Časté výhrady pravice k tomu, že korupci lze omezovat pomocí omezování regulací, přerozdělování, byrokratické zátěže a nadbytečné volnosti při rozhodování státní správy lze prokázat i zcela kvantitativně. Nástrojem mohou být údaje které poskytuje koeficient indexu vnímání korupce (tak jak jej sleduje Transparency International) a jednotlivé dílčí parametry indexu ekonomické svobody (které uvádí Heritage foundation viz K čemu je ekonomická svoboda)
Pokud provedeme statistické posouzení (pomocí korelačního koeficientu) vztahu mezi mírou vnímání korupce, tak jak je uvedena na stránkách Transparency International a mezi jednotlivými faktory, které se podílejí na souhrnném indexu ekonomické svobody, pak získáme vypovídající souvislosti. Největší korelaci s vnímáním korupce vykazuje míra nerespektování majetkových práv [koef = 0,88] a míra regulace podnikání (např. procedury pro získání licencí k podnikání, průhlednost a předvídatelnost regulací v podnikatelském prostředí, produkční limity a kvóty) [0,77]. Jistý vztah existuje také mezi korupcí a bariérami pro zahraniční investice [koef = 0,62] mezi omezováním zahraničního obchodu [0,61].
Na druhé straně nevykazují k vnímání korupce žádný vztah vládní intervence v ekonomice [koef 0,1] a míra zdanění [koef 0,16]. Malý vliv má měnová politika [koef 0,51] a míra vládní kontroly bankovního sektoru [koef 0,53]. Samotný parametr "neformální trh" má vazbu velmi silnou [koef 0,97], ten totiž již v sobě tento faktor korupce obsahuje.
Pokud očistíme samotný index ekonomické svobody od "neformálního trhu", pak takto očištěný index ekonomické svobody daný do relace s mírou vnímání korupce vykazuje stále značnou korelaci [koef 0,77] - viz diagram.
Vztah mezi indexem ekonomické svobody (očištěném o faktor korupce) a indexem vnímání korupce [výběr 52 údajů]
Na tomto obrázku je na svislé ose Index vnímání korupce (Transparency International – Index CPI 2005) a na vodorovné ose je redukovaný Index ekonomické svobody 2006 (očištěný v podstatě o korupci). V oválu jsou popisky k barevným bodům v diagramu, u nichž by byl text příliš zahuštěn. V grafu byl dále index vnímání korupce nastaven v obráceném pořadí tj. (index = 10-původní hodnota), tak aby nárůst byl zobrazován přirozeným způsobem zleva doprava. Z grafu je zřejmé, že redukovaný index ekonomické svobody ČR je již lepší nežli Švédsko, nebo Rakousko ale stále horší nežli Irsko, Dánsko nebo Velká Británie.
Hodnota Indexu vnímání korupce pro Českou republiku není příliš příznivá. Na druhé straně v r. 1998 kdy se dostali k vládě socialisté byl index 4,8. (v grafu pak hodnota 5,2). Dá se předpokládat, že některé skandály navozující pocit vnímání korupce za její vlády mohly ovlivnit veřejné mínění. Např. deblokace ruského dluhu prostřednictvím podezřelých firem, rozhodnutí bývalých ministrů zemědělství Palase ve věci Setuzy, či Zgarby v případě pozemkového fondu, pokus o tunelování Čepra, trapné výmluvy při privatizaci severočeské hnědouhelné, atd.. ).
Na prvý pohled by se mohlo jevit, že Index ekonomické svobody pro ČR je již dostatečný. Na druhé straně je zapotřebí vzít v úvahu, že hodnocení indexu vnímání korupce má jistý rozptyl vzhledem k metodice jeho zkoumání.
Podstatný je trend, mezi nedostatkem ekonomické svobody a mírou vnímání korupce, a ten je nezpochybnitelný.
Jako doplňující informace k lepšímu dokumentování uvedeného trendu je níže uveden diagram ze všech dat, které prezentovala Transparency international, tj. ze 148 údajů - bez popisek. V levé spodní části se např. objeví další body reprezentující Island a Hong Kong.
Vztah mezi indexem ekonomické svobody (očištěném o faktor korupce) a indexem vnímání korupce [všechna dostupná data]
>> faktory indexu ekonomické svobody 2006
>> index vnímání korupce 2005
>> šedý trh
|
Index vnímání korupce a ekonomická svoboda (11.7.2006)
