klubu přibližují.
Jak se díváte na nezávislé kandidáty - prospívá jejich přítomnost, nebo je spíše přítěží? Mělo by jich v zastupitelstvu být více, méně, nebo je jejich počet přiměřený?
Nezávislé kandidáty bych nepopsal ani jako prospěšné, ani jako přítěž. Nepovažuji za vhodné takto hodnotit ani jakoukoliv jinou stranu, je to prostě realita. Pokud bych se k nim měl vyjádřit, pak bych je charakterizoval na základě svých zkušeností několika typickými vlastnostmi:
a) vzhledem ke svému malému počtu mají i malý koaliční potenciál a nebývají tedy v radách
b) mnozí z nich byli členy stran, ale neuplatnili se v nich
c) jejich postoje jsou málo předvídatelné
d) jejich vstup do politiky se obvykle nezatěžuje tzv. primárkami, tj. vnitrostranickou filtrací
e) pokud jich je více a mají klub, obvykle obtížně definují nějaké společné postoje
Jejich počet je přiměřený okolnostem, tj. jejich volebnímu výsledku.
Je pro Vás působení v komunální politice konečným cílem, nebo byste se chtěl prosadit i na jiných úrovních (magistrát, parlament)?
Komunální politika pro mne nebyla cílem, ale přirozeným vyústěním mého zájmu o věci veřejné. Neměl jsem primární potřebu být placeným politikem. První vstup do nějaké funkce vyplynul z mé dobrovolné práce a z návrhů mých spolustraníků.
Tento rok jsem se již na jiné úrovni prosadil - Senát.
Má podle Vašeho názoru (na základě Vašich zkušeností) komunální politika dostatečný prostor pro kvalitní správu obce, nebo jsou pravomoce rady a zastupitelstva příliš omezené?
Stávající prostor dává dostatek možností pro kvalitní správu obce. Na druhé straně by práci zefektivnily další pravomoce. Změny stávající legislativy, kterou se řídí obce jsou stále diskutovaným tématem a týkají se zejména pravomocí městské policie, zákona o pozemních komunikacích, údržby zeleně a veřejného pořádku atp.
Ve statutárních městech, tj. tam, kde jsou městské části by řada oblastí snesla změnu pravomocí ve prospěch městských částí. Např. Městská policie podléhá řediteli, který odpovídá radě hl. města, nikoliv městským částem. Dále existuje řada případů týkajících se správy majetku - veškerý majetek obce patří hl. m. Praze a některý je tzv. svěřen městským částem a mohou s ním zacházet podle pravidel uvedených ve Statutu hl. m. P. (který schvaluje ZHMP).
Jaká byla za Vašeho působení komunikace a spolupráce radnice a zastupitelstva s vyššími úrovněmi (magistrát, parlament)? Byla dostatečná, nedostatečná, nebo není hlubší spolupráce potřebná?
Nebyly problémy, meze našich tvůrčích přístupů byly dány spíše našimi fyzickými možnostmi.
Pomáhá při komunikaci a spolupráci různých úrovní skutečnost, kdy dochází ke styku politiků ze stejné politické strany, nebo v této oblasti nehraje členství v politické straně příliš velkou roli?
Nehrála příliš. Je výhodou moci se na někoho obrátit prostřednictvím mobilního telefonu o informaci, ale projednávání záležitostí i na vyšších úrovních je také kolektivní a podléhá veřejné kontrole.
RNDr. M. Škaloud |
| |
|
 |
|
